20. stíhací bombardovací letecký pluk Náměšť nad Oslavou v letech 1961–1994 (Vývoj organizačního uspořádání a materiálního vybavení)

20. stíhací bombardovací letecký pluk Náměšť nad Oslavou (VÚ 8010) se vytvořil v červenci 1961 transformací dosavadního 20. stíhacího leteckého pluku. Organizace útvaru i početní stavy personálu se příliš nezměnily, protože hlavní odlišnost spočívala v postupném přezbrojení ze stíhacích letounů MiG-15 a MiG-15bis na stíhací bombardovací variantu MiG-15SB. Kromě velitelství a štábu (s plukovním velitelským stanovištěm, leteckým dispečerským stanovištěm, fotolaboratoří) do […]

Organizace a obsazení Ministerstva národní obrany 1948-1989

Organizace a personální obsazení Ministerstva národní obrany k 25. 2. 1948 ministr národní obrany arm. gen. Ludvík Svoboda státní tajemník v MNO JUDr. Ján Ševčík Hlavní správa výchovy a osvěty brig. gen. Jaroslav Procházka Hlavní štáb čs. branné moci   – náčelník arm. gen. Bohumil Boček – zástupce náčelníka div. gen. Heliodor Píka – 1. podnáčelník […]

Armádní vrcholový sport v letech 1974–1992

K 1. říjnu 1974 se v rámci nové koncepce armádního vrcholového sportu dosavadní Armádní střediska Dukla transformovala na armádní střediska vrcholového sportu Dukla v Banské Bystrici (VÚ 1374), Praze (VÚ 1373), Liberci (VÚ 1387), Trenčíně (VÚ 1427) a nově vzniklo i v Olomouci (VÚ 5557). V maximální možné míře proběhlo soustředění armádních sportovních družstev (ASD) do míst dislokace armádních středisek vrcholového sportu (ASVS) a odloučeně nadále působila […]

Armádní vrcholový sport v letech 1956–1974

V souvislosti s rozhodnutím o decentralizaci armádního vrcholového sportu zanikl v říjnu 1956 dosavadní Oddíl reprezentantů působící při Ústředním domu armády a nahradila ho tzv. armádní sportovní družstva (ASD) zřízená u bojových vojenských útvarů v různých posádkách po celém území státu, což mělo mimo jiné umožnit soustředit v nich nejvyspělejší sportovce z řad vojáků základní služby. Tím se ale armádní vrcholový sport […]

Letiště Boží Dar – Milovice – Mladá v proměnách času

Letiště Boží Dar je součástí původního Vojenského tábora Milovice, který vznikl v roce 1904 na pozemcích o rozloze cca 3400 ha odkoupených vojenskou správou od vídeňské zemské banky a místních sedláků. Vzhledem k množství jednotek trvale dislokovaných či dočasně cvičících na jeho území byl během 20. let rozšířen o dalších 2700 ha a poskytoval ubytování cca pro pět […]

Vrcholový sport v čs. armádě v letech 1945–1956

Kořeny armádního vrcholového sportu lze nalézt již v meziválečném Československu. Tělesná příprava se stala důležitou součástí výcviku vojáků a při jejím rozvíjení bylo možno navazovat na výsledky dlouhodobého úsilí České (respektive Československé) obce sokolské, jejíž kořeny sahaly až do roku 1862. Proto se také přednostou Odboru péče tělesné a mravní na nově zřízeném Ministerstvu národní obrany […]

Odjezd dalších jednotek během 3. etapy stahování sovětských vojsk z Československa

Do 3.etapy odsunu byly ze součástí Střední skupiny vojsk během ledna až června 1991 zařazeny kromě zbytku 18.gardové Insterburgské motostřelecké divize rovněž útvary letectva (zejména 114.Talinský stíhací letecký pluk, 173.smíšená letka a 199.vrtulníková letka), spojovacího či ženijního vojska nebo technického zabezpečení, společně s útvary zajišťujícími ostrahu velitelství Střední skupiny vojsk (721.gardový motostřelecký pluk a 81.prapor průzkumu […]

Odsun 18. motostřelecké divize z Mladé Boleslavi a dalších posádek

Do 2.etapy odsunu byla rovněž zařazena 18.gardová Insterburgská motostřelecká divize s velitelstvím v Mladé Boleslavi, i když se původně s jejím odjezdem počítalo až na rozhraní 2. a 3.etapy od prosince 1990 do února 1991. Urychlený odchod útvarů mladoboleslavské divize započal již v září 1990 a jeho účelem zjevně bylo „rezervovat“ pro své potřeby posádky na území Sovětského svazu […]

Velitelství JOSEF v čs. – polském sporu o Těšínsko v létě 1945

Při zkoumání historie čs. armády po 2. světové válce se naše historiografie doposud příliš nezabývala obdobím zvýšeného napětí na Těšínsku, kdy v letních měsících roku 1945 hrozilo vypuknutí čs.-polského ozbrojeného pohraničního konfliktu. Prvním, kdo se věnoval vojenským aspektům zmíněného sporu, byl Jiří Krol ve svém příspěvku předneseném na konferenci pořádané Slezským ústavem ČSAV v Opavě 25. 9. 1990 a publikovaném […]

Odsun dalších jednotek v průběhu 2. etapy stahování sovětských vojsk z Československa

K součástem Střední skupiny vojsk, odjíždějícím od června do prosince 1990 během 2.etapy odsunu, kromě již uvedené 15.gardové Mozyrské tankové divize (červen–říjen), 30.gardové Irkutsko-Pinské motostřelecké divize (září–prosinec) a částečně i 18.gardové Insterburgské motostřelecké divize (od září), náležely také svazky a útvary vojska protivzdušné obrany, dělostřelectva, vojenského letectva či spojovacího vojska, společně s výcvikovými, skladovými a opravárenskými zařízeními. […]

Odsun 30. motostřelecké divize ze Zvolena a dalších posádek

Mezi sovětská vojska, zahrnutá do 2.etapy odsunu z Československa, patřila rovněž 30.gardová Irkutsko-Pinská motostřelecká divize, která měla své útvary rozmístěné na území Slovenska. Její původní posádkou bylo město Marina Gorka na teritoriu Běloruského vojenského okruhu. V průběhu srpnové invaze postupovala pod velením genmjr. Malofejeva po trase Maťovce – Trebišov – Košice – Rožňava – Lučenec – Zvolen […]

Odsun 15. tankové divize z Milovic a dalších posádek

Druhá etapa odsunu sovětských vojsk z území Československa zahrnovala období od června do prosince 1990. Podle původního plánu se v této etapě mělo do Sovětského svazu vrátit 18 tisíc vojáků, cca 250 tanků a 300 BVP nebo obrněných transportérů. Rozhodující část z vracejících se vojsk by tvořila milovická 15.tanková divize s 11 tisíci vojáky. Doplňovat ji měla dělostřelecká brigáda z Jeseníků […]

Odjezd dalších útvarů během 1. etapy odsunu sovětských vojsk z Československa

Do odsunu součástí Střední skupiny vojsk byly v rámci 1.etapy, probíhající od 26.února do 31.května 1990, zahrnuty kromě 31.Viselské tankové divize (únor-březen) a 48.Ropšinské motostřelecké divize (duben-květen), rovněž další velitelství, svazky a útvary. Jednalo se především o velitelství 28.armádního sboru v Olomouci a jeho zabezpečovací útvary. Dále je následovaly raketové brigády z Turnova a Hvězdova, které byly vyzbrojeny […]

Odsun 48. motostřelecké divize ze Šumperka, České Třebové, Olomouce, Klášterce nad Orlicí a Červené Vody

Do 1.etapy odsunu sovětských vojsk z Československa byla zahrnuta také 48.Ropšinská motostřelecká divize, jejíž útvary se počátkem roku 1990 nacházely v posádkách Vysoké Mýto (velitelství), Šumperk, Česká Třebová, Olomouc, Klášterec nad Orlicí a Červená Voda. Do Československa se přesunula pod velením genmjr. Guskova v srpnu 1968 z města Bolgrad v Oděském vojenském okruhu. V rámci operace DUNAJ se pohybovala na […]

Odsun sovětských vojsk z Vysokého Mýta

Jedna z největších posádek Střední skupiny vojsk se nacházela ve Vysokém Mýtě. Údaj o šesti tisících vojácích, zmiňovaný ve sdělovacích prostředcích při nedávném 30.výročí smlouvy o jejich odsunu, je však nadhodnocený a zahrnuje nejenom vojáky, ale i jejich rodinné příslušníky a občanské zaměstnance. Nicméně je nutno konstatovat, že se jednalo o třetinu obyvatel města v 70. a 80.letech. Pro ubytování sovětských […]

Odsun 31. tankové divize z Bruntálu, Krnova a VVP Libavá

Mezi sovětská vojska, zahrnutá do 1.etapy odsunu z Československa, patřila především 31.Viselská tanková divize, která měla rozmístěny svoje útvary v Bruntále, Krnově, Frenštátu pod Radhoštěm a ve VVP Libavá. Do Československa vtrhla již 21.srpna 1968 a jejím úkolem bylo izolovat posádky čs. armády na severovýchodní Moravě, kde se posléze usadila na dalších téměř 22 let. Již v předstihu […]

30. výročí zahájení odsunu prvního útvaru sovětské armády z Československa

Na 26. února 2020 připadá 30. výročí zahájení odsunu sovětských vojsk z území bývalého Československa. Stalo se tak na základě československo-sovětské dohody podepsané 26. února 1990 v Moskvě. Prvním městem, která začala sovětská armáda téhož dne vyklízet, se stal Frenštát pod Radhoštěm. Počet sovětských vojáků byl představiteli místního občanského fóra odhadován na tři až čtyři tisíce včetně rodinných příslušníků. Úplné […]

Plánované početní stavy čs. armády v míru a ve válce

  Rok Plánované počty osob vševojskových divizí *) v míru ve válce v míru ve válce 1938 232.000 1.280.000 23 40 1946 187.000 655.000 16 18 1956 208.000 765.000 14 23 1958 182.000 650.000 11 16 1969 214.000 580.000 10 15 1989 200.000 715.000 10 15 *) Mezi vševojskové divize patří: – tankové divize, – […]

Tabulkové mírové počty vojáků čs. armády

Datum Vojáků celkem z toho vojáků z povolání *) 1.3.1938 231.630 47.650 1.1.1946 186.900 48.500 1.10.1947 150.000 40.000 1.1.1951 170.260 40.180 1.1.1953 297.560 65.520 1.1.1959 183.930 53.340 1.9.1965 202.860 53.590 1.9.1966 221.950 56.700 1.2.1970 213.890 57.400 1.1.1990 198.150 56.000 31.12.1992 169.520 47.600 *) Zahrnuti jsou vojáci z povolání i v další dobrovolné činné službě.

Stavební úpravy stálého opevnění v západních a jižních Čechách ve druhé polovině 40. let

Martin Dubánek – Pavel Minařík Předneseno: Konference „Lehká opevnění v západních Čechách“ – Stříbro 21. dubna 2001 Čs. armáda po skončení 2. světové války, i přes velké problémy, se kterými se musela potýkat ve všech oblastech své činnosti, věnovala značnou pozornost opětnému využití prvorepublikového stálého opevnění a jeho případně dostavbě. O významu, který velení čs. armády […]

Osudy československého stálého opevnění v letech 1945 až 1950

Publikováno v časopisu: Historie a vojenství, roč. 2001, čís. 4, str. 832 až 860 Čs. armáda po skončení 2. světové války, i přes velké problémy, se kterými se musela potýkat v oblasti organizační výstavby, vyzbrojování, výcviku vojsk, financování, ubytovacích kapacit a personálního obsazení, věnovala značnou pozornost i možnému využití prvorepublikového stálého opevnění a jeho případné dostavbě. […]

Západní skupina sovětských vojsk v NDR

Nejpočetnější zahraniční uskupení sovětských vojsk se konstituovalo v létě 1945 jako Skupina sovětských okupačních vojsk v Německu. Stalo se tak dne 9.7.1945 podle nařízení Hlavního stanu Vrchního velení Rudé armády. Jádro „skupiny“ vytvořila vojska, která se podílela na dobývání německého území v průběhu Berlínské operace na jaře 1945. Konkrétně se jednalo o operační svazy náležející do […]

Severní skupina sovětských vojsk v Polsku

Další evropské uskupení sovětských vojsk se nacházelo v Polsku. Pozemní vojsko reprezentovaly převážně poměrně slabé síly, ale o to početněji bylo zastoupeno vojenské letectvo. Rozmístění sovětských okupačních vojsk ve Slezsku a Pomořansku, které se po skončení 2. světové války staly součástí Polska, se uskutečnilo na základě smlouvy mezi SSSR a Polskem z 21.4.1945. Praktická opatření […]

Střední skupina sovětských vojsk v Československu

Sovětská vojska se na našem území rozmístila v noci z 20. na 21. srpna 1968, v souvislosti se snahou o vojenské potlačení tehdejšího procesu politických změn v Československu. Pozemní sled okupačních vojsk tvořilo 30 divizí sovětské armády (z toho pět tankových a dvě výsadkové), tři polské divize (z toho dvě tankové), jedna motostřelecká divize maďarské […]

Jižní skupina sovětských vojsk v Maďarsku

Početně nejmenší evropské uskupení sovětských vojsk bylo rozmístěno v Maďarsku. Vzniklo na základě svazků, které se na konci 2. světové války nacházely na československém nebo rakouském území a po jejím skončení tvořily součást Střední skupiny sovětských vojsk rozmístěné v Rakousku a Maďarsku. Při odchodu sovětských vojsk z Rakouska, po vyhlášení jeho neutrality v roce 1955, […]

40. armáda v Afghánistánu (1979 – 89)

Vzhledem k nestále se komplikující vnitropolitické situaci, spojené zejména s převzetím moci Hafizulláhem Amínem (15.9.1979), bylo v Moskvě na podzim 1979 přijato rozhodnutí o jeho odstranění a uskutečnění vojenské invaze do Afghánistánu. K zamaskování vojenských příprav byly využity žádosti afghánských vládních představitelů (H. Amína i jeho předchůdce N. Tarákího) o zvýšení počtu vojenských poradců a rozmístění cca […]

Skupina sovětských vojsk na Kubě (1962 – 93)

Po vítězství kubánské revoluce v r. 1959 se krátce dostala k moci liberálně-demokratická skupina v čele s presidentem Manuelem Urrutiou. Ale již v průběhu téhož roku je tato skupina vytlačena radikálnějším uskupením kolem bratrů Castrových. I když samotný Fidel Castro původně nebyl marxistou, ne vždy šťastná politika USA vůči revoluční Kubě (přerušení diplomatických styků, hospodářské […]

Střední skupina sovětských vojsk v Rakousku

Střední skupina vojsk byla poprvé vytvořena 10. 6. 1945 z vojsk 1. ukrajinského frontu nacházejících se na území Československa, Rakouska a Maďarska. Jádrem byly 4., 5., 7. a 9. gardová armáda, 3. a 4. gardová tanková armáda, 2. letecká armáda a několik dalších menších složek. Československé území opustila sovětská vojska během listopadu 1945. Rakousko bylo po […]

Pozemní vojsko

• velitelské orgány pozemního vojska ministerské složky léto 1945 – vytvořeny v rámci Hlavního štábu:* Velitelství pěchoty* Velitelství tankového vojska* Velitelství dělostřelectva* Velitelství ženijního vojska* Velitelství spojovacího vojska– převedeny:* velitelství druhů vojsk do přímé podřízenosti ministra národní obrany 1.6.1946 – vytvořeno:* Velitelství zvláštních bojových prostředků 15.8.1948 – vytvořeno:* Velitelství výsadkového vojska 1.1.1950 – reorganizováno:* Velitelství […]

Vojenské letectvo

• velitelské orgány vojenského letectva           ministerské složky květen 1945 – vytvořeno:* Velitelství letectva Hlavního štábu 1.3.1955 – podřízeno:* Velitelství letectva Náměstkovi MNO pro protivzdušnou obranu státu a letectvo 1.1.1957 – vytvořeno na základě Velitelství letectva a Velitelství protivzdušné obrany státu:* Velitelství letectva a protivzdušné obrany státu 31.10.1966 – zrušeno:* Velitelství letectva a protivzdušné obrany […]

Protivzdušná obrana státu

• velitelské orgány protivzdušné obrany státu           ministerské složky 1.1.1950 – vytvořeno:* Velitelství protiletadlového vojska Hlavního štábu 15.12.1950 – reorganizováno:* Velitelství protiletadlového vojska na Velitelství protiletadlové obrany státního území 1.11.1954 – přejmenováno:* Velitelství protiletadlové obrany státního území na Velitelství protivzdušné obrany státu 1.3.1955 – podřízeno:* Velitelství protivzdušné obrany státu Náměstkovi MNO pro PVOS a letectvo […]

Den ozbrojených sil

Rozkaz prezidenta republiky č. 10 ze 7. února 2002 – Stanovení Dne ozbrojených sil České republiky V souladu s historickými tradicemi ozbrojených sil České republiky stanovuji 30. červen Dnem ozbrojených sil České republiky. V tento den v roce 1918 ve francouzském městě Darney při slavnostní přehlídce československé brigády spojenecká Francie jako první potvrdila právo Čechů a […]

Čestné a historické názvy vojenských útvarů propůjčené a odejmuté v letech 1990-2002

Rozkaz prezidenta republiky č. 18 z 24. dubna 2002 – Propůjčení historických názvů Při příležitosti oslav 57. výročí ukončení 2. světové války v Evropě a podle ustanovení § 5 písm. c) zákona č. 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky propůjčuji:–    1. mechanizované divizi Velitelství pozemních sil historický název „Albrechta z Valdštejna„,–    Vojenské střední škole ve Vyškově historický název „Jana […]

Albrecht z Vladštejna

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (*14.9.1583) pocházel z chudé, ale urozené panské rodiny Viléma z Valdštejna a Markéty Smiřické. Ve svých dvanácti letech se stal sirotkem a o jeho výchovu se nadále starali poručníci, u nichž po krátkou dobu vyrůstal. Po nezbytném studiu na luteránském gymnáziu ve Slezsku (1597-1599) a kalvinistické univerzitní koleji v Německu […]

1. mechanizovaná divize

Velitelství 1. mechanizované divize se vytvořilo 1.10.1999 v Brně. Původně se mělo nacházet v historickém areálu prvorepublikové Vojenské akademie v Hranicích, nakonec dostaly přednost prostory po zrušené 42. protiletadlové raketové brigádě „Tobrucké“ v Brně-Řečkovicích. Nejprve vzniklo organizační jádro provádějící přípravné práce a k zahájení plnohodnotné činnosti vlastního velitelství došlo až 1.10.2000. Vyčleněné svazky a útvary do své […]

2. mechanizovaná brigáda

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 1999, čís. 8, str. 40 až 41 (upravená a doplněná verze) Na základě rozkazu prezidenta České republiky jsou svazkům a útvarům Armády ČR propůjčovány historické názvy. Navazuje se tak na úpravy historických názvů realizované počátkem 90. let a zároveň je zúročena snaha z roku 1995, kdy mělo dojít k jejich hromadné […]

4. brigáda rychlého nasazení

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 1999, čís. 9, str. 38 až 39 (upravená a doplněná verze) Dalším svazkem, který na základě rozkazu prezidenta republiky dne 8. května 1999 obdržel historický název, je 4. brigáda rychlého nasazení, pojmenovaná jako „Obrany národa“. Brigáda tak navázala na hrdinný odkaz, vytvořený v letech 2. světové války příslušníky stejnojmenné odbojové organizace. „Obrana národa“ […]

7. mechanizovaná brigáda

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 1999, čís. 11, str. 30 až 31 a roč. 2000, čís. 7, str. 11 (upravená a doplněná verze) Na základě rozkazu prezidenta republiky dne 8. května 1999 obdržela historický název rovněž 7. mechanizovaná brigáda v Kroměříži, pojmenovaná jako „Dukelská“. Uvedená brigáda je přímým pokračovatelem 3. čs. samostatné pěší brigády v SSSR, která vznikla v […]

3. výcviková a mobilizační základna

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 1999, čís. 12, str. 8 až 9 (upravená a doplněná verze) 3. výcviková a mobilizační základna s velitelstvím v posádce Velká Hleďsebe patří mezi svazky, jejichž historické počátky sahají do období konstituování samostatného československého státu. Dne 20. března 1919 vydalo Ministerstvo národní obrany pokyn ke zformování 3. divize. Divize se v následujících […]

6. výcviková a mobilizační základna

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 2000, čís. 1, str. 31 (upravená a doplněná verze)          6. výcviková a mobilizační základna je nástupcem 6. čs. divize italských legií, vytvořené v květnu 1918. Na italském bojišti byla v srpnu a září posledního válečného roku nasazena u Doss Alta. Do Československa přijela v prosinci 1918 a až do podzimu následujícího […]

Výcviková základna mírových sil

Dnem 8.5.2002 byl rozkazem prezidenta republiky propůjčen Výcvikové základně mírových sil v Českém Krumlově historický název „Plukovníka Švece“. Základna nese jméno jednoho z významných příslušníků prvního čs. zahraničního vojenského odboje, který v boji za vytvoření samostatného Československa obětoval svůj život. Výcviková základna mírových sil vznikla v podřízenosti Správy zahraničních vztahů GŠ ČSA v říjnu 1990 jako Výcvikové středisko […]

Brigády a základny druhů vojsk

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 2000, čís. 2, str. 35 (upravená a doplněná verze) Historické názvy byly v průběhu 90. let uděleny i dalším svazkům, útvarům a zařízením, nacházejícím se jak v bezprostřední podřízenosti MO, tak jednotlivých operačních velitelství. Především je zapotřebí uvést 6. skupinu speciálních sil v Prostějově, která je od 8.5.1999 držitelem historického názvu „Generála Moravce“. Svazek […]

Krajská vojenská velitelství

Doplňovací služba byla v létě 1945 obnovena ve stejné podobě, v jaké fungovala před válkou. Základem byla doplňovací okresní velitelství (DOV) v počtu 46. Rozdělením DOV Velká Praha a DOV Bratislava na dvě se jejich počet dočasně zvýšil na 48, ale v říjnu 1947 se zmíněná velitelství opětně sloučila do jednoho. V lednu 1948 došlo v případě […]

Záchranné a výcvikové základny

71. záchranná a výcviková základna Kutná Hora – Základna navazuje na 1. prapor civilní obrany, vytvořený 1.1.1952 v Praze a nejprve podřízený Velitelství protiletecké obrany státního území. K 31.3.1952 byl útvar předán Ministerstvu vnitra. O dva roky později se prapor rozšířil na 1. pluk civilní obrany. V roce 1955 došlo k redislokaci útvaru do Kutné Hory […]

Výcvikové a mobilizační základny

1. výcviková a mobilizační základna územní obrany Litoměřice – Jednalo se o nejmladší útvar vojska územní obrany. Organizační jádro útvaru bylo zřízeno počátkem července 1997. Na jeho základě vznikla v říjnu téhož roku uvedená základna. Jejím úkolem bylo připravovat specialisty vojska (od října 2000 „sil“) územní obrany. Po svém konstituování útvar dočasně podléhal velitelství 1. armádního sboru v Táboře, […]

Letecké základny

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 2000, čís. 3, str. 35 (upravená verze) V průběhu 90. let získala historické názvy rovněž celá řada útvarů letectva, které tak navázaly na tradice vojenského letectva prvorepublikového Československa a slavné kapitoly, vytvořené příslušníky našich vojenských jednotek na frontách 2. světové války. Na základě rozkazu prezidenta České republiky byl dnem 8. května […]

Protiletadlové raketové vojsko

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 2000, čís. 4, str. 35 (upravená verze) Nedílnou součást AČR představují svazky a útvary protiletadlového raketového vojska, jejichž kořeny většinou sahají do 2. poloviny 40. let a počátku 50. let. Sami se přitom hlásí k odkazu protiletadlových útvarů, vytvořených v průběhu 2. světové války.          41. protiletadlová raketová brigáda vznikla v roce 1961 […]

Výcviková základna logistiky

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 2000, čís. 2, str. 35 (upravená a doplněná verze) Dne 8.5.1999 svůj historický název obdržela i Výcviková základna logistiky v Opavě, nesoucí pojmenování „Generála Píky“. Tímto byl připomenut významný rodák z nedaleké obce Štítina. Heliodor Píka za 1. světové války bojoval v rámci ruských a francouzských legií, v prvorepublikové armádě sloužil v různých velitelských […]

6. zabezpečovací základna

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 2000, čís. 7, str. 11 (upravená verze) Při příležitosti 55. výročí ukončení 2. světové války propůjčil prezident republiky svým rozkazem historické názvy dalším součástem Armády České republiky. Počínaje dnem 8. května nese 6. zabezpečovací brigáda historický název „Pražského povstání“. Svazek svoji činností navazuje na existenci celé řady provozních, štábních, automobilních i strážních útvarů a […]

Vojenská střední škola Vyškov

Dnem 8.5.2002 byl rozkazem prezidenta republiky propůjčen Vojenské střední škole ve Vyškově historický název „Jana Lucemburského“. Škola nese jméno jednoho z významných českých panovníků. Škola vznikla dnem 1.7.1993 jako státní střední odborná škola. Svoji činnost zahájila 1. září a nejprve pouze zajišťovala dokončení studia žáků vojenských středních odborných škol, kteří po rozdělení federace přišli ze škol dislokovaných na […]

Střední technická škola Ministerstva obrany Moravská Třebová

Mezi držitele čestných názvů patří i Střední technická škola Ministerstva obrany v Moravské Třebové, která je nositelem pojmenování „Škola Čs. obce legionářské“. Škola ve své činnosti navazuje na nejstarší vojenské gymnázium vytvořené na území Československa. Jednalo se o Státní vojenské reformní reálné gymnázium, zřízené v Moravské Třebové dnem 1.9.1935. Gymnázium pro svoji činnost převzalo areál postavený v […]

Vojenská akademie Vyškov

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 2000, čís. 2, str. 35 V neposlední řadě mezi držitele historických názvů patří i Vojenská akademie ve Vyškově, které prezident republiky 28.10.1999 udělil pojmenování „Hranických akademiků“. Vyškovská akademie vznikla 1.7.1996 jako resortní vzdělávací zařízení GŠ AČR. Akademie připravuje poddůstojníky, praporčíky a důstojníky pro výkon základních funkcí v odbornostech pozemního vojska od stupně velitele […]

Organizace a dislokace velitelských orgánů pozemního vojska (1945-1969)

Československá armáda v letech 1945-1969 1Organizace a dislokace velitelských orgánů pozemního vojska 2 Otištěno: Vojenské rozhledy, roč. 1994, čís. 9, str. 141 až 150 (upravená verze) V roce 1992 ukončil po 74 letech svoji existenci samostatný československý stát. Se zánikem státu přestala existovat i jeho armáda, jejíž kořeny vznikly již v letech první světové války. Nástupnickým subjektem po […]

Konstituování organizační struktury motostřeleckých divizí v letech 1957 až 1958

Publikováno v časopisu: Vojenské rozhledy, roč. 1993, čís. 9, str. 93 až 100 V současné době stojí nově vzniklá Armáda České republiky před problémem základní strukturální reorganizace. Připravované změny se mají taktéž dotknout mechanizovaných a tankových divizí, tj. vševojskových svazků1, tvořících kostru pozemního vojska. Nemá přitom jít o pouhé zdokonalování či úpravu již existujících organizačních struktur, […]

Názory na úkoly a strukturu teritoriálního vojska ve druhé polovině 60. let

Publikováno v časopisu: Vojenské rozhledy, roč. 1993, čís.69, str. 133 až 139 V současné době se v nově vzniklé Armádě České republiky připravuje proces zásadních strukturálních změn, spojený s přechodem na zcela jiný model organizační výstavby, diametrálně se odlišující od modelu předcházejícího. Úvahy o nutnosti přechodu od stávajícího organizačního uspořádání k novému nevznikly ale až s […]

Letecké učiliště v Prostějově

S končícím létem roku 2000 si příznivci čs. letectví připomněli 75.výročí příchodu prvních žáků někdejšího Vojenského leteckého učiliště do Prostějova a zahájení provozu na místním vojenském letišti. ZROD UČILIŠTĚ V CHEBU A JEHO PŘEMÍSTĚNÍ DO PROSTĚJOVA Zmíněné učiliště se vzniklo v červenci 1920 v Chebu jako „Velitelství čs. leteckých škol„. Základem pro jeho vytvoření se […]

Vrtulníky v Prostějově

Po odchodu Leteckého učiliště v srpnu 1959 z Prostějova do východoslovenských posádek jeho místo na prostějovském letišti zaujal 1. dopravní výsadkový letecký pluk. Jednalo se o jeden z nejstarších útvarů čs. letectva, který vznikl již 1.4.1946 a doposud sídlil ve Kbelích u Prahy. V Prostějově se ale dopravní pluk pod velením mjr. Štefana Jurkoviče dlouho […]

Mírová organizace útvarů zdravotnické služby čs. armády v letech 1918 až 1992 1

Zdravotní a farmaceutické zabezpečení zajišťovala v čs. armádě již od jejího konstituování zdravotnická služba. Uvedená služba náležela mezi tzv. „ostatní“ služby (rozuměno mezi služby netechnické) a jejím úkolem bylo pečovat o zdravotní stav vojska, opatřovat, ukládat a rozdělovat zdravotnický materiál a provádět výcvik příslušníků zdravotnické služby (viz předpis Org-I z roku 1921 „Všeobecná organizace čs. branné […]

Začlenění tankových jednotek československé armády v zahraničí do mírové organizace československé branné moci a jejich pokračovatelé v Čs. armádě a Armádě České republiky

Organizační zásady obnovy čs. armády byly stanoveny již 25. května 1945. Podle tzv. prozatímní organizace čs. branné moci měly její pozemní část tvořit čtyři oblasti, zahrnující 16 pěších divizí.V přímé podřízenosti hlavního štábu se dále počítalo s existencí samostatného tankového sboru a řady dalších svazků a útvarů. Zamýšlená organizační struktura se naplňovala vojsky jen postupně. […]

Lidové milice v Československu v letech 1948 až 1989

Za předchůdce Lidových milicí je možno považovat tzv. Závodní milice, které se vznikly v červnu 1945 pro ochranu a střežení některých průmyslových závodů. Podřízeny byly závodním radám a jejich prostřednictvím Ústřední radě odborů. Závodní milice se vytvářely z dobrovolníků a v jejich čele stáli volení velitelé. Výzbroj milicí z počátku tvořily kořistní pušky, pistole a […]

Hodnostní označení lidových milic z 50. a 60. let

Štáb velitele lidových milicí v ČSR Velitel Náčelník štábu Příslušníci velitelství Štáb velitele lidových milicí pro Slovensko Velitel Náčelník štábu Příslušníci štábu Krajské velitelství lidových milicí Velitel Náčelník štábu Příslušníci velitelství Okresní velitelství lidových milicí Velitel Náčelník štábu Příslušníci velitelství

Plán použití Československé lidové armády v době války

V roce 2000 byla v denním tisku zveřejněna zpráva o nalezení unikátního dokumentu z roku 1964, představujícího plán nasazení čs. armády v případě válečného konfliktu. Plán byl následně zveřejněn na internetových stránkách mezinárodního projektu „Paralelní dějiny Varšavské smlouvy a NATO“ a publikován na stránkách časopisu Soudobé dějiny, roč. 2000, čís. 3. Na stejné internetové adrese […]

90. výročí vzniku čs. vojenského archivnictví

První instituce, dokumentující vývoj tehdy ještě zahraničního vojska, začaly vznikat u čs. legií v Rusku. Již u České družiny, zformované v Kyjevě v srpnu 1914, působil historik a archivář (Jaroslav Heyduk), přičemž u všech dalších postupně vznikajících pluků bylo vždy dbáno na vytvoření obdobné funkce. V červenci 1917 rozhodlo vedení čs. odboje v Rusku reprezentované […]

Historie pyrotechnické služby čs. armády

Specializovaná příprava pyrotechniků byla v čs. armádě zahájena 15. května 1920 a až do roku 1948 armáda představovala jedinou součástí ozbrojených sil, která prováděla jejich školení a výcvik. Převážná většina vojenských pyrotechniků přitom profesně pocházela z řad příslušníků výzbrojní služby. Ministerstvo vnitra svými vlastními pyrotechniky disponovalo až od roku 1948 a ostatní resorty teprve od […]

Válečné plány čs. armády

Na sklonku minulého roku jsme si připomněli 20 let od zániku Železné opony a pádu komunismu v Československu, který se chopil moci v únoru 1948. V červenci příštího roku uplyne stejně dlouhá doba od zániku Varšavské smlouvy, která pod dohledem Sovětského svazu sdružovala armády jeho spojenců. Naskýtá se tak příležitost připomenout si, jakým způsobem byla […]

Železniční vojsko v čs. armádě

a) Období let 1918 až 1939 Po vytvoření Československa se na území nově vzniklého státu nenacházely žádné vojenské železniční jednotky. Sídlem železničního pluku habsburské monarchie byl rakouský Korneuburg a s výjimkou náhradního praporu, zabezpečujícího evidenci příslušníků pluku a výcvik nováčků, byly všechny jeho jednotky nasazeny na frontě. Několik českých důstojníků pluku, nacházejících se na dovolené či zotavujících […]

Vojenské hudby čs. armády po roce 1945

Po skončení 2. světové války a následném znovuvytvoření čs. armády na domácím území došlo rovněž k obnově vojenských hudeb. Nejprve se v létě 1945 konstituovalo 16 divizních hudeb, přičemž u každé z nich mělo být zařazeno 44 vojáků. Zároveň byla u Tankového sboru v Moravské Třebové zachována dosavadní hudba Čs. samostatné obrněné brigády z Velké Británie. V souvislosti […]

Informace o protivníkových znalostech operačního plánování a průzkumu vojsk Varšavské smlouvy

Ministerstvo státní bezpečnosti Berlín, 3. únor 198 Č. 92/82 4 listy 3. výtisk Přísně tajné! Prosíme vrátit! Orgány průzkumu NATO provedly rozsáhlou analýzu vojenských cvičení pozemních sil Varšavské smlouvy, která proběhla v době od května 1979 do dubna 1981 a byla zaměřena proti oblasti hlavního velitelství NATO na středoevropském válčišti. Vyhodnotily, do jaké míry má velení Spojených […]

Národní lidová armáda NDR – Dobyli jsme Paříž, soudruhu generále!

Převzato z časopisu „Mladý svět“, autor textu Milan Kruml. Velení Varšavské smlouvy naplánovalo v osmdesátých letech útok na západní Evropu, a to i s použitím atomových zbraní. Americký týdeník Time se 4. července 1994 vrátil k tomuto šílenému plánu v souvislosti s přibližováním Ruska a NATO. Ve výcvikovém středisku Národní lidové armády NDR (NVA) ve Straussbergu u Berlína byla po léta […]

Operační plán rozvinutí 1. a 2. polské armády v případě války v roce 1951

I. Všeobecná koncepce 1. Vyhodnocení operačně-strategické situace Polska Operačně-strategická situace Polska daná jeho geografickou polohou na západoevropském válčišti je charakterizovaná těmito nejdůležitějšími skutečnostmi: existence Německé demokratické republiky na západě; přítomnost sovětských vojsk na území Německé demokratické republiky až po linii řeky Labe; hranice s Československou republikou na jihu. Závěr:Přímé akce pozemních sil předpokládaného nepřítele směřující ze […]

Obranný plán polské armády (1961) – Výsadek do Dánska

Pawel Piotrowski  Jaderné údery na severozápadní oblasti SRN, společně se vzdušnými výsadky na dánské a norské pobřeží, předpokládaly tajné plány Polské lidové armády (PLA), připravované pro případ vypuknutí III. světové války. Pracovalo se na nich ve zvláštních místnostech generálního štábu na Rakovecké ulici ve Varšavě. Po říjnových událostech v roce 1956, kdy sovětské důstojníky na řídicích […]

Baltická flotila – Zvláštnosti Baltského moře jako válčiště

Baltské moře od nejstarších dob hrálo důležitou úlohu v životě evropských zemí, zejména těch, jejichž hranice omývá – Německa, Polska, Dánska, Švédska, Norska, Finska a Ruska. V minulosti byla Evropa hlavní arénou válek. Málo se změnilo i po skončení druhé světové války. Evropské válčiště zahrnovalo teritorium evropských zemí – účastníků paktu NATO (s výjimkou Velké Británie a Portugalska) […]

Československá lidová armáda – Jaký byl pravděpodobný zámysl vedení operací na evropském válčišti

Varšavská smlouva měla svá vojska dislokována na území Německé demokratické republiky a ČSSR. Velení těmto silám by se uskutečňovalo z velitelského stanoviště Legnice v Polsku velitelem a štábem na Západním směru. Na území NDR byla hlavní silou Západní skupina sovětských vojsk, která by vytvořila front v síle nejméně devatenácti sovětských divizí, vyzbrojených nejmodernější technikou, a vojska Národní lidové […]

Československá lidová armáda na Rýnu

Otištěno: Časopis Naše vojsko, roč. 2006, čís. 11, str. 38 až 41 „Překročili jsme Rýn v prostoru Štrasburku, soudruhu generále,“ řekl náčelník štábu Československého frontu genpor. Václav Vitanovský. Měl přitom však zachmuřenou tvář a pokračoval. „Naše divize jsou však značně oslabené bojem a na Epinal a Dijon postupují jen s největším vypětím sil. Některé divize […]

Historie útvarů pěchoty dislokovaných na území dnešního Ústeckého kraje

Rakousko (od 1867 Rakousko-Uhersko) V době existence habsburské monarchie byla dislokace vojenských jednotek do velké míry ovlivněna takřka celoevropskými rozměry tohoto soustátí, jeho mnohonárodnostním charakterem, způsobem doplňování armády i válkami, které rakouští panovníci vedli. Jednotlivé pluky tak v 17. a 18. století doslova putovaly po celé Evropě a zatímco jeden rok byly nasazeny v rakouském […]

Vedoucí funkcionáři Ministerstva národní obrany a Generálního štábu

Ministr národní obrany arm. gen. Ludvík SVOBODA 1945 – 1950 arm gen. Alexej ČEPIČKA 1950 – 1956 arm. gen. Bohumír LOMSKÝ 1956 – 1968 arm. gen. Martin DZÚR 1968 – 1985 arm. gen. Milán VÁCLAVÍK 1985 – 1989 arm. gen. Miroslav VACEK 1989 – 1990 Luboš DOBROVSKÝ 1990 – 1992 genpor. v z. Imrich ANDREJČÁK […]

Velitelé druhů vojsk pozemního vojska

Velitel pěchoty div. gen. Rudolf HOŠEK 1945 – 1947 brig. gen. Jan PROCHÁZKA 1947 – 1948 div. gen. Jan KVĚTOŇ 1948 – 1950 brig. gen. Benedikt BENEŠ 1950 Náčelník správy bojové přípravy brig. gen. Benedikt BENEŠ 1950 – 1951 div. gen. Karel VEGER 1951 – 1953 genmjr. František MAŘÍK 1953 – 1959 genmjr. Josef VALEŠ […]

Velitelé letectva a protivzdušné obrany státu (PVOS)

Velitel letectva sbor. gen. Alois VICHEREK 1945 – 1950 sbor. gen. Josef HANUŠ 1950 – 1952 genpor. Josef VOSÁHLO 1952 – 1955 Velitel protileteckého vojska brig. gen. Eduard PODHRÁZSKÝ 1950 Velitel Protiletecké obrany státního území (PLOSÚ) brig. gen. Eduard PODHRÁZSKÝ 1950 – 1953 genmjr. Miroslav KUCHAŘ 1953 – 1954 Velitel PVOS genmjr. Miroslav KUCHAŘ 1954 […]

Náčelník Civilní obrany *)

V této rubrice uvádíme jména přímo, neboť ve funkci náčelníka Civilní obrany v době její podřízenosti MNO se  vystřídali jen čtyři lidé. genpor. Antonín BRABEC 1976 – 1977 genplk. Josef MARUŠÁK 1977 – 1990 genmjr. Jozef ERŠEK 1990 – 1991 genmjr. Pavel PAŠEK 1991 – 1992 *) Od roku 1990 je používán název Civilní ochrana.

Velitelé operačních svazů

OPERAČNÍ SVAZY POZEMNÍHO VOJSKA Velitel 1. oblasti arm. gen. Karel KLAPÁLEK 1945 – 1950 sbor. gen. František PAPOUŠEK 1950 Velitel 2. oblasti div. gen. Josef JANÁČEK 1945 – 1946 sbor. gen. Jan SATORIE 1946 – 1948 Velitel 3. oblasti arm. gen. Zdeněk NOVÁK 1945 – 1950 Velitel 4. oblasti brig. gen. Mikuláš MARKUS 1945 sbor. […]

Velitelé operačně taktických svazků

OPERAČNĚ TAKTICKÉ SVAZKY POZEMNÍHO VOJSKA Velitel I. sboru div. gen. František SLUNEČKO 1945 – 1946 div. gen. Oldřich ŠPANIEL 1946 – 1947 brig. gen. Karel ČEJKA 1947 – 1949 brig. gen. Josef ŠUMAVSKÝ 1949 – 1950 Velitel II. sboru sbor. gen. Jan KRATOCHVÍL 1945 – 1947 brig. gen. Jaroslav HRABOVSKÝ 1947 – 1949 brig. gen. […]

Náčelníci Hlavního štábu čs. branné moci (Generálního štábu čs. armády) v letech 1919 až 1992

Jedním z nejvýznamnějších funkcionářů, který se podílel na řízení činnosti čs. branné moci, byl náčelník Hlavního štábu. Hlavní štáb čs. branné moci se konstituoval v roce 1919 na základě Francouzské vojenské mise a až do roku 1925 v jeho čele stál francouzský generál, který byl zároveň náčelníkem uvedené mise. V roce 1926 převzali řízení Hlavního […]

Ministři národní obrany v letech 1918 až 1992

Nejvýznamnějším funkcionářem, který řídil dění v armádě, byl ministr národní obrany. Funkce „ministra národní obrany“ vznikla v listopadu 1918 a ve své podstatě v určitých obměnách a s dílčím přerušením přetrvala po celou dobu existence samostatného československého státu, tj. do až do konce roku 1992. Na svém počátku se funkce ministra národní obrany překrývala, respektive […]

Plk. Ing. Karel Štěpánek: Sovětské vojenské umění v letech 2. světové války

Text k publikování připravil a předmluvou doplnil: PhDr. Jan Lepeška Předmluva Vojenská strategie SSSR se mezi světovými válkami několikrát měnila. Vojenská strategická koncepce vycházela z obecné politické situace a poté, když pominula vnější intervence a skončila občanská válka, zůstal SSSR mimo přímý evropský i světový politický zájem. V této době se změnila i politická a […]

Vladimír Francev: Sovětská obrněná vozidla zařazená do výzbroje československé armády 1943 – 1945

Na rozdíl od československých vojenských jednotek vytvářených ve Velké Británii, kdy tyto dosáhly velikosti brigády již v roce 1940, v Sovětském svazu se podařilo postavit jednotku tohoto stupně – 1. československou pěší brigádu až jaře 1943. V její sestavě se počítalo se zařazením obrněných vozidel, lehkých tanků a obrněných automobilů, v rámci smíšeného předzvědného oddílu […]

Vladimír Francev: Sovětská obrněná vozidla zařazená do výzbroje československé armády 1945 – 1951

Při první mírové organizaci československého poválečného tankového vojska, která se připravovala v létě 1945 a vstoupila v platnost k 15. září 1945 bylo možno počítat s materiálem 1. ČSTB, ČSOB a menším počtem použitelných obrněných vozidel kořistního původu. Byla přijata brigádní organizační struktura sovětského typu se 65 středními tanky, přičemž tři prapory brigády měly mít po 21 tancích. Hlavní údernou sílu armády měl […]

plk. v. v. Ing. Josef Nastoupil: Vzpomínky protiletadlového dělostřelce

Byl jsem vyzván, abych napsal svoje vzpomínky protiletadlového dělostřelce. Po dlouhém váhání jsem se k tomu odhodlal s vědomím, že jde o nesnadný úkol. Nejsem ani historik ani spisovatel a dovedu se vyjadřovat pouze suchopárně. Jediným pramenem byla moje paměť. Nepíši historii protiletadlového dělostřelectva ani protivzdušné obrany státu. Píši jen svoje osobní vzpomínky na úkoly, […]

Josef Šolc: „Modré barety“ Polské armády

Na počátku padesátých let minulého století vyhodnotilo velení Polské armády na základě operačně–strategické situace Polska jako nejpravděpodobnější směr napadení možným protivníkem mořskou hranici podél pobřeží Baltského moře. K obraně mořského pobřeží byly proto vytvořeny v rámci Pomořanského vojenského okruhu (Bydgoszcz) tři brigády pobřežní obrany (bpo), které se staly základem vojsk pobřežní obrany (WOW – Wojsko Obrony Wybrzeźa). Pro úsek pobřeží […]

Josef Šolc: Pobřežní vojsko válečného námořnictva Sovětského svazu

Koncem osmdesátých let XX. století (1989) byl ve válečném námořnictvu bývalého Sovětského svazu vytvořen nový druh vojska, a sice pobřežní vojsko, které se ,stalo samostatným druhem vojsk válečného námořnictva SSSR. Jeho součásti tvořilo pobřežní raketové vojsko a dělostřelectvo, námořní pěchota a divize pobřežní obrany. Aparát velení pobřežního vojska byl početně srovnatelný s velitelstvím armádního sboru. Jednotlivým součástem této složky válečného námořnictva budu věnovat následující řádky. Pobřežní raketové vojsko […]

Petr Krist: Bojový rozkaz 35. as Národní lidové armády DDR podle jejich údajů při cvičení NORDWIND 28. 6. 1962

Č.j. … nečitelné / 62 Přísně tajné ! ——— …vyhotovení …vyhotovení = 4 listy …příloh = …listů —————————- celkem = 4 listy Bojový rozkaz 35. armádnímu sboru číslo 001. Velitelské stanoviště – les 3 km jihozápadně RHEINSBERG dne ……. 21.00 Mapa 200 000 1. [Situace nepřítele] V prostoru MEYENBURG, DANNENBERG, GARDELEGEN, BRANDENBURG, NAUEN zaujímají svazky I. […]

Cvičná jaderná mina

Cvičná jaderná mina, která byla v polovině 70tých let v Československu zhotovena ve dvou exemplářích. K imitování jaderného výbuchu se samozřejmě nepředpokládalo využít radioaktivního materiálu, který měl být v tomto případě kromě jiného nahrazen popílkem. K předvedení jedné z nich před zahraničními pozorovateli (z členských armád Varšavské smlovy i tehdejšího NATO) mělo dojít na přelomu […]

Josef Šolc: Lidové milice – Fakta a přehledy

Počty osob, výzbroje a prostředků střelecké roty LM (v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století)   Jednotky Osoby   Výzbroj Prostředky Další prostředky a materiál Pi 52 Sa 58 UK 59 Pa Sig 44 MC OAT NA rds Velitel sr LM 1 1       1       1 Dalekohled ZV 1 1 […]

Jeskyně Michalka a Výpustek

Chtěl bych vyjádřit svůj obdiv a uznání k tomu, jak se snažíte každý dotaz na www.vojenstvi.cz odpovědět, a že to jistě musí být velmi namáhavá práce. Neberte tedy prosím moji připomínku k dotazu čís. 260 vztahující se k jeskyni Výpustek jako nějakou výtku, naopak. Vojenstvím se zabývám jen okrajově – zajímám se hlavně o jeskyně, důlní díla, […]

Petr Krist: Cvičení Balt – Odra 196

Cvičení označené jako BALT – ODRA ( v rumunském originále BALTICA – ODER) bylo jedno z prvních, ne-li vůbec první velké spojenecké cvičení armád Varšavské smlouvy. Z hlášení, které zpracoval pro ministra obrany Rumunska generálplukovník Arhip Floca, a komentáře k němu na stránkách Paralelní historie NATO a Varšavské smlouvy vyplývá, že probíhalo ve dnech 5. až 10. října 1962. […]

Petr Krist: Zpráva o válečné hře 1965

Na internetových stránkách Projektu paralelní historie NATO a Varšavské smlouvy byly zveřejněny nalezené dokumenty týkající se Válečné hry 1965, ze kterých se dá alespoň v základních rysech sestavit pravděpodobný průběh této válečné hry. Dokumenty se okrajově zmiňují i o části Československé lidové armády ve cvičné organizaci a dislokaci jako bezprostředně sousedícího svazu v sestavě sousedního […]

Plk. v. v. PhDr. Miloš Sedlář, CSc.: Výzkumný ústav 401 v šedesátých letech

1.0 ÚVOD Před 50ti lety byl založen Výzkumný ústav Generálního štábu, z počátku nazývaný jako Výzkumný ústav 401. Nejprve bylo 1. 8. 1963 zřízeno Středisko mechanizace a automatizace 401 a na jeho základě se pak 1. 6. 1965 zformoval a rozvinul svoji činnost Výzkumný ústav 401. Následující článek proto stručně připomíná do historického povědomí vznik a činnost Výzkumného ústavu 401 Generálního štábu ČSLA […]

Miloslav Želazko: Východní Němci a československý srpen 1968

21. srpna 1968 došlo k vojenské intervenci pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko a NDR) proti tehdejší Československé socialistické republice (ČSSR). Paradoxem byla skutečnost, že šlo o „spřátelené socialistické státy,“ rezultátem byla třiadvacetiletá přítomnost Sovětské armády na našem území, období tzv. konsolidace a normalizace a vše, co s tím souviselo. Závažná fakta o zákulisí této […]

Pozemní vojsko – Ukázka nového formátování

velitelské orgány pozemního vojska ministerské složky léto 1945 vytvořeny v rámci Hlavního štábu: Velitelství pěchoty Velitelství tankového vojska Velitelství dělostřelectva Velitelství ženijního vojska Velitelství spojovacího vojska převedeny: velitelství druhů vojsk do přímé podřízenosti ministra národní obrany 1.6.1946 vytvořeno: Velitelství zvláštních bojových prostředků

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek