Čepicový znak poválečné armády

Studie a materiály

od našich čtenářů

Plk. v. v. PhDr. Miloš Sedlář, CSc.:
Výzkumný ústav 401 v šedesátých letech

1.0 ÚVOD

          Před 50ti lety byl založen Výzkumný ústav Generálního štábu, z počátku nazývaný jako Výzkumný ústav 401. Nejprve bylo 1. 8. 1963 zřízeno Středisko mechanizace a automatizace 401 a na jeho základě se pak 1. 6. 1965 zformoval a rozvinul svoji činnost Výzkumný ústav 401. Následující článek proto stručně připomíná do historického povědomí vznik a činnost Výzkumného ústavu 401 Generálního štábu ČSLA (dále jen VzÚ 401) v 60. letech minulého století a jeho význam pro komplexní zavádění informačních technologií do systému velení a řízení Československé lidové armády (dále jen ČSLA).

          Základními podklady pro zpracování článku jsou archivní dokumenty uváděné v pramenech ad (1) a (2) a osobní vzpomínky autora článku, který se na zpracování uváděných dokumentů v dané době podílel a ve VzÚ 401 do začátku normalizace na konci 60. let pracoval jako náčelník ústavu. Zatím jediný existující archivovaný dokument, popisující stručnou historii VzÚ 401 v letech 1963 – 1983, byl zpracován v roce 1983 a je uveden v pramenech ad (3).

          V článku se zachovává autentická terminologie příslušných archivních dokumentů. V této souvislosti je třeba uvést význam klíčových termínů „mechanizace a automatizace“ a „rozvoj velení a řízení“.

          Mechanizací a automatizací velení a řízení se rozuměla komplexní aplikace výpočetní a komunikační techniky na tehdejším stupni vývoje těchto prostředků, v současném významu tedy informačních technologií.

          Termínem rozvoj velení a řízení se rozuměl proces vývoje a postupné transformace systému velení a řízení ozbrojených sil na kvalitativně vyšší úroveň na základě formující se moderní teorie velení a řízení a aplikace informačních technologií v plném rozsahu tohoto termínu. To znamená proces zavádění technických prostředků nové kvality v systému velení a řízení s reflektováním hlavních vývojových tendencí ve vojenství.

2.0 IDEOVÝ NÁVRH NA KOMPLEXNÍ ŘEŠENÍ ROZVOJE MECHANIZACE A AUTOMATIZACE VELENÍ A ŘÍZENÍ V ČSLA

          Ve druhé polovině roku 1962 byly zahájeny práce na řízeném a systematickém zavádění informačních a komunikačních technologií na bázi výpočetní techniky do systému velení a řízení ČSLA. Do února 1963 byl na operační správě Generálního štábu pod vedením skupiny mechanizace a automatizace zpracován Ideový návrh na komplexní řešení rozvoje mechanizace a automatizace velení a řízení v ČSLA (1) (dále jen Ideový návrh) jako dokument zásadní povahy, který vycházel ze základního postulátu stanovujícího cíl mechanizace a automatizace velení a řízení takto: „Mechanizace a automatizace řízení a velení je jedním z rozhodujících činitelů dalšího rozvoje armády a zvyšování obranyschopnosti státu.“ (1). Na zpracování tohoto zásadního dokumentu se podílelo Vojensko-vědecké pracoviště Vojenské akademie v Brně a zainteresované složky GŠ a MNO a byly také využity zkušenosti institucí a pracovišť civilního sektoru. V podrobném komentáři k Ideovému návrhu byly zevrubně shrnuty a analyzovány poznatky a zkušenosti ze zavádění a uplatňování mechanizace a automatizace:
- v oblasti řízení a správy a ve vědeckých institucích ČSSR,
- v armádách SSSR, PLR, NDR a v armádě USA,
- v dosavadní činnosti na tomto poli v ČSLA.

          V Ideovém návrhu byly vyčerpávajícím způsobem stanoveny jmenovité úkoly pro uplatňování mechanizace a automatizace všem složkám MNO, GŠ a vojenským školám i výzkumným pracovištím v oblasti organizační, personální, materiální a technické. Byla stanovena odpovědnost za tyto úkoly. Ideový návrh obsahoval kalkulace potřeb a předpokládaných nákladů. Konkretizovány byly úkoly spolupráce s civilními institucemi, zejména v oblasti výzkumu a vývoje technických prostředků automatizace se zřetelem na perspektivní potřeby armády. Ideový návrh byl schválen kolegiem ministra národní obrany jako směrnice pro rozvoj mechanizace a automatizace velení a řízení na léta 1963 až 1970 s výhledem na období po roce 1970. Pro první etapu, vymezenou léty 1963 až 1965, vytyčoval již jmenovité konkrétní úkoly a pro navazující etapu do roku 1970 formuloval hlavní cíle, metody a prostředky zavádění automatizace do systému velení a řízení.

3.0 STŘEDISKO MECHANIZACE A AUTOMATIZACE 401

3.1 Zřízení, působnost a organizační struktura

          Vzhledem k povaze a náročnosti celého procesu automatizace a informatizace systému velení a řízení bylo mezi prioritami Ideového návrhu vytvoření řídících, výzkumných a realizačních složek. Bylo rozhodnuto k  1. 8. 1963 zřídit oddělení mechanizace a automatizace operační správy GŠ jako řídící orgán GŠ pro komplexní rozvoj velení a řízení zaváděním informačních technologií v celém rozsahu tohoto procesu. Jako výzkumné, vývojové a realizační pracoviště bylo 1. 8. 1963 v Praze-Braníku zřízeno Středisko mechanizace a automatizace 401 (dále jen SMA 401) podřízené náčelníku operační správy GŠ (1). Působnost SMA 401 byla stanovena v  Ideovém návrhu takto:

          SMA 401 je výkonným orgánem GŠ ČSLA pro rozvoj mechanizace a automatizace velení a řízení ČSLA. Plní zejména tyto úkoly:
- v souladu s rozvojem vědy a techniky rozpracovává teorii velení a řízení vojsk,
- zpracovává a zavádí prověřené a komplexně rozpracované projekty mechanizace a automatizace dílčích procesů velení a řízení,
- zpracuje, ověří a bude postupně zavádět celkový projekt systému velení a řízení s maximálním využitím výpočetní a komunikační techniky,
- ovlivňuje výzkum a vývoj automatizační techniky z hlediska potřeb automatizace velení a řízení – metodicky řídí výpočetní střediska,
- organizuje a usměrňuje přípravu odborníků pro realizaci projektů automatizace velení a řízení,
- zevšeobecňuje a publikuje poznatky a zkušenosti z automatizace velení a řízení.

          Působnosti SMA 401 odpovídala i organizační struktura. Základními tvůrčími součástmi byly:
- oddělení analýzy a projektování se skupinami pozemního vojska, protivzdušné obrany a letectva, týlu a vojenské administrativy,
- oddělení matematiků a programátorů,
- oddělení rozvoje technických prostředků,
- oddělení laboratoře samočinných počítačů,
- oddělení školské a oddělení provozní.

3.2 Personální výstavba a volba výpočetní techniky

          Personální výstavba SMA 401 předpokládala početní stav 203 osob. Při zřízení střediska bylo dosaženo zhruba 50% naplnění. Personální výstavba SMA 401 a následně také VzÚ 401 se opírala o vědecké pracovníky, kteří již absolvovali vědeckou přípravu v oboru na Vojenské akademii v  Brně, případně byli ve vědecké přípravě v potřebných oborech. Pro práci ve středisku byli získáni někteří specialisté, kteří pracovali na automatizaci ve vývoji zbraňových systémů u druhů vojsk, štábní pracovníci schopní analyzovat řešení operačně-taktických úloh a techničtí odborníci z oblasti elektroniky a výpočetní techniky. Významnou měrou přispěli při vytváření pracovních týmů vybraní noví absolventi vysokých škol, matematici a inženýři výpočetní techniky. Povinnou vojenskou službu absolvovali zařazením ve SMA 401 a následně ve VzÚ 401 a byli začleňováni do jednotlivých pracovních týmů, kde doplňovali zejména potřebné matematiky a kvalifikované programátory. Řada z nich pak aktivovala v důstojnických hodnostech a zůstala natrvalo v ústavu. Pro přípravu a stmelování týmů se konala interní školení a semináře zaměřené na analýzu zadávaných úkolů a jejich matematickou formulaci a programování na počítačích. Dělo se tak ve spolupráci s předními odborníky z civilních institucí. Kromě interního specializovaného zvyšování kvalifikace pracovníků střediska a následně ústavu se prováděla také příprava příštích uživatelů prací střediska a ústavu na MNO a v podřízených štábech.

          Vedle personální výstavby byla pro rozvinutí činnosti SMA 401 velmi závažná volba výpočetní techniky, na které se budou realizovat programy a projekty automatizace a která se bude následně používat v armádě. V době, kdy byl zpracováván Ideový návrh, bylo v Československu v civilních institucích v provozu 21 počítačů a 331 strojních početních stanic s 1070 soupravami děrnoštítkové techniky (1). SMA 401 nemělo při zahajování činnosti vlastní počítač a strojový čas se pro projekty SMA 401 pronajímal v některých civilních institucích. Moderní počítače západní provenience byly pro SMA 401 v této době nedostupné finančně a také embargem dovozu pro vojenské účely. Pouze Vojenský topografický ústav vlastnil a používal pro vědeckotechnické výpočty počítač ZUSE-11. Ze sovětské nabídky byl zajímavý počítač Minsk 22, který byl pak získán až pro VzÚ 401 v roce 1965. Finanční prostředky pro nákup počítačů vůbec se na MNO začaly plánovat až na základě Ideového návrhu. Limitující byly také v celostátním měřítku prostředky plánované na výpočetní techniku a to jak v oblasti dovozu, tak pro tuzemský vývoj a výrobu.

          Na základě důkladné analýzy MNO a GŠ ve spolupráci s kompetentními civilními orgány a institucemi byla zvolena orientace na československou výpočetní techniku. Ve výzkumu a vývoji počítačů mělo v té době Československo významný náskok. Vedle vyspělé děrnoštítkové techniky byly vyvinuty v analogové technice pozoruhodné prostředky pro zbraňové systémy. V číslicové technice se již počátkem 50. let začala formovat a rozvíjet velmi moderní počítačová koncepce a konstrukční škola reprezentovaná především Výzkumným ústavem matematických strojů v počítačích řady EPOS (5) (6). Následoval pak počítač ZPA 600/601, který byl s řadou periferních zařízení instalován ve VzÚ 401 až v roce 1968. Touto technikou československé provenience byla pak postupně vybavována budovaná výpočetní střediska na GŠ a dalších složkách. Československý výzkum a vývoj počítačů se pak uplatnil v rámci Jednotného systému elektronických počítačů socialistického bloku (JSEP).

3.3 Činnost SMA 401 a zřízení VzÚ 401

          Středisko mechanizace a automatizace 401 zahájilo činnost a pracovalo na zadáních, která vyplývala z Ideového návrhu pro první etapu 1963 až 1965. S využitím dostupných prostředků a metod řešilo racionalizaci a vyšší efektivnost činnosti štábů, zejména hlavních složek štábu čs. frontu. Hlavní důraz byl kladen na zvýšení mobility vybudováním mobilních pracovišť, odpovídajících předpokládanému tempu operací a umožňujících velení za rychlých přesunů (7). V oblasti využití děrnoštítkové techniky – velké mechanizace – kterou reprezentovalo v té době 13 strojních početních stanic se soupravami Aritma, šlo o jejich maximální využití a přípravu jejich postupného využívání jako doplňující složky k počítačům a k systémům sběru dat.

          Hlavní úsilí se zaměřovalo na formulaci, analýzu, algoritmizaci a programování dílčích procesů velení a řízení předpokládaných pro začlenění do širšího systému automatizace velení a řízení. Ověřovala se přitom týmová spolupráce analytiků, matematiků a techniků. Řešily se zejména programy pro:
- plánování a řízení přesunů,
- řízení palby,
- vyhodnocování radiační situace a následků použití zbraní hromadného ničení,
- velení silám a prostředkům letectva a protivzdušné obrany státu,
- řízení letového provozu,
- analýza sil protivníka,
- vyhodnocování poměru sil,
- evidenci v oblasti MTZ, personální, zdravotnické a organizačně mobilizační,
- plánování složitých projektů.

          Zřízení SMA 401 a rozvinutí jeho činnosti bylo základním opatřením v rámci první, přípravné etapy podle Ideového návrhu. Souhrnným výsledkem této etapy bylo formulování problému rozvoje velení, tzn. vymezení podstaty, významu, rozsahu a metod rozvoje velení a osvojení základních metod projektování automatizace systému velení a řízení. Uskutečnily se základní přípravné práce v oblasti organizace celého procesu rozvoje velení a řízení, pro výběr a přípravu specialistů a začaly se vytvářet základní předpoklady pro vybavování armády výpočetní, informační a komunikační technikou.

          Na základě dosažených výsledků a se zřetelem na rostoucí rozsah, povahu a složitost dalších prací v oblasti rozvoje velení a řízení náčelník GŠ rozhodl (3): „ Je nezbytné, aby SMA 401 plnilo v celém komplexu funkci koncepčního a výkonného orgánu GŠ pro otázky rozvoje velení. V souladu s prohlubováním působnosti a v zájmu zvýšení součinnostních možností a efektivnosti práce střediska zařadit SMA 401 na úroveň výzkumných ústavů ČSLA“. Stalo se tak 1. 9. 1965, kdy bylo SMA 401 reorganizováno na Výzkumný ústav 401.

4.0 VÝZKUMNÝ ÚSTAV 401

4.1 Transformace SMA 401 na Výzkumný ústav 401

          V plynulé návaznosti na dosavadní činnost SMA 401 byla doplněna působnost ústavu a upravena organizační struktura. Dořešily se podmínky další činnosti ústavu v oblasti personální a materiální. Z hlediska vnitřní organizace práce se v ústavu postupně uplatňovaly moderní metody řízení, odpovídající maximální motivaci pro tvůrčí práci. Byla snaha posilovat výzkumný a vývojový charakter ústavu a současně upevňovat povědomí příslušníků ústavu, že pracují ve výzkumné instituci Generálního štábu. Od 1. 1. 1966 se VzÚ 401 kvalifikoval na školící pracoviště pro vědní obor „teorie velení“. Zvýšil se podíl vědecké rady ústavu na programovém řízení ústavu a byli do ní přizváni také významní odborníci z civilních institucí. Ústav dostal malý tranzistorový počítač sovětské provenience Minsk 22 a intenzivně se připravoval na převzetí středního počítače ZPA  600, který umožňoval zásadní posun činnosti ústavu v oblasti experimentální, ověřovací a aplikační.

4.2 Systémová koncepce a síťový model prací Výzkumného ústavu 401

          Rozpracované i nově zahajované programy a projekty se sjednocovaly a začleňovaly v rámci základního systémového záměru:
1. Automatizovat informační procesy a vybrané rozhodovací procesy v rámci současného systému vševojskového velení a jeho podsystémů.
2. Budovat automatizovaný vševojskový systém velení na operačních stupních velení a postupně ho rozšiřovat na taktické stupně velení.
3. Systematicky teoreticky rozpracovávat disciplíny teorie velení jako teoretický a metodologický základ rozvoje kvalitativně vyššího systému velení a řízení.

          Tato etapa prací vyžadovala vyčerpávající systémovou analýzu celého procesu dalšího vývoje systému velení a řízení v podmínkách zásadních změn ve vojenství. Bylo třeba vyčerpávajícím exaktním způsobem popsat a konkretizovat ve vzájemných vazbách činnosti, ze kterých se proces rozvoje systému velení a řízení skládá. Stalo se tak zpracováním síťového grafu, který čítal na 500 hran a uzlů a byl zpracováván na počítači. Důraz byl kladen na komplexnost, analýzu kritických cest, pravděpodobnostní rozbory, věcné, časové a logické vazby a podmíněnosti. Síťový model byl průběžně doplňován a upřesňován podle postupu prací na zadaných úkolech s možností upřesňování celé koncepce prací ústavu i spolupracujících složek GŠ a MNO (2). Pro ústav byl síťový graf počítačovým modelem pro řízení celého složitého procesu úkolů a prací, které ústav řešil. Pracovně byl tento model označován jako hypotéza rozvoje systému velení a řízení.

          Koncepční záměry a práce ústavu probíhaly paralelně a v souladu s činností pracovní skupiny GŠ, která zpracovávala doktrinální koncepci modernizace celého sytému velení a řízení ČSLA. Pracovně se tento projekt označoval jako „perspektivní model velení ČSLA“, zkráceně „nový model“. V čele této pracovní skupiny byl náčelník operační správy a následně zástupce náčelníka GŠ pro rozvoj velení, což vyjadřovalo význam a důraz kladený na práce v oblasti zdokonalování systému velení a řízení. Práce této skupiny se účastnil i náčelník VzÚ 401.

          Práce na perspektivním modelu velení a řízení ČSLA byly součástí emancipačního úsilí směřujícího k formulaci československé vojenské doktríny, nezávislé na sovětské vojenské doktríně, s odpovídajícími příznivými důsledky pro modernizaci systému velení a řízení armády. Záměry perspektivního modelu velení a řízení vytvářely v  doktrinální úrovni potřebný realizační prostor pro činnost VzÚ 401. Práce ústavu vnášela do záměrů perspektivního modelu velení a řízení naopak koncepční přístup zpracovaný v hypotéze rozvoje velení a řízení na bázi výpočetní, informatizační a komunikační technologie.

4.3 Hlavní úkoly a teoretické práce VzÚ 401 ve 2. etapě realizace Ideového návrhu

          Pro léta 1967 až 1970, odpovídající 2. etapě Ideového návrhu, měl ústav již koncepční a pracovní východiska sjednocená v hypotéze dalšího vývoje systému velení a řízení. Jednotlivé rozpracované projekty začleněné v  síťovém grafu byly svými vstupy a výstupy propojovány do celkové systémové koncepce a programu prací VzÚ 401. Přecházelo se od zkušebních a ověřovacích programů k systémově koncipovaným a prakticky použitelným projektům. Realizační složkou se stala Správa vojenských informací GŠ.

          Se zřetelem na dané kapacitní možnosti personální a technické byla většina tvůrčích kapacit zaměřována na prioritní podsystémové úkoly, které vycházely z konkrétních požadavků GŠ, druhů vojsk a složek MNO a měly zřetelně vymezené návaznosti v celém systému velení a řízení a předpoklad praktického použití. Tento hlavní pracovní program zahrnoval:
- podsystém zpravodajských informací o protivníkovi,
- podsystém informací o vlastních jednotkách a prostředcích,
- řízení palby dělostřelectva a raketového vojska,
- plánování a řízení manévrů a přesunů,
- komplex ochrany proti zbraním hromadného ničení v rámci státního úkolu Z – 9,
- řízení protivzdušné obrany státu a leteckého provozu,
- podsystém týlových informací, materielního a technického zabezpečení a personalistiky,
- vybavení a metodiku práce štábů na operačních a taktických stupních.

          Paralelně se pracovalo na vybraných tématech moderní teorie velení a řízení. Zásadní význam měla pro teoretické práce v ústavu vědecká příprava – kandidátské dizertační práce. Na vzniku ústavu se podíleli absolventi vědecké přípravy na Vojenské akademii v Brně, kde se teorie velení studovala jako vědecká příprava již na počátku 60. let. V roce 1966 se VzÚ 401 stal školícím pracovištěm pro obor teorie velení a ve spolupráci s Vojenskou akademií v Brně a některými civilními pracovišti připravoval svoje další vědecké pracovníky. Dělo se tak na úkolech VzÚ 401 a byl to významný přínos v teoretické oblasti. V rámci těchto teoretických prací byla zpracována analýza historického vývoje systémů velení a řízení jako východisko pro další vývojovou etapu na bázi informačních technologií. V návaznosti s tím byla vypracována věcná a formálně logická koncepce automatizovaného integrovaného systému vojenských informací. S pozitivními výsledky byly ověřovány a rozpracovány statistické modely a simulace bojové činnosti a byly koncipovány záměry a předpoklady pro další rozvíjení matematických modelů a simulací. S konkrétními výsledky se pracovalo na matematických metodách předpovídání meteorologické situace pro bojové operace a ochranu proti zbraním hromadného ničení. V další oblasti se řešily aplikace teorie informací, kybernetiky, prostředků umělé inteligence a dalších oborů konstitujících moderní teorii velení a řízení a její aplikaci v praxi.

          Práce ústavu byly prezentovány podle povahy zpravidla ve výzkumných zprávách, manuálech a příručkách pro realizaci programů zpracovávaných ústavem. Ve druhé polovině 60. let byly každoročně zpracovávány souhrnné výroční zprávy o tvůrčích pracích za uplynulý rok. Tyto zprávy byly cenným výkazem činnosti a zachycovaly metody řešení úkolů. Teoretické práce byly publikovány také v odborných časopisech. Výroční zprávy ústavu nebyly zatím v archivním fondu VzÚ 401 nalezeny. Absence těchto zpráv, jakož i průvodní dokumentace k jednotlivým projektům a programům za 60. léta, neumožňuje jejich podrobnější popis. Bibliografie publikační činnosti VzÚ 401 také není k dispozici a lze předpokládat, že ani nebyla zpracována. Řada podkladů byla už v 80.  letech skartována. Alespoň některé z publikovaných prací jsou uvedeny v pramenech ad (9) až ad (17).

4.4 Domácí a zahraniční spolupráce Výzkumného ústavu 401

          VzÚ 401 spolupracoval ve své činnosti s Vojenskou akademií v Brně a s ostatními výzkumnými a vývojovými pracovišti armády, zejména s Elektronickým ústavem VÚ 060. Cílevědomá byla také spolupráce s obdobnými pracovišti civilních institucí a vysokých škol, která byla oboustranně přínosná. V této souvislosti je třeba jmenovat zejména spolupráci s Výzkumným ústavem matematických strojů.

          Zahraniční spolupráce ústavu byla orientována na součinnost s obdobnými pracovišti armád Varšavské smlouvy podle tehdy platných pravidel. Ústav byl v kontaktu s těmito pracovišti, seznamoval se s jejich pracemi a recipročně informoval o své činnosti. Hlavní pozornost se věnovala pracovištím Sovětské armády, kde se daly očekávat nejvýznamnější výsledky a také záměry a požadavky na koordinaci prací, zejména se zřetelem na polní systém velení. Vzhledem k podobným podmínkám, technickým možnostem a metodickým přístupům byla účelná spolupráce s obdobnými pracovišti armád Polské lidové republiky a Německé demokratické republiky. Součinnost s ostatními armádami Varšavské smlouvy měla v té době převážně informativní charakter. Přejímání jednotlivých programů nebo projektů bylo v této etapě zahraniční spolupráce komplikované vzhledem k rozdílné výpočetní technice a programovému vybavení. Spolupráce na ucelených systémových projektech se teprve metodicky připravovala podle požadavků a možností kompatibility.

          V polovině 60. let v měnících se společenských poměrech byla umožněna skupině pracovníků VzÚ 401 studijní cesta do Velké Británie a do Švýcarska k seznámení se se zavedenými automatizovanými systémy řízení. Kontakty ve Švýcarsku umožnily také nákup některých specielních přídavných zařízení pro počítač ústavu. V součinnost s Výzkumným ústavem matematických strojů byly přitom získány cenné poznatky o některých vývojových tendencích zahraničních počítačů vhodných pro vojenské účely.

          Zahraniční kontakty ve svém souhrnu ověřovaly správnost zaměření činnosti VzÚ 401 a umožňovaly hodnotit úroveň probíhajících prací (6).

4.5 Výzkumný ústav 401 a XIV. Vysočanský sjezd KSČ

          V červnu 1968 byl VzÚ 401 postaven před neobvyklý úkol. V létě 1968 se připravoval XIV. sjezd KSČ, který měl být v září 1968 významným mezníkem v probíhajícím reformním procesu. Složky sekretariátu ÚV KSČ, které XIV. sjezd připravovaly, nedisponovaly v té době potřebnou výpočetní technikou a požádaly MNO o počítačové zabezpečení personálních, analytických a administrativních agend při přípravě a v průběhu sjezdu.

          Z hlediska realizace se jednalo na tu dobu o technicky velmi náročný požadavek. Na základě rozhodnutí ministra národní obrany byla zřízena odpovídající pracovní skupina z odborníků VzÚ 401 a dalších složek armády, která ve spolupráci s příslušnými pracovníky sekretariátu ÚV KSČ zpracovala realizační projekt. Ten se začal také postupně uskutečňovat a používat. Například analýzou složení zvolených delegátů se zjistilo, že na sjezdu bude převaha reformních delegátů (4).

          Průběh dalších událostí však situaci a realizaci tohoto úkolu zásadně změnil. V kritických okamžicích prvních dnů sovětské okupace byl předčasně svoláván mimořádný XIV. sjezd KSČ, označovaný podle utajených míst konání jako „Vysočanský“. Zatímco materiály na ÚV KSČ byly pod dohledem okupačních jednotek, seznamy delegátů sjezdu s potřebnými údaji byly k dispozici ve VzÚ 401 a byly proto použity pro skryté svolávání sjezdu, což významně přispělo k jeho konání. Práce vynaložené na tento úkol ve VzÚ 401 byly alespoň tímto zvláštním způsobem využity a náležitě zhodnoceny.

5.0 ZÁVĚR

          Nástupem normalizace na konci 60. let a personální devastací řad odborníků ústavu končí etapa vzniku a rozvíjení činnosti VzÚ 401, která je tématem tohoto článku.

          S odstupem času je možné charakterizovat tuto etapu jako úspěšnou realizaci objektivně nezbytného začátku vstupu informačních technologií v nejširším slova smyslu do systému velení a řízení ČSLA. Přestože podmínky byly tehdy omezené a mnohdy i konfliktní, výsledky činnosti ústavu za toto v podstatě průkopnické počáteční období lze hodnotit pozitivně. Přispívala k tomu také příznivá celospolečenská atmosféra 60. let. Byl analyzován a definován problém základních systémových změn v řízení a velení na základě informačních technologií a aplikace řady dalších vědních oborů. Konstituovaly se základy moderní teorie velení. Byla vypracována koncepce výzkumných prací a informatizačních projektů řízená počítačovým modelem. Podle této koncepce se již zpracovaly programy a projekty, které se osvědčily v praxi. Vytvořily se realizační složky způsobilé aplikovat vypracované projekty, bylo vybudováno výpočetní středisko GŠ. Transformace sytému velení a řízení na úroveň odpovídající rychlému vývoji informačních technologií a prvků umělé inteligence byla teoretickými pracemi ústavu prognózována jako stěžejní faktor poměru sil ve válečném konfliktu. Vývoj vojenství tuto prognózu plně potvrdil.

          Z hlediska vývoje československého vojensko-teoretického myšlení v tomto období byla činnost ústavu součástí a přínosem v emancipačních procesech osamostatňujících tuto oblast od sovětské indoktrinace.

          Tento článek budiž vstupem do případného pozdějšího, podrobnějšího zkoumání historie Výzkumného ústavu 401.

6.0 PRAMENY, RESUMÉ

6.1 Prameny

          Osobní vzpomínky autora článku, opírající se o archivní dokument ad (1), na jehož zpracování se autor v dané době podílel a dokument ad (2.), který autor v dané době sám zpracoval.
(1) Ideový návrh na komplexní řešení rozvoje mechanizace a automatizace velení a řízení ČSLA. Čj. 00610, karton 6., čís. 86. VHA Praha – řada čs. „Výzkumný ústav 401 (1963-1977)“, inventář 1993.
(2) Pracovní hypotéza VzÚ 401 pro činnost v oblasti rozvoje velení. Referát z ukázky pro předsedu vlády. Čj. 00274, karton 8, čís. 104. VHA Praha – archivní fond jako u (1).
(3) Stručná historie Výzkumného ústavu GŠ ČSLA (1963 – 1982). Zpracoval pplk. Ing. Miroslav Christoph, Praha 1983, čj. 2136. Archivní fond jako u dokumentu (1). Z tohoto materiálu čerpány údaje týkajících se let 1963 – 1969.
(4) Informace o požadavku ÚV KSČ na využití výpočetní techniky ČSLA k technickému zabezpečení mimořádného XIV. sjezdu KSČ. Čj. 0440, 12.6.1968, VHA Praha – fond VzÚ 401.
(5) Výpočetní technika v zemích RVHP. Jaroslav Vlček, SNTL, 1975.
(6) Analogová a digitální technika, malé počítače – jejich počátky a úspěchy. Miroslav Kepka – osobní vzpomínky. Archiv Národního technického muzea.
(7) Československá lidová armáda na Rýnu. Karel Štěpánek, Pavel Minařík. Naše vojsko, 2007.
(8) Historie spojovacího vojska. Michal Burian, Jiří Rýc. MO – AVIS, 2007.
(9) Matematické metody modelování boje. S. Chromec, M. Rybár. Vojenská mysl č. 9 – 10/1969.
(10) Využití analytických modelů boje při výzkumu principů vojenského umění. S. Chromec, M. Rybár. Vojenská mysl č. 9 – 10/1969.
(11) Ideové riešenie konstrukce strojovej mapy, tvoriacej jednotný vojensko-geografický podklad modelovania rozhodovacích procesov na SČP. F. Miklošík. Výzkumná zpráva VzÚ 401, 1967.
(12) Prírodné podmienky ozbrojeného zápasu a strojová mapa. F. Miklošík – Kandidátská dizertačná práca, VzÚ 401, 1969.
(13) Analytické modely boje. B. Louvar, J. Nesvorný, M. Rybár. Sborník VzÚ 401 č. 5. 1968.
(14) Statistické modely boje. B. Louvar, J. Nesvorný, M. Rybár. Sborník VzÚ 401 č. 3. 1970.
(15) Operační výzkum ve vojenství. M. Rybár, V. Horyna a kol. Učební pomůcka – díl 22, VzÚ 401, 1969.
(16) MINSK ARDIS. Zásady použití a popis soustavy programů. V. Stibic, P. Jelínek. Učební pomůcka VzÚ 401, 1968.
(17) Logika a úvod do teorie množin. I. Zapletal. Učební pomůcka, VzÚ 401, 1968.

6.2 Resumé

          Článek připomíná a popisuje vznik a činnost Výzkumného ústavu 401 GŠ v 60. letech minulého století. Hlavní pozornost se soustřeďuje na koncepční záměry při výstavbě ústavu a hlavní směry působení ústavu v počáteční etapě zavádění informačních technologií v systému velení a řízení ČSLA. Objasňuje také přínos ústavu k emancipaci československého vojensko-teoretického myšlení v procesu pokusu o formování československé vojenské doktríny.


Poslední aktualizace: 7.5.2014

NAVRCHOLU.cz