Čísla a fakta

za hranicemi Sovětského svazu

Západní skupina sovětských vojsk v NDR

Pplk. Dr. Pavel Minařík, CSc.

         Nejpočetnější zahraniční uskupení sovětských vojsk se konstituovalo v létě 1945 jako Skupina sovětských okupačních vojsk v Německu. Stalo se tak dne 9.7.1945 podle nařízení Hlavního stanu Vrchního velení Rudé armády. Jádro "skupiny" vytvořila vojska, která se podílela na dobývání německého území v průběhu Berlínské operace na jaře 1945. Konkrétně se jednalo o operační svazy náležející do složení 1. Běloruského frontu (1. a 2. gardová tanková armáda, 3. a 5. úderná armáda, 8. gardová armáda, 47. armáda), 2. Běloruského frontu (2. úderná armáda) a 1. Ukrajinského frontu (4. gardová tanková armáda). Velitelství "skupiny" se vytvořilo na základě velení 1. Běloruského frontu. Nejprve sídlilo v Postupimi, ale v roce 1946 se přestěhovalo do Wünsdorfu. Velitelství skupiny podléhalo i velmi silné letectvo.

         Součástí pozemních vojsk "skupiny" se kromě jiného staly:
1. gardová tanková armáda (velitelství Dresden)
·    8. gardový mechanizovaný sbor
·    11. gardový tankový sbor
2. gardová tanková armáda (velitelství Fürstenberg)
·    1. mechanizovaný sbor
·    9. gardový tankový sbor
·    12. gardový tankový sbor
4. gardová tanková armáda (velitelství Eberswalde)
·    5. gardový mechanizovaný sbor
·    6. gardový mechanizovaný sbor
·    10. gardový tankový sbor
2. úderná armáda (velitelství Schwerin)
·    109. střelecký sbor (46., 90., 372. střelecká divize)
·    116. střelecký sbor (86., 321., 326. střelecká divize)
3. úderná armáda (velitelství Stendal)
·    7. střelecký sbor (146., 265., 364. střelecká divize)
·    12. gardový střelecký sbor (23. gardová, 52. gardová, 33. střelecká divize)
·    79. střelecký sbor (150., 171., 207. střelecká divize)
·    9. tankový sbor
5. úderná armáda (velitelství Berlin)
·    9. střelecký sbor (248., 301. střelecká divize)
·    26. gardový střelecký sbor (89. gardová, 94. gardová, 266. střelecká divize)
·    32. střelecký sbor (60. gardová, 295., 416. střelecká divize)
·    230. střelecká divize
·    tři samostatné tankové brigády
8. gardová armáda (velitelství Weimar)
·    4. gardový střelecký sbor (35. gardová, 47. gardová, 57. gardová střelecká divize)
·    28. gardový střelecký sbor (39. gardová, 79. gardová, 88. gardová střelecká divize)
·    29. gardový střelecký sbor (27. gardová, 74. gardová, 82. gardová střelecká divize)
·    11. tankový sbor
47. armáda (velitelství Halle)
·    77. střelecký sbor (185., 260., 328. střelecká divize)
·    125. střelecký sbor (60., 76., 175. střelecká divize)
·    129. střelecký sbor (82., 132., 143. střelecká divize)
1. gardový tankový sbor
25. tankový sbor

         Ve druhé polovině roku 1945 proběhla na základě rozkazu MO SSSR z 10.6.1945 reorganizace tankových a mechanizovaných vojsk. Z tankových armád se staly mechanizované armády, z tankových sborů tankové divize a z mechanizovaných sborů mechanizované divize. Kromě toho byly do složení střeleckých divizí zařazeny tankosamohybné pluky a každá vševojskové armáda získala těžký tankosamohybný pluk. Střelecký sbor vševojskové armády se skládal ze dvou střeleckých divizí a jedné nově vytvořené mechanizované divize. Část střeleckých divizí byla zrušena nebo přesunuta do Sovětského svazu.

         V lednu 1946 se velitelství 2. úderné armády i s podřízenými svazky vrátilo do Sovětského svazu a na jeho základě vzniklo velitelství Archangelského vojenského okruhu. Jeho místo v sestavě "skupiny" zaujalo velitelství 3. gardové mechanizované armády (tj. původní 3. gardové tankové armády) a jemu podřízené svazky, které svoji bojovou cestu na sklonku 2. světové války ukončily v Československu. V roce 1948 dále došlo ke zrušení velitelství 5. úderné armády a 47. armády.

         V roce 1948 do složení jednotlivých operačních svazů (tj. armád) "skupiny" příslušely následující svazky (tj. divize) tankového a mechanizovaného vojska (v přehledu nejsou uvedeny střelecké divize):
1. gardová mechanizovaná armáda
·    9. tanková divize (bývalý 9. tankový sbor)
·    11. gardová tanková divize (bývalý 11.gardový tankový sbor)
·    8. gardová mechanizovaná divize (bývalý 8. gardový mechanizovaný sbor)
·    19. gardová mechanizovaná divize (bývalý 47. gardová střelecká divize)
2. gardová mechanizovaná armáda
·    9. gardová tanková divize (bývalý 9.gardový tankový sbor)
·    12. gardová tanková divize (bývalý 12.gardový tankový sbor)
·    25. tanková divize (bývalý 25. tankový sbor)
·    1. mechanizovaná divize (bývalý 1.mechanizovaný sbor)
3. gardová mechanizovaná armáda
·    6. gardová tanková divize (bývalý 6.gardový tankový sbor)
·    7. gardová tanková divize (bývalý 7.gardový tankový sbor)
·    9. mechanizovaná divize (bývalý 9. mechanizovaný sbor)
·    14. gardová mechanizovaná divize (bývalý 9. gardová výsadková divize)
4. gardová mechanizovaná armáda
·    10. gardová tanková divize (bývalý 10.gardový tankový sbor)
·    6. gardová mechanizovaná divize (bývalý 6.gardový mechanizovaný sbor)
·    7. gardová mechanizovaná divize (bývalý 7.gardový mechanizovaný sbor)
3. úderná armáda
·    11. tanková divize (bývalý 11. tankový sbor)
·    15. mechanizovaná divize (bývalý 33. střelecká divize)
·    18. mechanizovaná divize (bývalý 416. střelecká divize)
8. gardová armáda
·    20. gardová mechanizovaná divize (bývalý 79. gardová střelecká divize)
·    21. gardová mechanizovaná divize (bývalý 27. gardová střelecká divize)

         V nezměněném složení "skupina" setrvala až do 2. poloviny 50. let. Pouze od 24.3.1954 bylo v pojmenování Skupiny sovětských vojsk v Německu vynecháno označení "okupačních".

         V návaznosti na celkové snižování početního stavu ozbrojených sil Sovětského svazu proběhla v letech 1956 a 1957 redukce početních stavu "skupiny" o 75.000 osob. V roce 1957 se zároveň odehrála jedna ze zásadních reorganizací pozemního vojska Sovětské armády, která se velmi významně projevila i ve složení vojsk "skupiny". Mechanizované armády se opětně přeměnily v tankové armády, zanikla všechna velitelství sborů, mechanizované divize prodělaly reorganizaci na tankové nebo motostřelecké divize, střelecké divize se transformovaly na divize motostřelecké a vnitřní reorganizaci prodělaly i tankové divize. Dále v roce 1958 došlo k přeměně dvou tankových divizí na tzv. těžké tankové divize, vyzbrojené tanky T-10.

         Po ukončení organizačních změn do složení jednotlivých operačních svazů "skupiny" patřily následující vševojskové svazky, vytvořené z původních tankových a mechanizovaných divizí (v přehledu nejsou uvedeny motostřelecké divize vytvořené ze stávajících střeleckých divizí):
1. gardová tanková armáda
·    13. těžká tanková divize (bývalá 9. tanková divize)
·    11. gardová tanková divize
·    20. gardová motostřelecká divize (bývalá 8. gardová mechanizovaná divize)
·    26. gardová tanková divize (bývalá 19. gardová mechanizovaná divize)
2. gardová tanková armáda
·    9. gardová tanková divize
·    12. gardová tanková divize
·    25. těžká tanková divize (bývalá 25. tanková divize)
·    19. motostřelecká divize (bývalá 1. mechanizovaná divize)
3. gardová tanková armáda
·    6. gardová tanková divize
·    7. gardová tanková divize
·    14. gardová motostřelecká divize (bývalá 14. gardová mechanizovaná divize)
·    (Pozn.: 9. mechanizovaná divize byla rozformována)
4. gardová tanková armáda
·    10. gardová tanková divize
·    6. gardová motostřelecká divize (bývalá 6. gardová mechanizovaná divize)
·    11. gardová motostřelecká divize (bývalá 7. gardová mechanizovaná divize)
3. úderná armáda
·    (Pozn.: 11. tanková divize byla rozformována)
·    (Pozn.: 15. mechanizovaná divize byla rozformována)
·    21. motostřelecká divize (bývalá 18. mechanizovaná divize)
8. gardová armáda
·    27. gardová tanková divize (bývalá 20. gardová mechanizovaná divize)
·    21. gardová motostřelecká divize (bývalá 21. gardová mechanizovaná divize)

         Počátkem 60. let došlo k transformaci 3. a 4. gardové tankové armády na 18. a 20. gardovou armádu. V roce 1965 se označení některých divizí vrátilo k číslování z let 2. světové války a těžké tankové divize byly reorganizovány na "obyčejné" tankové divize. Z 13. těžké tankové divize se tak stala 9. tanková divize, z 9. gardové tankové divize 16. gardová tanková divize, z 25. těžké tankové divize 25. tanková divize, z 26. gardové tankové divize 47. gardová tanková divize, z 27. gardové tankové divize 79. gardová tanková divize. Kromě toho byla 19. motostřelecká divize přečíslována na 35. motostřeleckou divizi a 21. gardová motostřelecká divize na 27. gardovou motostřeleckou divizi. Rozformována byla 11. gardová motostřelecká divize.

         V noci z 20. na 21.srpna 1968 se z pozemních vojsk "skupiny" podílely na obsazení Československa velitelství 1. gardové tankové armády a velitelství 20. gardové armády, společně se sedmi vševojskovými divizemi (9. a 11. gardovou tankovou divizí, 6., 14., 20., 27. gardovou a 35. motostřeleckou divizí). Po ukončení operace "Dunaj" se všechny uvedené síly stáhly zpět do svých původních posádek a na území Československa byly rozmístěny divize z druhého strategického sledu Sovětské armády, tj. z pohraničních vojenských okruhů Sovětského svazu.

         V 70. letech do složení skupiny příslušelo dvacet vševojskových svazků, z toho 10 tankových divizí a 10 motostřeleckých divizí:
-    6. gardová Kyjevsko-Berlínská tanková divize,
-    7. gardová Kyjevsko-Berlínská tanková divize,
-    9. Bobrujsko-Berlínská tanková divize,
-    10. gardová Uralsko-Lvovská tanková divize,
-    11. gardová Podkarpatsko-Berlínská tanková divize,
-    12. gardová Umanská tanková divize,
-    16. gardová Umanská tanková divize,
-    25. tanková divize,
-    47. gardová Nižnědněperská tanková divize,
-    79. gardová Záporožská tanková divize,
-    6. gardová Lvovská motostřelecká divize,
-    14. gardová Poltavská motostřelecká divize,
-    20. gardová Podkarpatsko-Berlínská motostřelecká divize,
-    21. Taganrogská motostřelecká divize,
-    27. gardová Omsko-Novobugská motostřelecká divize,
-    35. Krasnogradská motostřelecká divize,
-    39. gardová Barvenkovská motostřelecká divize (tj. původní 39. gardová střelecká divize),
-    57. gardová Novobugská motostřelecká divize (tj. původní 57. gardová střelecká divize),
-    94. gardová Zvenigorodsko-Berlínská motostřelecká divize (tj. původní 94. gardová střelecká divize),
-    207. Pomořanská motostřelecká divize (tj. původní 207. střelecká divize).

         Koncem 70. let, v rámci snižování počtů sovětských vojsk v NDR, bylo ze složení "skupiny" odsunuto 1.000 tanků, velitelství 18. gardové armády a 6. gardová tanková divize. V roce 1982 naopak proběhla reorganizace 6. gardové motostřelecké divize na 90. gardovou tankovou divizi a 14. gardové motostřelecké divize na 32. gardovou tankovou divizi.

         V polovině 80. letech podléhalo 11 tankových a 8 motostřeleckých divizí následujícím velitelstvím operačních svazů:
1. gardová tanková armáda - Dresden
·    9. tanková divize - Riesa
·    11. gardová tanková divize - Dresden
·    20. gardová motostřelecká divize - Grimma
2. gardová tanková armáda - Fürstenberg
·    16. gardová tanková divize - Neustrelitz
·    21. motostřelecká divize - Perleberg
·    94. gardová motostřelecká divize - Schwerin
·    207. motostřelecká divize - Stendal
3. úderná armáda - Magdeburg
·    7. gardová tanková divize - Dessau
·    10. gardová tanková divize - Altengrabow
·    12. gardová tanková divize - Neuruppin
·    47. gardová tanková divize - Hillersleben
8. gardová armáda - Weimar
·    27. gardová motostřelecká divize - Halle
·    39. gardová motostřelecká divize - Ohrdurf
·    57. gardová motostřelecká divize - Naumburg
·    79. gardová tanková divize - Jena
20. gardová armáda - Eberswalde
·    25. tanková divize - Vogelsang
·    32. gardová tanková divize - Perleberg
·    35. motostřelecká divize - Krampnitz
·    90. gardová motostřelecká divize - Bernau
·    6. samostatná gardová motostřelecká brigáda - Berlin-Karlshorst

         V návaznosti na redukci počtů ozbrojených sil SSSR o 500.000 tisíc osob a 10.000 tanků, vyhlášenou M. Gorbačovem na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku dne 7.12.1988, bylo rozhodnuto v letech 1989-1990 ze složení "skupiny", přejmenované v červnu 1989 na Západní skupinu sovětských vojsk, odsunout 4.000 tanků a 4 tankové divize. V rámci uvedených opatření se měl počet tanků u zbývajících tankových divizí snížit o 20% a u motostřeleckých divizí o 40%. V roce 1989 došlo k rozformování 25. a 32. gardové tankové divize a v roce 1990 je následovaly 7. a 12. gardová tanková divize. Pokud k 1.1.1987 sovětská vojska v NDR disponovala přibližně 7.700 tanky, tak k 19.11.1990 se jednalo "pouze" o 4.116 tanků. Výrazně se ovšem obměnilo jejich kvalitativní složení, když počet tanků T-80 stoupl z 838 na 3.020 strojů a zbývajících 1.096 strojů tvořily tanky T-64A/B. Ze složení "skupiny" byly dále odsunuty úderné-výsadkové a ženijní-přepravní útvary, přičemž výzbroj "skupiny" rovněž opustily raketové komplety "Temp-S" (34 odpalovacích zařízení) a "Oka" (16 odpalovacích zařízení). Kromě toho došlo k soustředění divizních oddílů vojskových raket do armádních raketových brigád, které ale byly po krátké době rovněž staženy do Sovětského svazu.

         V listopadu 1990 byla dislokace pozemních vojsk "skupiny" následující (u svazků a útvarů přímo podřízených velitelství "skupiny" a velitelství jednotlivých armád jsou uvedeny pouze brigády):
Velitelství skupiny - Wünsdorf
·    164. raketová brigáda - Drachhausen
·    175. raketová brigáda - Oschatz
·    133. protiletadlová raketová brigáda - Jüteborg
·    157. protiletadlová raketová brigáda - Primerwalde ?
·    163. protiletadlová raketová brigáda - Leipzig
·    202. protiletadlová raketová brigáda - Magdeburg
·    252. protiletadlová raketová brigáda - Gera
·    34. dělostřelecká divize - Potsdam
-    286. gardová houfnicová dělostřelecká Pražská brigáda - Potsdam
-    288. těžká houfnicová dělostřelecká Varšavská brigáda - Chemnitz
-    303. gardová kanonová dělostřelecká Kalinkovičská brigáda - Altengrabow
-    307. raketometná dělostřelecká brigáda - Chemnitz
·    122. protitanková dělostřelecká brigáda - Königsbrück ?
·    1. ženijní brigáda - Brandenburg
·    118. spojovací Bobrujsko-Berlínská brigáda - Wünsdorf
·    119. spojovací brigáda - Leipzig
·    132. spojovací brigáda - Trönbritzen ?
·    40. radiotechnická brigáda - Wittstock
·    45. radiotechnická brigáda - Merseburg
1. gardová tanková armáda - Dresden
·    9. tanková Bobrujsko-Berlínská divize - Riesa
·    11. gardová tanková Podkarpatsko-Berlínská divize - Dresden
·    20. gardová motostřelecká Podkarpatsko-Berlínská divize - Grimma
·    181. gardová raketová Novozybkovská brigáda - Kochstadt ?
·    432. raketová brigáda - Wurzen
·    53. protiletadlová raketová brigáda -Altenburg
·    308. dělostřelecká brigáda - Zeithain ?
·    443. ženijní brigáda
2. gardová tanková armáda - Fürstenberg
·    16. gardová tanková Umanská divize - Neustrelitz
·    21. motostřelecká Taganrogská divize - Perleberg
·    94. gardová motostřelecká Zvenigorodsko-Berlínská divize - Schwerin
·    207. motostřelecká Pomořanská divize - Stendal
·    112. gardová raketová Novorossijská brigáda - Genzrode ?
·    458. raketová brigáda - Neustrelitz
·    61. protiletadlová raketová brigáda - Statz ?
·    290. dělostřelecká brigáda - Schweinrich
·    480. ženijní brigáda
3. úderná armáda - Magdeburg
·    10. gardová tanková Uralsko-Lvovská divize - Altengrabow
·    47. gardová tanková Nižnědněperská divize - Hillersleben
·    36. raketová brigáda - Altengrabow
·    448. raketová brigáda - Born
·    49. protiletadlová raketová brigáda - Planken ?
·    385. dělostřelecká brigáda - Planken ?
·    323. ženijní brigáda
8. gardová armáda - Weimar
·    27. gardová motostřelecká Omsko-Novobugská divize - Halle
·    39. gardová motostřelecká Barvenkovská divize - Ohrdurf
·    57. gardová motostřelecká Novobugská divize - Naumburg
·    79. gardová tanková Záporožská divize - Jena
·    11. raketová brigáda - Weissenfels
·    449. raketová brigáda - Arnstadt
·    18. protiletadlová raketová brigáda - Gotha
·    390. dělostřelecká brigáda - Ohrdurf
·    325. ženijní brigáda
20. gardová armáda - Eberswalde
·    35. motostřelecká Krasnogradská divize - Krampnitz
·    90. gardová motostřelecká Lvovská divize - Bernau
·    6. samostatná gardová motostřelecká Berlínská brigáda - Berlin-Karlshorst
·    27. raketová brigáda - Jüteborg
·    464. raketová brigáda - Fürstenwalde
·    67. protiletadlová raketová brigáda - Elschtal ?
·    387. dělostřelecká brigáda - Altes Lager
·    479. ženijní brigáda

         Po podepsání dohody o "sjednocení" Německa dne 12.8.1990 ministry zahraničí SRN, NDR, SSSR a USA bylo rozhodnuto odsunout sovětská vojska z německého teritoria do konce roku 1994.

         Počátkem roku 1990 Západní skupinu vojsk tvořilo 364.000 vojáků, disponujících 5.880 tanky, 9.790 bojovými vozidly pěchoty a obrněnými transportéry, 4.624 dělostřeleckými systémy nad 100 mm, 625 bojovými letouny a 698 bojovými vrtulníky. K 1.1.1991 se ve složení "skupiny" nacházelo 338.000 vojáků, vyzbrojených 4.100 tanky, 8.000 bojovými vozidly pěchoty nebo obrněnými transportéry a 3.600 dělostřeleckými prostředky. Ve skladech bylo dále uloženo více než 2.500.000 tun různého materiálu. Veškeré zásoby jaderné munice byly z Německa odvezeny k 24.6.1991. Svůj odchod ze Spolkové republiky Německo sovětská vojska ukončila k 31.8.1994.

Pozn.:
V případě posádek označených "?" není jistý správný přepis z azbuky do latinky.

Velitelé skupiny vojsk ve východním Německu:

Skupina sovětských okupačních vojsk v Německu (1945-1954):
Maršál Georgij K. Žukov (červen 1945-březen 1946)
Maršál Vasilij D. Sokolovskij (březen 1946-březen 1949)
Arm. gen. Vasilij I. Čujkov (duben 1949-květen 1953)
Maršál Andrej A. Grečko (květen 1953-listopad 1957)

Skupina sovětských vojsk v Německu (1954-1989):
Maršál Andrej A. Grečko (květen 1953-listopad 1957)
Maršál Matvej V. Zacharov (listopad 1957-duben 1960)
Arm. gen. Ivan I. Jakubovskij (duben 1960-srpen 1961)
Maršál Ivan S. Koněv (srpen 1961-duben 1962)
Arm. gen. Ivan I. Jakubovskij (duben 1962-leden 1965)
Maršál Pjotr K. Koševoj (leden 1965-říjen 1969)
Arm. gen. Viktor G. Kulikov (listopad 1969-září 1971)
Arm. gen. Semjon K. Kurkotkin (září 1971-červenec 1972)
Arm. gen. Jevgenij F. Ivanovskij (červenec 1972-listopad 1980)
Arm. gen. Michail M. Zajcev (listopad 1980-červenec 1985)
Arm. gen. Pjotr G. Lušev (červenec 1985-červenec 1986)
Arm. gen. Valerij A. Bělikov (červenec 1986-listopad 1987)
Arm. gen. Boris V. Snětkov (listopad 1987-prosinec 1990)

Západní skupina vojsk (1989-1994):
Arm. gen. Boris V. Snětkov (listopad 1987-prosinec 1990)
Arm. gen. Matvej P. Burlakov (prosinec 1990-srpen 1994)

Přehled velitelů zpracoval Miloslav Želazko


Poslední aktualizace: 28.12.2002

NAVRCHOLU.cz