Čísla a fakta

za hranicemi Sovětského svazu

Severní skupina sovětských vojsk v Polsku

Pplk. Dr. Pavel Minařík, CSc.

         Další evropské uskupení sovětských vojsk se nacházelo v Polsku. Pozemní vojsko reprezentovaly převážně poměrně slabé síly, ale o to početněji bylo zastoupeno vojenské letectvo. Rozmístění sovětských okupačních vojsk ve Slezsku a Pomořansku, které se po skončení 2. světové války staly součástí Polska, se uskutečnilo na základě smlouvy mezi SSSR a Polskem z 21.4.1945. Praktická opatření k vytvoření Severní skupiny vojsk, zahrnující všechna vojska na území Polska, byla nařízena rozkazem Hlavního stanu Vrchního velení Rudé armády z 29.5.1945. Velitelství skupiny vojsk se vytvořilo na základě velení 2. běloruského frontu. Jádrem skupiny se stala 65. armáda 2. běloruského frontu, reorganizovaná ve 2. pololetí 1945 na 7. mechanizovanou armádu. V letech 1947-1948 se ovšem zmíněný operační svaz přesunul na území Běloruska a v Polsku zůstaly jen omezené pozemní síly.

         Podmínky pobytu sovětských vojsk v Polsku upravila mezivládní dohoda mezi Sovětským svazem a Polskou republikou z 17.12.1956. Početní stav pozemních vojsk "skupiny" nebyl příliš velký a její jádro reprezentovaly pouze dvě vševojskové divize. Jednalo se o 20. tankovou divizi a 6. gardovou motostřeleckou divizi. První z uvedených divizí vznikla ve 2. polovině roku 1945 z dosavadního 20. tankového Zvenigorodského sboru. Druhý svazek vznikl z podstaty 90. gardové Vitebské střelecké divize, reorganizované v roce 1945 na 26. gardovou mechanizovanou divizi a v roce 1957 na 38. gardovou tankovou divizi. V roce 1965 bylo svazku vráceno číslování z let 2. světové války (tj. 90.) a v roce 1982 prodělala 90. gardová tanková Vitebská divize reorganizaci na 6. gardovou motostřeleckou Vitebskou divizi. Ve druhé polovině 80. let byly oba svazky vyzbrojeny tanky T-80 (T-80B).

         Na přelomu 80. a 90. let pozemní jednotky "skupiny" začaly procházet reorganizací na tzv. obrannou strukturu. Přechod byl ovšem realizován jen u 6. gardové motostřelecké divize. Na rozdíl od ostatních "skupin" vojsk divizní oddíly taktických raket (tzv. samostatné raketové oddíly) nebyly soustředěny do raketové brigáda, ale zůstaly u jednotlivých vševojskových svazků. Počátkem roku 1990 se na území Polska nacházelo 58.500 sovětských vojáků, vybavených 605 tanky, 985 bojovými vozidly pěchoty a obrněnými transportéry, 457 dělostřeleckými prostředky ráže 100 mm a více, 222 bojovými letouny a 86 bojovými vrtulníky.

         Na sklonku roku 1990 byla dislokace pozemních jednotek Severní skupiny sovětských vojsk následující:
Velitelství "skupiny" - Legnica
6. gardová motostřelecká Vitebská divize - Borne Sulinowo
-    16. gardový motostřelecký pluk Borne Sulinowo,
-    82. gardový motostřelecký pluk Supniewo,
-    252. gardový motostřelecký Stalingradsko-Korsunský pluk Borne Sulinowo,
-    80. tankový pluk Borne Sulinowo,
-    90. samostatný tankový prapor Borne Sulinowo,
-    193. dělostřelecký pluk Bialogard,
-    669. samostatný raketový oddíl Bialogard,
-    1082. protiletadlový raketový pluk Szczecinek,
-    465. protitankový oddíl Bialogard,
-    126. průzkumný prapor Bialogard,
-    101. ženijní prapor Szecin,
-    54. spojovací prapor Borne Sulinowo,
-    prapor chemické ochrany,
-    1083. prapor materiálního zabezpečení Borne Sulinowo,
-    71. prapor oprav techniky Borne Sulinowo,
-    87. zdravotnický prapor Borne Sulinowo.
20. tanková Zvenigorodská divize - Swietoszow
-    144. motostřelecký pluk Strachow,
-    8. gardový tankový pluk Swietoszow,
-    76. gardový tankový Oršanský pluk Strachow,
-    155. gardový tankový pluk Swietoszow,
-    1052. dělostřelecký pluk Strachow,
-    459. protiletadlový raketový pluk Swietoszow,
-    595. samostatný raketový oddíl Swietoszow,
-    96. průzkumný prapor Swietoszow,
-    206. ženijní prapor Swietoszow,
-    710. spojovací prapor Swietoszow,
-    prapor chemické ochrany,
-    1082. prapor materiálního zabezpečení Swietoszow,
-    70. prapor oprav techniky Swietoszow,
-    219. zdravotnický prapor Swietoszow.
114. gardová raketová brigáda - Borne Sulinowo,
140. protiletadlová raketová brigáda - Trzebieź,
55. samostatný vrtulníkový pluk - Kolobrzeg,
5. pontonový pluk - Wydrzyn,
902. samostatný pontonový prapor
1308. samostatný pontonový prapor
137. samostatný spojovací prapor - Legnica,
86. samostatný radiotechnický prapor
587. samostatný radiotechnický prapor - Wroclaw,
1955. samostatný prapor REB (radioelektronického boje)
650. samostatný prapor oprav techniky
91. samostatný prapor ochrany a zabezpečení - Legnica.

         Odchod sovětských vojsk z Polska započal již 9.4.1990. Početní stavy bojové techniky "skupiny" se k 19.11.1990 snížily na 598 tanků, 820 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 354 dělostřeleckých systémů ráže 100 mm a více, 42 bojových a 23 dopravních vrtulníků, společně s blíže neuvedeným počtem letounů. Bojové jednotky opustily Polsko do října 1992 a poslední týlové jednotky se stáhly v polovině prosince 1993.

Velitelé Severní skupiny vojsk:

Maršál Konstantin K. Rokossovskij (červen 1945-říjen 1949)
Genplk. Kuzma P. Trubnikov (říjen 1949-srpen 1950)
Genpor. Alexej I. Radzijevskij (září 1950-červenec 1952)
Genpor. Michail P. Konstantinov (červenec 1952-červen 1955)
Arm. gen. Kuzma N. Galickij (červen 1955-únor 1958)
Genplk. Georgij I. Chetagurov (únor 1958-březen 1963)
Genplk. Sergej S. Marjachin (březen 1963-červen 1964)
Genpor. Alexandr P. Rudakov (červen 1964-říjen 1964)
Genplk. Gleb V. Baklanov (říjen 1964-červen 1967)
Arm. gen. Ivan N. Škadov (červen 1967-listopad 1968)
Genplk. Magamed T. Tankajev (prosinec 1968-květen 1973)
Genplk. Ivan A. Gerasimov (červen 1973-červenec 1975)
Genplk. Oleg F. Kulišev (červenec 1975-leden 1978)
Genplk. Jurij F. Zarudin (únor 1978-srpen 1984)
Genplk. Alexandr V. Kovtunov (srpen 1984-únor 1987)
Genplk. Ivan I. Korbutov (únor 1987-červen 1989)
Genplk. Viktor P. Dubynin (červenec 1989-červen 1992)
Genplk. Leonid I. Kovaljov (červen 1992-září 1993)

Přehled velitelů zpracoval Miloslav Želazko


Poslední aktualizace: 05.01.2003

NAVRCHOLU.cz