Čísla a fakta

za hranicemi Sovětského svazu

Jižní skupina sovětských vojsk v Maďarsku

Pplk. Dr. Pavel Minařík, CSc.

         Početně nejmenší evropské uskupení sovětských vojsk bylo rozmístěno v Maďarsku. Vzniklo na základě svazků, které se na konci 2. světové války nacházely na československém nebo rakouském území a po jejím skončení tvořily součást Střední skupiny sovětských vojsk rozmístěné v Rakousku a Maďarsku. Při odchodu sovětských vojsk z Rakouska, po vyhlášení jeho neutrality v roce 1955, Střední skupina vojsk zanikla a pro velení vojsk v Maďarsku byl vytvořen tzv. Zvláštní sbor. Do složení sboru patřily 2. gardová mechanizovaná Nikolajevsko-Budapešťská divize (tj. do roku 1945 2. gardový mechanizovaný Nikolajevsko-Budapešťský sbor) a 17. gardová mechanizovaná Jenakyjevsko-Dunajská divize (tj. do roku 1945 40. gardová Jenakyjevsko-Dunajská střelecká divize). Kromě toho velitelství sboru podléhaly dvě letecké divize a další útvary.

         V souvislosti se snahou o potlačení lidového povstání, které v Maďarsku vypuklo v roce 1956, byly na jeho území od 24. října dále rozmístěny:
-    33. gardová mechanizovaná Chersonská divize, která se dříve nacházela ve složení Samostatné mechanizované armády v Rumunsku a
-    velitelství jednoho ze střeleckých sborů Podkarpatského vojenského okruhu, společně s 11. gardovou mechanizovanou Rovenskou divizí a 128. gardovou střeleckou divizí.

         Po příchodu výše uvedených svazků se v Maďarsku nacházelo 31.500 sovětských vojáků, 1.130 tanků a samohybných děl, 380 obrněných transportérů, 615 děl a minometů, 185 protiletadlových děl a 3.930 automobilů.

         Podmínky pobytu sovětských vojsk na území Maďarska byly následně stanoveny dohodou mezi vládami SSSR a Maďarska ze dne 28.5.1957. Na maďarském území na základě dosavadního Zvláštního sboru vznikla Jižní skupina sovětských vojsk, do jejíhož složení přešly 19. gardová tanková divize (tj. dosavadní 2. gardová mechanizovaná divize) a 17. gardová motostřelecká divize (tj. dosavadní 17. gardová mechanizovaná divize). Místo 33. gardové motostřelecké Chersonské divize (tj. původní 33. gardové mechanizované Chersonské divize) byla do Maďarska z Podkarpatského vojenského okruhu přemístěna 35. gardová motostřelecká Charkovská divize (tj. původní 35. gardová mechanizovaná Charkovská divize). Na území Podkarpatského vojenského okruhu se přitom vrátily 11. gardová mechanizovaná Rovenská divize a 128. gardová střelecká divize. Jejich místo v sestavě "skupiny" nově zaujaly 21. gardová tanková Poltavská divize (tj. dosavadní 13. gardová mechanizovaná Poltavská divize) a 27. motostřelecká Čerkasská divize (tj. dosavadní 27. mechanizovaná Čerkasská divize), doposud zařazené u 38. armády Podkarpatského vojenského okruhu. Na teritorium Podkarpatského vojenského okruhu se rovněž po určité době z Maďarska přesunula i 17. gardová motostřelecká divize.

         V roce 1965 došlo ke změně číslování tří ze čtyř vševojskových svazků Jižní skupiny vojsk, které se vrátily ke svému označení z doby 2. světové války. Až do konce 80. let jádro pozemních sil "skupiny" tvořily:
-    13. gardová tanková Poltavská divize (tj. původní 21. gardová Poltavská tanková divize). Divizní velitelství se nacházelo ve Veszprému a podléhaly mu 130. gardový tankový Kelecký pluk, 144. tankový pluk, 201. tankový pluk a 6. gardový motostřelecký pluk.
-    19. gardová tanková Nikolajevsko-Budapešťská divize. Velitelství divize sídlilo v Esztergomu a do jeho podřízenosti příslušely 27. gardový tankový Jasský pluk, 37. gardový tankový Nikopolský pluk, zatím blíže neidentifikovaný tankový pluk a 97. motostřelecký pluk.
-    93. gardová motostřelecká Charkovská divize (tj. původní 35. gardová motostřelecká Charkovská divize). Velitelství divize, dislokovanému v Kecskemétu, náležely 96. motostřelecký pluk, 110. gardový motostřelecký pluk, 112. gardový motostřelecký pluk a 87. tankový Brestský pluk.
-    254. motostřelecká Čerkasská divize (tj. původní 27. motostřelecká Čerkasská divize). Divizní velitelství sídlilo v Székesfeherváru. Do jeho podřízenosti patřily 5., 78., 95. motostřelecký pluk a 66. tankový pluk.

         Počátkem roku 1990 Jižní skupinu vojsk tvořilo 49.700 vojáků, 860 tanků, 1.483 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 622 dělostřeleckých prostředků ráže 100 mm a výše, 152 bojových letounů a 117 bojových vrtulníků. Na základě sovětsko-maďarské dohody z 10.3.1990 začal odsun vojsk již v květnu téhož roku. Jako první území Maďarska opustila 13. gardová tanková Poltavská divize, která byla rozformována. Po ní následovaly 19. gardová tanková divize, redislokovaná do Běloruského vojenského okruhu a 254. motostřelecká divize, přemístěná na území Kyjevského vojenského okruhu. Poslední Maďarsko opouštěla 93. gardová motostřelecká divize.

         V listopadu 1990 se na území Maďarska nacházely jen omezené pozemní síly:
Velitelství "skupiny" - Budapest
93. gardová motostřelecká Charkovská divize - Kecskemét
-    96. motostřelecký pluk - Debrecen,
-    110. gardový motostřelecký pluk - Kecskemét,
-    112. gardový motostřelecký pluk - Szeged,
-    87. tankový Brestský pluk - Cegléd,
-    1098. protiletadlový raketový pluk - Nedkerész,
-    16. průzkumný prapor - Szolnok,
-    166. spojovací prapor - Kecskemét,
-    1119. prapor materiálního zabezpečení - Kecskemét.
(Divize v této době disponovala 214 tanky, 139 BVP, 6 obrněnými transportéry, 71 samohybnými děly a 36 samohybnými minomety. Zbývající divizní útvary, tj. 198. gardový samohybný dělostřelecký pluk, 446. protitankový oddíl, 108. ženijní prapor, 73. prapor oprav techniky a 89. zdravotnický prapor, již byly přesunuty na teritorium Kyjevského vojenského okruhu).

         V bezprostřední podřízenosti velitelství skupiny se dále nalézaly:
-    55. protiletadlová raketová brigáda - Mór (vyzbrojena PLRK Buk),
-    127. spojovací brigáda,
-    70. radiotechnická brigáda - Budapest,
-    81. samostatný prapor ochrany a zabezpečení - Budapest.
    Poslední sovětský voják opustil Maďarsko 16.6.1991

         Ve velení Jižní skupiny sovětských vojsk v Maďarsku se postupně vystřídali:
- genplk. Michail I. Kazakov (1956-1960)
- genplk. Matvej T. Nikitin (1960-1961)
- arm. gen. Pavel I. Batov (1961-1962)
- genplk. Konstantin I. Provalov (1962-1969)
- genplk. Boris P. Ivanov (1969-1975)
- genplk. Fedot F. Krivda (1975-1979)
- genplk. Vladimir I. Sivenok (1979)
- genplk. Konstantin A. Kočetov (1979-1985)
- genplk. Alexej A. Děmidov (1985-1988)
- genplk. Matvej P. Burlakov (1988-1990)
- genpor. Viktor J. Šilov (1990-1991)

Přehled velitelů zpracoval Miloslav Želazko


Poslední aktualizace: 25.7.2009

NAVRCHOLU.cz