Čepicový znak poválečné armády

Studie a materiály

poválečné armády


reklama: www.billboard.cz

Národní lidová armáda NDR -
Dobyli jsme Paříž, soudruhu generále!

Velení Varšavské smlouvy naplánovalo v osmdesátých letech útok na západní Evropu, a to i s použitím atomových zbraní. Americký týdeník Time se 4. července 1994 vrátil k tomuto šílenému plánu v souvislosti s přibližováním Ruska a NATO.

         Ve výcvikovém středisku Národní lidové armády NDR (NVA) ve Straussbergu u Berlína byla po léta instalována obrovská reliéfní mapa Evropy o rozměrech 20 x 12 metrů. Na této mapě byla západní Evropa mnohokrát dobyta Varšavskou smlouvou. Barevné žárovky tu vyznačují jaderné elektrárny, letiště, dálnice, přehrady a další důležité objekty. Zvláště pak je vyznačena oblast od severního okraje Jutského poloostrova až k Dunaji. To byl prostor určený pro operace NVA. Nejjižnější části Německa pak měla na starosti jiná vojska – československá.

ÚTOK – NEJLEPŠÍ OBRANA?

         Jsou země, v nichž mají armádu proto, aby je chránila. V jiných státech, naštěstí jich ale na světě není mnoho, je prvořadým úkolem vojáků dobývat. Po léta jsme byli přesvědčováni, že armády komunistických zemí, spojené ve Varšavskou smlouvu, mají jediný cíl – bránit se agresivním choutkám imperialistů. Nechci odhadovat, kolik lidí tomu doopravdy věřilo. Skutečné úmysly Varšavské smlouvy však zůstaly ukryty hluboko v archivech až do roku 1990.

         Tehdy získalo NATO z východoněmeckých archivů mapy, plány a řadu dalších dokumentů. Většina z nich – asi 25 000 – byla nalezena v sídle velení NVA ve Straussbergu. Při podrobnějším porovnávání s jinými dokumenty a v rozhovorech s někdejšími generály a politiky se podařilo složit ucelený obraz o operaci, kterou měla Varšavská smlouva naplánovanou do posledního detailu a již několikrát nacvičovala. Touto operací bylo dobytí západní Evropy.

         Plány byly zpracovány v roce 1983. O rok později, kdy se v ČSSR konalo spojenecké cvičení Štít, byla v jeho rámci část operací nacvičována. Důkazy o podílu naší generality na těchto plánech a o úkolech tehdejší ČSLA při případném útoku směrem na západ, by měly být uloženy někde v armádních archivech. O cvičení byl dokonale zpracován Armádním filmem přísně tajný dvouapůlhodinový film, v němž kromě záběrů ze cvičení byly použity i části map s fiktivními operacemi na území západní Evropy. Film na konci roku 1984 existoval ve třinácti kopiích. Alespoň jedna z nich se dosud nachází na našem území.

         Pokud celý plán na dobytí západní Evropy zjednodušíme tak, aby byl přístupný myšlení civilisty, vypadal asi takto: První den byly překvapivými jadernými útoky zničeny všechny hlavní základny NATO v západní Evropě. Několikamilionová armáda složená z jednotek členských států Varšavské smlouvy překročila východoněmecké a československé hranice a valila se směrem na západ. Jen na hranici mezi oběma německými státy při této operaci bylo nasazeno 12 tisíc tanků a 25 tisíc obrněných vozidel. Třetího dne operace dobyla vojska Varšavské smlouvy celé západní Německo, v němž byla okamžitě ustavena provizorní okupační správa složená především z východoněmeckých prověřených civilistů. Boje dále pokračovaly. Po 14 dnech od zahájení operace byly dobyty Nizozemí, Belgie, Lucembursko a Dánsko. Tvrdé boje sváděla obě vojenská seskupení na území Francie. Po dobytí Paříže zatlačila vojska Varšavské smlouvy protivníka až k pobřeží Normandie. Třicátý den po zahájení války byly armády NATO v místech známých z operace Overlord – vylodění spojenců v roce 1944 – rozprášeny a jejich zbytky buď evakuovány do Velké Británie nebo zahnány do moře. Francie byla okupována. Operace skončila.

         Jak vidno, stratégové Varšavské smlouvy si s vlastními, nesčetněkrát opakovanými prohlášeními, že jako první neužijí atomové zbraně, příliš těžkou hlavu nedělali. Mapa SRN proto byla pokryta malými rudými raketami a symboly pum, které označovaly cíle, jež měly být na začátku operace zničeny atomovými zbraněmi. Taková značka je i na velení NATO v Bruselu. Hlavní páteř útočících vojsk měla tvořit vojska NVA, Polské lidové armády a sovětské armády rozmístěné v NDR (380 tisíc vojáků). Dohromady disponovaly 840 taktickými nukleárními zbraněmi, z nichž se s 230 počítalo pro první útočnou vlnu.

ARMÁDA NA VÝCHODĚ

         Nejdůležitější úkoly celé operace měla plnit východoněmecká NVA. Tisíce mužů ve zbrani mělo rozhodným způsobem dobýt v několika dnech celou Spolkovou republiku Německo. NVA, zřejmě nejlépe vedená a vycvičená armáda na východě, byla skutečně schopna zahájit útok dvě hodiny po vydání rozkazu, s čímž západní experti v druhé polovině 80. let vůbec nepočítali.

         V roce 1992 vyšla v Německu kniha generálporučíka Jörga Schönbohma Dvě armády a jedna vlast. Schönbohm měl tu čest, že od 3.10.1990 do 30.7.991 velel dvěma armádám, které ještě před krátkou dobou stály proti sobě a vzájemně se označovaly za hlavního nepřítele. Generál po převzetí funkce nejprve pečlivě zkontroloval, v jakém stavu se NVA nachází. Zjistil, že tato armáda byla ve stálé pohotovosti a mohla být kdykoli poslána do pole. Osmdesát pět procent vojska bylo udržováno v pohotovosti, tanky, pancéřová vozidla a hlavní zbraňové systémy byly vyzbrojeny neustále ostrou municí a připraveny k nasazení mezi třiceti minutami až dvěmi hodinami po vyhlášení rozkazu k útoku. Jednotky pro první útočnou vlnu pak mohly bát nasazeny nejpozději do 45 minut.

         Tomu odpovídal i systém služeb a pohotovostí mezi důstojníky. Ti měli velmi omezený pohyb, zvláště o víkendech. V podstatě mohli počítat jen s jedním volným večerem v týdnu. O jejich pohybu a pobytu museli být neustále informováni nadřízení a operační důstojníci. Schönbohm dokonce uvádí případ jednoho důstojníka, který sloužil u pobřeží Baltu, jenž musel naskicovat svůj plážový slunečník pro případ, že by při poplachu byl s rodinou u vody. Vozidla byla neustále vybavena vším potřebným.

         NVA ovšem byla skvěle připravena i na úkoly okupační armády. Bankovky, které byly v NDR staženy z oběhu v roce 1970, nebyly zničeny, ale odevzdány armádě, která je označila speciálním přetiskem (Besatzungsgeld) a měly sloužit jako platidlo na okupovaném území. Bylo rovněž zhotoveno a připraveno k použití na 300 tisíc průkazů pro civilní personál představující okupační správu. Vzhledem k tomu, že by se do sousední SRN v případě jejího dobytí muselo nastěhovat velké množství osob v produktivním věku, měla armáda také zpracovaný plán na přechodné zařazení do výroby žáků 8. a 9. tříd základních škol a vysokoškoláků.

         Po zániku NDR bylo rovněž nalezeno několik tisíc medailí a řádů určených pro případ války. Některé byly přímo označeny – například za překročení Rýna či za dobytí Paříže. NVA měla také k dispozici nové silniční a dopravní značení pro oblast SRN a Belgie.

BYLO TO MOŽNÉ?

         Ano, bylo. Západní experti potvrzují, že armády Varšavské smlouvy by bojovaly skutečně tak efektivně, jak to naznačovaly plány. Ovšem nikoli celý měsíc. Jejich jádro by sice tvořila nejlépe vycvičená a vysoce mobilní NVA, nicméně i ta by záhy narazila na byrokratické pojetí velení sovětských maršálů, které by například podle odborníka na východoněmecké armády Němce Waltera Jablonského brzy způsobilo chaos. Sověti, pokud už měli plán, trvali na jeho bezpodmínečném plnění. Jejich problémem bylo, že nebyli schopni rychlých změn a rozhodování. Pokud by se jedna součást plánu nezdařila, trvali by na jeho dalším provádění, i kdyby se situace zásadně změnila.

         Experti NATO se domnívají, že by armády v západní Evropě nedokázaly v průběhu prvních dvou dnů po útoku efektivně reagovat. Kromě toho by se pro NATO stalo rozhodně tvrdým oříškem nutné rozhodnutí, zda použít atomové zbraně, či ne. Naštěstí jsou to jen úvahy proložené kdyby a jestliže. Nicméně si myslím, že existují zákony postihující osoby, které plánují a připravují útočnou válku. Neslyšel jsem, že by šlo o promlčitelný zločin. A na zmíněných mapách jistě podpisy nechybějí. I některých československých generálů.


Pozn.: Převzato z časopisu „Mladý svět“, autor textu Milan Kruml.


Poslední aktualizace: 27.02.2005

NAVRCHOLU.cz