Čepicový znak poválečné armády

Studie a materiály

poválečné armády


reklama: www.billboard.cz

Operační plán rozvinutí 1. a 2. polské armády v případě války v roce 1951

I. Všeobecná koncepce

1. Vyhodnocení operačně-strategické situace Polska

Operačně-strategická situace Polska daná jeho geografickou polohou na západoevropském válčišti je charakterizovaná těmito nejdůležitějšími skutečnostmi:

      1. existence Německé demokratické republiky na západě;
      2. přítomnost sovětských vojsk na území Německé demokratické republiky až po linii řeky Labe;
      3. hranice s Československou republikou na jihu.

Závěr:
Přímé akce pozemních sil předpokládaného nepřítele směřující ze západu a z jihu na území Polska jsou vyloučené.
Jediná hranice, kterou mohou síly pravděpodobného nepřítele napadnout, je mořská hranice Polska podél pobřeží Baltického moře.

2. Hodnocení možných akcí pravděpodobného nepřítele

Státy, které s námi bezprostředně na Baltu sousedí - Švédsko, Norsko a Dánsko - disponují poměrně malými silami, které by mohly být použity v první den války, ale po provedení mobilizace (M-2 - M-4) mohou být uvedena jejich vojska do pohotovosti a ohrožovat polské pobřeží.

Reálné ohrožení polského pobřeží mohou představovat anglo-americká vojska rozmístěná v Západním Německu a v západoevropských zemích Atlantského bloku (Anglie, Francie, Belgie, Nizozemsko), a také německá armáda, která se nyní vytváří v Západním Německu. Část těchto sil může být přesunuta do skandinávských zemí s cílem zahájit přímý útok na polské pobřeží.

Možnost takového přesunu značného množství sil a jejich následných operací proti polskému pobřeží formou vzdušných a námořních výsadků potvrzuje:

      • přítomnost anglo-americké vojenské flotily ve vodách Baltického moře;
      • nebyla vyřazena výsadková technika použitá při invazi v Normandii;
      • početně velké obchodní a rybářské flotily skandinávských zemí a ostatních západoevropských zemí Atlantického bloku.

Velký počet letišť ve skandinávských zemích (Švédsko, Norsko, Dánsko) a také práce na výstavbě a rozšiřování letišť pro těžké bombardéry a proudová letadla svědčí o možnosti koncentrace značných sil letectva (včetně dopravního výsadkového) pro operace v oblasti Baltického moře.

Závěry:

      1. Lze předpokládat, že na počátku války může předpokládaný nepřítel ohrožovat Baltické pobřeží, které by mohl využít k provedení taktických nebo operačních námořních a současně vzdušných výsadků.
      2. Námořní výsadky předpokládaného nepřítele mohou být podporovány vzdušnými výsadky a v závislosti na celkové situaci mohou být uskutečněny s cílem:
        1. malé taktické výsadky diverzního charakteru (námořní i vzdušné) s úkolem ovládnutí, narušení činnosti či zničení základen vojenského námořnictva nebo jednotlivých přístavů; hlavním cílem těchto akcí bude desorganizace a znemožnění využívání vojenských námořních základen u pobřeží;
        2. silnější operační výsadky (námořní i vzdušné), které mohou mít za úkol:
      • vázat snad největší síly polské armády na baltickém pobřeží s cílem jejich odvedení od hlavního operačního směru,
      • přerušit zvláště důležité komunikace východ – západ,
      • narušit plánovanou koncentraci sil na severozápadním směru západoevropského válčiště,
      • rozvíjet pomocné útoky směrované do týlu operační sestavy vojsk severně od Berlína, v případě, že nepřítel rozvíjí útok na směru Berlín – Varšava.

 

      1. Když vyhodnotíme možnosti pravděpodobného nepřítele v čase, můžeme říci, že:  
        1. v první den války lze očekávat pouze operace letectva nepřítele v oblastech dislokace vojsk, mobilizačních přesunů, v oblastech soustředění vojsk zvláště v severozápadní části Polska a podél mořského pobřeží, a také na základny vojenského námořnictva, přístavy, průmyslová centra a objekty státní důležitosti;
        2. ve třetím až čtvrtém dnu války je možné očekávat útoky nevelkých námořních i vzdušných výsadků s taktickými cíli;
        3. silnější operační námořní i vzdušné výsadky nemohou být provedeny dříve než šestý den války.
      2. Všechno výše uvedené vede k závěru, že je nutné zorganizovat ihned po vypuknutí války obranu proti výsadkům na celém mořském pobřeží Polska a soustředit hlavní síly polské armády v severozápadní oblasti země.

3. Hodnocení terénu pobřeží a severozápadní oblasti Polska

      1. Pobřeží Polska představuje zvlněný terén protínaný malými řekami, které směřují z jihu na sever, a pokrytý lesy. Je zde dostatečně hustá síť silnic a železnic. Umožňuje skryté soustředění vojsk a jejich rychlý přesun na potřebný úsek pobřeží.
        Hloubková vrstevnice 10 m probíhající 1 – 1,5 km od pobřeží v zásadě neomezuje možnost vylodění výsadků podél celého pobřeží.
        Z hlediska možnosti přepravy výsadků, jejich vylodění, snadného vytváření předmostí, polohy a důležitosti přístavů, námořních základen a možnosti účinného rozvíjení operací do hloubky obrany z eventuálních předmostí je možné rozdělit pobřeží do 6 úseků:
        První - pobřeží Gdańské zátoky s hlavní základnou Gdańsk-Gdynia o délce 100 km. Delta Wisły, města Gdańsk, Sopot a Gdynia, která se mohou rychle proměnit na opěrné body, znesnadňují přímé vylodění na úseku 40 km. Zbývající úsek obklopuje poloostrov Hel. Když uvážíme dobrou možnost obrany vstupu do zátoky, nejsou zde vytvořeny dobré podmínky pro vylodění, které by vyžadovalo užití značných sil.
        Druhý - Rozewie-Rowy - o délce 85 km. Tento úsek s četnými jezery, protínaný řekami, částečně bažinatý není vhodný pro vytvoření předmostí, i když neznesnadňuje vylodění. Nelze vyloučit vylodění výsadku v úseku mezi jezery Żarnowieckie i Sarbskie (asi 20 km), který vzhledem k terénním podmínkám umožňuje rozvíjení útoku s cílem ovládnout hlavní námořní základnu z týlu.
        Třetí - Rowy - jezero Wicko, s druhořadým přístavem Ustka, o délce 30 km. Tento úsek neznesnadňuje vylodění, operačně souvisí s oblastí Kołobrzeg. Vzhledem k nedostatku perspektiv operačního využití úspěchu může sloužit jen pro pomocné operace.
        Čtvrtý - jezero Wicko - jezero Jamno o délce 50 km. Vzhledem k velkému počtu jezer, řek a bažin podél pobřeží není tento úsek vhodný pro vylodění.
        Pátý - jezero Jamno - Dziwnów s přístavem Kołobrzeg o délce 85 km. Tento úsek je nejvhodnější pro vylodění a rozvíjení operace do hloubky obrany. Pouze v oblasti Niechorza, Przęsacz (asi 14 km) je vylodění vzhledem ke strmému pobřeží málo pravděpodobné. Nejvhodnější pro vylodění je oblast na východ a na západ od přístavu Kołobrzeg (mezi jezery Jamno a Resko) o délce asi 40 km.
        Šestý - Dziwnów - Świnoujście s přístavem Świnoujście, o délce 40 km. Úsek není vhodný k vylodění. Možné je vylodění taktického výsadku s cílem ovládnutí základny Świnoujście.
      2. Terén je v hloubce pobřeží více členitý a lesnatý (50-70%) ve východní části, což umožňuje skryté rozmístění vojsk, ale ztěžuje jejich přesuny. V západní části je terén otevřený bez terénních překážek. To vytváří vhodné podmínky pro přesuny. Řeky ústící do Baltického moře nepředstavují vážné překážky.
        Pás jezer táhnoucích se ze severovýchodu na západ v linii Bytów, Szczecinek, Drawsko, Pyrzyce dovoluje vytvořit zde výhodné pásmo obrany. V další hloubce území tvoří řeky Warta a Noteć vážnější vodní překážku.
        Síť komunikací na pobřeží je hustá (průměrně připadá na 100 km2 80 km cest, z toho 50% silnic; na 1 km cest - 5 m mostů).
        Síť dopravních cest umožňuje přesuny podél fronty i z hloubky zázemí.

Závěry:

      1. Hlavní úsek možného vylodění je oblast na východ a na západ od města Kołobrzeg (mezi jezery Jamno a Resko) o délce 40 km.
        Pro obranu tohoto rajonu je třeba soustředit vojska v síle do jednoho armádního sboru (pěchoty) a předem připravit silný protiútok s cílem zničit případný výsadek nepřítele.
      2. Nevylučuje se útok pravděpodobného nepřítele s cílem ovládnout základnu Gdańsk-Gdynia z pevniny po vytvoření předmostí v oblasti jezer Żarnowieckie a Sarbskie.
        Pro obranu rajonu hlavní základny je nutné mít k dispozici ne méně než dvě divize pěchoty.
      3. Druhořadé úseky: Świnoujście - Dziwnów, Gdańsk - Braniewo mohou být obsazeny brigádami obrany pobřeží.
      4. Úsek Rowy - jezero Jamno o délce 85 km může být oblastí pomocných operací pravděpodobného nepřítele. Musí být bráněn jednou divizí pěchoty se zvláštním zaměřením na rajon přístavu Ustka.
      5. Podle vyhodnocení terénu mají jednotlivá pásma obrany probíhat následovně:
        1. přední okraj hlavního pásma obrany podél břehu moře;
        2. druhé pásmo obrany podél linie Wrzeszcz, Wejherowo, Lębork, Słupsk, Sławno, Koszalin, Marzyno, Gościno, Gryfice, Wolin;
        3. třetí pásmo obrany podél linie Tczew, Kartuzy, Kamienica Król., Czarna Dąbrówka, Osiek, Polanów, Białogard, Płoty, Nowogard, Stepnica, Ostrów.
        4. frontové pásmo obrany podél linie:
      • první: Starogatd, Kościerzyna, Bytów, Szczecinek, Czaplinek, Złocieniec, Stargard, Szczecin;
      • druhé na jižním břehu řek Noteć a Warta.

e. hlediska skrytého rozmístění vojsk a zabezpečení výhodných podmínek pro přesuny je výhodný prostor soustředění v rajonu Chojnice, Szczecinek, Czułchów.

4. Hodnocení možností vlastních sil

Pro zajištění plánu organizace obrany proti výsadkům na mořském pobřeží Polska a také soustředění sil v severozápadní části země by měla mít polská armáda v prvním období války tyto síly:

      • 1. armáda - dislokovaná ve II. vojenském okruhu (Bydgoszcz),
      • 2. armáda - dislokovaná ve IV. vojenském okruhu (Wrocław),
      • tři brigády obrany pobřeží vytvořené ze tří pohraničních brigád,
      • jednotky vrchního velení.
        (složení jednotek 1. a 2. armády a také vrchního velení - viz přílohu číslo ...).

Celkem se skládají z:

      • čtyři armádní sbory (pěchoty) – dvanáct divizí pěchoty;
      • dva tankové sbory – čtyři mechanizované divize;
      • tři brigády obrany pobřeží;
      • čtyři letecké divize – dvě stíhací letecké divize, jedna bombardovací a jedna strategická.

Závěry:

      1. Pro organizaci obrany pobřeží proti výsadkům je třeba nasadit 1. armádu ve složení dvou armádních sborů (šest divizí pěchoty) a tankový sbor (dvě mechanizované divize).
      2. 2. armáda se rozmístí v severozápadní části Polska.
      3. Brigády obrany pobřeží lze využít pro ochranu mobilizace a rozvíjení 1. armády. Dvě brigády ponechat pro obranu pobřeží a jednu stáhnout a využít pro boj proti vzdušným výsadkům.

5. Vyhodnocení časů pro přípravu obrany.

      1. Mobilizace jednotek pěchoty kádrových divizí bude ukončena v den M-2;
      • mechanizovaných divizí v den M-4;
      • teritoriálních divizí v den M-2 [M-6?];
      • brigád obrany pobřeží v den M-1.
      1. Při započtení doby pro přesuny je možné určit čas uvedení jednotek do bojové pohotovosti v jednotlivých úsecích:
        1. armáda:
      • 12., 14. a 15. pěší divize - M-3;
      • 8. a 16. mechanizovaná divize - 1. tankový sbor - M-6;
      • 3. armádní sbor (pěchota) - M-10.

2. armáda - M-7.

      1. Z výše uvedeného vyplývá, že vybudování obrany je možné:
      • v první linii M-15 [M-10?],
      • plná pohotovost (za využití práce místního obyvatelstva) M-30.

II. Předběžné rozhodnutí.

Zorganizovat obranu mořského pobřeží Polska od města Braniewo po přístav Świnoujście proti výsadkům silami 1. armády a také tří brigád obrany pobřeží. Přitom zaměřit hlavní úsilí na odražení a zničení námořních i vzdušných výsadků pravděpodobného nepřítele směřujících do prostoru Kołobrzeg, prostor hlavní základny vojenského námořnictva Gdańsk-Gdynia a základny Świnoujście.

2. armádu soustředit v prostoru Piła, Choszczno, Sulęcin, Poznań, aby ji bylo možné použít k operacím u pobřeží a také ve směru severně od Berlína.

Ochranou mobilizace a přesunů jednotek 1. armády ze strany mořského pobřeží pověřit tři brigády obrany mořského pobřeží s pohotovostí M-1.

Soustředění 2. armády v určeném prostoru ukončit do M-7.

Pohotovost obrany pobřeží proti výsadkům:

      • vybudování první linie do M-12,
      • plná pohotovost obrany M-30.

Úkoly:

      1. 1. armáda (ve složení 1. a 3. armádní sbor, 1. tankový sbor a armádní jednotky s třemi brigádami obrany pobřeží, 13. těžký dělostřelecký oddíl a ohňometný prapor) organizuje obranu proti vylodění v úseku Braniewo - Świnoujście, v prvním sledu dva armádní sbory a dvě brigády obrany pobřeží a ve druhém sledu tankový sbor.
        V den M-2 dokončí mobilizaci jednotek 1. armádní sbor a zaujme obranu pobřeží:
      • jedna brigáda obrany pobřeží na úseku Świnoujście - Dziwnów;
      • 12. pěší divize – na úseku Dziwnów – Kołobrzeg (mimo);
      • 14. pěší divize – na úseku Kołobrzeg - jezero Jamno (mimo);
      • jedna brigáda obrany pobřeží na úseku jezero Jamno - Łeba;
      • 15. pěší divize – na úseku Łeba (mimo) - Gdańsk;
      • jedna brigáda obrany pobřeží na úseku Gdańsk - Broniewo.

V den M-4 ukončí mobilizaci a zahájí přesuny 1. tankový sbor. V den M-6 se rozmístí v prostoru Chojnice, Szczecinek, Człuchów připraven k provedení protiútoku ve směru:

        1. Chojnice, Kościerzyna, Kartuzy, Gdynia;
        2. Człuchów, Miastko, Sławno, Słupsk, Darłowo;
        3. Szczecinek, Białogard, Kołobrzeg.

V den M-10 dokončí 1. armáda mobilizaci 3. armádního sboru, přesune síly a zaujme obranu v následujícím uskupení:

      • jedna brigáda obrany pobřeží na úseku Świnoujście - Dzwinów;
      • 1. armádní sbor na úseku Dzwinów (mimo) - jezero Jamno (mimo);
      • 3. armádní sbor na úseku jezero Jamno - Mikoszewo, s jedním plukem na úseku jezero Sarbskie, jezero Żarnowieckie a dvěma divizemi na obranu hlavní základny Gdańsk-Gdynia, z toho jeden prapor na poloostrovu Hel;
      • jedna brigáda obrany pobřeží na úseku Mikoszewo (mimo) - Braniewo;
      • 1. tankový sbor v předem stanoveném prostoru;
      • jedna brigáda obrany pobřeží se stáhne z úseku Darłowo (mimo), Łeba a bude využita pro boj proti vzdušným výsadkům pravděpodobného nepřítele.
      1. 2. armáda ve složení 2. a 4. armádní sbor (pěchoty) a 2. tankový sbor s 12. těžkým dělostřeleckým oddílem ukončí v den M-7 v prostoru Piła, Choszczno, Poznań, Sulęcin. 2. tankový sbor se rozmístí v prostoru Tuczno, Drawno, Choszczno v pohotovosti na součinnosti při obraně pobřeží a provedení protiútoku ve směrech:
        1. Gryfice - Kołobrzeg;
        2. Koszalin - Darłowo.
        3. Vojenské námořnictvo.
          1. spolupracuje s vojsky 1. armády v obraně pobřeží proti vylodění;
          2. organizuje obranu námořních základen;
          3. zabezpečuje důležité přístavy nezbytné jako základny pro vojenské lodě.
        4. Letecká armáda
          1. podporuje a chrání vojska 1. armády a vojenského námořnictva, která brání pobřeží;
          2. chrání základny vojenského námořnictva;
          3. chrání soustředění a rozvíjení 2. armády v určeném prostoru.
        5. Ženijní zabezpečení obrany proti výsadkům.
          Přední okraj hlavního pásma obrany prochází podél mořského pobřeží. Druhé pásmo obrany na linii Wrzeszcz, Wejherowo, Lębork, Słupsk, Sławno, Koszalin, Marzyno, Gościno, Gryfice, Wolin.
          Třetí armádní pásmo obrany na linii Tczew, Kartuzy, Kamienica Król., Czarna Dąbrówka, Osiek, Polanów, Nowogard, Płoty, Stepnica, Ostrów.
          Frontové pásmo obrany na linii Starogard, Kościerzyna, Bytów, Szczecinek, Czaplinek, Złocieniec, Stargard, Szczecin.
          Před předním okrajem hlavního pásma obrany, jak ve vodě tak i na břehu, a také před dalšími pásmy obrany budou zřízeny překážky zvláště zesílené v úsecích:
      • vstup do Gdańského zálivu a v prostoru hlavní základny Gdańsk-Gdynia;
      • jezero Żarnowieckie - jezero Sarbskie;
      • jezero Jamno - jezero Resko s přístavem Kołobrzeg;
      • vstup do Szczecińského zálivu a základna Świnoujście.

Námořní základny Gdańsk-Gdynia, Ustka, Kołobrzeg a Świnoujście, a také města Lębork, Słupsk, Sławno, Koszalin, Białogard, Gryfice, Nowogard budou připravena na kruhovou obranu.

[podpis:]

plukovník Drzewiecki


Pozn.: Přeložil Petr Krist. Blíže viz: http://www.isn.ethz.ch/php/documents/collection_1/docs/warplan2-I.pdf


Poslední aktualizace: 27.02.2005

NAVRCHOLU.cz