předválečné armády

Pavel Minařík

         Podobu vojenských praporů, praporců a standart upravovaly příslušné výnosy zveřejňované ve Věcním věstníku Ministerstva národní obrany. Tímto byly stanoveny závazné vzory pro pěší pluky (horské pěší pluky), hraničářské prapory, dělostřelecké útvary a jezdecké pluky, které je musely dodržovat. Jediná výjimka se připouštěla v případě vojenských praporů (praporců či standart), které si do republiky přivezly legionářské útvary. Samostatným výnosem byla upravena i podoba vlajky čs. vojenských plavidel. Pro Vaši informaci jsme z Věcních věstníků vybrali následující údaje:

         Prapory a praporce byly připevněny k žerdi hřeby. U dělostřeleckých útvarů byly standarty navlečeny s kovovou konstrukcí na žerď standarty. U jezdeckých pluků se standarty navlékaly a současně připevnily hřeby, přičemž jejich hořejší strana byla zavěšena háčky na kovovou konstrukci žerdi. Líc praporu, praporce a standarty se musel zhotovovat beze změn podle nákresu přiloženého k příslušnému výnosu. Ve znaku města, čísle pluku a příslušných nápisech na rubu praporu (praporce, standarty) bylo nutno zachovat slohový charakter vzoru. Městský znak byl součástí věnování a neměnil se, ani když pluk změnil posádku. Ke standartě se musely připevnit nejméně tři stuhy ve státních barvách. Líc stuhy se zhotovoval podle vzoru s označením dárce, jenž stuhu věnoval. Na rubu stuhy směly být krajové motivy a hesla, které však muselo předem schválit MNO. Technický dozor nad prováděním všech prací spojených se zhotovením praporů, praporců a standart svěřilo MNO Památníku odboje.

         Čs. vojenská plavidla měla nést vlajku skládající se ze spodního pole červeného a vrchního pole bílého, mezi nimiž byl do poloviny délky od žerdě ke středu vsunut modrý klín. V předním vrchním rohu vlajky byl umístěn malý státní znak.

         Rozměry praporů, praporců a standart byly stanoveny následovně:

Vysvětlivky k technickému provedení

Strana se lvem
Půda praporu (praporce, standarty): bílý grograin (u jezdeckých pluků a hraničářských praporů červený grograin),
Půda pod lvem: červený grograin,
Okrajové pruhy: u praporů a praporců jsou aplikovány modře a bíle, u dělostřeleckých standart modře a červeně. U standart dělostřeleckých útvarů je okrajový pruh z bílého grograinu zakončen třapcem z modrého hedvábí a úzké pruhy jsou modré a červené. U standart jezdeckých pluků je okrajový pruh z bílého grograinu zakončen třapcem ze stříbrné niti a úzké pruhy jsou aplikovány bíle a modře (grograin). U hraničářských praporů jsou obruby aplikace začištěny modrou a červenou šňůrkou.
Písmo: je vyšito u praporů a praporců bílým hedvábím, u dělostřeleckých standart modrým hedvábím a u standart jezdeckých pluků červeným hedvábím.
Lev: je aplikován na stříbrnou látku. Kontury jsou vyšívány hladkým modrým hedvábím. Drápy, jazyk a koruna jsou šity kladeným zlatem (zlatou nití), které je kladeno vždy od kontury ke středu a kladou se dvě niti vedle sebe najednou.
U jezdeckých pluků je k levé straně praporce přišito pouzdro z modrého grograinu, navlečené na žerď standarty a připevněné hřeby.

Znak Slovenska (ve lvu)
Pole znaku je aplikováno červeně, kopce na něm jsou aplikovány modře (grograin). Kříž je aplikován stříbrnou látkou nebo je vyšit kladeným stříbrem (šije se od zevní kontury ke středu). Kontury jsou obšity jako u lva.

Strana se znakem města a číslem útvaru
Půda praporu (praporce, standarty): bílý grograin.
Okrajové pruhy praporu, praporce a dělostřeleckých standart jsou aplikovány červeně a modře. Dělostřelecká standarta je zakončena třapcem z modrého hedvábí. U standart jezdeckých pluků je okrajový pruh z červeného grograinu zakončený třapcem ze stříbrné niti. U hraničářských praporů je aplikace začištěna červenou a bílou šňůrkou.
Písmo věnování je u praporů a praporců vyšito hladkým bílým hedvábím. U standart je písmo věnování vyšito prošívaným zlatem tak jako ploché vyšívání a červeným (u dělostřeleckých útvarů současně i modrým) hedvábím.
Číslu pluku na praporech pěších (horských pěších) pluků je aplikováno z modrého grograinu a ze zlaté a stříbrné látky. Číslo pluku (praporu) u jezdeckých pluků a hraničářských praporů je aplikováno z modrého a červeného grograinu a ze stříbrné látky. Číslo dělostřeleckého útvaru je z bílého grograinu na kruhu z modrého grograinu.
Znak města je proveden aplikací a výšivkou.

Hraničářský odznak (hlava psa)
Půda odznaku je tmavý modrý (indigo) grograin. Chlupy jsou vyšívány stříbrnou nití. Zuby, okraj obojku a kroužek jsou vyšívány zlatou nití. Jazyk a obojek: červený grograin.

Stuhy
Bílá stuha má okrajové pruhy modré a písmo je vyšito hladkým červeným hedvábím. Červená stuha má okrajové pruhy modré a písmo je vyšito hladkým bílým hedvábím. Modrá stuha má okrajové pruhy červené a písmo je vyšito hladkým bílým hedvábím.

Žerď
Žerď je zhotovena z jasanového dřeva, je hladká, bez jakýchkoli soustruhovaných ozdob. Hořejší zakončení žerdi (kde je umístěno číslo útvaru) je zhotoveno z bronzu a je patinováno (u hraničářských praporů je stříbrné, u jezdeckých pluků z postříbřeného kovu). Střední kování na zádržný řemen a spodní zakončení žerdi je rovněž z bronzu a postříbřené. Kovová konstrukce praporu (praporce, standarty) je z 5 mm ocelového kulatého poniklovaného drátu. Žerď je třeba vždy zhotoviti beze změny podle přiloženého nákresu.

Závěs a zádržný řemen
Závěs s pochvou je zhotoven ze žluté řemenové kůže (pochva je z černé kůže) a zádržný řemen je ze žluté, měkké kůže. Rovněž i zde je nutno vše zhotoviti beze změn podle přiloženého nákresu.

Smuteční stuhy
Na praporech, praporcích a standartách se v době vyhlášení oficiálního smutku branné moci zavěšují při služebních úkonech jen předepsané tři stuhy ve státních barvách (u historických praporů legionářských tři stuhy historické) a k nim se připojuje stuha z černého matného grogrénu, lemovaná lesklým hedvábím. Tvar černých smutečních stuh pro plukovní prapory, praporec a standarty se řídí předepsaným vzorem.