Do 3.etapy odsunu byly ze součástí Střední skupiny vojsk během ledna až června 1991 zařazeny kromě zbytku 18.gardové Insterburgské motostřelecké divize rovněž útvary letectva (zejména 114.Talinský stíhací letecký pluk, 173.smíšená letka a 199.vrtulníková letka), spojovacího či ženijního vojska nebo technického zabezpečení, společně s útvary zajišťujícími ostrahu velitelství Střední skupiny vojsk (721.gardový motostřelecký pluk a 81.prapor průzkumu […]
Odsun 18. motostřelecké divize z Mladé Boleslavi a dalších posádek
Do 2.etapy odsunu byla rovněž zařazena 18.gardová Insterburgská motostřelecká divize s velitelstvím v Mladé Boleslavi, i když se původně s jejím odjezdem počítalo až na rozhraní 2. a 3.etapy od prosince 1990 do února 1991. Urychlený odchod útvarů mladoboleslavské divize započal již v září 1990 a jeho účelem zjevně bylo „rezervovat“ pro své potřeby posádky na území Sovětského svazu […]
Odsun dalších jednotek v průběhu 2. etapy stahování sovětských vojsk z Československa
K součástem Střední skupiny vojsk, odjíždějícím od června do prosince 1990 během 2.etapy odsunu, kromě již uvedené 15.gardové Mozyrské tankové divize (červen–říjen), 30.gardové Irkutsko-Pinské motostřelecké divize (září–prosinec) a částečně i 18.gardové Insterburgské motostřelecké divize (od září), náležely také svazky a útvary vojska protivzdušné obrany, dělostřelectva, vojenského letectva či spojovacího vojska, společně s výcvikovými, skladovými a opravárenskými zařízeními. […]
Odsun 30. motostřelecké divize ze Zvolena a dalších posádek
Mezi sovětská vojska, zahrnutá do 2.etapy odsunu z Československa, patřila rovněž 30.gardová Irkutsko-Pinská motostřelecká divize, která měla své útvary rozmístěné na území Slovenska. Její původní posádkou bylo město Marina Gorka na teritoriu Běloruského vojenského okruhu. V průběhu srpnové invaze postupovala pod velením genmjr. Malofejeva po trase Maťovce – Trebišov – Košice – Rožňava – Lučenec – Zvolen […]
Odsun 15. tankové divize z Milovic a dalších posádek
Druhá etapa odsunu sovětských vojsk z území Československa zahrnovala období od června do prosince 1990. Podle původního plánu se v této etapě mělo do Sovětského svazu vrátit 18 tisíc vojáků, cca 250 tanků a 300 BVP nebo obrněných transportérů. Rozhodující část z vracejících se vojsk by tvořila milovická 15.tanková divize s 11 tisíci vojáky. Doplňovat ji měla dělostřelecká brigáda z Jeseníků […]
Odjezd dalších útvarů během 1. etapy odsunu sovětských vojsk z Československa
Do odsunu součástí Střední skupiny vojsk byly v rámci 1.etapy, probíhající od 26.února do 31.května 1990, zahrnuty kromě 31.Viselské tankové divize (únor-březen) a 48.Ropšinské motostřelecké divize (duben-květen), rovněž další velitelství, svazky a útvary. Jednalo se především o velitelství 28.armádního sboru v Olomouci a jeho zabezpečovací útvary. Dále je následovaly raketové brigády z Turnova a Hvězdova, které byly vyzbrojeny […]
Odsun 48. motostřelecké divize ze Šumperka, České Třebové, Olomouce, Klášterce nad Orlicí a Červené Vody
Do 1.etapy odsunu sovětských vojsk z Československa byla zahrnuta také 48.Ropšinská motostřelecká divize, jejíž útvary se počátkem roku 1990 nacházely v posádkách Vysoké Mýto (velitelství), Šumperk, Česká Třebová, Olomouc, Klášterec nad Orlicí a Červená Voda. Do Československa se přesunula pod velením genmjr. Guskova v srpnu 1968 z města Bolgrad v Oděském vojenském okruhu. V rámci operace DUNAJ se pohybovala na […]
Odsun sovětských vojsk z Vysokého Mýta
Jedna z největších posádek Střední skupiny vojsk se nacházela ve Vysokém Mýtě. Údaj o šesti tisících vojácích, zmiňovaný ve sdělovacích prostředcích při nedávném 30.výročí smlouvy o jejich odsunu, je však nadhodnocený a zahrnuje nejenom vojáky, ale i jejich rodinné příslušníky a občanské zaměstnance. Nicméně je nutno konstatovat, že se jednalo o třetinu obyvatel města v 70. a 80.letech. Pro ubytování sovětských […]
Odsun 31. tankové divize z Bruntálu, Krnova a VVP Libavá
Mezi sovětská vojska, zahrnutá do 1.etapy odsunu z Československa, patřila především 31.Viselská tanková divize, která měla rozmístěny svoje útvary v Bruntále, Krnově, Frenštátu pod Radhoštěm a ve VVP Libavá. Do Československa vtrhla již 21.srpna 1968 a jejím úkolem bylo izolovat posádky čs. armády na severovýchodní Moravě, kde se posléze usadila na dalších téměř 22 let. Již v předstihu […]
30. výročí zahájení odsunu prvního útvaru sovětské armády z Československa
Na 26. února 2020 připadá 30. výročí zahájení odsunu sovětských vojsk z území bývalého Československa. Stalo se tak na základě československo-sovětské dohody podepsané 26. února 1990 v Moskvě. Prvním městem, která začala sovětská armáda téhož dne vyklízet, se stal Frenštát pod Radhoštěm. Počet sovětských vojáků byl představiteli místního občanského fóra odhadován na tři až čtyři tisíce včetně rodinných příslušníků. Úplné […]
Západní skupina sovětských vojsk v NDR
Nejpočetnější zahraniční uskupení sovětských vojsk se konstituovalo v létě 1945 jako Skupina sovětských okupačních vojsk v Německu. Stalo se tak dne 9.7.1945 podle nařízení Hlavního stanu Vrchního velení Rudé armády. Jádro „skupiny“ vytvořila vojska, která se podílela na dobývání německého území v průběhu Berlínské operace na jaře 1945. Konkrétně se jednalo o operační svazy náležející do […]
Severní skupina sovětských vojsk v Polsku
Další evropské uskupení sovětských vojsk se nacházelo v Polsku. Pozemní vojsko reprezentovaly převážně poměrně slabé síly, ale o to početněji bylo zastoupeno vojenské letectvo. Rozmístění sovětských okupačních vojsk ve Slezsku a Pomořansku, které se po skončení 2. světové války staly součástí Polska, se uskutečnilo na základě smlouvy mezi SSSR a Polskem z 21.4.1945. Praktická opatření […]
Střední skupina sovětských vojsk v Československu
Sovětská vojska se na našem území rozmístila v noci z 20. na 21. srpna 1968, v souvislosti se snahou o vojenské potlačení tehdejšího procesu politických změn v Československu. Pozemní sled okupačních vojsk tvořilo 30 divizí sovětské armády (z toho pět tankových a dvě výsadkové), tři polské divize (z toho dvě tankové), jedna motostřelecká divize maďarské […]
Jižní skupina sovětských vojsk v Maďarsku
Početně nejmenší evropské uskupení sovětských vojsk bylo rozmístěno v Maďarsku. Vzniklo na základě svazků, které se na konci 2. světové války nacházely na československém nebo rakouském území a po jejím skončení tvořily součást Střední skupiny sovětských vojsk rozmístěné v Rakousku a Maďarsku. Při odchodu sovětských vojsk z Rakouska, po vyhlášení jeho neutrality v roce 1955, […]
40. armáda v Afghánistánu (1979 – 89)
Vzhledem k nestále se komplikující vnitropolitické situaci, spojené zejména s převzetím moci Hafizulláhem Amínem (15.9.1979), bylo v Moskvě na podzim 1979 přijato rozhodnutí o jeho odstranění a uskutečnění vojenské invaze do Afghánistánu. K zamaskování vojenských příprav byly využity žádosti afghánských vládních představitelů (H. Amína i jeho předchůdce N. Tarákího) o zvýšení počtu vojenských poradců a rozmístění cca […]
Skupina sovětských vojsk na Kubě (1962 – 93)
Po vítězství kubánské revoluce v r. 1959 se krátce dostala k moci liberálně-demokratická skupina v čele s presidentem Manuelem Urrutiou. Ale již v průběhu téhož roku je tato skupina vytlačena radikálnějším uskupením kolem bratrů Castrových. I když samotný Fidel Castro původně nebyl marxistou, ne vždy šťastná politika USA vůči revoluční Kubě (přerušení diplomatických styků, hospodářské […]
Střední skupina sovětských vojsk v Rakousku
Střední skupina vojsk byla poprvé vytvořena 10. 6. 1945 z vojsk 1. ukrajinského frontu nacházejících se na území Československa, Rakouska a Maďarska. Jádrem byly 4., 5., 7. a 9. gardová armáda, 3. a 4. gardová tanková armáda, 2. letecká armáda a několik dalších menších složek. Československé území opustila sovětská vojska během listopadu 1945. Rakousko bylo po […]