Přehled útvarů 7. mechanizované brigády Dukelské a jejích předchůdců
20. stíhací bombardovací letecký pluk Náměšť nad Oslavou v letech 1961–1994 (Vývoj organizačního uspořádání a materiálního vybavení)
20. stíhací bombardovací letecký pluk Náměšť nad Oslavou (VÚ 8010) se vytvořil v červenci 1961 transformací dosavadního 20. stíhacího leteckého pluku. Organizace útvaru i početní stavy personálu se příliš nezměnily, protože hlavní odlišnost spočívala v postupném přezbrojení ze stíhacích letounů MiG-15 a MiG-15bis na stíhací bombardovací variantu MiG-15SB. Kromě velitelství a štábu (s plukovním velitelským stanovištěm, leteckým dispečerským stanovištěm, fotolaboratoří) do […]
Armádní vrcholový sport v letech 1974–1992
K 1. říjnu 1974 se v rámci nové koncepce armádního vrcholového sportu dosavadní Armádní střediska Dukla transformovala na armádní střediska vrcholového sportu Dukla v Banské Bystrici (VÚ 1374), Praze (VÚ 1373), Liberci (VÚ 1387), Trenčíně (VÚ 1427) a nově vzniklo i v Olomouci (VÚ 5557). V maximální možné míře proběhlo soustředění armádních sportovních družstev (ASD) do míst dislokace armádních středisek vrcholového sportu (ASVS) a odloučeně nadále působila […]
Historie posádkových cvičišť a střelnic
Historie vojenských výcvikových prostorů
Průzkumné útvary vševojskových svazků čs. armády v letech 1945–1992
Zařazení obrněných transportérů OT-64 v čs. armádě
Armádní vrcholový sport v letech 1956–1974
V souvislosti s rozhodnutím o decentralizaci armádního vrcholového sportu zanikl v říjnu 1956 dosavadní Oddíl reprezentantů působící při Ústředním domu armády a nahradila ho tzv. armádní sportovní družstva (ASD) zřízená u bojových vojenských útvarů v různých posádkách po celém území státu, což mělo mimo jiné umožnit soustředit v nich nejvyspělejší sportovce z řad vojáků základní služby. Tím se ale armádní vrcholový sport […]
Letiště Boží Dar – Milovice – Mladá v proměnách času
Letiště Boží Dar je součástí původního Vojenského tábora Milovice, který vznikl v roce 1904 na pozemcích o rozloze cca 3400 ha odkoupených vojenskou správou od vídeňské zemské banky a místních sedláků. Vzhledem k množství jednotek trvale dislokovaných či dočasně cvičících na jeho území byl během 20. let rozšířen o dalších 2700 ha a poskytoval ubytování cca pro pět […]
Vrcholový sport v čs. armádě v letech 1945–1956
Kořeny armádního vrcholového sportu lze nalézt již v meziválečném Československu. Tělesná příprava se stala důležitou součástí výcviku vojáků a při jejím rozvíjení bylo možno navazovat na výsledky dlouhodobého úsilí České (respektive Československé) obce sokolské, jejíž kořeny sahaly až do roku 1862. Proto se také přednostou Odboru péče tělesné a mravní na nově zřízeném Ministerstvu národní obrany […]
Velitelství JOSEF v čs. – polském sporu o Těšínsko v létě 1945
Při zkoumání historie čs. armády po 2. světové válce se naše historiografie doposud příliš nezabývala obdobím zvýšeného napětí na Těšínsku, kdy v letních měsících roku 1945 hrozilo vypuknutí čs.-polského ozbrojeného pohraničního konfliktu. Prvním, kdo se věnoval vojenským aspektům zmíněného sporu, byl Jiří Krol ve svém příspěvku předneseném na konferenci pořádané Slezským ústavem ČSAV v Opavě 25. 9. 1990 a publikovaném […]
Organizace a dislokace velitelských orgánů pozemního vojska (1945-1969)
Československá armáda v letech 1945-1969 1Organizace a dislokace velitelských orgánů pozemního vojska 2 Otištěno: Vojenské rozhledy, roč. 1994, čís. 9, str. 141 až 150 (upravená verze) V roce 1992 ukončil po 74 letech svoji existenci samostatný československý stát. Se zánikem státu přestala existovat i jeho armáda, jejíž kořeny vznikly již v letech první světové války. Nástupnickým subjektem po […]
Konstituování organizační struktury motostřeleckých divizí v letech 1957 až 1958
Publikováno v časopisu: Vojenské rozhledy, roč. 1993, čís. 9, str. 93 až 100 V současné době stojí nově vzniklá Armáda České republiky před problémem základní strukturální reorganizace. Připravované změny se mají taktéž dotknout mechanizovaných a tankových divizí, tj. vševojskových svazků1, tvořících kostru pozemního vojska. Nemá přitom jít o pouhé zdokonalování či úpravu již existujících organizačních struktur, […]
Názory na úkoly a strukturu teritoriálního vojska ve druhé polovině 60. let
Publikováno v časopisu: Vojenské rozhledy, roč. 1993, čís.69, str. 133 až 139 V současné době se v nově vzniklé Armádě České republiky připravuje proces zásadních strukturálních změn, spojený s přechodem na zcela jiný model organizační výstavby, diametrálně se odlišující od modelu předcházejícího. Úvahy o nutnosti přechodu od stávajícího organizačního uspořádání k novému nevznikly ale až s […]
Letecké učiliště v Prostějově
S končícím létem roku 2000 si příznivci čs. letectví připomněli 75.výročí příchodu prvních žáků někdejšího Vojenského leteckého učiliště do Prostějova a zahájení provozu na místním vojenském letišti. ZROD UČILIŠTĚ V CHEBU A JEHO PŘEMÍSTĚNÍ DO PROSTĚJOVA Zmíněné učiliště se vzniklo v červenci 1920 v Chebu jako „Velitelství čs. leteckých škol„. Základem pro jeho vytvoření se […]
Vrtulníky v Prostějově
Po odchodu Leteckého učiliště v srpnu 1959 z Prostějova do východoslovenských posádek jeho místo na prostějovském letišti zaujal 1. dopravní výsadkový letecký pluk. Jednalo se o jeden z nejstarších útvarů čs. letectva, který vznikl již 1.4.1946 a doposud sídlil ve Kbelích u Prahy. V Prostějově se ale dopravní pluk pod velením mjr. Štefana Jurkoviče dlouho […]
Mírová organizace útvarů zdravotnické služby čs. armády v letech 1918 až 1992 1
Zdravotní a farmaceutické zabezpečení zajišťovala v čs. armádě již od jejího konstituování zdravotnická služba. Uvedená služba náležela mezi tzv. „ostatní“ služby (rozuměno mezi služby netechnické) a jejím úkolem bylo pečovat o zdravotní stav vojska, opatřovat, ukládat a rozdělovat zdravotnický materiál a provádět výcvik příslušníků zdravotnické služby (viz předpis Org-I z roku 1921 „Všeobecná organizace čs. branné […]
Začlenění tankových jednotek československé armády v zahraničí do mírové organizace československé branné moci a jejich pokračovatelé v Čs. armádě a Armádě České republiky
Organizační zásady obnovy čs. armády byly stanoveny již 25. května 1945. Podle tzv. prozatímní organizace čs. branné moci měly její pozemní část tvořit čtyři oblasti, zahrnující 16 pěších divizí.V přímé podřízenosti hlavního štábu se dále počítalo s existencí samostatného tankového sboru a řady dalších svazků a útvarů. Zamýšlená organizační struktura se naplňovala vojsky jen postupně. […]
Lidové milice v Československu v letech 1948 až 1989
Za předchůdce Lidových milicí je možno považovat tzv. Závodní milice, které se vznikly v červnu 1945 pro ochranu a střežení některých průmyslových závodů. Podřízeny byly závodním radám a jejich prostřednictvím Ústřední radě odborů. Závodní milice se vytvářely z dobrovolníků a v jejich čele stáli volení velitelé. Výzbroj milicí z počátku tvořily kořistní pušky, pistole a […]
Hodnostní označení lidových milic z 50. a 60. let
Štáb velitele lidových milicí v ČSR Velitel Náčelník štábu Příslušníci velitelství Štáb velitele lidových milicí pro Slovensko Velitel Náčelník štábu Příslušníci štábu Krajské velitelství lidových milicí Velitel Náčelník štábu Příslušníci velitelství Okresní velitelství lidových milicí Velitel Náčelník štábu Příslušníci velitelství
Plán použití Československé lidové armády v době války
V roce 2000 byla v denním tisku zveřejněna zpráva o nalezení unikátního dokumentu z roku 1964, představujícího plán nasazení čs. armády v případě válečného konfliktu. Plán byl následně zveřejněn na internetových stránkách mezinárodního projektu „Paralelní dějiny Varšavské smlouvy a NATO“ a publikován na stránkách časopisu Soudobé dějiny, roč. 2000, čís. 3. Na stejné internetové adrese […]
90. výročí vzniku čs. vojenského archivnictví
První instituce, dokumentující vývoj tehdy ještě zahraničního vojska, začaly vznikat u čs. legií v Rusku. Již u České družiny, zformované v Kyjevě v srpnu 1914, působil historik a archivář (Jaroslav Heyduk), přičemž u všech dalších postupně vznikajících pluků bylo vždy dbáno na vytvoření obdobné funkce. V červenci 1917 rozhodlo vedení čs. odboje v Rusku reprezentované […]
Historie pyrotechnické služby čs. armády
Specializovaná příprava pyrotechniků byla v čs. armádě zahájena 15. května 1920 a až do roku 1948 armáda představovala jedinou součástí ozbrojených sil, která prováděla jejich školení a výcvik. Převážná většina vojenských pyrotechniků přitom profesně pocházela z řad příslušníků výzbrojní služby. Ministerstvo vnitra svými vlastními pyrotechniky disponovalo až od roku 1948 a ostatní resorty teprve od […]
Válečné plány čs. armády
Na sklonku minulého roku jsme si připomněli 20 let od zániku Železné opony a pádu komunismu v Československu, který se chopil moci v únoru 1948. V červenci příštího roku uplyne stejně dlouhá doba od zániku Varšavské smlouvy, která pod dohledem Sovětského svazu sdružovala armády jeho spojenců. Naskýtá se tak příležitost připomenout si, jakým způsobem byla […]
Železniční vojsko v čs. armádě
a) Období let 1918 až 1939 Po vytvoření Československa se na území nově vzniklého státu nenacházely žádné vojenské železniční jednotky. Sídlem železničního pluku habsburské monarchie byl rakouský Korneuburg a s výjimkou náhradního praporu, zabezpečujícího evidenci příslušníků pluku a výcvik nováčků, byly všechny jeho jednotky nasazeny na frontě. Několik českých důstojníků pluku, nacházejících se na dovolené či zotavujících […]
Od Československé armády k Armádě České republiky
Mgr. Pavel Šrámek, PhD. – pplk. v z. Dr. Pavel Minařík, CSc.:95. výročí vytvoření Československé armády20. výročí vzniku Armády České republiky Publikováno: www.vojenstvi.cz, ISSN 1802-1514
Vojenské hudby čs. armády po roce 1945
Po skončení 2. světové války a následném znovuvytvoření čs. armády na domácím území došlo rovněž k obnově vojenských hudeb. Nejprve se v létě 1945 konstituovalo 16 divizních hudeb, přičemž u každé z nich mělo být zařazeno 44 vojáků. Zároveň byla u Tankového sboru v Moravské Třebové zachována dosavadní hudba Čs. samostatné obrněné brigády z Velké Británie. V souvislosti […]