2360. Môžete zverejniť organizačnú štruktúru ČSA k dátumu 31. 12. 1992? Ďakujem. (odpovídá Pavel Minařík)
Koncem prosince 1992 bylo složení ČSA následující:
| svaz – svazek – útvar | posádka |
| Vojenské velitelství ZÁPAD | Tábor |
| – 2. mechanizovaná divize | Sušice |
| – 20. mechanizovaná divize | Karlovy Vary |
| – 1. tanková divize | Slaný |
| – 9. tanková divize | Tábor |
| – 15. pěší divize | České Budějovice |
| – 1. dělostřelecká brigáda | Jince |
| – 1. ženijní brigáda | Pardubice |
| – 11. ženijní brigáda | Litoměřice |
| – 1. spojovací pluk | Písek |
| – 1. pluk dálkových spojů | Beroun |
| – 1. brigáda chemické ochrany | Liberec |
| – 1. automobilní brigáda | Pardubice |
| – 1. brigáda materiálního zabezpečení | Terezín |
| – 1. brigáda technického zabezpečení | Most |
| – 1. zdravotnická brigáda | Příbram |
| – 1. vojenský záchranný pluk CO | Kutná Hora |
| – 11. vojenský záchranný pluk CO | Varnsdorf |
| – 12. vojenský záchranný pluk CO | Jindřichův Hradec |
| – ostatní útvary a zařízení druhů vojsk a služeb | podle místa dislokace |
| Vojenské velitelství STŘED | Olomouc |
| – 3. mechanizovaná divize | Kroměříž |
| – 4. motorizovaná divize | Havlíčkův Brod |
| – 2. dělostřelecká brigáda | Pardubice |
| – 2. spojovací brigáda | Lipník nad Bečvou |
| – 2. ženijní brigáda | Hodonín |
| – 2. brigáda chemické ochrany | Jaroměř |
| – 2. automobilní brigáda | Hlučín |
| – 2. brigáda materiálního zabezpečení | Olomouc |
| – 2. brigáda technického zabezpečení | Jihlava |
| – 2. zdravotnická brigáda | Olomouc |
| – 2. vojenský záchranný pluk CO | Bučovice |
| – 21. vojenský záchranný pluk CO | Kozlov |
| – ostatní útvary a zařízení druhů vojsk a služeb | podle místa dislokace |
| Vojenské velitelství VÝCHOD | Trenčín |
| – 13. tanková divize | Topolčany |
| – 14. mechanizovaná divize | Prešov |
| – 3. dělostřelecká brigáda | Jelšava |
| – 3. smíšený raketový pluk | Martin |
| – 3. spojovací brigáda | Ružomberok |
| – 3. ženijní brigáda | Sereď |
| – 3. brigáda chemické ochrany | Rimavské Sobota |
| – 3. automobilní brigáda | Hlohovec |
| – 3. brigáda materiálního zabezpečení | Nemšová |
| – 3. brigáda technického zabezpečení | Nitra |
| – 3. zdravotnická brigáda | Liptovský Mikuláš |
| – 3. vojenský záchranný pluk CO | Žilina |
| – 31. vojenský záchranný pluk CO | Malacky |
| – 32. vojenský záchranný pluk CO | Humenné |
| – 60. stavební základna | Bratislava |
| – ostatní útvary a zařízení druhů vojsk a služeb | podle místa dislokace |
| Vojenské letectva a PVO | Stará Boleslav |
| – 1. smíšený letecký sbor | Hradec Králové |
| * 9. stíhací bombardovací letecký pluk | Bechyně |
| * 20. stíhací bombardovací letecký pluk | Náměšť |
| * 28. stíhací bombardovací letecký pluk | Čáslav |
| * 30. bitevní letecký pluk | Pardubice |
| * 47. průzkumný letecký pluk | Hradec Králové |
| * 1. dopravní výsadkový letecký pluk | Mošnov |
| – 1. divize PVO | Zvolen |
| * 1. stíhací letecký pluk | Zvolen |
| * 186. protiletadlová raketová brigáda | Pezinok |
| * 185. protiletadlový raketový pluk | Pezinok a Liptovský Mikuláš |
| * 13. protiletadlový raketový pluk | Nitra |
| * 14. protiletadlový raketový pluk | Rožňava |
| * 171. protiletadlový raketový pluk | Rožňava |
| * 1. radiotechnická brigáda | Zvolen |
| – 2. divize PVO | Brno |
| * 82. samostatná stíhací letka | Mošnov |
| * 76. protiletadlová raketová brigáda | Brno |
| * 77. protiletadlový raketový pluk | Ostrava |
| * 82. protiletadlová raketová brigáda | Jihlava |
| * 3. protiletadlový raketový pluk | Kroměříž |
| * 2. radiotechnický pluk | Brno |
| – 3. divize PVO | Žatec |
| * 1. stíhací letecký pluk | České Budějovice |
| * 11. stíhací letecký pluk | Žatec |
| * 71. protiletadlová raketová brigáda | Drnov |
| * 185. protiletadlový raketový pluk | Kralovice |
| * 1. protiletadlový raketový pluk | Žatec |
| * 2. protiletadlový raketový pluk | Rožmitál |
| * 9. protiletadlový raketový pluk | Strakonice |
| * 20. protiletadlový raketový pluk | Mariánské Lázně |
| * 3. radiotechnická brigáda | Chomutov |
| – 3. dopravní letecký pluk | Kbely |
| – 11. vrtulníkový pluk | Líně |
| – 51. vrtulníkový pluk | Prostějov |
| – 2. smíšený letecký pluk | Piešťany, Trenčín a Bratislava |
| – 3. stíhací bombardovací letecký pluk | Kuchyňa |
| – 4. vrtulníkový pluk | Prešov |
| – 17. spojovací brigáda | Klecany |
| – 3. spojovací pluk | Nové Mesto nad Váhom |
| – 4. brigáda materiálního zabezpečení | Pardubice |
| – ostatní útvary a zařízení druhů vojsk a služeb | podle místa dislokace |
| Železniční vojsko Ministerstva dopravy ČR | |
| – 82. železniční brigáda | Olomouc |
| – ostatní útvary a zařízení druhů vojsk a služeb | podle místa dislokace |
| Železniční vojsko Ministerstva dopravy SR | |
| – 81. železniční brigáda | Liptovský Mikuláš |
| – ostatní útvary a zařízení druhů vojsk a služeb | podle místa dislokace |
| Civilní obrana | |
| – Štáb CO ČSFR | Praha |
| * Institut civilní obrany | Lázně Bohdaneč |
| – Štáb CO ČR | Praha |
| * štáby CO krajů, okresů, hl. m. Prahy | podle místa dislokace |
| * Zkušebna a opravna IPCHO CO ČR | Zlín |
| – Štáb CO SR | Bratislava |
| * štáby CO krajů, okresů, hl. m. Bratislavy | podle místa dislokace |
| * Zkušebna a opravna IPCHO CO SR | Slovenská Lupča |
| FMO | |
| – 6. speciální skupina | Prostějov |
| – 71. prapor rychlého nasazení | Chrudim |
| – 6. raketový pluk | Rokycany |
| – 10. pontonová brigáda | Kostelec nad Labem |
| – 6. stavební základna | Pardubice |
| – ostatní útvary a zařízení druhů vojsk a služeb | podle místa dislokace |
2359. Dobrý den. Již s vámi komunikuji delší dobu a pokaždé jste mi dobře odpověděli. Děkuji za to. Mám sérii drobných otázek: VÚ 6948, tj. 5. automobilní prapor v posádce Terezín, který byl tzv. školní, tj. výcvikový – obsahoval výcvikovou rotu 5. V roce 1963 ho z terezínských kasáren Jana Jiskry z Brandýsa redislokovali do Postoloprt (okres Louny), kde mírově sídlil do listopadu 1983. Roku 1984 z něho vytvořili VÚ 5964, tj. 1. prapor materiálního zabezpečení. Komu patřil VÚ 5964 (1. td Slaný nebo 1. armádě Příbram)? Kam byl VÚ 5964 redislokován od listopadu 1983 do 1989? Co to bylo zač VÚ 3292 (2. automobilový výcvikový prapor) a jaká je jeho historie? Byl nějaký jeho nástupce? VÚ 4057 (1. výcviková základna logistiky AČR) v Horních Počaplech na okrese Mělník – existoval tento VÚ již před rokem 1992 nebo je to nově vytvořený útvar v AČR? Děkuji za odpověď. (odpovídá Pavel Minařík)
| VÚ 5964 a VÚ 6948 |
| VÚ 5964 vznikl v posádce Terezín během reorganizace čs. armády uskutečněné na sklonku roku 1950 jako 5. automobilní prapor. Základem pro jeho vytvoření se stala část jednotek dosavadního Automobilního praporu 5 Brno (VÚ 9103) a tvořil součást 5. mechanizované divize (9.5.1955 se divize přečíslovala na 1. md). K 1.11.1955 byl útvar redukován na 5. automobilní rotu, na čemž se nic nezměnilo ani při reorganizaci svazku na 1. tankovou divizi v říjnu 1958. K 1.9.1961 se útvar sloučil s Automobilní školou 1. td Terezín a opětně rozšířil na 5. automobilní prapor, redislokovaný v létě 1963 do Postoloprt. V nezměněné podobě útvar působil až do 31.10.1983, kdy prodělal reorganizaci na 1. prapor materiálního zabezpečení, který i nadále používal krycí označení VÚ 5964 a podléhal 1. tankové divizi. Od roku 1985 byla část jednotek dislokována odloučeně v Lounech a Slaném. Na podzim 1991 se útvar přestěhoval do Bíliny a na sklonku roku 1993 do Žatce. Zde svoji činnost v návaznosti na transformaci 1. tankové divize na 1. mechanizovanou brigádu k 30.6.1994 ukončil. Po celou dobu existence se jednalo o útvar na tzv. plných počtech. VÚ 6948 se vytvořil na sklonku roku 1984 pod názvem 5. automobilní prapor a tvořil součást 1. brigády materiálního zabezpečení. Jednalo se o rámcový útvar s minimálním počtem příslušníků. Součástí zmíněné brigády útvar zůstal až do konce října 1992, kdy svoji činnost ukončil. |
| VÚ 3292 |
| Uvedený útvar vznikl 1.11.1953 jako Automobilní škola 2. automobilního praporu a nacházel se v Českých Budějovicích. Na podzim 1957 došlo k přestěhování „školy“ do posádky Stříbro. V srpnu 1958 následovala redislokace útvaru do Topolčan. Počátkem října 1960 se Automobilní škola 2. automobilního praporu sloučila s Automobilní školou 7. automobilního praporu z Martina (VÚ 7718) a vznikla Automobilní škola velitelství 2. vojenského okruhu, která i nadále používala krycí číslo VÚ 3292. V létě 1961 proběhla reorganizace útvaru na 2. automobilní výcvikový prapor a redislokace do Štúrova, kde na sklonku srpna 1962 svoji činnost ukončil. |
| VÚ 4057 |
| Jednalo se o nový útvar ČSA, který se vytvořil koncem října 1992 jako Výcvikové středisko vojenské dopravy Horní Počaply v podřízenosti Vojenského velitelství Západ (Tábor). V dubnu 1994 byl převeden k Velitelství logistiky (Stará Boleslav) a koncem téhož roku prodělal transformaci na 51. výcvikovou základnu logistiky. Útvar zanikl na sklonku července 1995. |
2358. V rokoch 1974/1975 som bol ako „absík“ rok na vojne u 1. let. pluku (VÚ 1118) v Přerove. Bol som technik na rádiolokátore RL P-35 (ČVO 243), kde bol veliteľom mjr. Bálint. Sídlo útvaru bolo v kasárňach cca 5 km od Přerova smerom na Bochoř a naša rota RTZ bola umiestnená pri letisku, ako tzv. odlúčená rota. Jej veliteľ bol myslím mjr. Kuba a boli tam aj myslím por. Křístek a ppr. Baláž?
Veľmi pekne Vás prosím o odpovede na tieto otázky:
1. Kto bol veliteľom nášho pluku? (pplk. Váňa?)
2. Do ktorého práporu RTZ patrila naša rota RTZ a kto bol veliteľom práporu?
3. Aké bolo číslo našej RTZ roty a aká bola ďalšia vojen. kariéra mojich veliteľov (Kuba, Bálint, Křístek, Baláž)?
4. Budovy, alebo aspoň ich časť, kasární VÚ 1118 ešte stoja a majú len iné využitie, alebo boli zrovnané zo zemou?
Ďakujem Vám za každú odpoveď! (odpovídá Pavel Minařík)
Pplk. Ing. Ján Váňa byl velitelem 6. stíhacího bombardovacího leteckého pluku Přerov (VÚ 3842) od listopadu 1974 do června 1976. Následně odešel studovat na Vojenskou akademii GŠ ozbrojených sil SSSR v Moskvě. Po návratu do Československa se v říjnu 1978 stal velitelem 34. stíhací bombardovací letecké divize. V letech 1983 až 1990 sloužil v různých funkcích na velitelství 10. letecké armády v Hradci Králové (náčelník oddělení bojové přípravy, náčelník štábu, pověřený velitel). V říjnu 1983 byl jmenován do hodnosti generálmajora. Na podzim 1990 se stal velitelem 1. smíšeného leteckého sboru, který nahradil zmíněnou leteckou armádu. V listopadu 1992 byl vybrán za náčelníka nově zřízené Hlavní správy letectva a PVO pro území Slovenské republiky při velitelství Východního vojenského okruhu v Trenčíně. V letech 1993 až 1997 působil jako vojenský a letecký přidělenec na Velvyslanectví Slovenské republiky v Praze. Následně se stal poradcem státního tajemníka Ministerstva obrany Slovenské republiky. Do výslužby odešel na sklonku roku 1998, přičemž v létě téhož roku dosáhl hodnosti generálporučíka.
Vámi uvedený VÚ 1118 byl 1. prapor RTZ Přerov. Útvar se kromě velitelství skládal ze dvou rot RTZ (pro stálé a záložní letiště), které doplňovala četa technického a týlového zabezpečení. Každou z uvedených rot RTZ tvořila radiová četa, spojovací četa, četa RTZ a radiolokační přistávací systém (radiolokátor přistávací RP-2A, radiolokátor letištní RL-2A), přičemž 1. rotu RTZ dále doplňovala skupina naváděcích radiolokátorů (radiolokátor dalekého dosahu P-35M, radiolokátor středního dosahu P-12MP a dva radiolokační výškoměry PRV-11). V letech 1974–1975 funkci velitele útvaru zastával pplk. Emil Tomášek, který ji v říjnu 1975 předal mjr. Josefu Keprdovi.
Na letišti v Přerově současně působil 1. letecký školní pluk a jeho zabezpečovací útvary. Pro lepší orientaci uvádíme přehled útvarů letectva na letišti v Přerově v době Vaší vojenské prezenční služby:
| 6. stíhací bombardovací letecký pluk | VÚ 3842 |
| * 1. prapor RTZ | VÚ 1118 |
| * 11. letištní prapor | VÚ 2729 |
| 1. letecký školní pluk | VÚ 8727 |
| * 11. prapor RTZ | VÚ 5960 |
| * 28. letištní prapor | VÚ 1105 |
| 32. letecká vojsková opravna | VÚ 3888 |
| Letištní správa | VÚ 3195 |
Po zániku výše uvedených útvarů působila na letišti v letech 1994 až 2013 základna vrtulníkového letectva. Po její redislokaci do Náměšti nad Oslavou přerovské letiště převzal státní podnik Letecké opravy Malešice. Další informace o letišti najdete na: http://www.prerov-airport.cz/ .
Informace o vojácích z povolání, sloužících u jednotlivých leteckých útvarů, nemáme k dispozici.
2357. Môžete zverejniť organizačnú štruktúru FMO ČSFR k dátumu 31. 12. 1992? Ďakujem. (odpovídá Pavel Minařík)
Na sklonku roku 1992 mělo FMO ČSFR následující strukturu:
| ministr obrany |
| – Kancelář ministra obrany |
| – Inspekce ministra obrany |
| – Personální správa FMO |
| – Správa vojenských soudů FMO |
| – Hlavní úřad vojenského obranného zpravodajství |
| 1. náměstek ministra obrany |
| – Ekonomická správa FMO |
| – Správa pro řízení komerční činnosti FMO |
| – Správa pro koordinaci ekonomiky výstavby FMO |
| náměstek ministra obrany |
| – Správa strategického rozvoje FMO |
| – Správa rozvoje vědy a techniky FMO |
| náměstek ministra obrany pro sociální a humanitární věci |
| – Správa vnitřního řízení úseku pro sociální a humanitární věci |
| – Správa sociálního řízení FMO |
| – Správa vojenského školství FMO |
| – Správa právní služby FMO |
| – Správa pro styk s veřejností FMO |
| – Správa tělesné výchovy a sportu FMO |
| – Správa kultury FMO |
| Generální štáb ČSA |
| – náčelník – náměstek ministra obrany |
| – 1. zástupce náčelníka GŠ |
| – dva zástupci náčelníka GŠ |
| – Personální správa GŠ |
| – Zpravodajská správa GŠ |
| – Správa zahraničních vztahů GŠ |
| – Všeobecná správa GŠ |
| – Zdravotnická správa GŠ |
| – Správa vojenské policie GŠ |
| – Ekonomické oddělení GŠ |
| – 8. oddělení GŠ |
| – Hlavní operační správa GŠ (náčelník HOS GŠ) |
| * Operační správa HOS GŠ |
| * Organizační a mobilizační správa HOS GŠ |
| * Správa letectva a PVO HOS GŠ |
| * Správa spojovacího vojska HOS GŠ |
| * Správa radioelektronického boje HOS GŠ |
| * Správa materiální a hospodářské mobilizace HOS GŠ |
| * Oddělení automatizace velení HOS GŠ |
| * Topografické oddělení HOS GŠ |
| – Hlavní správa pozemního vojska (náčelník Hlavní správy pozemního vojska ČSA) |
| * Štáb HSPV |
| * Správa mechanizovaného a tankového vojska HSPV |
| * Správa raketového vojska a dělostřelectva HSPV |
| * Správa ženijního vojska HSPV |
| * Správa chemického vojska HSPV |
| – Hlavní správa vyzbrojování a technického zabezpečení (náčelník vyzbrojování a technického zabezpečení ČSA) |
| * Správa operačně technického zabezpečení HSVTZ |
| * Správa technického rozvoje HSVTZ |
| * Správu zabezpečení výroby a mimovojskových oprav HSVTZ |
| * Správa raketového a dělostřeleckého vyzbrojování HSVTZ |
| * Tanková a automobilní správa HSVTZ |
| * Technická správa HSVTZ |
| – Hlavní týl (náčelník Hlavního týlu ČSA) |
| * Štáb Hlavního týlu |
| * Proviantní správa HT |
| * Výstrojní správa HT |
| * Správa pohonných hmot a maziv HT |
| * Správa vojenské dopravy HT |
| * Veterinární oddělení HT |
| – Hlavní ubytovací a stavební správa (náčelník ubytovací a stavební služby ČSA) |
| * Ubytovací a investiční správa HUSS |
| * Stavební a výrobní správa HUSS |
| * Ekologické oddělení HUSS |
| Civilní obrana ČSFR (náčelník Civilní obrany ČSFR) |
| – Štáb CO |
| – Správa příprav CO a sociálního řízení CO |
| – Správa ochrany obyvatelstva a ekonomiky CO |
| – Správa ekonomická a technická CO |
2356. Dobrý den. Mám dotaz, k čemu bylo Politické oddělení MNO, Ideologická správa a Stranicko-organizační správa HPS ČSLA? Za odpovědi Vám děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)
Politické oddělení FMNO řídilo veškerou stranickopolitickou práci na ministerstvu. Týkalo se to především základních organizací KSČ a SSM u jednotlivých organizačních celků FMNO, tj. „správ“ a samostatných oddělení FMNO, dále pak na hlavní vojenské prokuratuře a zařízeních určených nařízením náčelníka HPS do politické podřízenosti Politického oddělení FMNO. V čele Politického oddělení FMNO byl náčelník, který přímo podléhal náčelníkovi HPS ČSLA.
Ideologická správa HPS ČSLA řídila a zodpovídala za agitaci a propagandu v ČSLA, masové sdělovací prostředky, kulturně výchovnou činnost a speciální propagandu.
Stranickoorganizační správa HPS ČSLA řídila a zodpovídala za stranickoorganizační činnost, tj. činnost základních organizací KSČ v ČSLA, dále pak za vliv stranické práce na bojovou pohotovost, podávání stranických informací a rovněž za stranickou evidenci a statistiku.
2355. Dobrý den. Můžete prosím uvést vojenské útvary, které se během sovětského vpádu do Československa v srpnu 1968 nacházely v okrese Mělník? Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)
Na teritoriu okresu Mělník byly v srpnu 1968 dislokovány následující útvary bývalé čs. armády:
| Útvar | Krycí číslo | Posádka |
| 32. silniční brigáda | VÚ 1046 | Horní Počaply |
| 255. silniční speciální mostní prapor | VÚ 5213 | Horní Počaply |
| 256. silniční speciální mostní prapor | VÚ 3952 | Horní Počaply |
| 73. pontonový prapor | VÚ 2122 | Kostelec nad Labem |
| 10/2. strážní rota | VÚ 5138 | Liblice |
| Okresní vojenská správa Mělník | VÚ 1637 | Mělník |
2354. Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jak vypadala organizační struktura velitelství Západního vojenského okruhu. Za odpověď Vám děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)
Velitelství Západního vojenského okruhu v roce 1989 tvořily:
| – velitel |
| – zástupce velitele |
| – Sekretariát velitele |
| – Štáb (náčelník štábu – 1. zástupce velitele) |
| * Politické oddělení štábu |
| * Operační správa |
| * Zpravodajská správa |
| * Organizační a mobilizační správa |
| * Správa spojovacího vojska |
| * 8. oddělení |
| * Topografické oddělení |
| * Oddělení REB |
| * Oddělení automatizace velení |
| * Oddělení služby vojsk |
| * Administrativně-hospodářské oddělení |
| * Kancelář štábu |
| – Politická správa (náčelník – zástupce velitele) |
| – Kádrová správa |
| – Správa bojové přípravy (náčelník – zástupce velitele) |
| – Správa raketového vojska a dělostřelectva |
| – Správa vojska PVO |
| – Správa ženijního vojska |
| – Vyzbrojování a technické zabezpečení (náčelník – zástupce velitele pro výzbroj) |
| * štáb vyzbrojování a technického zabezpečení |
| * Správa raketového a dělostřeleckého vyzbrojování |
| * Tanková a automobilní správa |
| – Týl (náčelník – zástupce velitele) |
| * Štáb týlu |
| * Politické oddělení týlu |
| * Zdravotnická správa |
| * Správa vojenské dopravy |
| * Správa pohonných hmot a maziv |
| * Proviantní správa |
| * Výstrojní správa |
| * Ubytovací a stavební správa |
| * Veterinární služba |
| – Finanční správa |
| – Oddělení pro zástupčí činnost |
| – zástupce velitele ZVO pro civilní obranu |
| – Oddělení civilní obrany (náčelník) |
2353. Dobrý den. Požádal bych o historii 3. tankové brigády a VÚ 4690, asi ve Šternberku. Sloužil tam můj děda v roce 1947. Na internetu jsem žádné informace nenašel. Děkuji za odpověď. (odpovídá Pavel Minařík)
Historie Vámi uvedených útvarů je následující:
| 3. tanková brigáda |
| Vytvořila se 15.9.1945 ze 3. tankového praporu 1. čs. samostatné tankové brigády, která byla vzhledem k napětí na čs.-polském pomezí nasazena na Ostravsku a ke stejnému datu proběhla její reorganizace na Tankový sbor. V době svého vzniku se 3. tanková brigáda nacházela ve Svinově, krátce poté se přesunula do Bruntálu a následně do Bělského lesa. Na sklonku září 1945 byla přemístěna do stálé mírové posádky Pardubice. Od ledna 1946 začala používat krycí označení VÚ 5426. V listopadu 1946 proběhla redislokace 3. tankové brigády do Moravské Třebové. Dnem 1.10.1947 proběhlo přečíslování na 11. tankovou brigádu při zachování dosavadního krycího čísla. V dubnu 1949 se brigáda přemístila do Dědic u Vyškova. Zde setrvala až do listopadu 1950, kdy zanikla (současně s rozformováním Tankového sboru). Od října 1949 až do ukončení své existence brigáda používala nové krycí označení VÚ 2750. Ze zrušené 11. (ex 3.) tankové brigády nově vznikly 14. a 18. tankový pluk 4. tankové divize v Táboře. |
| VÚ 4690 Šternberk |
| Uvedený útvar se zformoval během přelomu září a října 1945 jako samopalný prapor Olomouc 13. tankové brigády Olomouc 8. rychlé divize Nový Jičín. Základem pro jeho vytvoření se stala jedna z rot motorizovaného praporu původní Čs. obrněné brigády z Velké Británie (reorganizované 1.6.1945 na 1. tankový sbor Stříbrné Hory, zrušený k 27.9.1945 po slavnostní přehlídce v Praze), doplněná o nově povolané vojáky prezenční služby. V lednu 1946 bylo samopalnému praporu 13. tankové brigády přiděleno krycí číslo VÚ 4690. V průběhu roku 1946 se část jednotek praporu přesunula do Přáslavic. V návaznosti na zrušení zmíněné divize byl útvar k 1.10.1947 reorganizován na pěší prapor 54 (samopalný) a podřízen 12. tankové brigádě Šternberk Tankového sboru Olomouc, přičemž byla zachována stávající dislokace Olomouc-Přáslavice. V říjnu 1949 došlo k reorganizaci pěšího praporu 54 (samopalného) na IV. prapor (samopalný) 12. tankové brigády. Současně se útvar přestěhoval do Šternberka a začal používat nové krycí označení 12. tankové brigády VÚ 9388. V listopadu 1950 byl prapor společně s celou brigádou zrušen. Z tankových jednotek 12. tankové brigády ve Šternberku se nově konstituovaly 13. a 16. tankový pluk 3. tankové divize v Mladé. Samopalný prapor své pokračovatele neměl. Mechanizovaný pluk 3. tankové divize vznikl na základě 13. pěšího pluku Olomouc. |
2352. Dobrý den, zajímalo by mě, jak vypadala organizační struktura MNO v roce 1989. Za odpověď Vám děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)
Organizace Ministerstva národní obrany byla v roce 1989 následující:
| ministr národní obrany |
| – Kancelář ministra národní obrany |
| – Sekretariát ministra národní obrany |
| – Generální štáb ČSLA |
| * náčelník – 1. zástupce ministra národní obrany |
| * 1. zástupce náčelníka |
| * zástupce náčelníka |
| * Operační správa |
| * Zpravodajská správa |
| * Organizační a mobilizační správa |
| * Správa ústředního plánování |
| * Správa spojovacího vojska |
| * 8. oddělení |
| * Oddělení služby vojsk |
| * Topografické oddělení |
| * Oddělení REB |
| * Správa rozvoje velení a vědy |
| * Správa zahraničních vztahů |
| * Administrativně-hospodářská správa |
| – Hlavní politická správa ČSLA |
| * náčelník |
| * 1. zástupce náčelníka |
| * Stranicko-organizační správa |
| * Ideologická správa |
| * Politické oddělení MNO |
| – zástupce ministra národní obrany |
| * Správa vojenského školství a vědy |
| * Správa vojenských soudů |
| * Správa vrcholového a výkonnostního sportu |
| * Úřad zmocněnce vlády ČSSR pro záležitosti dočasného pobytu sovětských vojsk v SSSR |
| – Hlavní správa pozemního vojska |
| * náčelník – zástupce ministra národní obrany |
| * zástupce náčelníka |
| * Správa bojové přípravy |
| * Správa raketového vojska a dělostřelectva |
| * Správa protivzdušné obrany |
| * Správa ženijního vojska |
| * Správa chemického vojska |
| – velitel letectva ČSLA |
| – Hlavní správa vyzbrojování a technického zabezpečení |
| * náčelník vyzbrojování a technického zabezpečení ČSLA – zástupce ministra národní obrany |
| * zástupce náčelníka |
| * náčelník štábu |
| * Správa technického rozvoje |
| * Správa dodávek a vojenské přejímky |
| * Správa raketového a dělostřeleckého vyzbrojování |
| * Tanková a automobilní správa |
| – Hlavní týl |
| * náčelník hlavního týlu |
| * štáb |
| * Zdravotnická správa |
| * Správa vojenské dopravy |
| * Správa pohonných hmot a maziv |
| * Proviantní správa |
| * Výstrojní správa |
| * Veterinární oddělení |
| – Hlavní stavební a ubytovací správa |
| * náčelník |
| * zástupce náčelníka |
| * Ubytovací a investiční správa |
| * Stavební a výrobní správa |
| – štáb Civilní obrany ČSSR |
| – Kárová správa |
| – Inspekce ministra národní obrany |
| – Finanční správa |
2351. Prajem dobrý deň, neviem nájsť v historických dokumentoch históriu muničného skladu v Kubrej, dnes časť mesta Trenčín. Dochované informácie majú hovoriť o jeho vzniku v 30 rokoch minulého storočia. Pekne poprosím buď o odkaz, kde sa môžem dopátrať k širším faktom, alebo napíšte o jeho existencii do roku 1993. Ďakujem pekne. (odpovídá Pavel Minařík)
Skladové zařízení výzbrojní služby (dobově „zbrojnictva“) v posádce Trenčín vzniklo v květnu 1927. Jednalo se o detašované oddělení Trenčín Divizní zbrojnice 9 s velitelstvím v Leopoldově. Jako sídlo uvedeného oddělení byla uváděna Štefánikova kasárna. V lednu 1928 zmíněná zbrojnice zanikla a nahradila ji Zemská zbrojnice III Leopoldov, jejíž součástí bylo i detašované oddělení v Trenčíně. V prosinci 1930 se velitelství zbrojnice přemístilo z Leopoldova do Trenčína. Od ledna 1937 přešla zbrojnice do podřízenosti velitelství V. sboru sídlícího ve stejné posádce, což se odrazilo ve změně jejího názvu na Sborovou zbrojnici 5 Trenčín, jejíž součástí bylo i zmíněné oddělení. Kdy došlo k jeho přemístění ze Štefánikových kasáren do lokality Kubra, se nepodařilo zjistit.
Armáda tzv. Slovenského štátu využívala v letech 2. světové války uvedený muniční sklad jako součást Ústřední zbrojnice s velitelstvím v Trenčíně. Po skončení 2. světové války došlo během léta 1945 k obnovení činnosti skladovacího zařízení, které začalo působit jako Muniční sklad 3 podléhající Ústřední zbrojnici v Praze. Od října 1948 přešel sklad do složení Zbrojnice 7 s velitelstvím v Trenčíně a nadále byl označován jako Muniční sklad I/7. V prosinci 1950 došlo k úpravě názvu nadřízeného velitelství na 7. zbrojnici, které v letech 1949 až 1951 sídlilo v Martině, ale následně se vrátilo do posádky Trenčín. Další reorganizace následovala v prosinci 1951, kdy se původní zbrojnice transformovala na 7. dělostřeleckou základnu (7. DZ) a skladovací zařízení v Trenčíně na Oddělení skladu munice 7. DZ. V následujících letech byly používány rovněž názvy Sklad munice 7. DZ a Skladištní oddělení munice 7. DZ. Na podzim 1958 proběhlo předání skladovacího zařízení do podřízenosti velitelství 6. dělostřelecké základny v Olomouci a nadále figurovalo coby Sklad munice Trenčín 6. DZ, respektive od září 1969 jako Sklad munice Trenčín 6. výzbrojní základny. V návaznosti s transformací čs. armády a vznikem Vojenských velitelství ZÁPAD, STŘED a VÝCHOD během 1. pololetí roku 1992, došlo rovněž k vytváření jim podřízených útvarů a zařízení druhů vojsk a služeb. Na sklonku října 1992 se Sklad munice Trenčín stal součástí nově vzniklé 3. výzbrojní základny s velitelstvím v Martině. Po zániku federálního státu bylo skladovací zařízení v Trenčíně dnem 1. 1. 1993 převedeno do složení Armády Slovenské republiky.