Recenze


reklama: www.billboard.cz

Loukota, L.:
5. stíhací letecký pluk
(Vzpomínka k 55. výročí vzniku)

Mjr. Dr. Pavel Minařík, CSc.

Obal knihy

Loukota, Luděk:
5. stíhací letecký pluk (Vzpomínka k 55. výročí vzniku)

Praha, MO ČR - AVIS 2000. 32 s.

         K řadě publikací věnovaných problematice čs. vojenského letectva, které se objevily v loňském roce, patří i práce věnovaná 5.stíhacímu leteckému pluku. Autorem brožurky je bývalý příslušník útvaru, náčelník štábu 3.letky mjr. Luděk Loukota. Útlá brožurka popisuje historii útvaru, který vznikl 28.10.1945 v Plané u Českých Budějovic a svoji činnost ukončil 30.11.1991 v Líních u Plzně.

         Základem pro vytvoření "Leteckého pluku 5" se stala původní "B" letka 312.stíhací perutě z Velké Británie. Historii uvedené perutě je v knížce věnován poměrně značný prostor a její popis je, vzhledem k nevelkému rozsahu textové části (17 s.), relativně podrobný (5 s.). Toto hodnocení bohužel již neplatí pro následující stránky. Poválečná historie pluku je prezentována na pouhých 8 stranách. Komplexnější informace k činnosti pluku jsou obsaženy jen k období let 1945 až 1958 (s. 10 až 13) a čím více se autor přibližoval k současnosti, tím byl stručnější (s. 16 až 17).

         V případě událostí ze života útvaru ve 2.polovině 40.let bylo vhodné připomenout výcvik izraelských pilotů u pluku v roce 1948 nebo se podrobněji zmínit o úletu velitele pluku škpt. Jaroslava Šodka a dalších čtyř bývalých příslušníků RAF s letounem C-103 do Mnichova a Manstonu 18.5.1948. Součástí 3.letecké stíhací divize se pluk nestal až v roce 1952 (s. 13), po přezbrojení na letouny MiG-15 a přemístění z Mladé do Líní, ale již v říjnu 1950, když od 15.2.1949, tj. po zrušení velitelství 2.letecké divize, bezprostředně podléhal velitelství III.leteckého sboru.

         Zajímavá je kapitolka o naší pravděpodobně jediné pilotce proudových stíhacích letounů (s. 14 až 15). Při srovnání s publikací "Zrušená křídla" M. Lorence a S. Rogla (s. 135) zde ovšem vyvstane otázka správné podoby jejího příjmení (Báčová nebo Bačová) a počtu odlétaných hodin na letounech MiG-15 (340 nebo 60).

         Popis historie pluku v letech 1958 až 1991 je velmi stručný. Z hlediska podřízenosti útvaru vyššímu velitelství je konstatování autora, že v roce 1959 došlo k jeho zařazení do složení zvolensko-ostravského svazku nesprávné (s. 16), neboť v roce 1958 byl 5.slp předán ke 3. (původní 5.) stíhací letecké divize v Žatci a součástí 1.stíhací letecké divize v Bechyni se stal až v roce 1961. Z letecké techniky, provozované u pluku, jsou opomenuty stroje MiG-21MA, které útvar obdržel v roce 1989 od zrušeného 4.slp. V poměrně kompletním přehledu velitelů útvaru chybí jeho poslední velitel pplk. Ing. Miroslav Lančí, který se své funkce ujal v červnu 1991 a pod jehož velením byl útvar i zrušen.

         Fotografická část na 15 snímcích představuje nejenom leteckou techniku provozovanou u útvaru, ale i příslušníky létajícího a pozemního personálu při výcviku i odpočinku. K fotografii vrtulníku na s. 25 (trupové číslo 2010) bych podotkl, že se nejedná o typ Mi-2, nýbrž o Mi-1.

         Celkový dojem z přečtené brožurky je velmi rozpačitý. Historie pluku je zpracována povrchně a přínos publikace pro poznání poválečné historie čs. vojenského letectva není velký. Čtenář se dozví velmi málo o organizaci stíhacího pluku a vůbec nic o útvarech, které jej zabezpečovaly (letištní prapor a prapor radiotechnického zabezpečení). Totéž platí o počtech techniky, které u pluku sloužily, jeho běžné letové činnosti nebo o pilotech, kteří při plnění letových úkolů zahynuly. V tomto případě jsou informačně mnohem hodnotnější jiné publikace, jako např. "Zrušená křídla" M. Lorence a S. Rogla nebo "414, asi jsme se srazili" od J. Faula. Na ně je třeba odkázat čtenáře, který by se chtěl s historií 5.stíhacího leteckého pluku seznámit podrobněji.


Poslední aktualizace: 27.08.2001

NAVRCHOLU.cz