Ze vzpomínek Františka Havla

Současně s Moravcovou historií došlo v Hlavním štábu k jiné události, která měla zcela odlišnou tvář. Hlavní úlohu v ní hráli dva důstojníci, kteří v kritické chvíli mysleli na boj doma. Byl to pověstný hrdina domácího odboje podplukovník Mašín a vynikající člen pozdějšího zahraničního odboje plukovník Píka. 14. března kolem 16. hodiny, asi za hodinu po tom, co jsem se […]

Opatření k zdokonalení mobilizačních příprav v roce 1938

Ministerstvo národní obrany.                                                            Praha, 2. březen 1939. Čj. 7556 Mob.-hl.št./1.odděl. 1938. Přehled opatření provedených k zdokonalení mobilizačních příprav v roce 1938 a přehled finančních opatření v roce 1938. I. Období do 15. února 1938.             1/ Kromě zvyšování počtu mobilizovaných útvarů a zdokonalování jejich organizace a výzbroje, snažil se hlavní štáb/1. oddělení především o to, aby urychlil […]

Setkání s generálem Ludvíkem Krejčím

Otištěno: Pražský ilustrovaný zpravodaj, 1934, č. 1 Generál Ludvík Krejčí, nový náčelník gen. štábu Dr. Franta Kocourek Praha 20. prosince 1933             Generální štáb československé armády dostal k Ježíšku nového náčelníka, divisního generála Ludvíka Krejčího, který byl nástupcem v zemském vojenském velitelství v Košicích nám už známého generála Šnejdárka. Nezajímalo by vás jít se podívat na nového náčelníka, […]

Ze vzpomínek plukovníka Josefa Fetky II

Během týdne bylo vydáno několik nařízení, aby pohotovost armády a ochrana hranic byla lépe zajištěna, poněvadž nám bylo jasné, že příště se Hitler bude snažit přijít si pro tři miliony Němců, které mu scházely po připojení Rakouska do těch deseti, k nám. Nařízeno bylo s okamžitou platností rozšíření povolávání záložníků skrz výzbrojní střediska (na povolávací lístky) a […]

Organizační předpis pro vyšší velitelství (výtah)

Organizační předpis pro vyšší velitelství (Org-III z roku 1938) Zpracovalo MNO.–hl.št./1.odděl. MNO. čj. 14.134 Dův.–pres./3.odděl. 1938. – SDV. čís. 7/1938 DÍL I. Všeobecná ustanovení. Část I. Definice, úkol, složení a působnost vyšších velitelství. Hlava 1. Definice vyšších velitelství. 1. Vyšší velitelství je velitelství, kterému podléhá několik různých vojskových těles téže zbraně nebo různých zbraní a útvarů […]

Rozkazy hraniční oblasti 32 a 35 z 29. 9. 1938

Velitelství Mikuláš                                                                                                     SV. 29. září 1938 Čj. 249/ZH.1938 taj.                                                                                            v 09.00 (devět) hodin. OPERAČNÍ ROZKAZ čís. 1             Každou hodinu může nepřítel překročiti hranice, aby nám silou vnucoval jen svoje přání a svoji vůli a každou hodinou může nastati těžký zápas o naši samostatnost.             Je na Vás, vojáci, byste stáli na svých […]

Záznam o svědectví před Národním soudem

Otištěno: Ludvík Krejčí: Já se generálem nenarodil. Z písemností hlavního velitele čs. armády nejen o roce 1938. Praha 2018, s. 119-127. Zápis o mém svědectví před Národním soudem v přelíčení proti bývalému ministerskému předsedovi R. Beranovi a spol. na Pankráci 19. února 1947 v 8.45 hodin             Před zahájením jsem ještě z chodby nahlédl do soudní […]

Operační směrnice nástupového plánu II

Nástupový plán II. Operační elaborát – příloha 1. Koncept. Všeobecná operační směrnice čís. 1.             I. – Všeobecná situace.             Za předpoklad je vzata koaliční válka, kde na jedné straně stojí náš stát s Francií, Belgií, Polskem, Rumunskem a královstvím SHS a na straně druhé Německo s Maďarskem. Rakousko vystoupí buď proti nám současně s […]

Zpráva o setkání náčelníků generálních štábů československé a sovětské armády v roce 1936

Přísně tajné Náčelník generálního štábu Dělnicko-rolnické Rudé armády 5. července 1936 Lidovému komisaři obrany SSSR Maršálu Sovětského svazu s. Vorošilovovi, K. E.             Během pobytu v Československu jsem se setkal s náčelníkem Generálního štábu československé armády gen. Krejčím na jeho návrh.             Setkání mělo důvěrný charakter a proběhlo v jednom z málo navštěvovaných předměstských hotelů v okolí Prahy.             S gen. […]

Zpráva o cestě do Československa v září a říjnu 1938

Tajné.             Pro oddělení vnějších vztahů zpravodajské správy Dělnicko-rolnické Rudé armády. Organizačně politická zpráva o cestě do Československa v září a říjnu 1938 Vojenský inženýr 2. stupně Kočin K. V. – ženijní správa Vojenský inženýr 2. stupně Klecko M. T. – ženijní správa Vojenský inženýr 2. stupně Platonov B. A. – správa spojení             Tato zpráva […]

Pamětní spis Bořivoje Radoně

Admirál v. v. Bořivoj RADOŇ. PAMĚTNÍ SPIS. Stavěje prospěch státu nad veškeré jiné zájmy a chtěje čs. republiku ušetřiti od různých pro finanční stav naší vlasti nebezpečných experimentů, dovoluji si při plné zodpovědnosti předložiti následující návrhy v uvážení. Připomínám jen, že dosavadní záměry jak vlády, tak i stávajícího již při Ministerstvu národní obrany „Lodního oddělení“ […]

Směrnice hlavního velitele pro velitele armád z 25. září 1938

Hlavní velitelství.   SV. 25. 9. 1938, 22 hodin. Čj. 119 Taj. oper. 1938. Osobní a tajná směrnice čís. 1. I. – Podle zpráv, získaných do 25. 9. 1938 (viz přehled zpráv), možno říci, že se německá armáda soustřeďuje proti Československu do tří skupin: – jižní – nejsilnější – mezi Lincem a Vídní, která je pravděpodobně […]

Z deníku generála Lva Prchaly: Vojáci u prezidenta 21. září 1938

Dne 21. září 1938 jsem přijel z Brna do Prahy. Do Prahy jsem přibyl krátce předtím z Košic, jsa telegraficky povolán hlavním štábem čs. armády, abych tam převzal velení nastupující IV. armády. Odejel jsem z Brna spolu s tamním zemským velitelem gen. Vojtěchem Lužou a to na žádost důstojnického sboru brněnské posádky. Chtěl jsem beztak […]

Ze vzpomínek plukovníka Josefa Fetky

Otištěno: Československo 1938, Historia Bellica speciál, 2018, s. 50-53. Konečně vláda se odhodlala k radikálnějšímu zákroku, zakázala činnost Sudetoněmecké strany a vydala zatykače na její vůdce, kteří však v tu dobu s mnohými dalšími byli na cestě přes hranice do říše. Tam za oficiální pomoci Německa se zformoval z utečenců tzv. Freikorps, jehož bojové oddíly obsadily […]

Vyjádření k německému požadavku změny hranic ČSR

Vypracované z hlediska vojenského vyslancem Künzlem-Jizerským a plukovníky generálního štábu Štěpánským a Ptákem. Z hlediska strategického a nejzákladnějších požadavků vojenských možno pouhým pohledem na zaslanou mapu onstatovati, že průběh hranic byl stanoven tak, jako by šlo o stát na hlavu poražený, jehož armáda už neexistuje a jemuž se chce vzíti i do budoucna jakákoliv možnost […]

Porady o mnichovském diktátu na Hradě pražském 30. září 1938

Ráno v den, kdy vyslanec Dr. Mastný z Mnichova přinesl podmínky mnichovského diktátu čtyř velmocí (30. 9. 1938), byli jsme s hlavním velitelem arm. gen. Krejčím povoláni z hlavního stanu v prostoru Vyškova do Prahy k důležitým poradám. Vykonali jsme cestu vojenským letadlem a přibyli jsme na pražský hrad asi kolem desáté hodiny. Na hradě byla shromážděna […]

Stav zbrojního materiálu ke dni 18. 3. 1939

Poznámka: V několika případech byly názvy položek a číselné údaje špatně čitelné, příp. nečitelné. Je proto možné, že tento text obsahuje drobné odchylky oproti předloze, a tím i skutečnosti! Dělostřelecký materiál polní   Celkový počet Z toho na Slovensku Pozn. 3.7 cm kanon MacLean 7 7   3.7 cm kanon Puteaux 6     6 […]

Antonín Hásek: Deník aneb fakta a dojmy od dne 18. září do 20. listopadu 1938

Antonín Hásek:Narodil se 17. ledna 1913 v Kasejovicích. Do armády odveden v roce 1935 v Prachaticích (posléze v Písku). Občanským povoláním obchodník, nastoupil službu u hraničářského praporu 4 u 1. roty v hodnosti vojín náhradní zálohy. V zaří roku 1938 sloužil u motorizovaného hraničářského praporu 24, který byl součástí 4. rychlé divize. Tato jednotka se […]

Antonín Hásek: Prvorepublikový otec – dělník svým dětem

A tak jsme dne 20. března 1935 před ranní mší svatou měli tiché oddavky. Jednoho svědka zastal dědeček a druhého kostelník. Z kostela šla maminka domů vařit a uklízet. A já otevřít krám. Tím byla veselka odbyta. Hned brzy nato jsem byl po třetí u vojenského odvodu. Uznali mě služby schopným. Podal jsem si ihned […]

Vojáci a Mnichov 1938

1938, 29. září, Vyškov. – Dálnopisný rozhovor hlavního velitele s předsedou vlády. Hlavní velitel informuje o situaci a postoji armády, předseda vlády upozorňuje na složitou politickou situaci před konferencí v Mnichově. Zde generál Syrový. Co si přeješ bratře generále? Jsme velmi znepokojeni s konferencí čtyř v Mnichově, která jistě bude jednati na náš účet. Je […]

Vzpomínky důstojníků Hlavního velitelství

Major Emil Strankmüller: Všichni jsme si po tomto nervovém vyčerpání zhluboka oddychli. Konečně čin! V pátrací skupině jsme byli na tento okamžik dávno připraveni. Svůj mobilizační plán jsme každý znali zpaměti. Potřebný spisovní, archivní, evidenční, studijní a technický materiál jsme měli připraven ve zvláštních bednách, jež se daly uzpůsobit v psací stoly. Auta byla v […]

František Houra: 15. březen 1939 v bývalém hlavním štábu

K 1. březnu stáli jsme s pouhým jedním slabým ročníkem vycvičených a unavených mužů a s jedním ročníkem právě nastoupivších nováčků, s úplně porušenými mobilisačními přípravami, v nejslabší a nejkritičtější situaci, jaká se vyskytla za celého trvání první republiky. Vnitropolitická situace se zhoršovala, rostly potíže se Slovenskem a Podkarpatskou Rusí, bojová hodnota armády se rovnala […]

Ludvík Krejčí: Jsme připraveni – Náčelník hlavního štábu o naší branné pohotovosti

Otištěno: Lidové noviny 24. 2. 1938, č. 98, s. 2. Náčelník hlavního štábu armádní generál L. Krejčí zabýval se v rozhovoru s novináři ve středu dopoledne některými naléhavými věcmi naší branné přípravy. Zmínil se především o branné výchově. První skupina důstojníků, která se počátkem ledna rozešla ke sborům a okrskům, připravuje rozdělení obcí na střediska branné […]

Vzpomínky Ludvíka Krejčího

Otištěno: Pavel Šrámek: Ve stínu Mnichova. Z historie československé armády 1932-1939. Praha 2008, s. 135-136. Po příjezdu mého nástupce generála Prchaly do Košic jsem odejel do Prahy pravděpodobně 30. listopadu 1933. Při vstupu do vagónu jsem povídal pobočníkovi štábnímu kapitánu Matasovi: Dvouletá musí být nebo se vrátíme zpátky. Měli jsme 18 měsíční základní službu, která v ničem […]

Rozhovor s Ludvíkem Krejčím

Otištěno: Neměl se plést do politiky, Obrana lidu 8. 7. 1967, s. 9. Nebylo lehké ztéci byt „husity, buldoga a krvavého psa“, jak byl tento muž nazýván ve dnech Mnichova nacistickými plátky. Právě se holil, zvonek v rozděleném bytě není vzadu slyšet. Když jsme se přece jen přiblížili k „nebezpečnému objektu“ našeho zájmu, nestačili jsme ani uvést […]

Z rozhlasového projevu Karla Husárka

Otištěno: Lidové noviny, 15. 10. 1938, č. 250, s. 1-2. Ministr veřejných prací generál Husárek promluvil dnes v 17.45 hod. do rozhlasu o programu ministerstva veřejných prací. Hlavní úkoly ministerstva veřejných prací leží ve dvou oblastech:1. Dát okamžitě a co nejvíce užitečného zaměstnání pracujícím vrstvám a to jak dělníkům tak i technické inteligenci.2. Připravovat přestavbu státu […]

Jan Syrový: Armáda, její účel a postavení ve státě

Otištěno:Naše armáda. Vznik – vývoj – současnost. Praha 1935, s. 181-183. Zla je na světě ještě příliš mnoho, aby bylo lze je odstranit dobrým slovem, přátelskou smlouvou, i když si toho z plna srdce přejeme. Boj proti zlu je přírodním zákonem a jen zbabělec a nízký člověk se ho může zříci. Zbabělci a bezcharakterní lidé […]

Projev arm.gen. Jana Syrového 30. září 1938

Otištěno: www.rozhlas.cz/historie/valka/_zprava/1052047 podle audio záznamu pojevu Občané a vojáci! Vy všichni dobře víte, že jsem z těch, kteří ve světové válce dobrovolnou jednotou a sebekázní budovali daleko od vlasti národní armádu československou. Víte, že moji druhové ve zbrani dovedli bez váhání obětovat své životy za život národa. I dnes, jako tenkrát, jde o budoucnost národa a jeho […]

Rozhovor s Janem Syrovým

Otištěno: Reportér, roč. 3, 1968, č. 38, s. XIV-XV. Pane generále, jaké funkce jste zastával za předmnichovské republiky? SYROVÝ: Vrátil jsem se jako jeden z čelných velitelů našich legií z Ruska. Ve dvacátém roce jsem se stal zemským vojenským velitelem v Čechách, o čtyři roky později podnáčelníkem hlavního štábu, od roku 1927 jsem byl náčelníkem hlavního […]

Úvod ke knize Bohuslava Fialy Všeobecná taktika divise v příkladech

Náš Polní řád podává válečné zásady a povšechné základy, na nichž spočívá užití jednotek všech zbraní; skýtá to, co podle zkušeností z poslední války pokládáme za pravdy. Ale mezi poznáním pravdy a jejím užitím bývá veliká propast. Znalost, nějaké zásady nám nikterak neposlouží, nedovedeme-li ji co nejlépe přizpůsobiti daným okolnostem. A tyto okolnosti jsou vlastně […]

Vyjádření generála Fialy k událostem v měsíci březnu 1939

Po vyklizení státního území a po vytýčení nových hranic nadiktovaných Mnichovem a Vídní začal se hlavní štáb obírati reorganizací naší armády a studiem našich obranných možností. Vládě byl, pokud se pamatuji, předložen rámcový návrh. Ten však zůstal jen na papíře. Studiem obranných možností vůči Německu došlo se k poznání, že jsme ztratili schopnost obrany. Neboť už […]

Štábní cvičení „Zima a jaro 1938“

Za poskytnutí podkladů k tomuto textu děkuji ing. Petru Fetkovi a prof. Lumíru Klimešovi. O přípravách československé předválečné armády na možnou válku s Německem toho už bylo napsáno mnoho, přesto stále existují věci jen málo známé. Patří k nim i několikaměsíční štábní cvičení „Zima a jaro 1938“, které začalo v listopadu 1937, tj. přesně před sedmdesáti lety. Necelý rok […]

Záznam z jednání Nejvyšší rady obrany státu 28. dubna 1936

Zasedání N. Rady obrany státu Dne 28. dubna I) N. Rada projevila zcela nevídaný zájem o otázku opevňování republiky. Při tomto zájmu projevily se jisté symptomy: 1) Žádalo se stejně důrazně i opevnění záp. Čech. Žádali to všichni členové, nejen z pravice, ale i lidovci a Bechyně. Z hovoru s náč. štábu měl jsem pocit, […]

Zpráva náčelníka hlavního štábu o programu budování stálého opevnění

I.Všeobecné zásady. Účel a systém stálého opevnění u nás v různých prostorech. Opevnění musí býti budována v těsné souvislosti s operačním plánem. Opevněné prostory, systém opevnění a jejich účel musí býti určovány podle tohoto plánu.Největším nebezpečím naším operacím je nyní a zůstane rychlé odtržení Čech od Slovenska německým vpádem v prostoru mezi Odrou a Labem směrem na […]

Z opevňovacího programu generála Husárka

A. Všeobecné úvahy: Nejvyšší rada obrany státu projednala 4. VI. 1936 a vláda vzala na vědomí 5. VI. 1936 program těžkého opevnění státních hranic, navrženého tehdy hlavním štábem, jež bylo v té době odhadnuto na 10 miliard Kč. Vzhledem ke stupňování bezprostředního nebezpečí bylo náčelníku hlavního štábu asi za měsíc po tomto zasedání nařízeno předsedou […]

Výstavba opevnění ve vzpomínkách generála Ludvíka Krejčího a plukovníka Josefa Fetky

Otištěno: Fortsborník, č. 7, Brno 2000, s. 21 – 24. Okolnosti zahájení výstavby opevnění v Československu patří stále k hodně diskutovaným tématům. Nebude proto jistě bez zajímavosti seznámit se s tím, co k tomuto problému napsali ve svých vzpomínkách bývalý náčelník Hlavního štábu československé armády armádní generál Ludvík Krejčí a bývalý pracovník 3. (operačního) oddělení Hlavního štábu československé […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek