Představujeme útvary AČR


reklama: www.billboard.cz

Brigády a základny druhů vojsk

Mjr. Dr. Pavel Minařík, CSc.

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 2000, čís. 2, str. 35 (upravená a doplněná verze)

Znak 6. speciální brigády

Podnáčelník hl. štábu čs. branné moci pro zvláštní účely gen Píka (uprostřed) v rozhovoru s velitelem 1. vojenské oblasti gen. Klapálkem (vpravo) a velitelem Čs. vojenské mise ve V. Británii gen. Sklenovským v srpnu 1945 při příležitosti návratu čs. letců z V. Británie

         Historické názvy byly v průběhu 90. let uděleny i dalším svazkům, útvarům a zařízením, nacházejícím se jak v bezprostřední podřízenosti MO, tak jednotlivých operačních velitelství.

         Především je zapotřebí uvést 6. skupinu speciálních sil v Prostějově, která je od 8.5.1999 držitelem historického názvu "Generála Moravce". Svazek byl pojmenován po Františku Moravcovi, významném zpravodajském důstojníkovi prvorepublikového Československa a přednostovi zpravodajského odboru exilového MNO ve Velké Británii, který byl v roce 1948 jako brigádní generál zbaven funkce velitele divize a emigroval do USA. Svazek vznikl v roce 1952 v Prešově jako 22. výsadková brigáda a zahrnoval všechny doposud samostatné útvary výsadkového vojska, vytvářené postupně od roku 1947. V roce 1955 mu byl udělen název "Banskobystrický" a přiřknuta část tradic 2. čs. brigády ze SSSR, i když tato brigáda v podobě 2. divize přetrvala v Sušici až do počátku 90. let, kdy došlo k její transformaci na 2. mechanizovanou brigádu a přemístění do Písku. Výsadková brigáda se v roce 1960 přesunula do Prostějova a Holešova. Z průzkumného praporu v Holešově se v roce 1961 vytvořil 7. výsadkový pluk, který ale již v roce 1969 zanikl. V témže roce došlo k reorganizaci brigády na výsadkový pluk, jehož historický název byl v roce 1970 upraven na "Banskobystrický, Slovenského národního povstání". Opětné rozšíření pluku na brigádu proběhlo v roce 1987, ale zanedlouho se její složení výrazně změnilo. Od roku 1991 působila jako 22. speciální skupina, reorganizovaná o dva roky později na 6.speciální středisko. V roce 1995 se vrátila k původnímu pojmenování jako 6. speciální brigáda (praporní struktura ale nebyla obnovena). Poslední reorganizace svazku proběhla na sklonku roku 2001.

Znak
        1.VZD

 

Znak 11. dělostřeleckého pluku

 

Znak 13. dělostřelecké brigády Znak 132. dělostřeleckého oddílu Znak 131. dělostřeleckého oddílu

 

Příslušníci 5. dělostřeleckého pluku „Jaselského“ při přesunu na Slovensko v roce 1945

         Dalším svazkem, který získal historický název, je 1. výcviková základna dělostřelectva v Jincích, pojmenovaná na základě rozkazu prezidenta republiky dne 8.5.1999 jako "Jaselská". Svazek je přímým historickým nástupcem 3. těžké dělostřelecké brigády, vytvořené koncem roku 1950 ve Strašicích. Základem pro vznik zmíněné brigády byly dělostřelecké oddíly 301 (Rakovník), 303 (Příbram), 313 (Mladá Boleslav) a 402 (Příbram), společně s původním velitelstvím 3. dělostřelecké brigády "Jaselské" v Příbrami. Předchůdci všech výše uvedených dělostřeleckých oddílů i brigádního velitelství byly zřízeny v roce 1945 a navazovaly na těžké dělostřelecké pluky a měřický dělostřelecký pluk prvorepublikové čs. armády. V září 1958 byla 3. těžká dělostřelecká brigáda reorganizována na 322. těžkou dělostřeleckou brigádu. K 1.5.1962 brigáda opětně prodělala reorganizaci, tentokrát na 322. kanónovou dělostřeleckou brigádu. V roce 1983 došlo k přemístění 322. kanónové dělostřelecké brigády ze Strašic do Dobřan, kde setrvala až do roku 1991, kdy byla znovu přemístěna, tentokrát do posádky Jince a reorganizována na 1. dělostřeleckou brigádu. V návaznosti na vytvoření Velitelství pozemního vojska v roce 1997 přešla do jeho podřízenosti a transformovala se na 1. výcvikovou a mobilizační základnu dělostřelectva. Při této příležitosti byl ze složení svazku pro potřeby 1. mechanizované divize vyčleněn 11. dělostřelecký pluk. Udělením názvu "Jaselská" byla připomenuta existence 5. dělostřeleckého pluku 1. čs. armádního sboru v SSSR, který uvedený název získal za svoji účast na útočné operaci Rudé armády u polského městečka Jaslo v lednu 1945. Zmíněný pluk se po skončení války transformoval v 1. dělostřeleckou brigádu, v roce 1946 přečíslovanou na 2. dělostřeleckou brigádu, dne 3.3.1948 pojmenovanou "Jaselská" a zrušenou na sklonku roku 1949. Po zrušeném svazku historický název přejala výše uvedená 3. dělostřelecká brigáda v Příbrami.

Znak 1. VZ PLV

Znak 11.protiletadlového raketového pluku

         Mezi svazky pozemního vojska náleží i 1. výcviková základna protiletadlového vojska v Žatci. Základna vznikla na sklonku roku 1950 ve Slaném jako 5. protiletadlový oddíl, z původní roty velkých kulometů proti letadlům 1 a části protiletadlového oddílu 183. Dělostřelecký oddíl byl zřízen v Pardubicích na podzim 1946 a rota VKPL v říjnu 1945. Rota byla nejprve přičleněna k 21. tankové brigádě v Žatci, později k motorizovanému pěšímu praporu 38 v Berouně. V roce 1953 se 5. protiletadlový oddíl přesunul do Chomutova, ale v roce 1958 se vrátil do původní posádky. V létě 1969 došlo k jeho reorganizaci na pluk, což bylo spojeno s přemístění do Žatce. Přezbrojení na raketovou techniku se uskutečnilo v roce 1984. Od roku 1991 útvar přechodně působil v rámci protivzdušné obrany státu, ovšem již v roce 1993 se vrátil do sestavy protivzdušné obrany pozemního vojska. V roce 1997 byla z původního protiletadlového pluku vytvořena 1. výcviková a mobilizační základna protiletadlového vojska, která se na podzim 2000 přeměnila v 1. výcvikovou základnu protiletadlového vojska. Při této příležitosti byl ze složení svazku pro potřeby 1. mechanizované divize vyčleněn 11. protiletadlový raketový pluk.

Znak 1. VZ ŽV

Znak 11. ženijního pluku

         1. výcviková základna ženijního vojska v Litoměřicích je bezprostředním pokračovatelem 2. ženijní brigády, vytvořené v roce 1945 v Praze a po krátké době přesunuté do Písku. Na podzim 1947 se uskutečnila reorganizace brigády na ženijní pluk 2. V roce 1950 byl útvar přemístěn do Litoměřic a reorganizován na 51. ženijní brigádu. S dílčími změnami ve vnitřní organizační struktuře brigáda přetrvala více než čtyřicet let. V roce 1991 proběhla její reorganizace na 11. ženijní brigádu Vojenského velitelství ZÁPAD, od roku 1994 1. ženijní brigádu 1. armádního sboru. Souběžně s vytvořením Velitelství pozemního vojska v roce 1997 přešla do jeho podřízenosti jako 1. výcviková a mobilizační základna ženijního vojska. Na podzim 2000 došlo k její transformaci na 1. výcvikovou základnu ženijního vojska. Při této příležitosti byl ze složení svazku pro potřeby 1. mechanizované divize vyčleněn 11. ženijní pluk.

Znak 1. brigády chemické ochrany

 

Znak 1. VZ CHV

 

Znak 1. výcvikové základny 
        chemického vojska

 

Znak 31. brigády chemické 
        ochrany ·	Znak 9. rcho/312. prcho

         1. výcviková základna chemického vojska v Liberci ve svém působení navazuje na 105. ohňometný prapor, vytvořený tamtéž v roce 1952. V roce 1958 došlo k jeho včlenění do složení 1. brigády chemické ochrany s velitelstvím v Trutnově, což bylo spojeno s reorganizací útvaru na prapor chemické ochrany. Po zrušení brigádního velitelství byl útvar opět osamostatněn. V roce 1962 se uskutečnilo rozšíření praporu na 105. pluk chemické ochrany. V uvedené podobě útvar setrval až do roku 1977, kdy na jeho základě vznikla 102. brigáda chemické ochrany. Brigáda existovala až do roku 1991, kdy došlo k její další reorganizaci, spojené s přečíslováním na 1. brigádu chemické ochrany. V roce 1997 se z dosavadní brigády konstituovala 1. výcviková a mobilizační základna chemického vojska, která byla na podzim 2000 reorganizována na 1. výcvikovou základnu chemického vojska. Při této příležitosti byl ze složení svazku pro potřeby 1. mechanizované divize vyčleněn 11. prapor chemické ochrany. Od 1.8.1998 je součástí základny také 9. rota chemické a biologické ochrany, zařazená do sil okamžité reakce a vyčleněná pro potřeby NATO.

Znak 1. VZ SV

         1. výcviková základna spojovacího vojska vznikla v roce 1961 jako 52. linkový stavební prapor v posádce Dašice. O rok později byl prapor rozšířen na 52. kabelosměrný pluk a v roce 1964 se útvar přesunul do Lipníku nad Bečvou, kde setrval do současnosti. V polovině 80. let proběhla reorganizace pluku na 52. spojovací brigádu dálkových spojů. Počátkem 90. let byl svazek předán Vojenskému velitelství STŘED (pozdějšímu 2. armádnímu sboru) a přeměněn na 2. spojovací brigádu. Po vytvoření Velitelství pozemního vojska přešel do jeho podřízenosti jako 1. spojovací brigáda. Na podzim 2000 byla brigáda přeměněna na 1. výcvikovu základnu spojovacího vojska.


Poslední aktualizace: 28.07.2005

NAVRCHOLU.cz