Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 2000, čís. 4, str. 35 (upravená verze)
 |
Nedílnou součást AČR představují svazky a útvary protiletadlového raketového vojska, jejichž kořeny většinou sahají do 2. poloviny 40. let a počátku 50. let. Sami se přitom hlásí k odkazu protiletadlových útvarů, vytvořených v průběhu 2. světové války.
41. protiletadlová raketová brigáda vznikla v roce 1961 jako 71. protiletadlová raketová brigáda v Praze. Vytvořila se na základě dosavadního 159. protiletadlového raketového pluku, přičemž převzala bojovou zástavu rušeného velitelství 71. protiletadlové dělostřelecké divize. Oba zmíněné útvary vznikly v Praze počátkem dubna 1951. Počátkem 80. let se velitelství brigády přemístilo do Drnova u Slaného. V souvislosti s vytvářením armády AČR byl svazek v roce 1994 reorganizován na 41. protiletadlovou raketovou brigádu.
Dalším protiletadlovým svazkem je 42. protiletadlová raketová brigáda. Svazek vznikl dnem 1.6.1957. Velitelství tehdejší 76. protiletadlové dělostřelecké brigády byly podřízeny 184. a 187. protiletadlový dělostřelecký pluk. První z uvedených útvarů vznikl v říjnu 1946 jako oddíl a v průběhu své existence sídlil v Teplé, Č. Budějovicích a nakonec Brně. Na pluk se rozrostl v listopadu 1954. V roce 1961 byla brigáda reorganizována na protiletadlový raketový svazek, přičemž velitelství brigády byly podřízeny protiletadlové raketové oddíly, vytvořené na základě 184. plp. Druhý klasický pluk zanikl v roce 1962. K 1.9.1969 byl svazek přeměněn na protiletadlový raketový pluk, ale vzhledem k nárůstu počtů podřízených jednotek se opětně v průběhu roku 1978 rozšířil na brigádu. V rámci transformace AČR byl svazek počátkem roku 1994 reorganizován na 42. protiletadlovou raketovou brigádu.
 |
Rozkazem prezidenta ČR dnem 8.5.1999 u příležitosti 54. výročí ukončení 2. světové války v Evropě získala brigáda historický název „Tobrucká“. Tímto byla připomenuta existence 200. protiletadlového pluku – Východního, který od května 1942 do července 1943 působil v severní Africe. Útvar se podílel na zajištění protivzdušné obrany řady měst, letišť a přístavů. Mezi ně patřil i Tobruk, kde se nepřátelskému obležení jako součást spojeneckých vojsk od 21. října do 11. prosince 1941 bránil Čs. pěší prapor 11 – Východní, na jehož základě později pluk vznikl. V létě 1943 byl útvar přesunut do Velké Británie, kde jeho příslušníci posílili čs. brigádu, reorganizovanou z pěší na obrněnou. Prvním protiletadlovým útvarem, který po společenských změnách, uskutečněných na přelomu 80. a 90. let nesl čestný název „Tobrucký“, byl protiletadlový raketový pluk ve Stříbře, jež se ovšem v roce 1991 přemístil do Nitry a od 1.1.1993 se stal součástí ASR. Své pojmenování získal rozhodnutím prezident ČSFR 8.5.1990.
Kořeny 43. protiletadlového raketového pluku sahají do roku 1946, když v Liptovském Mikuláši vznikl Dělostřelecký oddíl 188. Dne 3.3.1948 útvar obdržel název Žaškovský“. Na konci téhož roku se oddíl přesunul do Žiliny a v roce 1951 do Ostravy, kde se v roce 1954 rozšířil na pluk. Na podzim 1958 byl přemístěn do Frýdku Místku, kde v roce 1961 zanikl. Na základě rozkazu prezidenta republiky název a tradice převzalo velitelství reorganizované 77. protiletadlové raketové brigády. Uvedené velitelství vzniklo 1.6.1957 v Ostravě. Dnem 1.9.1969 byla brigáda transformována na pluk. V uvedené podobě útvar setrval až do roku 1994, kdy byl reorganizován na 43. protiletadlový raketový pluk.
44. protiletadlový raketový pluk je nejmladším útvarem protiletadlového raketového vojska. Vznikl v Plzni na podzim 1956 jako 171. protiletadlový dělostřelecký pluk. Tvořil součást nově vytvořené 259. protiletadlové brigády 1. vojenského okruhu (od roku 1958 1. armády). V roce 1975 byl předán do přímé podřízenosti velitelství 1. armády, reorganizován na protiletadlový raketový pluk a redislokován do Rožmitálu pod Třemšínem. V průběhu 1. poloviny 90. let proběhlo jeho postupné převedení do systému protivzdušné obrany státu.
Dalším útvarem protiletadlového raketového vojska je 45. protiletadlový raketový pluk. Útvar byl vytvořen v Jaroměři v roce 1951 jako 251. protiletadlový dělostřelecký pluk. Podléhal velitelství 82. protiletadlové divize (od roku 1960 brigády) 1. vojenského okruhu (od roku 1958 4. armády). V roce 1958 se přemístil do Vysokého Mýta, ale v souvislosti s trvalým rozmístěním sovětské armády na území ČSSR se v roce 1968 nejprve vrátil do Jaroměře a o rok později byl přemístěn do Chrudimi. V roce 1975 se přesunul do Kroměříže a reorganizoval na protiletadlový raketový pluk. Současně došlo k jeho osamostatnění a podřízení velitelství 4. armády. V průběhu 1. poloviny 90. let byl předán do systému protivzdušné obrany státu.
Tradice 46. protiletadlového raketového pluku sahají do roku 1950, na jehož konci pro potřeby 4. tankové divize vznikl v Hluboši u Příbrami 4. protiletadlový oddíl. V roce 1952 se přesunul do Příbrami a v roce 1956 do Písku. Dnem 9.5.1955 došlo k přečíslování útvaru na 9. protiletadlový oddíl. Koncem 60. let byl reorganizován na pluk a přesunul se do Lešan. Zde setrval do poloviny 80. let, kdy byl redislokován do Strakonic a přezbrojen na protiletadlovou raketovou techniku. Od vojskové protivzdušné obrany byl během 1. poloviny 90. let předán k protivzdušné obraně státu.
Na sklonku roku 1999 byla stávající organizace protiletadlových raketových svazků a útvarů zrušena a dnem 1.1.2000 nahrazena zcela jiným organizačním učleněním jednotek protiletadlového raketového vojska.
 |  |
Na základě dosavadní 41. protiletadlové raketové brigády se nově zformovala 44. protiletadlová raketová brigáda, jejíž součástí se staly i protiletadlové raketové skupiny, převzaté od zrušené 42. protiletadlové raketové brigády a 43. protiletadlového raketového pluku. Další protiletadlový svazek se vytvořil z podstaty bývalých protiletadlových útvarů vojskové protivzdušné obrany. Ve Strakonicích se nově konstituovalo velitelství 43. protiletadlové raketové brigády, kterému byly podřízeny protiletadlové raketové skupiny vytvořené z původního 44. a 46. protiletadlového raketového pluku. Protiletadlová brigáda v Brně, společně s protiletadlovým plukem v Kroměříži své pokračovatele v nové organizaci již nemají.