![]() | ![]() |
71. záchranná a výcviková základna Kutná Hora – Základna navazuje na 1. prapor civilní obrany, vytvořený 1.1.1952 v Praze a nejprve podřízený Velitelství protiletecké obrany státního území. K 31.3.1952 byl útvar předán Ministerstvu vnitra. O dva roky později se prapor rozšířil na 1. pluk civilní obrany. V roce 1955 došlo k redislokaci útvaru do Kutné Hory a Velimi. V Kutné Hoře se útvar soustředil až v roce 1966. Rozkazem prezidenta republiky byl pluk 10.1.1966 pojmenován „Vojenský útvar partyzánské brigády Mistra Jana Husa“. V 1. polovině 70. let se pluk skládal z ženijního praporu, protichemického praporu a praporu předlékařské péče. Prvním lednem 1976 byl útvar převeden do resortu Ministerstva národní obrany a od 1.10.1976 byl podřízen velitelství Západního vojenského okruhu. K 1.11.1991 došlo k reorganizaci útvaru na 1. vojenský záchranný pluk civilní obrany, přičemž nadřízené velitelství v Táboře bylo k 1.1.1992 reorganizováno na Vojenské velitelství ZÁPAD. Po reorganizaci pluk tvořily tři „smíšené“ prapory civilní obrany, tvořené ženijní rotou a speciální rotou s požární, zdravotnickou a protichemickou četou. Koncem prosince 1993 útvar přešel do podřízenosti Hlavního úřadu civilní ochrany. S platností k 1.10.1994 (začalo přípravné období pro personální, materiální a finanční úkony) a účinností od 31.12.1994 byl přečíslován a přejmenován na 71. záchranný pluk civilní ochrany. K 1.1.1997 se uskutečnila reorganizace pluku na 71. záchrannou a výcvikovou základnu. Novou organizační strukturu útvaru představovaly dvě záchranná střediska (o dvou rotách) a jedno výcvikové středisko (o třech četách). Koncem prosince 1999 byla základna předána do podřízenosti Velitelství vojska územní obrany v Táboře, reorganizovaného v říjnu 2000 na Velitelství sil územní obrany. Na podzim téhož roku byla u základny opětně zavedena praporní organizace. Za profesionální pomoc při záplavách na Moravě v roce 1997 útvar obdržel od starosty Kutné Hory prapor se znakem města. Základnu tvořily dva záchranné prapory. Na sklonku roku 2003 došlo k předání útvaru do podřízenosti nově zřizovaného velitelství 15. ženijní záchranné brigády v Bechyni a dnem 1.4.2004 byla reorganizována na 152. záchranný prapor. Útvar v posádce setrval do sklonku září 2008, kdy svoji činnost ukončil.
![]() | ![]() |
72. záchranná a výcviková základna Jindřichův Hradec – Základna vznikla 31.10.1992 v Jindřichově Hradci jako 12. vojenský záchranný pluk civilní obrany podřízený Vojenskému velitelství ZÁPAD. V prosinci 1993 byl útvar předán Hlavnímu úřadu civilní ochrany. S platností k 1.10.1994 a účinností od 31.12.1994 došlo k jeho přečíslování a přejmenování na 72. záchranný pluk civilní ochrany. K 1.1.1997 se uskutečnila reorganizace pluku na 72. záchrannou a výcvikovou základnu. Dne 21.10.1999 byl pluk slavnostně předán do podřízenosti Velitelství vojska územní obrany v Táboře, reorganizovaného o rok později na Velitelství sil územní obrany. Při příležitosti výročí ukončení 2. světové války 8.5.2001 základna převzala prapor od města Jindřichova Hradce. Základnu tvořily dva záchranné prapory a jeden výcvikový prapor. Na sklonku roku 2003 došlo k předání útvaru do podřízenosti nově zřizovaného velitelství 15. ženijní záchranné brigády v Bechyni a dnem 1.4.2004 byla reorganizována na 153. záchranný prapor. Ke zrušení útvaru došlo koncem září 2008. Na jeho působení navázal 44. lehký motorizovaný prapor, tvořící součást 4. brigády rychlého nasazení.
![]() | ![]() |
73. záchranná a výcviková základna Rakovník – Základna ve své činnosti navazuje na Poddůstojnickou školu civilní obrany vytvořenou v říjnu 1955 v Ústí nad Labem. V roce 1963 proběhla reorganizace školy na Technickou poddůstojnickou školu Ministerstva vnitra. V září 1966 se škola přestěhovala pod označením Poddůstojnická škola CO do Varnsdorfu. Dne 1.5.1973 byla přejmenována na 4. školní pluk CO. V době od 1.9.1971 do 30.6.1976 v rámci útvaru fungovala i Roční důstojnická škola CO. Dnem 1.1.1976 byl útvar převeden do resortu Ministerstva národní obrany a přejmenován na 4. pluk CO. Od 1.10.1976 útvar podléhal velitelství Západního vojenského okruhu v Táboře. K 1.11.1991 došlo k jeho reorganizaci na 11. vojenský záchranný pluk civilní obrany, přičemž nadřízené velitelství v Táboře bylo k 1.1.1992 reorganizováno na Vojenské velitelství ZÁPAD. Ve dnech 13.-14.12.1993 proběhlo předání útvaru do podřízenosti Hlavního úřadu civilní ochrany. S platností k 1.10.1994 a účinností od 31.12.1994 byl přečíslován a přejmenován na 73. záchranný pluk civilní ochrany. V dubnu až červnu 1994 se pluk postupně přestěhoval do posádky Rakovník. K 1.1.1997 byl pluk reorganizován na 73. záchrannou a výcvikovou základnu. V duchu rozkazu ministra obrany základna koncem prosince 1999 přešla do složení Velitelství vojska územní obrany v Táboře, reorganizovaného v říjnu 2000 na Velitelství sil územní obrany. Dne 28.6.1996 byl útvaru předán prapor od města Rakovník. Základnu tvořily dva záchranné prapory. Na sklonku roku 2003 došlo k předání útvaru do podřízenosti nově zřizovaného velitelství 15. ženijní záchranné brigády v Bechyni a k 1.1.2005 byla reorganizována na 154. záchranný prapor. Dnem 1.10.2008 následovala reorganizace na 152. ženijní prapor, který v posádce působil společně se samostatnou záchrannou rotu do konce listopadu 2013, kdy oba útvary zanikly.
![]() | ![]() |
74. záchranná a výcviková základna Bučovice – Základna je pokračovatelem 7. praporu civilní obrany, vytvořeného 25.10.1951 v Brně a podřízeného Velitelství protiletecké obrany státního území. K 31.3.1952 byl útvar předán Ministerstvu vnitra. S přihlédnutím k nevhodnosti umístění praporu ve městské aglomeraci došlo v červnu 1956 k jeho přestěhování na zámek v Račicích, přičemž technické zázemí i nadále setrvalo v Brně. Součástí praporu se stala i do té doby samostatná 14. ženijní rota v Otrokovicích. Roztříštěnost jednotlivých složek útvaru vedla k jeho dalšímu stěhování a v srpnu 1958 se všechny jednotky soustředily v posádce Bučovice. K 1.9.1973 došlo k rozšíření praporu na pluk. Dnem 1.1.1976 přešel 7. výcvikový pluk civilní obrany do resortu Ministerstva národní obrany a od 1.10.1976 byl podřízen velitelství Západního vojenského okruhu. K 1.11.1991 došlo k reorganizaci útvaru na 2. vojenský záchranný pluk civilní obrany, přičemž jeho nadřízené velitelství v Táboře bylo k 1.1.1992 reorganizováno na Vojenské velitelství ZÁPAD. K 1.3.1992 pluk přešel pod velení Vojenského velitelství STŘED. Koncem prosince 1993 byl útvar převeden do podřízenosti Hlavního úřadu civilní ochrany. S platností k 1.10.1994 a účinností od 31.12.1994 byl přečíslován a přejmenován na 74. záchranný pluk civilní ochrany. K 1.1.1997 se uskutečněna reorganizace pluku na 74. záchrannou a výcvikovou základnu. Na sklonku roku 1999 byla základna předána do podřízenosti Velitelství vojska územní obrany v Táboře, reorganizovaného v říjnu 2000 na Velitelství sil územní obrany. Dne 23.5.1997 útvar převzal od starosty města Bučovic čestný prapor. Základnu tvořily dva záchranné prapory. Na sklonku roku 2003 došlo k předání útvaru do podřízenosti nově zřizovaného velitelství 15. ženijní záchranné brigády v Bechyni a k 1.1.2005 byl reorganizován na 155. záchranný prapor. Útvar svoji činnost ukončil na sklonku září 2008. Následně v posádce vznikl 74. lehký motorizovaný prapor, náležející do složení 7. mechanizované brigády.
![]() | ![]() |
75. záchranná a výcviková základna Olomouc – Základna vznikla 1.11.1991 jako 21. vojenský záchranný pluk civilní obrany. Ke svému ubytování využila kasárenský areál v Kozlově na okraji výcvikového prostoru Libavá, kde se dříve nacházel útvar Střední skupiny sovětských vojsk. Pluk nejprve působil v podřízenosti Západního vojenského okruhu (od 1.1.1992 Vojenského velitelství ZÁPAD), ale k 1.3.1992 přešel do složení vojsk Vojenského velitelství STŘED. Od prosince 1993 útvar podléhal Hlavnímu úřadu civilní ochrany. S platností k 1.10.1994 a účinností od 31.12.1994 byl přečíslován a přejmenován na 75. záchranný pluk civilní ochrany. K 1.1.1997 proběhla reorganizace pluku na 75. záchrannou a výcvikovou základnu. V listopadu 1997 se základna přestěhovala do Olomouce. Koncem prosince 1999 základna přešla do podřízenosti Velitelství vojska územní obrany v Táboře, reorganizovaného v říjnu 2000 na Velitelství sil územní obrany. V průběhu roku 2000 u základny vznikl odloučený záchranný prapor, dislokovaný v posádce Hlučín. V roce 2002 byla na základě 1. záchranného praporu zahájena výstavba plně profesionálního praporu, předurčeného pro záchranné operace v zahraničí. Základnu tehdy tvořily tři záchranné prapory a jeden výcvikový prapor. Jednalo se o největší záchranný a výcvikový útvar v rámci AČR. Na sklonku roku 2003 došlo k předání útvaru do podřízenosti nově zřizovaného velitelství 15. ženijní záchranné brigády v Bechyni a k 1.7.2004 byla reorganizována na 156. záchranný prapor v Olomouci a 157. záchranný prapor v Hlučíně. Dnem 1.10.2008 proběhla reorganizace 156. záchranného praporu na 153. ženijní prapor, který existuje dodnes. Ve stejné době se 157. záchranný prapor stal součástí Hasičského záchranného sboru. Kromě toho v posádce Olomouc od října 2008 listopadu 2013 do působila samostatná záchranná rota.