Záchranné a výcvikové základny

71. záchranná a výcviková základna Kutná Hora – Základna navazuje na 1. prapor civilní obrany, vytvořený 1.1.1952 v Praze a nejprve podřízený Velitelství protiletecké obrany státního území. K 31.3.1952 byl útvar předán Ministerstvu vnitra. O dva roky později se prapor rozšířil na 1. pluk civilní obrany. V roce 1955 došlo k redislokaci útvaru do Kutné Hory a Velimi. V Kutné Hoře se útvar soustředil až v roce 1966. Rozkazem prezidenta republiky byl pluk 10.1.1966 pojmenován „Vojenský útvar partyzánské brigády Mistra Jana Husa“. V 1. polovině 70. let se pluk skládal z ženijního praporu, protichemického praporu a praporu předlékařské péče. Prvním lednem 1976 byl útvar převeden do resortu Ministerstva národní obrany a od 1.10.1976 byl podřízen velitelství Západního vojenského okruhu. K 1.11.1991 došlo k reorganizaci útvaru na 1. vojenský záchranný pluk civilní obrany, přičemž nadřízené velitelství v Táboře bylo k 1.1.1992 reorganizováno na Vojenské velitelství ZÁPAD. Po reorganizaci pluk tvořily tři „smíšené“ prapory civilní obrany, tvořené ženijní rotou a speciální rotou s požární, zdravotnickou a protichemickou četou. Koncem prosince 1993 útvar přešel do podřízenosti Hlavního úřadu civilní ochrany. S platností k 1.10.1994 (začalo přípravné období pro personální, materiální a finanční úkony) a účinností od 31.12.1994 byl přečíslován a přejmenován na 71. záchranný pluk civilní ochrany. K 1.1.1997 se uskutečnila reorganizace pluku na 71. záchrannou a výcvikovou základnu. Novou organizační strukturu útvaru představovaly dvě záchranná střediska (o dvou rotách) a jedno výcvikové středisko (o třech četách). Koncem prosince 1999 byla základna předána do podřízenosti Velitelství vojska územní obrany v Táboře, reorganizovaného v říjnu 2000 na Velitelství sil územní obrany. Na podzim téhož roku byla u základny opětně zavedena praporní organizace. Za profesionální pomoc při záplavách na Moravě v roce 1997 útvar obdržel od starosty Kutné Hory prapor se znakem města. Základnu tvořily dva záchranné prapory. Na sklonku roku 2003 došlo k předání útvaru do podřízenosti nově zřizovaného velitelství 15. ženijní záchranné brigády v Bechyni a dnem 1.4.2004 byla reorganizována na 152. záchranný prapor. Útvar v posádce setrval do sklonku září 2008, kdy svoji činnost ukončil.

72. záchranná a výcviková základna Jindřichův Hradec – Základna vznikla 31.10.1992 v Jindřichově Hradci jako 12. vojenský záchranný pluk civilní obrany podřízený Vojenskému velitelství ZÁPAD. V prosinci 1993 byl útvar předán Hlavnímu úřadu civilní ochrany. S platností k 1.10.1994 a účinností od 31.12.1994 došlo k jeho přečíslování a přejmenování na 72. záchranný pluk civilní ochrany. K 1.1.1997 se uskutečnila reorganizace pluku na 72. záchrannou a výcvikovou základnu. Dne 21.10.1999 byl pluk slavnostně předán do podřízenosti Velitelství vojska územní obrany v Táboře, reorganizovaného o rok později na Velitelství sil územní obrany. Při příležitosti výročí ukončení 2. světové války 8.5.2001 základna převzala prapor od města Jindřichova Hradce. Základnu tvořily dva záchranné prapory a jeden výcvikový prapor. Na sklonku roku 2003 došlo k předání útvaru do podřízenosti nově zřizovaného velitelství 15. ženijní záchranné brigády v Bechyni a dnem 1.4.2004 byla reorganizována na 153. záchranný prapor. Ke zrušení útvaru došlo koncem září 2008. Na jeho působení navázal 44. lehký motorizovaný prapor, tvořící součást 4. brigády rychlého nasazení.

73. záchranná a výcviková základna Rakovník – Základna ve své činnosti navazuje na Poddůstojnickou školu civilní obrany vytvořenou v říjnu 1955 v Ústí nad Labem. V roce 1963 proběhla reorganizace školy na Technickou poddůstojnickou školu Ministerstva vnitra. V září 1966 se škola přestěhovala pod označením Poddůstojnická škola CO do Varnsdorfu. Dne 1.5.1973 byla přejmenována na 4. školní pluk CO. V době od 1.9.1971 do 30.6.1976 v rámci útvaru fungovala i Roční důstojnická škola CO. Dnem 1.1.1976 byl útvar převeden do resortu Ministerstva národní obrany a přejmenován na 4. pluk CO. Od 1.10.1976 útvar podléhal velitelství Západního vojenského okruhu v Táboře. K 1.11.1991 došlo k jeho reorganizaci na 11. vojenský záchranný pluk civilní obrany, přičemž nadřízené velitelství v Táboře bylo k 1.1.1992 reorganizováno na Vojenské velitelství ZÁPAD. Ve dnech 13.-14.12.1993 proběhlo předání útvaru do podřízenosti Hlavního úřadu civilní ochrany. S platností k 1.10.1994 a účinností od 31.12.1994 byl přečíslován a přejmenován na 73. záchranný pluk civilní ochrany. V dubnu až červnu 1994 se pluk postupně přestěhoval do posádky Rakovník. K 1.1.1997 byl pluk reorganizován na 73. záchrannou a výcvikovou základnu. V duchu rozkazu ministra obrany základna koncem prosince 1999 přešla do složení Velitelství vojska územní obrany v Táboře, reorganizovaného v říjnu 2000 na Velitelství sil územní obrany. Dne 28.6.1996 byl útvaru předán prapor od města Rakovník. Základnu tvořily dva záchranné prapory. Na sklonku roku 2003 došlo k předání útvaru do podřízenosti nově zřizovaného velitelství 15. ženijní záchranné brigády v Bechyni a k 1.1.2005 byla reorganizována na 154. záchranný prapor. Dnem 1.10.2008 následovala reorganizace na 152. ženijní prapor, který v posádce působil společně se samostatnou záchrannou rotu do konce listopadu 2013, kdy oba útvary zanikly.

74. záchranná a výcviková základna Bučovice – Základna je pokračovatelem 7. praporu civilní obrany, vytvořeného 25.10.1951 v Brně a podřízeného Velitelství protiletecké obrany státního území. K 31.3.1952 byl útvar předán Ministerstvu vnitra. S přihlédnutím k nevhodnosti umístění praporu ve městské aglomeraci došlo v červnu 1956 k jeho přestěhování na zámek v Račicích, přičemž technické zázemí i nadále setrvalo v Brně. Součástí praporu se stala i do té doby samostatná 14. ženijní rota v Otrokovicích. Roztříštěnost jednotlivých složek útvaru vedla k jeho dalšímu stěhování a v srpnu 1958 se všechny jednotky soustředily v posádce Bučovice. K 1.9.1973 došlo k rozšíření praporu na pluk. Dnem 1.1.1976 přešel 7. výcvikový pluk civilní obrany do resortu Ministerstva národní obrany a od 1.10.1976 byl podřízen velitelství Západního vojenského okruhu. K 1.11.1991 došlo k reorganizaci útvaru na 2. vojenský záchranný pluk civilní obrany, přičemž jeho nadřízené velitelství v Táboře bylo k 1.1.1992 reorganizováno na Vojenské velitelství ZÁPAD. K 1.3.1992 pluk přešel pod velení Vojenského velitelství STŘED. Koncem prosince 1993 byl útvar převeden do podřízenosti Hlavního úřadu civilní ochrany. S platností k 1.10.1994 a účinností od 31.12.1994 byl přečíslován a přejmenován na 74. záchranný pluk civilní ochrany. K 1.1.1997 se uskutečněna reorganizace pluku na 74. záchrannou a výcvikovou základnu. Na sklonku roku 1999 byla základna předána do podřízenosti Velitelství vojska územní obrany v Táboře, reorganizovaného v říjnu 2000 na Velitelství sil územní obrany. Dne 23.5.1997 útvar převzal od starosty města Bučovic čestný prapor. Základnu tvořily dva záchranné prapory. Na sklonku roku 2003 došlo k předání útvaru do podřízenosti nově zřizovaného velitelství 15. ženijní záchranné brigády v Bechyni a k 1.1.2005 byl reorganizován na 155. záchranný prapor. Útvar svoji činnost ukončil na sklonku září 2008. Následně v posádce vznikl 74. lehký motorizovaný prapor, náležející do složení 7. mechanizované brigády.

75. záchranná a výcviková základna Olomouc – Základna vznikla 1.11.1991 jako 21. vojenský záchranný pluk civilní obrany. Ke svému ubytování využila kasárenský areál v Kozlově na okraji výcvikového prostoru Libavá, kde se dříve nacházel útvar Střední skupiny sovětských vojsk. Pluk nejprve působil v podřízenosti Západního vojenského okruhu (od 1.1.1992 Vojenského velitelství ZÁPAD), ale k 1.3.1992 přešel do složení vojsk Vojenského velitelství STŘED. Od prosince 1993 útvar podléhal Hlavnímu úřadu civilní ochrany. S platností k 1.10.1994 a účinností od 31.12.1994 byl přečíslován a přejmenován na 75. záchranný pluk civilní ochrany. K 1.1.1997 proběhla reorganizace pluku na 75. záchrannou a výcvikovou základnu. V listopadu 1997 se základna přestěhovala do Olomouce. Koncem prosince 1999 základna přešla do podřízenosti Velitelství vojska územní obrany v Táboře, reorganizovaného v říjnu 2000 na Velitelství sil územní obrany. V průběhu roku 2000 u základny vznikl odloučený záchranný prapor, dislokovaný v posádce Hlučín. V roce 2002 byla na základě 1. záchranného praporu zahájena výstavba plně profesionálního praporu, předurčeného pro záchranné operace v zahraničí. Základnu tehdy tvořily tři záchranné prapory a jeden výcvikový prapor. Jednalo se o největší záchranný a výcvikový útvar v rámci AČR. Na sklonku roku 2003 došlo k předání útvaru do podřízenosti nově zřizovaného velitelství 15. ženijní záchranné brigády v Bechyni a k 1.7.2004 byla reorganizována na 156. záchranný prapor v Olomouci a 157. záchranný prapor v Hlučíně. Dnem 1.10.2008 proběhla reorganizace 156. záchranného praporu na 153. ženijní prapor, který existuje dodnes. Ve stejné době se 157. záchranný prapor stal součástí Hasičského záchranného sboru. Kromě toho v posádce Olomouc od října 2008 listopadu 2013 do působila samostatná záchranná rota.