1. výcviková a mobilizační základna územní obrany Litoměřice – Jednalo se o nejmladší útvar vojska územní obrany. Organizační jádro útvaru bylo zřízeno počátkem července 1997. Na jeho základě vznikla v říjnu téhož roku uvedená základna. Jejím úkolem bylo připravovat specialisty vojska (od října 2000 „sil“) územní obrany. Po svém konstituování útvar dočasně podléhal velitelství 1. armádního sboru v Táboře, ale počátkem listopadu 1997 přešel do podřízenosti nově vytvořeného Velitelství vojska územní obrany v Táboře. Útvar svoji činnost ukončil vzhledem k omezování rozpočtových zdrojů rezortu obrany již na sklonku listopadu 2003.
1. mobilizační základna Žatec – Základna byla útvarem s dlouholetou tradicí. Jednalo se o přímého nástupce 1. čs. brigády vytvořené v Sovětském svazu v červnu 1943 a bezprostředně navazující na 1. čs. polní samostatný prapor nasazený v březnu téhož roku do bojů u Sokolova. Po ukončení osvobozování Československa a příchodu do Prahy brigáda v polovině května 1945 posloužila jako základ pro vytvoření 1. divize. Svazek v následujících letech prošel řadou organizačních podob. Nejprve se jednalo o divizi pěší (květen 1945), následně motorizovanou (říjen 1945), rychlou (březen 1946), mechanizovanou (listopad 1950) a tankovou (říjen 1958). V období od března 1948 do května 1955 došlo k jeho dočasnému přečíslování na 5. divizi, což pramenilo ze snahy armádního velení odlišit ho od meziválečné 1. divize čs. armády. Na sklonku roku 1950 proběhla redislokace velitelství svazku z Prahy do posádky Slaný. V návaznosti na transformaci AČR z dřívějšího divizního na brigádní systém, realizovaný v letech 1993 až 1995, proběhla v červenci 1994 reorganizace dosavadní 1. tankové divize na 1. mechanizovanou brigádu. Velitelství svazku místo dřívějších pluků a samostatných praporů či oddílů nadále podléhaly posádkové komplety v Žatci, Lounech a Slaném, které ovšem počínaje rokem 1995 postupně zanikaly. V souvislosti s průběžným snižováním početních stavů AČR došlo v červenci 1997 k redukci brigády na 1. mobilizační základnu, jejíž velitelství se přesunulo ze Slaného do posádky Žatec. Ani v nové organizační podobě útvar nesetrval delší dobu, protože již v září 2000 zanikl.
2. mobilizační základna Uherské Hradiště – Opětně šlo o jeden z nejmladších útvarů vojska (sil) územní obrany. Jeho předchůdcem se na sklonku roku 1993 stalo organizační jádro velitelství 8. mechanizované brigády ve Valašském Meziříčí, přeměněné na plnohodnotné taktické velitelství v červenci 1995, kterému podléhal Posádkový komplet Hlučín. O dva roky později proběhla reorganizace brigády na 2. mobilizační základnu, jenž se současně přesunula do Uherského Hradiště. Podřízený útvar v Hlučíně v této době zanikl. Uvedená základna ukončila svoji činnost na sklonku roku 1999.
3. mobilizační základna Žamberk – Předchůdcem zmíněného útvaru se v listopadu 1985 stala 75. těžká houfnicová dělostřelecká brigáda dislokovaná v posádce Pardubice coby součást 7. dělostřelecké divize. Na sklonku listopadu 1991 proběhla reorganizace pardubického svazku na 2. dělostřeleckou brigádu, zatímco nadřízené divizní velitelství zaniklo. Během jara 1992 brigáda přešla do podřízenosti nově konstituovaného Vojenského velitelství STŘED sídlícího v Olomouci. V červenci 1997 se brigáda přeměnila na 3. mobilizační základnu a současně došlo k jejímu přesunu do posádky Žamberk. Počínaje listopadem uvedeného roku byl útvar převeden od velitelství 2. armádního sboru Olomouc (vzniklo v dubnu 1994 na základě původního Vojenského velitelství STŘED) do podřízenosti nově vytvořeného Velitelství vojska územní obrany v Táboře. Další reorganizace následovala v říjnu 2000, kdy se z dosavadní 3. mobilizační základny stal 3. dělostřelecký sklad. Na sklonku září 2001 útvar zanikl.
4. mobilizační základna Kostelec nad Labem – Základna ve své činnosti navazovala na celou řadu pontonových útvarů dislokovaných v uvedené posádce. Prvním z nich se v létě 1961 stal nově zřízený 73. pontonový prapor. Jeho rozšířením byl v září 1969 vytvořen 73. pontonový pluk. Další organizační změna následovala v říjnu 1986, když opětovným rozšířením dosavadního útvaru vznikla 10. pontonová brigáda. Reorganizací svazku se v červenci 1997 konstituovala 4. mobilizační základna, která od listopadu téhož roku podléhala nově vytvořenému Velitelství vojska územní obrany v Táboře. Útvar zanikl na sklonku listopadu 2003, když v rámci AČR proběhla reforma zohledňující radikální snížení rozpočtových prostředků vyčleněných pro rezort obrany.