Mjr. stav. Ing. Karel Burian – velitel stavebního podúseku Narodil se 1. listopadu 1888 v Mrákotíně u Telče. V letech 1899 až 1906 navštěvoval zemskou vyšší reálku v Telči a poté studoval na České vysoké škole technické v Praze, kterou ukončil v květnu 1911. Znalosti získané při studiu pozemního stavitelství uplatnil během následné praxe u firmy V. Rejchl – podnikatelské stavitelství […]
Říšská armáda zkouší čs. opevnění
Otištěno: Vojenské rozhledy, Londýn 1941, č. 4, s. 18-21. Němci měli před našimi opevněními úctu. Při překročení čs. hranic postupovali velmi opatrně a v rozvinutých útvarech, jakmile se přiblížili k čáře stálých opevnění. Protože Mnichov nám nedal času demilitarizovat naše objekty, dostali je Němci sice prázdné, ale s částečným zařízením, které nebylo možno demontovat. Při příchodu říšské […]
Výdaje při opevňovacích pracích
(finanční částky jsou uvedeny v Kčs) 1) Těžké opevnění Výdaje již realizované Protektorát Výdaje již realizované Slovensko Doplatky Protektorát Doplatky Slovensko 563.041.180,30 19.911.907,35 100.000.000,0 3.000.000,0 2) Lehké opevnění Výdaje již realizované Protektorát Výdaje již realizované Slovensko Doplatky Protektorát Doplatky Slovensko 355.617.316,80 79.670.997,80 100.000.000,0 52.460.000,0 3) Zbraně a střelivo Výdaje již realizované Protektorát Výdaje již realizované […]
Stav těžkého a lehkého opevnění při vyhlášení mobilizace
Mobilisace armády zastihla budování opevnění v jeho plném rozmachu. Podle postupu práce během jara a léta 1938, dalo se očekávati, že program opevnění stanovený pro vybudování v roce 1938 bude splněn. I. Stav opevnění a jeho obranná schopnost v době vyhlášení mobilisace jest zpracován na přílohách. a) Těžké opevnění: Těžké objekty ihned po vybetonování […]
Československé stálé opevnění z let 1935 až 1938
Otištěno: Armády, technika, militaria, roč. 3, 2005, č. 12, s. 70 – 72 Před 70 lety, v prosinci 1935, byl vybetonován první objekt československého stálého opevnění, pěchotní srub MO-8 u Bohumína. Od tohoto okamžiku začaly nejprve v pohraničí, později i ve vnitrozemí vyrůstat stovky železobetonových pevností, které měly zesílit obranyschopnost republiky. Podívejme se na širší souvislosti […]
Záznam z jednání Nejvyšší rady obrany státu 28. dubna 1936
Zasedání N. Rady obrany státu Dne 28. dubna I) N. Rada projevila zcela nevídaný zájem o otázku opevňování republiky. Při tomto zájmu projevily se jisté symptomy: 1) Žádalo se stejně důrazně i opevnění záp. Čech. Žádali to všichni členové, nejen z pravice, ale i lidovci a Bechyně. Z hovoru s náč. štábu měl jsem pocit, […]
Zpráva náčelníka hlavního štábu o programu budování stálého opevnění
I.Všeobecné zásady. Účel a systém stálého opevnění u nás v různých prostorech. Opevnění musí býti budována v těsné souvislosti s operačním plánem. Opevněné prostory, systém opevnění a jejich účel musí býti určovány podle tohoto plánu.Největším nebezpečím naším operacím je nyní a zůstane rychlé odtržení Čech od Slovenska německým vpádem v prostoru mezi Odrou a Labem směrem na […]
Z opevňovacího programu generála Husárka
A. Všeobecné úvahy: Nejvyšší rada obrany státu projednala 4. VI. 1936 a vláda vzala na vědomí 5. VI. 1936 program těžkého opevnění státních hranic, navrženého tehdy hlavním štábem, jež bylo v té době odhadnuto na 10 miliard Kč. Vzhledem ke stupňování bezprostředního nebezpečí bylo náčelníku hlavního štábu asi za měsíc po tomto zasedání nařízeno předsedou […]
Výstavba opevnění ve vzpomínkách generála Ludvíka Krejčího a plukovníka Josefa Fetky
Otištěno: Fortsborník, č. 7, Brno 2000, s. 21 – 24. Okolnosti zahájení výstavby opevnění v Československu patří stále k hodně diskutovaným tématům. Nebude proto jistě bez zajímavosti seznámit se s tím, co k tomuto problému napsali ve svých vzpomínkách bývalý náčelník Hlavního štábu československé armády armádní generál Ludvík Krejčí a bývalý pracovník 3. (operačního) oddělení Hlavního štábu československé […]
Osud hraničáře – škpt. pěch. i. m. Jaroslav Pivonka
V meziválečné čs. armádě sloužilo značné množství vojáků z povolání, kteří byli ochotni obětovat své životy pro republiku, a to jak během 1. světové války v bojích za její vytvoření, tak v letech 2. světové války, kdy šlo o obnovu Československa. Z generace, která prožila boje legií v Rusku, Francii a Itálii, vzešla řada generálů či vysokých důstojníků, kteří zastávali v období ohrožení […]