Po skončení 2. světové války a následném znovuvytvoření čs. armády na domácím území došlo rovněž k obnově vojenských hudeb. Nejprve se v létě 1945 konstituovalo 16 divizních hudeb, přičemž u každé z nich mělo být zařazeno 44 vojáků. Zároveň byla u Tankového sboru v Moravské Třebové zachována dosavadní hudba Čs. samostatné obrněné brigády z Velké Británie. V souvislosti s reorganizací armády, která proběhla na počátku října 1945, byly stávající hudby u pěších a motorizovaných divizích nahrazeny plukovními hudbami a zachovány zůstaly pouze u čtyř rychlých divizí. Celkem se počítalo s existencí 36 plukovních hudeb, čtyř hudeb divizních a jedné sborové (viz tabulka č. 1). U všech zmíněných typů hudeb se kalkulovalo se zařazením 31 vojáků, přičemž divizní hudby společně s hudbou sborovou měly být přiřazeny k některému z pěších útvarů (pěšímu pluku, motorizovanému pluku, motorizovanému praporu). Vzhledem k nedostatku odborně kvalifikovaných hudebníků bylo ale zřízení některých plukovních hudeb odloženo na pozdější dobu (u pp 14, 15, 16, 19, 20, 26, 34). Kromě toho začala působit hudba Hradní stráže (plánovaný stav 61 vojáků) a Vojenské akademie v Hranicích (v obdobným počtech jako hudby plukovní, pouze s menšími rozdíly v zastoupení jednotlivých kategorií vojáků). S přihlédnutím k reprezentativním úkolům, které plnily některé plukovní hudby, byly na přelomu let 1945 a 1946 zvýšeny předepsané počty příslušníků hudeb v Praze a Bratislavě na 60, jakožto i v Brně a Olomouci na 50 osob. Navýšení mělo být dosaženo postupným doplněním o absolventy Vojenské hudební školy a dobrovolníky. V dubnu 1946 zanikly plukovní hudby u motorizovaných divizí reorganizovaných na divize rychlé, u nichž nadále působily pouze hudby divizní (opět přiřazené k jednomu z pěších útvarů, tj. motorizovaných praporů). Plánovaný počet plukovních hudeb se tak snížil na 30 a v případě divizních naopak vzrostl na šest. Mimo to se nově konstituovala hudba u Instrukčního praporu Pěchotního učiliště v Milovicích (31 osob).
Další změny ve složení vojenských hudeb nastaly při reorganizaci armády provedené počátkem října 1947. Vzhledem ke zrušení některých divizí a reorganizaci dalších na brigády mělo od uvedeného data působit 21 hudeb u pěších pluků pěších divizí, zatímco u rychlých divizí a pěších brigád existovaly pouze divizní (čtyři) či brigádní hudby (tři) – opět přičleněné k jednomu z pěších útvarů (viz tabulka č. 2). Zachovány zůstaly hudby u Hradní stráže v Praze, Vojenské akademie v Hranicích, Instrukčního praporu v Milovicích a Tankového sboru v Olomouci. Pro plukovní, brigádní i divizní hudby bylo i nadále předepsáno 31 vojáků, což platilo i pro hudbu Instrukčního praporu. Výjimkou byly plukovní či brigádní hudby dislokované v Praze, Brně a Bratislavě, které měly mít po 54 příslušnících, stejně tak jako hudba Tankového sboru (přičleněna k motorizovanému praporu v Olomouci) se 43 vojáky. U hudby Hradní stráže se předpokládalo zařadit 62 osob.
Opětovná redukce vojenských hudeb proběhla v letech 1948 a 1949 vzhledem k rušení některých divizí nebo jejich převedení na snížené či rámcové počty. Jedinou nově vytvořenou hudbou se stala Hudba čs. letectva s 31 příslušníky, která byla zřízena v březnu 1949 v Praze. Kromě toho začalo působit šest nových divizních hudeb, které ale vznikly z dřívějších plukovních či brigádních hudeb. Po uskutečnění reorganizačních změn působilo od října 1949 v rámci čs. armády celkem 24 hudeb. Divizní hudby se nacházely u většiny divizí (celkem 11 – Sušice, Kroměříž, Terezín, Brno, Frýdek-Místek, Čáslav, Trenčín, Košice, K. Vary, Cheb, H. Králové) a opětovně byly přičleněny k některému z pěších útvarů. Plukovní hudby zůstaly zachovány pouze u šesti pěších pluků plzeňské a budějovické divize dislokovaných v západním pohraničí (Č. Budějovice, Plzeň, Stříbro, J. Hradec, Domažlice, Tábor). Převážně reprezentativní poslání plnily od října 1949 hudby pěšího praporu 80 v Praze a pěšího praporu 62 v Bratislavě, navazující na původní místně příslušné útvarové hudby. Kromě toho existovaly hudby u Hradní stráže, Tankového sboru (přičleněna k motorizovanému praporu v Olomouci), Pěchotní vojenské akademie v Lipníku nad Bečvou a Hudba čs. letectva v Praze. Hudba Instrukčního praporu se v létě 1950 přestěhovala i s Pěchotním učilištěm z Milovic do Bruntálu. Snížení počtu vojenských hudeb ovšem umožnilo zvýšení počtu osob zařazených u jednotlivých hudeb. Většina hudeb měla nadále čítat 42 příslušníků. Pouze v případě hudeb v Praze (ppr 80), Brně (6. div. – pp 10), Bratislavě (ppr 62) a Hradní stráže se počítalo se 60 hudebníky, hudba v Olomouci (TS – mopr 6) měla mít 50 vojáků a nejmenším hudebním tělesem byla Hudba čs. letectva s 32 osobami. V souhrnu mělo být u zmíněných vojenských hudeb zařazeno 1078 vojáků. V souvislosti s přejetím nového branného zákona došlo k převedení většiny rotmistrů sloužících u vojenských hudeb mezi příslušníky důstojnického sboru. U hudeb o 42 vojácích bylo plánováno zařazení 15 důstojníků, 10 poddůstojníků z povolání a 17 vojáků prezenční služby.
V průběhu zásadní reorganizace čs. armády, která proběhala v listopadu a prosinci 1950, se změnila i struktura vojenských hudeb, jejichž počet se zvýšil z 24 na 36. U všech pěších pluků (21) pěších divizí na plných a snížených počtech začaly působit plukovní hudby, stejně tak jako u mechanizovaných pluků (4) mechanizovaných divizí na plných počtech (viz tabulka č. 3). Divizními hudbami disponovaly pěší divize na rámcových počtech (7. pd velitelství Opava, hudba Frýdek-Místek, 9. pd Bratislava, 10. pd Košice), tankové divize (3. td Milovice a 4. td Tábor) a dělostřelecké divize (Mladá Boleslav). Ve své činnosti pokračovaly hudba Hradní stráže, Hudba čs. letectva v Praze, hudba Pěchotní vojenské akademie v Lipníku nad Bečvou (od září 1951 hudba Pěchotního učiliště), hudba pěšího praporu 60 v Bruntále (původní Instrukční prapor, od září 1951 hudba Vyšší školy důstojníků pěchoty) a z dosavadní hudby pěšího praporu 80 v Praze se stala Ústřední hudba čs. armády (přičleněna k 80. mechanizovanému pluku v Praze, tj. reorganizovanému ppr 80). Nově vzniklých 12 hudeb pro pěší či mechanizované pluky mělo tvořit pouze 24 vojáků. Početní stavy dosavadních hudeb zůstaly většinou zachovány, ovšem do značné míry se změnilo jejich předurčení. Divizní hudby se až na několik výjimek změnily na hudby plukovní, stejně tak jako hudba Tankového sboru. Hudby tankových divizí vznikly z jedné hudby divizní (u 3. td od 14. pd) a jedné plukovní (u 4. td od pp 48). Na 42 vojáků měla být posílena Hudba čs. letectva, zatímco na stejný počet mužů měl klesnout stav plukovní hudby v Olomouci. V případě Ústřední hudby čs. armády se kalkulovalo se 120 hudebníky. V souhrnu se předpokládalo, že u vojenských hudeb bude zařazeno 1428 vojáků, což oproti dosavadním stavům znamenalo zvýšení o 350 mužů. Takové množství profesionálních hudebníků ovšem nebylo k dispozici a do značné míry je museli nahrazovat vojáci prezenční služby. I přesto zůstala řada vojenských hudeb pod předepsanými početními stavy.
Již v roce 1951 nastaly ve složení plukovních a divizních hudeb první změny. V důsledku reorganizace dvou pěších divizí (13. a 14. pd) na mechanizované divize zaniklo šest hudeb pěších pluků a naopak se vytvořily dvě hudby mechanizovaných pluků u mechanizované divize na plných počtech (13. md Kroměříž) a divizní hudba u mechanizované divize na snížených počtech (14. md Olomouc). Naopak v souvislosti s převedením jedné pěší divize (9. pd Trnava) z rámcového stavu na snížené počty její divizní hudbu nahradily hudby dvou pěších pluků.
Personální nenaplněnost většiny stávajících vojenských hudeb měla vyřešit jejich reorganizace uskutečněná na podzim 1952. U plukovních, divizních a školních hudeb bylo nadále předepsáno pouze 20 vojáků. Kapelníkem měl být poddůstojník z povolání (doposud důstojník), zatímco funkce dirigenta v důstojnické hodnosti byla zrušena. Všechny funkce řadových hudebníků se předpokládalo nadále obsadit pouze poddůstojníky z povolání, v případě jejich nedostatku vojáky prezenční služby, i když je doposud vykonávalo značné množství důstojníků (převážně z řad v říjnu 1949 zrušeného rotmistrovského sboru). S důstojníky coby hudebníky se nadále počítalo pouze v rámci Ústřední hudby a hudby Hradní stráže. Zmíněné opatření mělo za následek uvolnění cca 160 důstojníků na jiné funkce v armádě nebo jejich odchod do zálohy.
V letech 1951 až 1953 se dále vytvořily hudby u 103. mechanizovaného pluku 3. td v Milovicích a 104. mechanizovaného pluku 4. td v Jincích, 51. ženijní brigády v Litoměřicích – později přešla do složení Ženijně technického učiliště ve stejné posádce, 22. výsadkové brigády v Prešově, školního tankového pluku v Martině, 80. mechanizovaného pluku v Praze (po jeho zrušení v roce 1956 převedena ke Strážnímu pluku MNO) a vojenských učilišť (vojenského politického v Roudnici nad Labem, dělostřeleckého v Hranicích, tankového ve Vyškově, spojovacího v Novém Městě nad Váhem a automobilního v Nitře). Všechny nově zřizované hudby měly obdobné počty jako hudby plukovní. Na sklonku roku 1952 zanikla hudba Hradní stráže, jejíž příslušníci posílili Ústřední hudbu čs. armády. Již dříve došlo k přemístění Hudby čs. letectva nejprve do Milovic (1950) a následně do Hradce Králové (1951).
Pro plnění úkolů na teritoriu začaly rovněž vznikat posádkové hudby. Nejprve se v lednu 1953 vytvořily v Brně a Bratislavě se 43 příslušníky, zahrnující dirigenta a kapelníka v důstojnických hodnostech. V listopadu téhož roku dodatečně vznikla také hudba v Trenčíně, ovšem plánovaný počet osob u všech posádkových hudeb klesl na 33. Jako poslední se v této fázi konstituovala v říjnu 1956 posádková hudba v Banské Bystrici.
Celkový počet hudeb čs. armádě tak na podzim 1956 vzrostl na 48, mezi něž patřilo 27 plukovních, jedna brigádní, šest divizních, osm školních, čtyři posádkové, Hudba čs. letectva a Ústřední hudba čs. armády. Radikální redukce početních stavů ovšem měla za následek ztrátu uměleckých kvalit u převážné většiny hudeb. Koncertní činnosti na veřejnosti byly samostatně schopny pouze posádkové hudby, Hudba čs. letectva a Ústřední hudba čs. armády. Ostatní hudby se zaměřovaly spíše na hudební doprovod při služební činnosti vojsk. Většina plukovních i divizních hudeb mimo jiné trávila každoročně čtyři až pět měsíců ve vojenských výcvikových prostorech. K případným veřejným vystoupením se musely slučovat dvě až tři hudby. Značná část jejich příslušníků vzhledem k nemožnosti odborného růstu ztratila motivaci ke službě a snažila se odejít z armády. Zlepšení neutěšeného stavu nepřineslo ani navýšení plánovaného početního stavu plukovních, brigádních, divizních a učilištních hudeb na 23 osob (včetně kapelníka) během listopadu 1955.
Nedostatečné personální obsazení vysokého počtu vojenských hudeb vedlo k jejich postupné redukci a zvýšení plánovaných počtů osob v jednotlivých hudbách. První etapa změn se uskutečnila v říjnu 1957. V jejím rámci zanikly plukovní hudby u střeleckých divizí na snížených počtech a mechanizovaných divizí na plných počtech, místo nichž vznikly početně silnější hudby divizní. Dosavadních 11 plukovních hudeb hradilo 5 hudeb divizních. Současně byly zrušeny hudby mechanizovaných pluků tankových divizí. V neposlední řadě v souvislosti se zánikem příslušných škol ukončily svoji činnost hudby Vojenského politického učiliště v Roudnici nad Labem a Zdokonalovací školy důstojníků pěchoty v Bruntále. Zbývající hudby byly personálně posíleny: plukovní na 28 vojáků, učilištní na 30, divizní, brigádní a posádkové na 34, přičemž hudba v Bratislavě měla čítat 44 osob. U všech druhů hudeb byly zastoupeny funkce kapelníka i dirigenta v důstojnických hodnostech. Druhá etapa změn proběhla koncem léta 1958, kdy zanikly hudby většiny učilišť (s výjimkou učiliště ve Vyškově), školního tankového pluku, dělostřelecké divize a tří rušených vševojskových divizí (8. md, 4. sd, 17. sd). Do struktury vojenských hudeb nadále patřilo 13 hudeb plukovních (u motostřeleckých pluků motostřeleckých divizí na plných počtech a Strážního pluku MNO), 7 hudeb divizních (1. td, 9.td, 13. td, 3. msd, 4. msd, 14. msd, 18. msd), jedna hudba brigádní (22. vb), čtyři hudby posádkové (Bratislava, Banská Bystrica, Brno, Trenčín), hudba vojenského učiliště ve Vyškově, Hudba čs. letectva v Hradci Králové a Ústřední hudba čs. armády (viz tabulka č. 4). I když plánované početní stavy zůstaly u jednotlivých druhů hudeb nezměněny, podařilo se snížit podíl nahrazování vojáků základní služby za vojenské profesionály. U 28 vojenských hudeb mělo být nadále zařazeno 1016 hudebníků, z toho 168 vojáků základní služby. Skutečný počet poddůstojníků z povolání ovšem k 31. lednu 1956 činil 710 osob a k 1. dubnu 1958 klesl na 644.
Počátkem 60. let došlo ve složení vojenských hudeb jen k minimálním změnám. Zanikla hudba 1. provozního pluku Praha (tj. původního Strážního pluku MNO) a od května 1963 začala jako samostatný útvar působit Posádková hudba Praha, která se vyčlenila ze složení Ústřední hudby a hospodářsky byla přičleněna k 308. strážnímu praporu pražské posádky. Již během léta 1960 se divizní hudba 18. msd přestěhovala společně s divizním velitelství z Košic do Prešova a hudba 22. výsadkové brigády z Prešova do Prostějova.
V září 1963 proběhla další z řady reorganizací vojenských hudeb. V jejím průběhu zanikly hudby motostřeleckých pluků u vševojskových divizí na plných počtech a místo nich se vytvořily početně silnější divizní hudby u 20. msd (Karlovy Vary), 19. msd (Plzeň), 15. msd (České Budějovice) a 2. msd (velitelství Sušice, hudba Klatovy), organizačně přičleněné k velitelství divize. Vlivem zvýšené motorizace se totiž snížil podíl hudebního doprovodu pochodujících vojsk a naopak do popředí začala vystupovat koncertní činnost, což vyžadoval početní posílení hudeb a jejich jiné vnitřní složení. Plukovní hudby na nové úkoly již nestačily. Současně se vytvořily posádkové hudby v Příbrami a Táboře, předurčené k plnění důležitých reprezentačních úkolů v rámci 1. a 4. armády, čímž se ukončila dosavadní praxe dočasného slučování dvou až tří hudeb pro uvedené účely. Z obdobných důvodů se zvýšil počet hráčů u již existujících posádkových hudeb v Brně a Trenčíně. K zabezpečení úkolů na teritoriu severočeského kraje vznikla Posádková hudba v Litoměřicích, takže nebylo nutno vysílat jiné hudby na vzdálenost 150 až 200 km. Po ukončení organizačních změn v čs. armádě působilo celkem 23 hudeb (viz tabulka č. 5), z toho 11 divizních (Slaný, Milovice, Karlovy Vary, Plzeň, Klatovy, České Budějovice, Písek, Havlíčkův Brod, Kroměříž, Olomouc, Prešov), 9 posádkových (Praha, Příbram, Tábor, Brno, Trenčín, Bratislava, Hradec Králové, Banská Bystrica, Litoměřice), jedna brigádní (Prostějov), jedna u vojenské školy (Vyškov) a Ústřední hudba čs. armády. V souhrnu se u hudeb předpokládalo zařazení 909 vojáků, přičemž plánovaný podíl vojáků prezenční služby klesl na 66 a měli je představovat především absolventi konzervatoří a akademií muzických umění. U většiny hudeb bylo systemizováno po 36 vojácích, zatímco u posádkových hudeb vyššího typu se předpokládalo zařazení 40 vojáků (v hudby v Bratislavě 46). Nejpočetnější zůstala Ústřední hudba, u které se počítalo s 91 vojenskými profesionály.
V následujících letech došlo ve struktuře vojenských hudeb pouze k minimálním úpravám, které byly většinou spojeny s organizačními změnami velitelství, u kterých se jednotlivé hudby nacházely. Po zrušení 14. td se její divizní hudba v létě 1966 změnila na Posádkovou hudbu Olomouc a stejný osud potkal v létě 1969 hudbu výsadkové brigády, která nadále figurovala jako Posádková hudba Prostějov. V důsledku reorganizace se v září 1966 dosavadní hudba 18. msd změnila na hudbu 14. td v Prešově. V říjnu 1968 byla hudba 13. td přesunuta z Milovic do Topolčan. V září 1973 vznikla hudba (respektive hudební četa) u nově zřízené Vysoké vojenské letecké školy v Košicích a na podzim 1979 se transformovala na samostatnou Posádkovou hudbu Košice. Na sklonku 80. let se u 24 vojenských hudeb předpokládalo zařazení 945 vojáků. Systemizované počty příslušníků jednotlivých typů hudeb zůstaly od roku 1963 nezměněny. Další vývoj vojenských hudeb významně ovlivnily společenské změny po listopadu 1989, spojené s postupným snižováním početních stavů armády.
Podstatná redukce vojenských hudeb nastala v říjnu 1991, kdy zanikly hudby u 2. msd (velitelství Sušice, hudba Klatovy), 3. msd (Kroměříž), 14. msd (Prešov), 19. msd (Plzeň), 1. td (Slaný), 4. td (Havlíčkův Brod), 9. td (Písek) a 13. td (Topolčany). Ze zbývajících divizních hudeb (20. msd a 15. msd) se vytvořily Posádková hudba Karlovy Vary a Posádková hudba České Budějovice. Kromě toho svoji činnost ukončily také Posádková hudba Příbram a Posádková hudba Prostějov. Již v září téhož roku byla vyčleněna vojenská hudba ze složení VVŠ PV a nadále působila jako Posádková hudba Vyškov.
V souvislosti se zánikem federálního státu a jeho armády byly od počátku roku 1993 převedeny do složení nově vzniklé Armády Slovenské republiky posádkové hudby v Bratislavě, Banské Bystrici, Košicích a Trenčíně. Součástí Armády České republiky se naopak staly posádkové hudby Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Karlovy Vary, Litoměřice, Olomouc, Praha, Tábor a Vyškov, společně s Ústřední hudbou čs. armády Praha, jejíž název se od června téhož roku změnil na Ústřední hudbu AČR. U zmíněných vojenských hudeb se předpokládalo zařadit 612 vojáků. Ústřední hudba měla čítat 91 vojáků, Posádková hudba Praha 65 osob, zatímco ostatní posádkové hudby měly mít po 57 příslušnících.
V následujících letech proces redukce vojenských hudeb pokračoval a byl spojen se snižováním početních stavů celé armády. Na sklonku roku 1994 svoji činnost ukončila hudba v Českých Budějovicích, v červenci 1997 hudby v Litoměřicích a Vyškově. V roce 2003 zanikly hudby v Brně a Karlových Varech. Stejný osud potkal v červnu 2008 Posádkovou hudbu Praha. V září 2009 byly zrušeny hudby Táboře a Hradci Králové (druhá z uvedených figurovala od léta 1996 do léta 1997 jako Posádková hudba letectva). V současné době působí pouze Ústřední hudba AČR a Vojenská hudba Olomouc, ve kterých je zařazeno okolo 140 profesionálních hudebníků.
Tabulka č. 1 – Plánovaná struktura vojenských hudeb od 1. října 1945
| Hudba | Posádka | Hudba | Posádka |
| Plukovní | |||
| ‑ pp 1 (5. div.) | České Budějovice | ‑ pp 19 (16. div.) *) | Kadaň |
| ‑ pp 2 (12. div.) | Litoměřice | ‑ pp 20 (10. div.) *) | Prešov |
| ‑ mop 3 (3. div.) | Kroměříž | ‑ mop 21 (1. div.) | Beroun |
| ‑ pp 4 (14. div.) | Hradec Králové | ‑ pp 22 (14. div.) | Jičín |
| ‑ mop 5 (1. div.) | Praha | ‑ pp 23 (9. div.) | Trnava |
| ‑ pp 6 (6. div.) | Brno | ‑ pp 24 (6. div.) | Znojmo |
| ‑ pp 7 (9. div.) | Nitra | ‑ pp 25 (2. div.) | Zvolen |
| ‑ pp 8 (7. div.) | Frýdek-Místek | ‑ pp 26 (2. div.) *) | Brezno |
| ‑ pp 9 (12. div.) | Chomutov | ‑ mop 27 (3. div.) | Uherské Hradiště |
| ‑ mop 10 (3. div.) | Hodonín | ‑ mop 28 (1. div.) | Praha |
| ‑ pp 11 (5. div.) | Písek | ‑ pp 29 (5. div.) | Jindřichův Hradec |
| ‑ pp 12 (2. div.) | Levice | ‑ pp 30 (14. div.) | Liberec |
| ‑ pp 13 (7. div.) | Šumperk | ‑ pp 31 (6. div.) | Jihlava |
| ‑ pp 14 (10. div.) *) | Levoča | ‑ pp 32 (10. div.) | Košice |
| ‑ pp 15 (16. div.) *) | Falknov | ‑ pp 33 (16. div.) | Cheb |
| ‑ pp 16 (11. div.) *) | Stříbro | ‑ pp 34 (7. div.) *) | Bruntál |
| ‑ pp 17 (9. div.) | Bratislava | ‑ pp 35 (11. div.) | Klatovy |
| ‑ pp 18 (11. div.) | Plzeň | ‑ pp 36 (12. div.) | Ústí nad Labem |
| Divizní | |||
| – ppr 39 (4. RD) | Trenčín | – ppr 44 (13. RD) | Mladá Boleslav |
| – ppr 43 (8. RD) | Olomouc | – ppr 38 (15. RD) | Čáslav |
| Tankového sboru | |||
| – u ? | Moravská Třebová ? | ||
| Ostatní | |||
| – hudba Hradní stráže | Praha | – hudba Vojenské akademie | Hranice |
*) Hudby u pěších pluků 14, 15, 16, 19, 20, 26, 34 budou zřízeny později.
Tabulka č. 2 – Plánovaná struktura vojenských hudeb od 1. října 1947
| Hudba | Posádka | Hudba | Posádka |
| Plukovní | |||
| ‑ pp 1 (5. div.) | Litoměřice | ‑ pp 11 (11. div.) | Písek |
| ‑ pp 29 (5. div.) | Jindřichův Hradec | ‑ pp 18 (11. div.) | Plzeň |
| ‑ pp 48 (5. div.) | Benešov | ‑ pp 35 (11. div.) | Klatovy |
| ‑ pp 10 (6. div.) | Brno | ‑ pp 2 (12. div.) | Litoměřice |
| ‑ pp 24 (6. div.) | Znojmo | ‑ pp 9 (12. div.) | Chomutov |
| ‑ pp 31 (6. div.) | Jihlava | ‑ pp 74 (12. div.) | Most |
| ‑ pp 7 (9. div.) | Nitra | ‑ pp 4 (14. div.) | Hradec Králové |
| ‑ pp 12 (9. div.) | Levice | ‑ pp 22 (14. div.) | Liberec |
| ‑ pp 39 (9. div.) | Bratislava | ‑ pp 36 (14. div.) | Mladá Boleslav |
| ‑ pp 14 (10. div.) | Poprad | ||
| ‑ pp 20 (10. div.) | Prešov | ||
| ‑ pp 32 (10. div.) | Košice | ||
| Brigádní | Divizní | ||
| – 2. brigády u ppr 79 | Banská Bystrica | – 1. RD u mopr 28 | Praha |
| – 7. brigády u ppr 34 | Opava | – 3. RD u mopr 3 | Kroměříž |
| – 13. brigády u ppr 77 | Dvory u K. Varů | – 4. RD u mopr 41 | Žilina |
| Tankového sboru | – 8. RD u mopr 21 | Čáslav | |
| – TS u mopr 6 | Olomouc | ||
| Ostatní | |||
| – hudba Hradní stráže | Praha | – hudba Vojenské akademie | Hranice |
| – hudba Instrukčního praporu | Milovice |
Tabulka č. 3 – Struktura vojenských hudeb od 31. prosince 1950
| Hudba | Posádka | Hudba | Posádka |
| Plukovní | |||
| – 1. pp / 1. pd | Janovice | – 10. pp / 6. pd | Mikulov |
| – 29. pp / 1. pd | Jindřichův Hradec | – 24. pp / 6. pd | Znojmo |
| – 48. pp / 1. pd | Jihlava | – 31. pp / 6. pd | Brno |
| – 23. pp / 2. pd | velitelství Nýrsko, hudba Sušice | – 7. pp / 13. pd | velitelství Senica, hudba Trenčín |
| – 25. pp / 2. pd | Klatovy | – 27. pp / 13. pd | velitelství Uherské Hradiště, hudba Kroměříž |
| – 26. pp / 2. pd | Vimperk | – 43. pp / 13. pd | Hodonín |
| – 11. pp / 11. pd | Stříbro | – 4. pp / 14. pd | Olomouc |
| – 18. pp / 11. pd | velitelství Tachov, hudba Plzeň | – 22. pp / 14. pd | Jeseník |
| – 35. pp / 11. pd | Domažlice | – 36. pp / 14. pd | Šumperk |
| – 2. pp / 12. pd | Hamrníky | – 28. mp / 5. md | Louny |
| – 9. pp / 12. pd | Cheb | – 38. mp / 5. md | Beroun |
| – 74. pp / 12. pd | Karlovy Vary | – 21. mp / 8. md | Čáslav |
| – 104. mp / 4. td | Jince | – 30. mp / 8. md | Benešov |
| Divizní | Ostatní | ||
| – 7. pd | velitelství Opava, hudba Frýdek-Místek | – Ústřední hudba čs. armády | Praha |
| – 9. pd | velitelství Trnava, hudba Bratislava | – hudba Hradní stráže | Praha |
| – 10. pd | Košice | – Hudba čs. letectva | Praha |
| – 3. td | Milovice | – hudba Pěchotní vojenské akademie | Lipníku nad Bečvou |
| – 4. td | Tábor | – hudba pěšího praporu 60 | Bruntál |
Tabulka č. 4 – Struktura vojenských hudeb od 1. října 1958
| Hudba | Posádka | Hudba | Posádka |
| Plukovní | Divizní | ||
| – 10. msp / 2. msd | Janovice | – 1. td | Slaný |
| – 11. msp / 2. msd | Klatovy | – 3. msd | Kroměříž |
| – 12. msp / 2. msd | Domažlice | – 4. msd | Havlíčkův Brod |
| – 51. msp / 15. msd | Č. Krumlov | – 9. td | Písek |
| – 62. msp / 15. msd | Prachatice | – 13. td | Milovice |
| – 68. msp / 15. msd | Vimperk | – 14. msd | Olomouc |
| – 57. msp / 19. msd | Stříbro | – 18. msd | Prešov |
| – 67. msp / 19. msd | Bor u Tachova | Posádková | |
| – 104. msp / 19. msd | Hamrníky | Bratislava | |
| – 49. msp / 20. msd | Mariánské Lázně | Banská Bystrica | |
| – 65. msp / 20. msd | Cheb | Brno | |
| – 74. msp / 20. msd | Karlovy Vary | Trenčín | |
| – Strážní pluk MNO | Praha | Ostatní | |
| Brigádní | – Ústřední hudba čs. armády | Praha | |
| – 22. vb | Prešov | – Hudba čs. letectva | Hradec Králové |
| Školní | |||
| – Vojenské učiliště | Vyškov |
Tabulka č. 5 – Struktura vojenských hudeb od 1. září 1963
| Hudba | Posádka | Hudba | Posádka |
| Divizní | Posádková | ||
| – 1. td | Slaný | Praha | |
| – 2. msd | Klatovy | Příbram | |
| – 3. msd | Kroměříž | Tábor | |
| – 4. td | Havlíčkův Brod | Brno | |
| – 9. td | Písek | Trenčín | |
| – 13. td | Milovice | Bratislava | |
| – 14. td | Olomouc | Hradec Králové | |
| – 15. msd | České Budějovice | Banská Bystrica | |
| – 18. msd | Prešov | Litoměřice | |
| – 19. msd | Plzeň | Brigádní | |
| – 20. msd | Karlovy Vary | – 22. vb | Prostějov |
| Školní | Ostatní | ||
| – Vyšší vojenské učiliště | Vyškov | – Ústřední hudba čs. armády | Praha |
Vývoj plánovaného složení plukovních hudeb v letech 1945 až 1963
1. 10. 1945: 31 vojáků (kapelník – škpt., dirigent – rotmistr, 10x hudebník – rotmistr, 11x hudebník – délesloužící poddůstojník, 1x hudebník – desátník, 2x hudebník – svobodník, 4x hudebník – vojín, vodič koně – vojín)
1. 10. 1947: 31 vojáků (1 důstojníků, 15 rotmistrů, 8 délesloužících poddůstojníků, 7 vojáků prezenční služby)
1. 10. 1949: 42 vojáků (15 důstojníků, 10 poddůstojníků z povolání, 17 poddůstojníků a vojínu prezenční služby)
31. 12. 1950: 24 vojáků (kapelník – škpt., dirigent – kpt., 2x hudebník – npor., 20x hudebník – rtn. z povolání)
1. 11. 1952: 20 vojáků (kapelník – kpt., 9x hudebník – staršina z povolání, 5x hudebník – svobodník, 5x hudebník – vojín)
1. 11. 1955: 23 vojáků (kapelník – kpt., 12x starší hudebník – staršina z povolání, 5x hudebník – svob., 5x hudebník – voj.)
1. 10. 1957: 28 vojáků (kapelník – kpt., dirigent – npor., 16x starší hudebník – staršina z povolání, 6x hudebník – svob., 4x hudebník – voj.)
1. 10. 1960: 28 vojáků (kapelník – kpt., dirigent – npor., 16x starší hudebník – prap., 6x starší hudebník – svob., 4x hudebník – voj.)