1800. Ráda bych se dozvěděla něco o jezdeckém pluku císaře Františka Josefa č. 11. (odpovídá Pavel Minařík)
Dragounský pluk č. 11 císaře Františka Josefa byl zřízen v Čechách v roce 1688 jako dragounský pluk generála polního strážmistra hraběte Heisslera. Z počátku byl doplňován verbováním z míst, kde se právě nacházel. Od roku 1781 k němu přicházeli rekruti z Moravy a Slezska, které od roku 1817 nahradili odvedenci z Čech a od roku 1853 branci z Haliče. V roce 1798 byl očíslován jako dragounský pluk č. 8, což se od roku 1802 změnilo na dragounský pluk č. 3. V roce 1860 byl reorganizován na kyrysnický pluk č. 11 a v roce 1867 se přeměnil na dragounský pluk téhož čísla. V roce 1848 se jeho čestným vlastníkem stal arcivévoda (od prosince téhož roku císař) František Josef. Počínaje rokem 1890 se doplňování pluku přeneslo na území tehdejšího II. sboru, tj. Dolního Rakouska a jižní Moravy. Během své existence pluk vystřídal několik desítek mírových posádek, k nimž mimo jiné z území dnešní České republiky patřily Lipník (1831 až 1832), Prostějov (1832 až 1846), Opava (1846 až 1847), Slaný (1850 až 1851), Dobřany a Prostějov (1851 až 1854). Od roku 1912 byl dislokován v Brně (kromě 2. oddílu /korouhve/ v Hodoníně a náhradního kádru ve Stockerau), přičemž tvořil součást 9. jezdecké brigády. Po vyhlášení války se pod velením plk. Antona Leitera přesunul na haličské bojiště, kde byl zařazen do složení 9. jezdecké divize 1. armády gen. Dankla.
1799. Existují někde údaje o počtu zajatých Čechů během první světové války a to jak na ruské frontě, tak na italské frontě? Pokud byste mne nasměrovali, jestli existují někde na internetu, podobné údaje o počtu zajatých Maďarů a Rakušanů, budu Vám velmi vděčný. Primární můj dotaz se ale týká počtu zajatých Čechů. (odpovídá Pavel Minařík)
Odhaduje se, že v době bitvy u Zborova se v ruském zajetí nacházelo cca 200-250 tisíc zajatců české a slovenské národnosti. Koncem roku 1917 se počet zajatých Čechu a Slováků v Itálii pohyboval okolo 30 tisíc. Po skončení války byl odhadován na 100 tisíc. Dále se můžete zkusit podívat do knihy Ivana Šedivého „Češi, české země a velká válka 1914-1918“ vydané v roce 2001.
1798. Bylo by možné zjistit, které části armády zajišťoval tel. prapor 6, popřípadě které jednotky vznikly na jeho základě v roce 1938? (odpovídá Pavel Minařík)
Telegrafní prapor 6 měl při mobilizaci v září 1938 za povinnost stavět následující útvary:
Hlavní velitelství
– telegrafní prapor 91 (s telegrafní rotou, radiotelegrafní rotou a naslouchací rotou)
– stavební telegrafní rota 91
– Ústředna polních pošt
2. armáda
– telegrafní rota 105
– polní pošta 61 a 64
Hraniční pásmo XIII
– telegrafní prapor 63 (s telegrafní rotou a radiotelegrafní rotou)
– polní pošta 37
– telegrafní park 63
Hraniční oblast 36
– telegrafní prapor 36 (s telegrafní rotou a radiotelegrafní rotou)
– polní pošta 6
Hraniční oblast 37
– telegrafní prapor 37 (s telegrafní rotou a radiotelegrafní rotou)
– polní pošta 7
IV. sbor
– telegrafní prapor 54 (s telegrafní rotou a radiotelegrafní rotou)
– polní pošta 44
7. divize
– telegrafní prapor 7 (s telegrafní rotou a radiotelegrafní rotou)
– polní pošta 19
8. divize
– telegrafní prapor 8 (s telegrafní rotou a radiotelegrafní rotou)
– polní pošta 20
2. rychlá divize
– telegrafní prapor 82 (s telegrafní rotou a radiotelegrafní rotou)
– telegrafní rota 182 a 186
– polní pošta 50
zápolní útvary
– náhradní telegrafní rota 6,
– cvičná radiotelegrafní stanice VI.
1797. Můj děda (Karel Srp, 1876) absolvoval 1. světovou válku, ale zatím nevím u jakého útvaru. V jeho Kmenovém listu, kde je záznam o základní vojenské službě a následujících voj. cvičeních je vždy razítko: TRAINREGIMENT No. 3, TRAINDIVIZION No. 8, TRAINESKADRON No. 9. Při mobilizaci v roce 1914 se zřejmě hlásil v Praze (K.k. LANDWEHR-ERGÄNZUNGSBEZIRKSK-KOMMANDO Nr. 8). Jedna z Vašich odpovědí (dotaz čís. 960) se zabývala historií 3. pěšího pluku, ale to se asi jednalo o jiný vojenský útvar. Moje otázka: co to bylo za útvary, u kterých děda sloužil před 1. svět. válkou a zda je možné, že v jejich řadách také tuto válku absolvoval a přežil? (odpovídá Pavel Minařík)
Váš dědeček sloužil v Praze u 9. vozatajské eskadrony 8. vozatajského oddílu 3. vozatajského pluku. Uvedená eskadrona zabezpečovala 9. pěší divizi (Praha) VIII. sboru (Praha). Při mobilizaci se hlásil u císařsko-královského zeměbraneckého doplňovacího okresního velitelství č. 8 v Praze. S největší pravděpodobností tudíž sloužil u zeměbraneckého pěšího pluku č. 8 (tvořil součást 21. zeměbranecké pěší divize), ovšem mohl být zařazen také u svého mírového útvaru (válečné tažení by prodělal s 9. pěší divizí), případně u zcela jiného vojenského útvaru doplňovaného odvedenci z Prahy a okolí.
1796. Můžete mi, prosím, potvrdit, zda velitelství 20. pěší brigády bylo v Hradci Králové od r. 1870 do r. 1914. (odpovídá Pavel Minařík)
Ve schematismu rakousko-uherské branné moci jsou sídla brigádních velitelství uváděna teprve od roku 1890, počínaje kterým je až do roku 1914 velitelství 20. pěší brigády psáno v Hradci Králové. Je pravděpodobně, že se zde nacházelo již dříve, ale ve schematismech z let 1867 až 1871 jsou v rámci X. Truppen-Division (tj. pozdější 10. Infanterietruppendivision), jejíž velitelství se v roce 1870 přemístilo z Prahy do Josefova, zmiňovány jen 1. až 3. brigáda (poslední z nich byla tvořena jezdeckými pluky), bez uvedení jejich sídla. V následujících ročnících 1872 až 1889 není složení divizí ve schematismech vůbec zmiňováno.
Velitelství 20. pěší brigády vzniklo v roce 1876 přečíslováním dosavadního velitelství 2. pěší brigády 10. Infanterie-Truppen-Division. V říjnu 1878 bylo rozpuštěno a k jeho obnovení došlo o rok později na základě velitelství 51. pěší brigády dosavadní 26. Infanterie-Truppen-Division, která se změnila na Lanwehr-Truppen-Division Josefstadt (k číslu 26 se vrátila v červenci 1901).
1795. Prosím o informaci, kde byl nasazen 6. dragounský pluk v období 1. světové války, konkrétně v letech 1916-1917, kdy byl prohlášen jeden z našich předků Augustin Adam nezvěstným. (odpovídá Pavel Minařík)
Dragounský pluk č. 6 tvořil součást 6. jezdecké divize, která se v letech 1916-17 nacházela na ruské frontě u 7. armády ve východní Haliči a Bukovině (např. na jaře 1916 ve sboru podmaršálka Hadfyho společně s 21. zeměbraneckou pěší divizí gen. Podhajského, v létě 1916 v německém sboru genpor. Kraewela či na jaře a v létě 1917 u XI. sboru podmaršálka Habermanna). Bližší informace najdete v knize „Österreich-Ungarns letzter Krieg“ (1.-7. díl, Wien 1930-38).
1794. Při genealogickém pátrání jsem zjistila, že jeden z mých předků sloužil na konci 19. století u 11. hulánského pluku. Zajímaly by mne bližší podrobnosti o tomto pluku, jakých operací se zúčastnil. Existuje také nějaká literatura a případně fotodokumentace? (odpovídá Pavel Minařík)
Základní informace o hulánském pluku č. 11 najdete v odpovědi na dotaz čís. 1250. V letech 1848-49 se podílel na potlačování protihabsburského povstání v Uhrách. V prusko-rakouské válce byl zařazen u 3. záložní jezdecké divize Severní armády a zúčastnil se bitvy u Hradce Králové. Podrobnosti k jeho bojovému nasazení najdete v knize Alphonse von Wrede, „Geschichte der k. und k. Wehrmacht, III. Band, 1. Hälfte“, vydané ve Vídni v roce 1901.
1793. Napsali českoslovenští předváleční generálové nějaké zajímavé vojensko-teoretické knihy, které by se daly přirovnat třeba k „Achtung Panzer“ od Guderiana? (odpovídá Pavel Minařík)
Českoslovenští předváleční generálové napsali řadu vojensko-teoretických prací. Například generál Silvestr Bláha napsal v roce 1932 knihu „Nástin spolupráce politiky a strategie: studie problému vedení války s konkrétním příkladem“, v roce 1933 pak knihu „Branná politika a demokracie“. Generál Jindřich Bejl napsal v roce 1935 knihu „Než válka započne: ochrana hranic a vnitrozemí“, generál Václav Kuneš vydal v roce 1936 knihu „Sbor a divise v útočném boji“, generál Václav Volf ve stejném roce pak knihu „Sbor a divise v obranném boji“. Generálu Sergeji Vojcechovskému vyšla v letech 1933, 1935 a 1938 dokonce trojdílná práce „Úvahy o řízení operací a boje podle příkladů ze světové války“. Žádná z těchto ani dalších knih našich předválečných generálů ovšem nedosáhla významu a věhlasu „Achtung Panzer“. Pro zajímavost lze uvést, že pozdější poválečný generál František Papoušek napsal v roce 1935 knihu „Tanky v boji: taktické použití a praktické příklady k němu“.
1792. Vážení, můj polský kolega se zajímá o sestavu a stavy jednotek Československé armády v létech 1933 – 1936. Některé údaje jsem dohledal na vašich stránkách a některé v Encyklopedii Branné moci Republiky československé 1920-1938. Část odpovědí jsem však nemohl dohledat. Proto Vás prosím o odpovědi na následující otázky:
1) Jaké byly mírové početní stavy čs. armády v létech 1933-1936?
2) Jaké byly mírové stavy osob a výzbroje pěších pluků, horských pěších pluků, hraničářských praporů a pluků útočné vozby v těchto létech? Ve Vojenských dějinách Československa jsou uvedena schémata a početní stavy mírových pěších, horských pěších pluků a hraničářských praporů dle stavu v roce 1929. Byl tento stav platný i v létech 1933-1936?
3) Ve výzbroji čs. armády byly po I. světové válce francouzské 7,5 cm kanony vz. 1897, 10,5 cm kanony vz 13 a 15,5 cm houfnice vz. 17. Ze stavu zbrojního materiálu ke dni 18.3.1939 vyplývá, že ve výzbroji bylo ještě 38 kanonů vz. 1897. Byly tyto kanony a houfnice ve výzbroji některých děl. pluků nebo oddílů ještě v létech 1933-1936?
4) Jakými minomety nebo kanony byly vyzbrojeny dělostřelecké čety technických rot před zavedením do výzbroje 8 cm minometu vz. 36?
5) Horské dělostřelecké jednotky využívaly pro přepravu děl soumary. V Janouškově Československém dělostřelectvu je uvedeno, že válečný horský dělostřelecký pluk měl 778 koní a 307 soumarů. Jednalo se výlučně o koně, nebo byla využívána i jiná zvířata (třeba muly)?
6) Jaké úkoly v rámci ženijního vojska plnil Strojní prapor?
Děkuji za vaše odpovědi.
(odpovídá Pavel Šrámek)
1) Do roku 1935, kdy existovala 18-ti měsíční vojenská služba byly mírové početní stavy čs. armády proměnlivé, a to 140 000 osob (tzv. zimní stav) a 100 000 osob (tzv. letní stav). Po zavedení dvouleté vojenské služby v roce 1935 činil mírový početní stav 150 000 osob.
2) V roce 1935 byly stanoveny následující mírové počty pěchoty:
– pěší pluky o 3 plných praporech: 1515-1587 osob, 1566-1640 pušek, 252-281 pistolí, 81 LK, 24 TK, 2 minomety a 3 protitankové kanony,
– pěší pluky o 2 plných a 1 rámcovém praporu: 1087-1159 osob, 1127-1201 pušek, 191-220 pistolí, 54 LK, 16 TK, 2 minomety a 3 protitankové kanony,
– horské pěší pluky: 1557 osob, 1609 pušek, 252 pistolí, 81 LK, 24 TK, 2 minomety, 2 protitankové kanony,
– hraničářské prapory: 592 osob, 610 pušek, 104 pistolí, 27 LK, 8 TK, 2 minomety a 2 protitankové kanony (motorizovaný hraničářský prapor měl 719 osob, 739 pušek, 157 pistolí, 27 LK, 8 TK, 2 minomety a 4 protitankové kanony).
3) Uvedené kanony a houfnice s největší pravděpodobností nebyly ve výzbroji dělostřeleckých pluků, mohly být ale využívány pro výcvikové účely, např. v Dělostřeleckém učilišti.
4) Technické roty byly vyzbrojeny 9 cm minometem vz. 17.
5) Pokud je nám známo používali se pouze koně.
6) Strojní prapor byl určen pro strojní práce, především spojené s udržováním silnic, a pro práce elektrotechnické. Jeho strojní a elektrotechnická rota byly vybaveny vrtacími soupravami, silničními válci, drtiči štěrku a elektrocentrálou, jeho světlometná rota pak světlomety pro pozemní osvětlování.
1791. Hraničářský prapor 5: Zajímalo by mě bojové nasazení výše zmíněného praporu v roce 1938. Z jakých rot se prapor skládal a jak vypadala límcová čísla praporu? Mám na mysli, zda byla obdélníková, či trojúhelníková. (odpovídá Pavel Šrámek)
Hraničářský prapor 5 byl podřízen Skupině 1 a bránil hlavní obranné postavení v západních Čechách. Konkrétně se jednalo o úsek Krásný Hrad – Boč, velitelství praporu bylo v Doupově. Další informace včetně map naleznete v knize Bedřicha Hamáka a Ivo Vondrovského „Mobilizovaná československá armáda 1938“.
Hraničářský prapor se skládal ze čtyř rot (z toho tři pěší a jedna kulometná) a technické roty. Límcová čísla praporu byla obdélníková, jeho příslušníci měli ještě hlavu psa na límcových výložkách.
1790. Prosím o sdělení detailů o barvách uniforem Ozbrojené jednoty a NG. Také mě zajímá, co znamená číslo 1 na nárameníku. V popisu jsem provizorně použil informace z Vaší odpovědi na dotaz 1102. Budu rád, když mi dovolíte něco z nich nakonec použít. Vyobrazení je na www.mojepoklady.wz.cz. Stránky nemám moc pěkné. Stále na nich pracuji, ale moc se mi nedaří. Také vhodných fotografií mám málo. Mám tam ale zámecké gardy. (odpovídá Pavel Šrámek)
O uniformách Národních gard nemáme bohužel informace, víme jen o snímku, který je v knize Vladimíra Hrubého „Hraničářský prapor 2“ na straně. 57. Zkuste se ale obrátit na některý státní okresní archiv, v němž se materiály Národní gardy dochovaly (např. Státní okresní archiv Mladá Boleslav – Národní garda 21 města Mnichovo Hradiště, Státní okresní archiv Nymburk – Národní garda 25 města Poděbrad nebo Státní okresní archiv Náchod – Národní garda 62 Červený Kostelec), zda by tam k tomu něco nebylo. Číslo na nárameníku by mohlo znamenat číslo Národní gardy v daném městě nebo obci (kromě výše uvedených čísel měla např. číslo 99 Národní garda ve Zlíně).
1789. Rád bych se něco dozvěděl o přípravách a průběhu výjimečného stavu, který byl vyhlášen na území Slovenska 9.3.1939. V literatuře je tato událost popsána vždy jen několika větami. Zajímalo by mne, které vojenské a četnické formace se podílely na této akci. Jejich počty, dislokace, úkoly, bojové nasazení, úspěchy, neúspěchy, jak probíhala tato operace z časového hlediska, kdy došlo k podřízení této operace slovenským orgánům, jak se dostal generála Homola ze Slovenska atd. V této souvislosti mne zajímá, jak reagovalo MNO na situaci dne 14.3. Kdy byl vydán rozkaz k vyklizení Podkarpatské Rusi a kým. Jak probíhalo zajištění nové východní hranice. Kolik vojáků české národnosti bylo umístěno na Slovensku. Jak probíhalo rozdělení a předání armádních formací vznikajícímu ministerstvu obrany Slovenského štátu. Kdo přebíral velení na jednotlivých úrovních, jak a kdy probíhal odsun českých vojáků, do kterých posádek v českých zemích byli přesunutí atd. Děkuji (odpovídá Pavel Šrámek)
Dočasné převzetí moci československou armádou v březnu 1939 je dosud nezpracovaným tématem, jak správně píšete v literatuře je to popsáno vždy jen několika větami. Jediný nám známý článek na toto téma pochází od historičky Zlaticy Zudové-Leškové a lze si ho přečíst na našem webu v části „Čs. armáda – Předválečná – Od našich čtenářů“.
Pokud jde o přebírání velení po vyhlášení samostatného slovenského státu, Krajinské vojenské velitelství v Bratislavě převzal pplk. gšt. Ferdinand Čatloš, který byl současně ministrem národní obrany. Velitelem V. sboru v Trenčíně se stal mjr. gšt. Štefan Jurech, VI. sboru ve Spišské Nově Vsi pplk. gšt. Augustín Malár, velitelem VII. sboru v Banské Bystrici mjr. pech. Ján Imro. U divizí, převzal 9. divizi mjr. Bodický, 10. divizi škpt. Markus, 11. divizi mjr. Kuna, 15. divizi škpt. Kristín, 16. divizi mjr. Turanec, 17. divizi mjr. Širica a 3. rychlou divizi škpt. Dúbravec. Další podrobnosti můžete najít v 5. dílu „Vojenských dejin Slovenska“, který vyšel v Bratislavě v roce 2008.
1788. Chtěl bych se zeptat:
a) Jaké bylo válečné složení týlových útvarů u I. – VIII. sboru a HP XI – XVI ve dne 30.09.1938?
b) Jaká náhradní tělesa byla u I. – VII. sborové oblasti?
c) Jaké bylo složení a výzbroj dělostřeleckých zpravodajských oddílů 30.09.1938? (odpovídá Pavel Šrámek)
a) Velitelství sborů disponovala zbrojním parkem (čtyři hrubé dělostřelecké muniční kolony, dvě dělostřelecké pracovní roty, dvě pojízdné zbrojní dílny a záloha zbrojního materiálu), ženijním parkem, telegrafním parkem, třemi polními nemocnicemi, dvěma desinfekčními kolonami, dvěma zubními ambulancemi, dvěma zdravotnickými automobilními kolonami, intendančním parkem, skupinou polních pekáren (o třech polních pekárnách), skupinou polních jatek (o dvou polních jatkách), veterinární ambulancí, zálohou koní, automobilním parkem (automobilní dílny a záloha automobilního materiálu), dvěma nákladními autokolonami, dvěma vozatajskými kolonami, polní poštou a třemi pracovními rotami.
Velitelství hraničních pásem disponovala jedním zbrojním parkem (dvě nebo tři hrubé dělostřelecké muniční kolony, dělostřelecká pracovní rota, dvě pojízdné zbrojní dílny a záloha zbrojního materiálu), ženijním parkem, telegrafním parkem, třemi polními nemocnicemi, dvěma desinfekčními kolonami, dvěma zubními ambulancemi, dvěma zdravotnickými automobilními kolonami, intendančním parkem, skupinou polních pekáren, skupinou polních jatek, veterinární ambulancí, zálohou koní, automobilním parkem (automobilní dílny a záloha automobilního materiálu), dvěma nákladními autokolonami, dvěma vozatajskými kolonami, polní poštou a třemi pracovními rotami.
b) Obecně lze říci, že se jednalo o posádková velitelství, posádkové správy, náhradní tělesa pěchoty, dělostřelectva, jezdectva, letectva, ženijního a telegrafního vojska, sborové nemocnice, posádkové nemocnice, sborové proviantní sklady, doplňovací okresní velitelství, sborové zbrojnice, nádražní velitelství apod. Jejich přesný výčet vzhledem k velkému počtu neuvádíme.
c) Dělostřelecké zpravodajské oddíly 1 až 4 se skládaly z pozorovací, zvukoměrné a balonové roty, přičemž oddíly 2 a 4 zřejmě balonovou rotu neměly. Jejich úkolem bylo řídit palby a provádět dělostřelecký průzkum pro oddíly těžkého dělostřelectva, takže kromě osobních zbraní svých příslušníků žádnou další výzbroj neměly.
1787. Obracím se na Vás s prosbou o možných informacích k „třetímu pěšímu pluku“, který byl údajně založen v roce 1940 ve Francii. Pravděpodobně nezasáhl do bojových operací, pro nedostatek mužstva. Na památku jeho vzniku byl vyroben pamětní odznak 3. p.pluku. Tento odznak vlastním, ale zajímala by mě historie uvedeného pluku a další možné informace kolem něj. (odpovídá Pavel Šrámek)
Dne 6.1.1940 nařídila československá vojenská správa ve Francii organizaci pěší divize o třech pěších plucích (číslo 1, 2 a 3) a jednom dělostřeleckém pluku. Protože se však nepodařilo získat příslušné množství odvedenců, bylo v dubnu 1940 rozhodnuto redukovat divizní pěchotu na dva pěší pluky (číslo 1 a 2). Pěší pluk 3 byl ponechán jako rámcový a část mužů předal pěšímu pluku 1 a dělostřeleckému pluku. Při další reorganizaci v květnu 1940 bylo rozhodnuto ponechat z pěšího pluku 3 pouze velitelsko-organizační kádr a všechny ostatní vojáky použít na doplnění stávajících jednotek. Po vypuknutí války zůstal pěší pluk 3 v týlu, ustoupil spolu s dalšími částmi československé pěší divize na jih Francie, odkud 23.6.1940 odplul přes Gibraltar do Velké Británie. Další podrobnosti (např. organizaci nebo personální složení) naleznete v knize Gustava Svobody „1. Československá divize ve Francii (1939-1940)“ z roku 2010.
1786. Chtěl bych se vás zeptat na seznam všech věcí, které měl mít voják československé armády při sobě v rámci plné polní. Popřípadě v jakém dokumentu lze tuto informaci zjistit. Mně se zatím podařilo zjistit, že na jednoho vojáka připadala 1 přikrývka, 1 stanový dílec a 1 stanový kolík, lžíce, vidlička, nůž a sáček na příbor, dvoudílná jídelní miska s obalem, krabička na sůl, kartáč na ruce, kartáč na zuby, kartáč na šaty, kartáč na bláto, kartáč na leštění obuvi, mazáček na obuv, 4 velké a 6 zinkových knoflíků, jehelníček, dvě jehly, 40 m nití (20 m bílých a 20 m khaki), 1 nůžky, 1 hřeben, 1 zrcátko, 2 ručníky, 2 kapesníky, 3 ustrojovací řemínky. Je tento výčet úplný? Jaké druhy a počet obvazů měl voják při sobě? Jaké součástky oděvu se mužstvu vydávaly pro zimní měsíce? Zajímá mě především stav u pěchoty na konci třicátých let. (odpovídá Pavel Šrámek)
Požadované informace byste měl nalézt v dobových předpisech čs. armády. Například rozdělení výstroje dle funkcí a hodnostních tříd je uvedeno v rozsáhlé tabulce, která je přílohou Sborníku důvěrných výnosů MNO čl. 18/1928, další detaily jsou ve služebním předpisu P-II-1a-8 „Druhy ústroje pěšího vojska“. Podrobně se této problematice věnují webové stránky Klubu vojenské historie Hraničářský pluk 19 (www.hp19.cz) v části „Výstroj a Předpisy“.