Československá armáda

Autor: Pavel Šrámek

168

2450. Dobrý den. Prosím o informace o historii VÚ 3276 Jihlava. Děkuji a zdravím. (odpovídá Pavel Minařík) Vámi uvedený útvar se vytvořil počátkem října 1952 v posádce Pardubice jako 8. samohybný prapor (VÚ 3276) formou vyčlenění dosavadního samohybného praporu ze složení 23. tankosamohybného pluku (VÚ 1035) sídlícího ve stejné posádce. Oba útvary podléhaly velitelství 8. mechanizované divize (Kolín). Výzbroj 8. samohybného praporu tvořila samohybná […]

Válečné složení vyšších jednotek k 1. 12. 1923

ARMÁDY I. armáda armádní telegrafní rota I, armádní radiotelegrafní rota I II. armáda armádní telegrafní rota II, armádní radiotelegrafní rota II III. armáda armádní telegrafní rota III, armádní radiotelegrafní rota III IV. armáda armádní telegrafní rota IV, armádní radiotelegrafní rota IV PĚŠÍ DIVIZE 1. pěší divize 1. pěší brigáda: pěší pluk 5, pěší pluk 28 […]

Organizace čs. vojenského letectva v roce 1938

Letecký pluk 1 Hradec Králové (podřízen ZVV Praha) – velitelství (Hradec Králové) – technická letka (Hradec Králové) – 4. letka (pozorovací, Plzeň, od listopadu Praha-Kbely) – 11. letka (pozorovací, Praha-Kbely) – I. peruť (Hradec Králové) — letka 1 (pozorovací, Hradec Králové) — letka 2 (pozorovací, Praha-Kbely, pak Tábor) — letka 61 (zvědná, Hradec Králové) – […]

Ivo Vondrovský: Situační zprávy německé armády z roku 1938 (8)

                                                                                   Velmi spěchá! Vrchní velitelství pozemního vojska                                                Berlín, 3. října 1938 Az. 3 a/n 59 3. odd. (IV) gen. št. pozem. vojska             č. 2330/38 g                                                                           T a j n é                                                            Situační zpráva č. 50 Věc: Česko-Slovensko             1.)        Vojenské vyklízení oblastí určených k obsazení německými oddíly pokračuje dle plánu.                         Žádný odpor nebo za […]

Ivo Vondrovský: Situační zprávy německé armády z roku 1938 (7)

Vrchní velitelství pozemního vojska                                                Berlín, 23. září 1938 Az. 3 a/n 59 3. odd. (IV) gen. št. pozem. vojska             č. 2130/38 g                                                                           T A J N É!                                                            Situační zpráva č. 42 Věc: Československo 1.)        Českosl. vláda dne 22. 9. odstoupila. Nově byla obsazena následovně:             Ministerský předseda: Generál Syrový (dosud generální inspektor armády). […]

Přehledy hodností a stavovských skupin

Vojenské osoby podle hodnosti (1926) I. Důstojníci 1. Generálové – generál II. hodnostní třídy – generál III. hodnostní třídy – generál IV. hodnostní třídy – generál V. hodnostní třídy 2. Důstojníci vyšší – plukovník – podplukovník – major – štábní kapitán 3. Důstojníci nižší – kapitán – nadporučík – poručík – podporučík II. Rotmistři – […]

Ztráty velitelského sboru československé branné moci v letech 1939 až 1945[1]

Otištěno: Ozbrojené síly a československý stát IV, Brno 2024, s. 165-175. Po okupaci českých zemí Německem v březnu 1939 byla československá branná moc během několika měsíců rozpuštěna a její příslušníci si museli hledat nové uplatnění. Mnozí z nich se s tímto stavem nehodlali smířit a rozhodli se bojovat proti okupantům, ať již doma, nebo v zahraničí. V tomto boji během více […]

Polní pošty na podzim 1938

Dislokace zachycuje stav začátkem října. Polní pošta Podřízena Dislokace Krycí název Poznámka 1 Hraniční oblast 31 Veselí n. Lužnicí-Mezimostí ? zahájení 1.10. 2 Hraniční oblast 32 Plzeň ? zahájení 1.10. 3 Hraniční oblast 33 Český Dub, pak Mnichovo Hradiště ? zahájení 1.10. 4 Hraniční oblast 34 Josefov, pak Hradec Králové ? zahájení po 1.10. 5 […]

Nástupová sestava československé branné moci 11. října 1938

Jednotka Krycí název Stanoviště velitele Velitel Náčelník štábu Hlavní velitelství Palacký Praha arm. gen. L. Krejčí brig. gen. B. Fiala           I. armáda Havlíček Kutná Hora arm. gen. S. Vojcechovský plk. gšt. L. Kašpárek I. sbor Smetana Votice div. gen. J. Šípek plk. gšt. Č. Kudláček – 5. divize Bezruč Písek […]

Generálové ve výslužbě povolaní na podzim 1938

Jméno a příjmení Data Hodnost Dosažena Poslední funkce Výslužba Funkce za mobilizace Poznámka Bárta Miloslav 1876-1950 brig.gen. 01.05.1928 ZV-ZVV Košice 01.01.1931 V-cizích dobrovolníků   Bartoš František 1880-1946 div.gen. 01.07.1933 V-2.divize 01.01.1935 V-velitelství ČV-sever popraven za kolaboraci Bílý Josef 1872-1941 arm.gen. 26.06.1931 V-ZVV Praha 01.07.1935 V-velitelství M popraven Němci Číla Antonín Mikuláš 1883-1983 brig.gen. 28.06.1923 P-OKV […]

Memoranda Hlavního štábu ze září 1938

Memorandum členům Nejvyšší rady obrany státu z 9. září 1938 MEMORANDUM.             V nynější napjaté době naše armáda, více než kterákoliv jiná složka našeho státního útvaru, je pochopitelně zvlášť citlivá na jakýkoliv počin odpovědných činitelů státu, který by – ať už oprávněně nebo ne – ukazoval na jakoukoliv, třeba zdánlivou slabost při hájení jejich autority, a […]

Československá vojenská plavidla v roce 1938

Stav ke dni 1. 7. 1938 Hlídková loď „President Masaryk“ počet kusů: 1 (Dunaj) značka: P.M. rozměry: 50 m (délka), 6 m (šířka), 2.5 m (výška boku), 1.07 m (ponor) výtlak: 230 tun materiál trupu: pancíř a železo strojní zařízení: 2 parní turbíny, naftové kotle, 2300 HP akční rádius: 23 hodin výzbroj: 4 kanony 6.6 […]

167

2440. Nevíte, jestli se dá někde dohledat nějaký podrobnější popis cvičení na linii LO u Ješína 30. 8. – 4. 9. 1938? (odpovídá Pavel Šrámek) O uvedeném cvičení se zmiňuje publikace „Československé opevnění 1935-1938“ z roku 1998, kde se na straně 11 uvádí: „Pro ověření taktiky boje v lehkém opevnění proběhlo ve dnech 30. srpna až 4. září 1938 zvláštní cvičení vojsk na […]

166

2430. Dobrý den, nevíte něco o Poddůstojnické škole ve Vratimově? Děda tam byl na vojně, jinak sloužil u 14. technického praporu v Karviné. Dalo by se říct, že to byl ještě PTP? Jednalo se o období 1.11.1954–1.11.1956. Byl u 4. a 5. technické roty. Byl vyučen za baníka. Na internetu jsem o PŠ Vratimov nic nenašel. Děkuji za […]

Ivo Vondrovský: Situační zprávy německé armády z roku 1938 (6)

Tajné Vrchní velitelství pozemního vojska                                                            Berlín, 15. září 1938 Az. 3 a/n 59 3. odd. (IV) gen. št. pozem. vojska č. 1991/38 g. Situační zpráva č. 35 Věc: Česko-Slovensko             I. Všeobecně: 1.) Mnohé zprávy ukazují, že v Československu je od 14. 9. 06.00 hod. v běhu všeobecná tajná mobilizace. Má být povoláno 8 úplných ročníků. Má […]

165

2420. Nemáte údaje o dislokaci pozorovací letky 12 ve druhé polovině září 1938? Byla tou dobou na Slovensku? (odpovídá Pavel Šrámek) Po vyhlášení mimořádných opatření 13. 9. 1938 byla letka 12 na letišti Spišská Nová Ves, což bylo její mírové letiště. Těsně předtím byla v Kamenici nad Cirochou, a to zřejmě na cvičení. Dne 18. […]

Ivo Vondrovský: Situační zprávy německé armády z roku 1939

Vrchní velitelství pozemního vojska                                                                          Berlín, 15. března 1939. 1. odd. (III) gen. št. pozem. vojska Č. 382/39 taj.  V e l m i   s p ě c h á ! Tajné Situační zpráva I. Na rozkaz Vůdce a nejvyššího velitele branné moci probíhají od 14. 3. 39 opatření předvídaná pro případ Südost [Jihovýchod]. K provedení říšskou vládou […]

Ze vzpomínek Františka Havla

na květen 1938: Henleinovcům se podařilo terorem pohltit všechny německé politické strany kromě sociálních demokratů a komunistů, a tak měli zdrcující vítězství ve volbách předem zajištěno. V rozvášněném německém pohraničí převládal názor, že volební vítězství za Hitlerovy pomoci povede k odtržení sudetského území. Provokace sudetoněmecké strany šly tak daleko, že její vedení vydalo 20. května prohlášení, že […]

Ivo Vondrovský: Situační zprávy německé armády z roku 1938 (5)

Tajné Vrchní velitelství pozemního vojska                                                                               Berlín, 12. srpna 1938 Az. 3 a/n 59 3. odd. (IV) gen. št. pozem. vojska Č. 1580/38 g. Věc: Československo Situační zpráva č. 28 I. Všeobecně             a) Zesílené obsazení pohraničí je v zásadě udržováno. Obsazení politické hranice, jakož i předpolí opevnění, se zdá být v rozsáhlejším měřítku a plánovitější než […]

163

2400. Dobrý den, před nějakým časem jsem zjistil, že nedaleko Bělé pod Bezdězem, kde žiji, bývalo vojenské letiště, kde v roce 1927 došlo k havárii a pádu letadla. Bohužel toto jsou jediné informace, které se mi podařilo dohledat. Jsem velký nadšenec do historie města a rád bych získal nějaké další informace o tomto letišti. Nemáte nějaké informace, […]

Ivo Vondrovský: Situační zprávy německé armády z roku 1938 (4)

Tajné Vrchní velitelství pozemního vojska                                                                        Berlín, 12. července 1938 Az. 3 a/n 59 3. odd. (IV) gen. št. pozem. vojska Č. 1350/38 g. Věc: Československo Situační zpráva č. 21 V souvislosti s očekávaným vyhlášením „Statusu národnostních menšin“, které má údajně nastat v polovině měsíce, je v Československu patrné opětné zvýšení vnitropolitického napětí. Zdá se, že nepokoje ze strany […]

Ivo Vondrovský: Situační zprávy německé armády z roku 1938 (3)

Tajné Vrchní velitelství pozemního vojska                                                                        Berlín, 27. května 1938 Az. 3 a/n 59 3. odd. (IV) gen. št. pozem. vojska Č. 1030/38 g.  Věc: Československo Situační zpráva č. 14 1./ I když v posledních dnech nedošlo k významným nepokojům, v sudetoněmecké pohraniční oblasti stále přetrvává napětí, Vojenská opatření trvají a většinou mohou být považována za dokončená. S rušením vojenských […]

Bojová sestava československého vojenského letectva 30. září 1938

Letecké jednotky podřízené I. armádě: Jednotka Dislokace Velitel Letadla Skupina bojového letectva Cvrčovice plk. let. J. Berounský   – II/4. peruť Cvrčovice mjr. let. A. Snášel   — letka 43 Cvrčovice škpt. let. V. Kocourek B-5341 — letka 44 Cvrčovice npor. let. F. Novák B-5341 — letka 50 Cvrčovice škpt. let. J. Polma B-5341 – […]

161

2380. Dobrý den, mám tři otázky: 1.) Které jednotky stavěly za mobilizace v září 1938 velitelství Skupiny 3 a Skupiny 4? 2.) Jaká byla tabulková sestava roty doprovodných zbraní Hraničářského pluku 4? 3.) Byly součástí této roty doprovodných zbraní i KPÚV? Děkuji. (odpovídá Pavel Šrámek) Odpovědi na Vaše dotazy jsou následující: Ad 1) Velitelství skupiny 3 […]

Hlavní velitelství československé branné moci na Vyškovsku na podzim 1938

Otištěno: Historie a vojenství, roč. 70, 2021, č. 1, s. 68 – 77. Když se na konci září 1938 chystala československá branná moc na vojenský konflikt s Německem, tvořily ji dvě části: polní armáda a zápolní armáda. K boji s nepřítelem byla určena polní armáda v čele s Hlavním velitelstvím, které zaujalo prostor ve Vyškově a jeho […]

Bojová sestava polní armády československé branné moci 30. září 1938, 12.00 hodin

HLAVNÍ VELITELSTVÍ – „Palacký“, Račice, arm. gen. Ludvík Krejčí I. ARMÁDA – „Havlíček“, Kutná Hora, arm. gen. Sergej Vojcechovský přímo podřízeny: – dělostřelecký pluk 55 – dělostřelecký oddíl I/301 – dělostřelecký oddíl I/303 – oddíl hrubých minometů 1 – dělostřelecký zpravodajský oddíl 4 – obvod OPL „A“ Praha — skupina OPL I/151 — skupina OPL […]

Plukovníci generálního štábu v roce 1938

Jméno a příjmení Data Hodnost od Mírová funkce Mobilizační funkce Poslední hodnost Poznámka Bartoš Josef Ladislav 1888-1941 21.02.1933 VD-7.divize VD-IV.sbor plk. gšt.   Berger Jiří 1893-? 01.07.1937 P-1.odd.GSOS P-IV./4.odd.NÚH brig. gen. RL, od 4.10. v delimitační komisi Braun Jaroslav 1885-? 01.07.1933 V-pěší pluk 11 P-skupiny etapní služby I.armáda plk. gšt.   Buben Josef 1891-1955 01.05.1928 ZV-12.divize […]

Nástupový plán československé armády v září 1938

Otištěno: Ozbrojené síly a československý stát I, Brno 2020, s. 71-78. V československé meziválečné armádě se plán seskupení jednotlivých svazků po provedené mobilizaci označoval jako nástupový plán. Tento plán obsahoval veškeré potřebné údaje k vedení boje v prvních dnech válečného konfliktu a označoval se římskými číslicemi. Na podzim 1938 měla československá armáda připravený nástupový plán VII, […]

Ivo Vondrovský: Situační zprávy německé armády z roku 1938 (2)

Tajné Vrchní velitelství pozemního vojska                                                                        Berlín, 12. května 1938 Az. 3a/n 59 3. odd. (IV) gen. št. pozem. vojska Č. 895/38 g. Věc: Československo Situační zpráva č. 7 I. Vojenské 1.) Ze všech částí opevněného pohraničí je hlášeno, že obsazení objektů bylo z větší části zrušeno. Objekty však jsou přísně střeženy v opevněných prostorech zůstávajícími strážními […]

Ivo Vondrovský: Situační zprávy německé armády z roku 1938

Tajné Vrchní velitelství pozemního vojska                                                                        Berlín, 28. dubna 1938 Az. 3a/n 59 3. odd. (IV) gen. št. pozem. vojska 602.38 g. Č. 750/38 g. Věc: Československo Situační zpráva č. 1 (Sestaveno z dosavadních poznatků a dle posledních došlých zpráv.)             Od začlenění Rakouska do Německé říše zesílily všechny v Československu žijící nečeské národnosti své požadavky […]

Opatření k zdokonalení mobilizačních příprav v roce 1938

Ministerstvo národní obrany.                                                            Praha, 2. březen 1939. Čj. 7556 Mob.-hl.št./1.odděl. 1938. Přehled opatření provedených k zdokonalení mobilizačních příprav v roce 1938 a přehled finančních opatření v roce 1938. I. Období do 15. února 1938.             1/ Kromě zvyšování počtu mobilizovaných útvarů a zdokonalování jejich organizace a výzbroje, snažil se hlavní štáb/1. oddělení především o to, aby urychlil […]

158

2350. Dobrý den. Prosím Vás máte nějaké informace o plk. Miloslavu Regentíkovi? Děkuji. (odpovídá Pavel Šrámek) Miloslav Regentík se narodil 27. 11. 1892 v Praze, ale mládí prožil ve Valašském Meziříčí. V letech 1902 až 1909 studoval na Vojenské reálce v Sankt Pölten a v Hranicích, pak pokračoval na Vojenské technické akademii v Mödlingu. V roce […]

Závěrečná cvičení československé branné moci v letech 1922 až 1937

Otištěno: Ozbrojené síly a československý stát III, Brno 2022, s. 25-36. Závěrečné vojenské manévry oficiálně označované jako závěrečná cvičení patří v případě meziválečné československé branné moci k nepříliš zpracovaným tématům. Dosud publikované texty se věnovaly hlavně několika vybraným manévrům, převážně z 30. let 20. století.[1] Přitom jde o téma nepochybně zajímavé a základní informace k němu lze snadno získat z dobového celostátního […]

Setkání s generálem Ludvíkem Krejčím

Otištěno: Pražský ilustrovaný zpravodaj, 1934, č. 1 Generál Ludvík Krejčí, nový náčelník gen. štábu Dr. Franta Kocourek Praha 20. prosince 1933             Generální štáb československé armády dostal k Ježíšku nového náčelníka, divisního generála Ludvíka Krejčího, který byl nástupcem v zemském vojenském velitelství v Košicích nám už známého generála Šnejdárka. Nezajímalo by vás jít se podívat na nového náčelníka, […]

Českoslovenští plukovníci, kteří zahynuli v letech 1939 až 1945

Bělín Rudolf plukovník pěchoty nar. 3. 2. 1888 Čehovice u Prostějova zemřel 11. 6. 1943 ve Wohlau Berka Miloslav plukovník pěchoty nar. 23. 8. 1892 Praha zemřel 26. 9. 1942 v Hohenaspergu Berounský Josef plukovník letectva nar. 31. 8. 1895 Slaný zahynul 30. 4. 1942 v Barentsově moři při potopení britského křižníku Bilík František plukovník jezdectva nar. 18. […]

156

2330. Nemáte prosím informace, jaké konkrétní objekty využívala čs. armáda ve Valašském Meziříčí před 2. světovou válkou? (odpovídá Pavel Šrámek) Údaje máme k dispozici z prosince 1935, kdy armáda využívala ve Valašském Meziříčí jednak kasárna pro pěchotu na Žerotínově ulici č. 682, která byla v majetku státu, a tři další budovy jiných majitelů. Šlo o […]

Českoslovenští generálové, kteří zahynuli v letech 1939 až 1945

Bílý Josef armádní generál nar. 30. 6. 1872 Ochoz u Zbonína popraven 28. 9. 1941 v Praze Bláha František brigádní generál nar. 26. 2. 1886 Poděbrady zemřel 21. 5. 1945 v Terezíně na následky věznění Čihák Jaroslav brigádní generál nar. 24. 7. 1891 Kratonohy zemřel 30. 4. 1944 v Londýně na následky bojů Doležal Mikuláš divizní generál […]

Důstojníci čs. armády popravení 19. 8. 1942 v Berlíně-Plötzensee

Gardavský Jaroslav, kapitán dělostřelectva nar. 24. 9. 1906 Holešov podplukovník generálního štábu in memoriam Jelínek Čestmír, štábní kapitán generálního štábu nar. 19. 9. 1902 Praha podplukovník generálního štábu in memoriam Kazda Josef, podplukovník generálního štábu nar. 21. 6. 1896 Kbelnice u Jičína plukovník generálního štábu in memoriam Kohoutek Josef, plukovník generálního štábu nar. 3. 2. […]

Organizace čs. branné moci 1938-1939

Ministerstvo národní obrany Praha Letecká brigáda Praha – letecký pluk 4 Hradec Králové (podřízen od 1. 1. 1938, od 13. 1. 1938 Praha-Kbely), letecký pluk 5 Brno, letecký pluk 6 Praha-Kbely Zemské vojenské velitelství Praha I. sbor Praha – 1. divize Praha – 2. divize Plzeň – 5. divize České Budějovice – skupina 1 Rakovník […]

Ze vzpomínek plukovníka Josefa Fetky II

Během týdne bylo vydáno několik nařízení, aby pohotovost armády a ochrana hranic byla lépe zajištěna, poněvadž nám bylo jasné, že příště se Hitler bude snažit přijít si pro tři miliony Němců, které mu scházely po připojení Rakouska do těch deseti, k nám. Nařízeno bylo s okamžitou platností rozšíření povolávání záložníků skrz výzbrojní střediska (na povolávací lístky) a […]

Organizační předpis pro vyšší velitelství (výtah)

Organizační předpis pro vyšší velitelství (Org-III z roku 1938) Zpracovalo MNO.–hl.št./1.odděl. MNO. čj. 14.134 Dův.–pres./3.odděl. 1938. – SDV. čís. 7/1938 DÍL I. Všeobecná ustanovení. Část I. Definice, úkol, složení a působnost vyšších velitelství. Hlava 1. Definice vyšších velitelství. 1. Vyšší velitelství je velitelství, kterému podléhá několik různých vojskových těles téže zbraně nebo různých zbraní a útvarů […]

Vojenská závěrečná cvičení na Moravě v letech 1930 až 1937

Otištěno: Voják a město – Město a armáda na Moravě v moderních dějinách, Kroměříž 2021, s. 103-108. Manévry, resp. závěrečná cvičení, jak se oficiálně nazývaly, tvořily v československé armádě závěr výcvikového roku a trvaly několik dní. Probíhaly v běžném terénu a s ohledem na polní práce se proto konaly od druhé poloviny srpna do počátku září. Kromě vojáků […]

Obranyschopnost Československa v roce 1938 (Poznámky k názorům o nepřipravenosti na válku)

Otištěno: Český časopis historický, 2005, č. 1, s. 128-139. Když v roce 2000 vydalo pražské nakladatelství Prostor práci Jana Tesaře ”Mnichovský komplex”, dostala se čtenářům do rukou kniha snažící se o nový pohled na osudy Československa v roce 1938.[1] Autor se v ní rozhodl zpochybnit dosavadní výklady hovořící o připravenosti k válečnému střetnutí a spojené s tradiční otázkou, zda […]

154

2295. Můžete prosím uvést, jak se od podzimu 1935 do počátku roku 1938 vyvíjela podřízenost divizí a brigád, případně dalších útvarů, velitelstvím jednotlivých sborů? (odpovídá Pavel Minařík) Velitelství sborů se vytvořila 15. 10. 1935 jako taktická velitelství s částečnou velitelskou působností. Při vzniku jim byla nejprve přiznána pravomoc pouze v řízení a kontrole výcviku podřízených vyšších velitelů a jejich štábů, […]

Organizace čs. branné moci 1937

Ministerstvo národní obrany Praha Brigáda útočné vozby Milovice (zrušena 1. 10. 1937) – pluk útočné vozby 1 Milovice, pluk útočné vozby 2 Olomouc (od 7. 7. 1937 Vyškov), pluk útočné vozby 3 Turčianský Sv. Martin Letecká brigáda Praha – letecký pluk 5 Praha-Kbely (od 16. 9. 1937 Brno), letecký pluk 6 Praha-Kbely Zemské vojenské velitelství […]

Rozkazy hraniční oblasti 32 a 35 z 29. 9. 1938

Velitelství Mikuláš                                                                                                     SV. 29. září 1938 Čj. 249/ZH.1938 taj.                                                                                            v 09.00 (devět) hodin. OPERAČNÍ ROZKAZ čís. 1             Každou hodinu může nepřítel překročiti hranice, aby nám silou vnucoval jen svoje přání a svoji vůli a každou hodinou může nastati těžký zápas o naši samostatnost.             Je na Vás, vojáci, byste stáli na svých […]

Záznam o svědectví před Národním soudem

Otištěno: Ludvík Krejčí: Já se generálem nenarodil. Z písemností hlavního velitele čs. armády nejen o roce 1938. Praha 2018, s. 119-127. Zápis o mém svědectví před Národním soudem v přelíčení proti bývalému ministerskému předsedovi R. Beranovi a spol. na Pankráci 19. února 1947 v 8.45 hodin             Před zahájením jsem ještě z chodby nahlédl do soudní […]

Přehled unifikace dělostřeleckých a jezdeckých útvarů v roce 1920

Dělostřelecký pluk Velitelství pluku Původní číslo z r. 1919 Vytvořen z 1 Praha 1 1. dělostřelecký pluk ruských legií 2 Plzeň 3 polní dělostřelecký pluk 19, 157 3 Litoměřice 6 polní dělostřelecký pluk 129, 149 4 Josefov 10 polní dělostřelecký pluk 10, 58 5 České Budějovice 2, 52 jízdní baterie ruských legií, polní dělostřelecký pluk 21, […]

Organizace čs. branné moci 1931-1936

Ministerstvo národní obrany Praha Pluk útočné vozby Milovice (vznik 15. 9. 1933, od 15. 9. 1935 podřízen brigádě útočné vozby) Brigáda útočné vozby Milovice (vznik 15. 9. 1935) – pluk útočné vozby 1 Milovice, pluk útočné vozby 2 Olomouc, pluk útočné vozby 3 Turčianský Sv. Martin Letecká brigáda Praha (vznik 1. 1. 1934) – letecký […]

Říšská armáda zkouší čs. opevnění

Otištěno: Vojenské rozhledy, Londýn 1941, č. 4, s. 18-21.             Němci měli před našimi opevněními úctu. Při překročení čs. hranic postupovali velmi opatrně a v rozvinutých útvarech, jakmile se přiblížili k čáře stálých opevnění. Protože Mnichov nám nedal času demilitarizovat naše objekty, dostali je Němci sice prázdné, ale s částečným zařízením, které nebylo možno demontovat. Při příchodu říšské […]

Výdaje při opevňovacích pracích

(finanční částky jsou uvedeny v Kčs) 1) Těžké opevnění Výdaje již realizované Protektorát Výdaje již realizované Slovensko Doplatky Protektorát Doplatky Slovensko 563.041.180,30 19.911.907,35 100.000.000,0 3.000.000,0 2) Lehké opevnění Výdaje již realizované Protektorát Výdaje již realizované Slovensko Doplatky Protektorát Doplatky Slovensko 355.617.316,80 79.670.997,80 100.000.000,0 52.460.000,0 3) Zbraně a střelivo Výdaje již realizované Protektorát Výdaje již realizované […]

Stav těžkého a lehkého opevnění při vyhlášení mobilizace

            Mobilisace armády zastihla budování opevnění v jeho plném rozmachu. Podle postupu práce během jara a léta 1938, dalo se očekávati, že program opevnění stanovený pro vybudování v roce 1938 bude splněn.             I. Stav opevnění a jeho obranná schopnost v době vyhlášení mobilisace jest zpracován na přílohách.             a) Těžké opevnění:             Těžké objekty ihned po vybetonování […]

Organizace čs. branné moci 1921-1930

Ministerstvo národní obrany Praha Zemské vojenské velitelství Praha 1. pěší divize Praha – 1. pěší brigáda Praha – – pěší pluk 5 Praha, pěší pluk 28 Praha – 2. pěší brigáda Chomutov – – pěší pluk 9 Most, pěší pluk 46 Chomutov – 1. polní dělostřelecká brigáda Praha – – dělostřelecký pluk 1 Praha, dělostřelecký […]

Operační směrnice nástupového plánu II

Nástupový plán II. Operační elaborát – příloha 1. Koncept. Všeobecná operační směrnice čís. 1.             I. – Všeobecná situace.             Za předpoklad je vzata koaliční válka, kde na jedné straně stojí náš stát s Francií, Belgií, Polskem, Rumunskem a královstvím SHS a na straně druhé Německo s Maďarskem. Rakousko vystoupí buď proti nám současně s […]

Zpráva o setkání náčelníků generálních štábů československé a sovětské armády v roce 1936

Přísně tajné Náčelník generálního štábu Dělnicko-rolnické Rudé armády 5. července 1936 Lidovému komisaři obrany SSSR Maršálu Sovětského svazu s. Vorošilovovi, K. E.             Během pobytu v Československu jsem se setkal s náčelníkem Generálního štábu československé armády gen. Krejčím na jeho návrh.             Setkání mělo důvěrný charakter a proběhlo v jednom z málo navštěvovaných předměstských hotelů v okolí Prahy.             S gen. […]

151

2265. Slavila československá armáda před válkou nějaký svátek, například jako byl u lidové armády po válce slaven 6. říjen? (odpovídá Pavel Šrámek) Zpočátku československá branná moc slavila jen 28. říjen, den vyhlášení samostatnosti Československa. V tento den měly všechny posádky slavnostní přehlídku, při které pronesl nejstarší z přítomných velitelů proslov o významu tohoto dne. Následně se konaly […]

Ivo Vondrovský: Spojařské zajištění válečných příprav Německa s přihlédnutím k případu Grün

Po ukončení činnosti Spojenecké kontrolní vojenské komise v lednu 1927 se aktivita Reichswehru prudce zvýšila. Štábní úvahy Winterstudien 1927-1928 a 1928-1929 došly k závěru, že je možno předpokládat útok ze strany Polska a Francie, který by způsobil velké územní ztráty, přičemž by se početně a zbrojně omezený Reichswehr mohl bránit jen po krátkou dobu. Jedním z mnoha opatření […]

Přehled unifikace pěších útvarů v roce 1920

Pěší pluk Velitelství pluku Tvoří pluk zahraniční Tvoří pluk domácí pěší Tvoří pluk domácí střelecký 1 České Budějovice 1 91 29 2 Litoměřice 2 – 10 3 Kroměříž 3 3 – 4 Hradec Králové 4 18 – 5 Praha 5 – 8 6 Olomouc 6 54 – 7 Nitra 7 – 4 (původní 14. honvédský) […]

Zpráva o cestě do Československa v září a říjnu 1938

Tajné.             Pro oddělení vnějších vztahů zpravodajské správy Dělnicko-rolnické Rudé armády. Organizačně politická zpráva o cestě do Československa v září a říjnu 1938 Vojenský inženýr 2. stupně Kočin K. V. – ženijní správa Vojenský inženýr 2. stupně Klecko M. T. – ženijní správa Vojenský inženýr 2. stupně Platonov B. A. – správa spojení             Tato zpráva […]

Pamětní spis Bořivoje Radoně

Admirál v. v. Bořivoj RADOŇ. PAMĚTNÍ SPIS. Stavěje prospěch státu nad veškeré jiné zájmy a chtěje čs. republiku ušetřiti od různých pro finanční stav naší vlasti nebezpečných experimentů, dovoluji si při plné zodpovědnosti předložiti následující návrhy v uvážení. Připomínám jen, že dosavadní záměry jak vlády, tak i stávajícího již při Ministerstvu národní obrany „Lodního oddělení“ […]

149

2235. Dobrý den. Můj strýc byl údajně v době své prezenční služby v roce 1926 příslušníkem sanitního praporu v Užhorodu. Existoval takový vojenský útvar, nebo to je mylná informace? Děkuji za jakoukoliv odpověď. (odpovídá Pavel Minařík) Sanitní prapory v čs. meziválečné armádě neexistovaly. V Užhorodu působila Divizní nemocnice 12, která vznikla v únoru 1921 na základě záložní nemocnice vytvořené během 1. světové […]

Maršál Pétain na československých manévrech v srpnu 1929

Otištěno: KROK, roč. 17, 2020, č. 4, s. 57 – 58. Spojenectví meziválečného Československa a Francie se projevovalo mimo jiné účastí francouzských vojenských osobností na manévrech československé armády. V roce 1925 se jich například účastnil generál Henri Gouraud, v roce 1930 zase maršál Franchet d’Esperey. Také na manévrech v srpnu 1929 na střední Moravě nechyběla francouzská vojenská delegace, v jejímž […]

Ivo Vondrovský: Překlad německé příručky „Kurze Angaben über den derzeitigen Stand der tschechoslowakischen Kriegswehrmacht“

Vrchní velitelství pozemního vojskaAz. 3 a/n 59 3. odd. (IV) gen. št. pozem.vojskač. 900/38, g. Kdos. Berlín, 1. 9. 1938 300 výtisků150. výtisk Stručné údaje o současném stavu československé válečné branné moci(Kurze Angaben über den derzeitigen Stand der tschechoslowakischen Kriegswehrmacht) Str. 2-3Rozdělovník (Není součástí překladu.) Str. 4Úvod: Toto pojednání je zkrácenou verzí Popisu československé válečné […]

147

2205. Nevíte, jaké tankové jednotky plánovala čs. armáda vytvořit v případě mobilizace v roce 1939? A s jakými tanky se pro ně počítalo? (odpovídá Pavel Šrámek) V mobilizačním období od 15. 2. 1939 počítala československá armáda s postavením následujících tankových jednotek (dobově útočné vozby):1) 7 praporů lehkých tanků (č. 1-5, 7, 8) o třech rotách,2) 5 rot lehkých tanků (č. 81-85),3) 20 […]

142

2130. Můžete prosím uvést, jaké bylo složení a výzbroj pěšího družstva čs. armády v roce 1938? (odpovídá Pavel Šrámek) Pěší družstvo představovalo nejmenší bojovou jednotku čs. armády a v roce 1938 ho tvořilo celkem 13 osob: velitel družstva (puška, 1 ruční granát), zástupce velitele družstva (puška, 3 ruční granáty), střelec z lehkého kulometu (lehký kulomet), první […]

140

2100. Dobrý den, můj děda nar. 1896 byl vedený k 8. září 1920 jako „dělostřelec čs. dělostřeleckého pluku č. 5 v Rožňavě na Slovensku“. Je možné zjistit nějaké bližší informace o této jednotce? Na Slovensko nastoupil po návratu z italské fronty, byla služba v nové čs. armády i pro tyto veterány povinná? (odpovídá Pavel Šrámek) Dělostřelecký […]

138

2070. Zajímal by mne skutečný početní stav jednotek VII. sboru v momentu tzv. Homolova puče, resp. jak moc se lišil od toho, co tabulkově měly mít předepsáno a to i co se týče zbraní (plk. Fetka vzpomíná ve svých pamětech např. na 3 obrněné vlaky, 30 letek letectva, apod.). Druhá otázka směřuje k tomu, zda […]

136

2040. Dobrý deň, chcel by som vás poprosiť o pomoc s identifikovaním a bližších údajoch roty, kde môj prastarý otec pôsobil. Prastarý otec bol vojak čs. armády, podľa kmeňového listu bol vradený k 26. pešiemu pluku k 8. rote. Neviete o o tejto rote bližšie informácie? Malo sa jednať o kulometnú rotu sídliacu v Krupine. A neskôr […]

134

2010. Sháním, kde byl za mobilizace nasazen Hraničářský prapor 10. Jde mi o to zjistit, kde byly části praporu nasazeny v krátkém období od mobilizace do ústupu, tedy od 23. 9. do zhruba 4. 10. 1938. (odpovídá Pavel Šrámek) Hraničářský prapor 10 byl součástí 2. rychlé divize, s níž se také v uvedeném období pohyboval po Moravě. Před mobilizací se spolu […]

132

1980. Ráda bych se dozvěděla vše o vojenské kariéře mého dědečka Otakara Skládala, nar. 2. 12. 1894, který byl legionář z 1. světové války. Zřejmě působil na ruské frontě. V roce 1924 byl štábním kapitánem lehkého děl. pluku v Olomouci. (odpovídá Pavel Šrámek) Otakar Skládal se narodil 2. prosince 1894 v Močidlanech na Slovensku, domovskou příslušnost měl v Kojetíně u […]

130

1950. Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli se dochovaly nějaké seznamy lidí, co narukovali při mobilizaci do čs. armády. Teď mě zajímá pouze při mobilizaci. (odpovídá Pavel Šrámek) Pokud jde o mobilizaci v září 1938, nastupující záložníci měli být zařazováni do nově vznikajících útvarů podle tzv. jmenného zařazení. Znamenalo to, že každá setnina (rota, baterie, […]

128

1920. Chtěl bych se zeptat, jak byly využity KPÚV v jezdecké verzi, jejichž počet myslím výrazně převyšuje potřeby za mobilizace stavěných dragounských pluků? (odpovídá Pavel Šrámek) Z rozdělení těchto kanonů, které je obsaženo v dokumentu Hlavního štábu z 26.9.1938, vyplývá, že za mobilizace bylo u jezdectva zařazeno 34 kusů. Z toho bylo 24 kusů u osmi […]

127

1905. Narodil som sa a žijem v Topoľčanoch. Zaujímam sa o vojenskú históriu a preto hľadám informácie o Delostreleckom pluku číslo 15, dislokovanom od januára (ledna) 1938 v Topoľčanoch. Môžte mi poskytnúť bližšie informácie? Napríklad počty a vzory zbraní (pechotných i delostreleckých), mená dôstojníkov slúžiacich u tohto pluku a podobne? Bol by som vďačný za […]

125

1875. Můj tatínek se jako nováček 2. let. pluku v Olomouci zúčastnil přehlídky olomoucké posádky J. S. Macharem a gen. Mittelhauserem v roce 1924. V diplomové práci Milana Katrušáka na filosofické fakultě University Palackého v Olomouci je však zmínka o návštěvě těchto dvou osobností (Machara a Mittelhausera) v Olomouci již v únoru 1921. Nemohli byste […]

122

1830. Můžete mi sdělit, kde a ve kterém období sloužil plk. gen. štábu Josef Knaibl? Myslím, že sloužil také u jezdectva. (odpovídá Pavel Minařík) Josef Knaibl se narodil 9.5.1901 v Seničce u Litovle. Po ukončení střední hospodářské školy v Chrudimi nastoupil v říjnu 1921 na Vojenskou akademii v Hranicích, kterou absolvoval v srpnu 1923. V hodnosti […]

120

1800. Ráda bych se dozvěděla něco o jezdeckém pluku císaře Františka Josefa č. 11. (odpovídá Pavel Minařík) Dragounský pluk č. 11 císaře Františka Josefa byl zřízen v Čechách v roce 1688 jako dragounský pluk generála polního strážmistra hraběte Heisslera. Z počátku byl doplňován verbováním z míst, kde se právě nacházel. Od roku 1781 k němu přicházeli […]

118

1770. Můj dědeček sloužil za 1. světové války v ruských legiích. Podle zápisků, které se po něm dochovaly, narukoval 12.1.1916 k 8. domobraneckému pěšímu pluku v Solnohradě. Ale o jednotce tohoto názvu nemohu nikde nic najít. Mohli byste mi pomoci? (odpovídá Pavel Minařík) Domobranecké pěší pluky se vytvořily až po vypuknutí 1. světové války respektive po […]

117

1755. Vážení, při prohledávání starého alba jsem našel staré fotografie z roku 1947.Je na nich generál Čejka při odhalování pomníku v Mostě 28.10 1947. Zajímalo by mě, kdo to byl a jakému druhu vojsk velel. Děkuji za odpověď, přeji hezký den. (odpovídá Pavel Minařík) Karel Čejka se narodil 27.4.1892 v Praze a ke službě v rakousko-uherské […]

116

1740. Z Vojenského ústředního archivu mi byla zaslána informace o mém prapradědovi Josefovi Kupcovi, který byl vojín 16. zeměbraneckého pluku (poslední mírová posádka Krakov). Byl pohřešován od roku 1914 v Rusku a v roce 1925 byl vyhlášen za mrtvého. Chtěl by sem se dozvědět něco o tomto pluku. Kde bych mněl hledat? (odpovídá Pavel Minařík) Zeměbranecký pěší […]

114

1710. Potřeboval bych vědět něco o minulosti našeho letectva v roce 1938:a) Jak velké zásoby leteckého paliva se držely na jedno letadlo na letištích a jinde, pokud se vůbec někde držely?b) Jak to bylo se zásobami letecké munice – kulometného a kanónového střelivac) Platilo u nás, že každý letoun má svého vlastního mechanika na všeobecnou […]

112

1680. Chtěl bych zjistit, jaká byla bojová sestava a dislokace jednotek Hraniční oblasti 39, 40, 41 a 42 k 30.9.1938? (odpovídá Pavel Šrámek) Složení Hraniční oblasti 39 bylo následující:– velitelství (sídlilo v Galantě) se štábní rotou, štábní jezdeckou četou, štábní autokolonou a oddílem polních četníků,– pěší pluk 12 (I. až III. prapor, spojovací, zákopnická, minometná a kanonová rota),– […]

110

1650. V květnu 1945 jsem jako 19-letý mladík amatérsky fotografoval sérii záběrů z oken ve 3. patře budovy z konstrukční kanceláře firmy Křižík na rohu Plzeňské a Radlické ulice na Smíchově projíždějící jednotky americké armády a dále i několik záběrů z jejich parkoviště na ploše bývalé cihelny na Cibulkách v Košířích. Můžete sdělit, o jakou […]

108

1620. Můžete mi prosím sdělit bližší údaje o tzv. odvolacích a kárných výborech, které existovaly, v určitém období, v československé armádě? Mám na mysli zejména jejich náplň činnosti, organizační strukturu apod. (odpovídá Pavel Minařík) Kárné výbory vznikly a působily na základě zákona č. 154/23 Sb. s účinností od 26.10.1923. Do této doby jim předcházely tzv. posádkové […]

106

1590. Zajímala by mě historie dělostřeleckých útvarů dislokovaných ve 20. letech minulého století v Hradci u Opavy (dnes Hradec nad Moravicí) a její cvičné střelnice v prostoru kóty Hanuše. (odpovídá Pavel Minařík) V posádce Hradec nad Moravicí byly dislokovány následující útvary bývalé čs. armády: – velitelství a I. oddíl dělostřeleckého pluku 6    červenec 1920 – září […]

104

1560. Pátrám po vojenské historii pana Františka Millera, nar. 1.10.1899, z dokumentů a vzpomínek vím, že bojoval na Piavě. Dále jsem vyčetl, že v letech 1917 a 18 sloužil u 10. regimentu z Turnova, později v 11. regimentu z Mladé Boleslavi. V průběhu bojů byl vyznamenán stříbrnou medalií za statečnost 2. třídy. Po Velké válce […]

102

1530. Dovoluji si dotaz vztahující se k důstojníkům a časům 1. republiky. Zajímalo by mě, jak tehdy byla řízena pobytová evidence důstojníků, kteří žili mimo kasárna v nájemních bytech? Ocitala se jejich identita v evidencích příslušných místních úřadů, nebo tahle záležitost civilních bydlišť důstojnictva byla tajná? Ilustruji: mám datum a přesnou adresu narození syna, zatímco […]

101

1515. Omlouvám se, že stále otravuji, ale nedá mi to, abych se nezeptal. Ve Vaší knize ,,Ve stínu Mnichova“ uvádíte na straně 100 a 101 následující (citace nejsou úplné): ,,…k tomuto datu měla být mimo jiné dokončena organizace skupin zřízených po obsazení Rakouska…“ – můžete prosím uvést, z kterých útvarů se měly poté skládat? Dále: […]

98

1470. Zajímalo by mě, jaké vojenské útvary byly dislokovány ve Stodu u Plzně. Půjde zřejmě o historii z Rakousko-Uherska a naší první republiky. (odpovídá Pavel Minařík) K dispozici máme pouze údaje o dislokaci čs. armády z let 1918 až 1939: – Posádková správa 1920 – 1938 – náhradní baterie horského dělostřeleckého pluku 8 1919 – minometný […]

96

1440. Dobrý den, pokud to půjde, prosil bych o odpovědi na následující. Dědeček odsloužil vojnu u 99. pěšího pluku ve Znojmě. V roce 1914 byl mobilizován a zúčastnil se bojů na východní frontě jako voják 36. zeměbraneckého praporu. Dá se nějak popsat průběh čtyř let na frontě? Prosím i vše o tom 99. Jinak moc […]

93

1395. Mohli byste mi sdělit bližší informace týkající se 10. dragounského pluku rak. -uherské armády, vznik a působení až do konce 1. sv. války? (odpovídá Pavel Minařík) Vámi uvedený pluk se zformoval v roce 1631 a jeho prvním majitelem se stal obrist Christian Illow. V průběhu třicetileté války byl pluk nasazen nejprve v Čechách (1632) a […]

90

1350. Našel jsem v několika zdrojích informaci, že v rámci částečné mobilizace v květnu 1938 došlo k povolání jednoho ročníku záložníků a příslušníků technických a speciálních oddílů. Nikde však nejsem schopen najít, který ročník konkrétně byl povolán. Můžete mi pomoci? (odpovídá Pavel Šrámek) Byl povolán nejmladší ročník záložníků, a to ročník 1935, tj. ti, co nastoupili […]

88

1320. Mohl bych se dozvědět bližší informace k „16. kompanii regimentu arciknížete Leopolda“, rozkrýt dislokaci (alespoň pluku) a zda byla zapojena do války 1866? (odpovídá Pavel Minařík) Pojmenování „arcivévody Leopolda“ nesl po svém čestném majiteli od roku 1835 pěší pluk 53. Vznikl v roce 1741 ve Slavonii jako regulérní „Pandurský sbor“ (Panduren-Corps) pod velením legendárního barona […]

86

1290. Prosím o sdělení, jaká byla, příp. jak se vyvíjela délka zákl. voj. služby v čsl. armádě za I. republiky. (odpovídá Pavel Minařík) Podle zákona č. 11/1918 Sb. nejprve zůstaly v platnosti veškeré říšské i zemské zákony zaniklé habsburské monarchie, což teoreticky znamenalo zachování stávající dvouleté služby. Teprve ústavní listina Československé republiky č. 121/1920 Sb. stanovila, […]

82

1230. Mohli byste mi poskytnout skutečné počty 1. a 4. rychlé divize k 30.9.1938? (odpovídá Pavel Šrámek) K dispozici máme počty 1. a 4. rychlé divize k 1.10.1938, které jsou následující:   1. rychlá divize 4. rychlá divize osoby 8615 10397 koně 2526 2775 pušky 4707 5281 pistole 2354 2850 těžké kulomety 72 64 lehké kulomety […]

80

1200. Jaké byly osudy 28. pěšího pluku během I. světové války? (odpovídá Pavel Minařík) Vámi uvedený pluk patřil mezi nejstarší útvary rakousko-uherské armády a jeho tradice sahaly až do roku 1698. Vznikl na sklonku války habsburské monarchie s Turky a jeho zakladatelem byl hrabě Thürheim. Od roku 1769 nesl číslo 28 a počínaje rokem 1817 byl […]

78

1170. Máte nějaké údaje o průběhu vojenské služby jednoho z prvních čs. vojenských letců generála Stanovského? (odpovídá Pavel Minařík) Vilém Stanovský se narodil 27.3.1896 v Moravské Ostravě. Krátce před vypuknutím 1. světové války přijel za prací do Francie. V srpnu 1914 se přihlásil do francouzské cizinecké legie a stal se příslušníkem legendární roty „Nazdar“. 9.5.1915 byl […]

76

1140. V „Encyklopedii branné moci…“ je u některých dělostřeleckých pluků uvedeno, že měly postaveny pouze dva děl. oddíly (pluky 14, 18, 19), čímž se lišily od klasických tříoddílových pluků ze sestavy pěších divizí. Zajímá mě, jestli byly v průběhu mobilizace u těchto pluků vytvořeny třetí oddíly a kdo je tvořil. V děl. plucích byly rovněž […]

74

1110. Zajímala by mě historie c. a k. 92. pěšího pluku do začátku 1. světové války. (odpovídá Pavel Minařík) Böhmisches Infanterie–Regiment Nr. 92 vznikl 1.1.1883 na základě císařského nařízení z 30.11.1882. Základem pro jeho výstavbu se stal vždy jeden prapor od pěších pluků č. 12, 36, 42 a 74. Nováčci k pluku nastupovali z teritoria Doplňovacího […]

72

1080. Narazil jsem na informaci, že maďarské jednotky v září 1939 vtrhly spolu s německými divizemi do Polska. Za 6 let, co se druhoválečnou historií zabývám, jsem na tuto informaci nikde nenarazil. Nepotvrdil mi ji ani nikdo z mého okolí (členové klubu z různých KVH atd.) Nicméně autor si stále stojí na svém. Mohu Vás […]

70

1050. Zajímám se historii pluku útočné vozby 2. Velmi oceňuji Vaši práci. Ze zodpovězených dotazů jsem se mnohé dověděl. Potřeboval bych ale objasnit některé další otázky: Z dosud publikovaného jsem získal přesvědčení, že PÚV 2 byl založen v roce 1935 v Přáslavicích a v následujícím roce se přestěhoval do Vyškova, kde se stavěla nová kasárna. […]

68

1020. Přivítal bych nástin historie a seznam útvarů rakousko-uherské armády v Čáslavi do roku 1918. (odpovídá Pavel Minařík) S Čáslaví byly v období habsburské monarchie spojeny především pěší pluk č. 21 a zeměbranecký pěší pluk č. 12. Ve městě se ale trvale nacházel pouze druhý z uvedených útvarů, což pramenilo z jeho zařazení do zeměbrany, tj. […]

66

990. Mohli byste mi poskytnout informace o 6. střeleckém pluku. Zajímá mě především jeho osud od vzniku po VII/1918. (odpovídá Pavel Minařík) Böhmisches Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 6 se vytvořil v roce 1889 sloučením dosavadních Landwehr-Bataillon Nr. 41 Cheb, Nr. 50 Horšovský Týn a Nr. 51 Planá. V době svého vzniku se plukovní velitelství nacházelo v Chebu, zatímco 1. […]

62

930. Mohli byste poskytnout základní informace o c. k. 100. pěším pluku, který působil v Těšíně? Kde bojoval apod.? (odpovídá Pavel Minařík) Schlesisch–Mährisches Infanterie-Regiment Nr. 100 vznikl 1.1.1883 sloučením vyčleněných pěších praporů z pěších pluků 50, 51 a 64 a praporu polních myslivců č. 36 z Olomouce. Rekruti k pluku nastupovali z teritoria Doplňovacího okresního velitelství […]

59

885. Jakým množstvím tankové techniky disponovala německá armáda v době mnichovské krize? (odpovídá Pavel Minařík) Počty tanků německého Wehrmachtu od jeho vytvoření do rozbití Československa byly následující: datum/technika Pz-I Pz-II Pz-III Pz-IV lehký velitelský tank těžký velitelský tank 1.8.1935 318 0 0 0 0 0 1.1.1936 720 0 0 0 0 0 1.6.1065 1 065 0 […]

57

855. V říjnu letošního roku obdržel 41. mechanizovaný prapor čestný název „Generála Josefa Malého“. Mohli byste sdělit nějaké údaje o gen. Malém? Jedná se o brig. gen. Josefa Malého narozeného 3. února 1893? (odpovídá Pavel Minařík) Brig. gen. i. m. Josef Malý se narodil 3.2.1893 v obci Radlovice, okr. Stříbro. Po vystudování gymnázia v Praze–Smíchově začal […]

52

780. V r. 1935 jsem chodil do 1. třídy a na Dětském dnu starší děti dělaly živý obraz s nápisem „Půjčka na obranu státu“. Co k tomu můžete říci? (odpovídá Pavel Šrámek) Půjčka obrany státu byla schválena zákonem č. 142/1936 Sb. z 29. května 1936. Realizována byla pomocí dluhopisů o úrokové míře 3 % a 4,5 […]

49

735. Rád bych se dozvěděl, jaké bylo složení jednotek patřících k HO 34 k 4.10.1938 a jejich naplněnost? (odpovídá Pavel Šrámek) Hraniční oblast 34 měla ke 4. 10. 1938 následující složení: Stan divize velitelství, štábní rota, štábní jezdecká četa, štábní autokolona, oddíl polních četníků Pěší pluk 22 velitelství, zákopnická rota, spojovací rota, minometná rota, kanonová rota […]

46

690. Mohli by jste zveřejnit výčet čs. děl. pluků zmobilizovaných v září 1938 a jejich zařazení k vyšším jednotkám ? (odpovídá Pavel Šrámek) Ke dni 30. září 1938 byla situace u dělostřeleckých pluků následující: číslo typ podřízen poznámka 1 lehký Skupina 2 2 lehký 2. divize 3 lehký 3. divze 4 lehký 4. divize 5 lehký […]

43

645. Ake vojská boli dislokované v meste Komárno od roku 1900 do roku 1945? (odpovídá Pavel Minařík) Rakousko-uherská armáda měla v roce 1910 v pevnosti Komárno dislokovány „Kommando 33. Infanterietruppendivision“, „Kommando 66. Infanteriebrigade“ (obě velitelství dislokována od roku 1871), „Ungarisches Infanterie-Regiment Nr. 12“ (dislokován od roku 1869 s přerušeními v letech 1873-1882 a 1886-1890, v posádce […]

34

510. Jaké složky působily v roce 1938 při obraně hranic na Kraslicku? (odpovídá Pavel Minařík) Po vyhlášení mobilizace a zaujetí hlavního obranného postavení obranu severozápadních Čech zajišťovaly složky tzv. Skupiny 1. V tomto případě se jednalo o hraničářský prapor 5 a smíšený přezvědný oddíl 32, které byly umístěny v Doupově a I. prapor pěšího pluku 46 […]

32

480. Zajímá mě, kdo byl velitelem wehrmachtu na území Protektorátu Čechy a Morava (jak zněl oficiální název této funkce) a kdo byl zmocněncem pro záležitosti wehrmachtu na území Protektorátu ze strany vládního vojska, příp. protektorátní vlády? (odpovídá Pavel Šrámek a Pavel Minařík) Po vzniku Protektorátu v březnu 1939 byla v rámci okupační správy zřízena funkce zplnomocněnce […]

27

405. Zaujímalo by ma, kto bol u Ženijného pluku 3 v Komárne veliteľom, kde boli príslušníci ubytovaní a z akých zložiek tento pluk pozostával. (odpovídá Pavel Minařík) Vámi uvedený ženijní pluk vznikl v Komárně v říjnu 1920 sloučením dosavadního ženijního praporu 5 (vytvořen 1.5.1920 v Komárně) a 3. technické roty ruských legií (zformována 19.6.1918 na Dálném […]

24

360. Jaké bylo v roce 1938 mírové složení ženijního praporu resp. pluku, jaká byla výzbroj (počty kulometů, minometů atd.) a jaký vliv na organizaci měla motorizace některých ženijních praporů. (odpovídá Pavel Minařík) Mírové složení útvarů ženijního vojska bylo v roce 1938 následující:– ženijní pluk 1: velitelství a pomocná rota – Terezín, I. ženijní prapor – Terezín, […]

21

315. Nevíte, kde by se daly sehnat materiály o odsunu českých občanů z pohraničí roku 1938 (nejlépe na Ústecku)? (odpovídá Pavel Šrámek) Zkuste se podívat do nedávno vydané obsáhlé publikace „Sudety pod hákovým křížem“ autorů Zdeňka Radvanovského a Václava Kurala nebo do jednotlivých čísel sborníku „Historie okupovaného pohraničí 1939-1945“, který vydává univerzita v Ústí nad Labem. […]

18

275. Nemáte přehled o dislokaci jednotek Velitelství okrsku Praha (pěší pluky 5, 28, 201 až 204) a záložní 18. divize (pěší pluky 55, 78, 88)? V literatuře je popisována většinou situace na hranicích a nikoliv ve vnitrozemí. (odpovídá Pavel Šrámek) Až do přelomu září a října 1938 disponovalo Velitelství okrsku Praha pouze pěšími pluky 5 a […]

14

215. Zajímaly by mě podrobnosti o demonstracích německého obyvatelstva Československa v roce 1918. Proč československá vláda použila sílu a kolik bylo mrtvých? (odpovídá Pavel Šrámek) Máte na mysli zřejmě demonstrace ze 4. března 1919. Tento den se v sousedním Rakousku konalo první zasedání parlamentu a německé obyvatelstvo v pohraničí českých zemí, které usilovalo o připojení právě […]

12

185. Chtěl bych se zeptat na organizaci MNO na jaře 1938 (odbory a jejich oddělení včetně jejich názvů). (22. 11. 2002 – odpovídá Pavel Minařík) Struktura Ministerstva národní obrany byla v roce 1938 následující:Ministr národní obrany– Vojenský kabinetFrancouzská vojenská miseGenerální inspektor branné moci– 1. oddělení (organizační a studijní)– 2. oddělení (výcvikové a inspekční)Kontrolní sbor vojenské správyHlavní […]

Hrbek, Jaroslav – Smetana, Vít a kol.: Draze zaplacená svoboda. Osvobození Československa 1944-1945. I. a II. díl

V létě loňského roku vydal Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR dvojdílnou práci „Draze zaplacená svoboda – Osvobození Československa 1944-1945“. V roce, který se nesl především v duchu 20. výročí pádu komunistických režimů ve východní Evropě, se tak konečně objevila práce, která nabídla souhrnný pohled na velmi často diskutovaný úsek našich moderních dějin.

Fidler, Jiří – Sluka, Václav: Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938

Nakladatelství Libri vydalo koncem měsíce března obsáhlou „Encyklopedii branné moci Republiky československé 1920–1938“. Tento počin byl doprovázen velkým očekáváním, neboť něco podobného, byť v daleko menším rozsahu, zde vyšlo před více než dvaceti lety. Také velkorysý záměr avizovaný v edičním plánu nakladatelství dával tušit, že půjde o výjimečnou práci.

Jaroslav Čada: Prusko-Rakouská válka roku 1866

Když pojedete po státní silnici z Jablonného nad Orlicí směrem na Suchý vrch, možná si povšimnete nenápadného pomníku postaveného asi dva kilometry nad městem, v místě, které se nazývá „Stroužníky“. Tento obyčejný obelisk, na němž je vytesáno pouze „+ 22.7.1866“, byl postaven na památku jedné velmi zajímavé a nešťastné události, která se v těchto místech odehrála. Ale od […]

Jaroslav Veselý: Události v Chrudimi za války roku 1866

Vše začalo 31. května,když do Chrudimi přijelo 2000 mužů a 50 důstojníků, příslušníků dvou praporů 45. pěšího pluku arciknížete Zikmunda.Ubytováni byli v c.k. Kůlnách za Jánským předměstím.Důstojníci se ubytovaly v domech ve městě.Ubytování trvalo do 17. června,kdy se oba prapory odebrali na bojiště za severní armádou.Velitel praporů plukovník Carl Ritter von Ripper se loučil s představenými města, jako by tušil,že […]

Jaroslav Čada: Důstojník Alexander rytíř von Helly – téměř zapomenutý hrdina

Úvodem Nežli se dostaneme k životu a kariéře Alexandera rytíře von Helly, je třeba v krátkosti připomenut něco málo informací z historie c. a k. pěšího pluku č. 28. Zájemcům o problematiku první světové války a účasti vojáků z českých zemí v tomto konfliktu určitě neuniklo vydání publikace vojenského historika Ing. Josefa Fučíka „Osmadvacátníci“1. Jak již […]

Jiří Friedl: Recenze knihy Piotra Macieje Majewskeho „Nierozegrana kampania. Możliwości obronne Czechosłowacji jesienią 1938 roku“ (Warszawa, Wydawnictwo TRIO, 2004)

Otištěno: Slovanský přehled, 2005, č. 2, s. 288 – 290. Otázka, zda se Československo mělo či nemělo v září 1938 bránit německé agresi, dodnes patří k těm, které si česká veřejnost a také historikové často kladou. Odpověď na ni se však zcela logicky přesouvá do sféry různých hypotéz, do otázek typu „co by, kdyby“. Kniha polského historika […]

Petr Krist: 1930 – Německo ohroženo i Československou armádou, tvrdí ve svém kontroverzním spisu bývalý německý generál Ludendorff.

1930 – Německo ohroženo i Československou armádou,         tvrdí ve svém kontroverzním spisu bývalý německý generál Ludendorff.         Generál Erich Ludendorff, narozen 1865 v Kruszewnie u Poznaně v tehdejší německé provincii         Posen, pocházel z pomořanské statkářské rodiny. V armádě sloužil od roku 1882. Byl důstojníkem generálního štábu, za války hlavním spolupracovníkem Hindenburga – náčelníka generálního štábu a vedoucím německým generálem v […]

Tomáš Chrobák: Překlad článku Thierryho Viviera „La coopération aéronautique franco-tchécoslovaque. Janvier 1933 – septembre 1938“ (Revue historique des armées, 1993, č. 1, s. 70-79)

Francouzsko-československá letecká spolupráce (leden 1933-září 1938) Poté, co byla pozemní armádě svěřena povýtce defenzivní úloha, uvažovali určití francouzští političtí a vojenští představitelé na začátku 30. let, že by letectvo mohlo díky své schopnosti rychlého zásahu plnit velmi důležitou strategickou úlohu ve východní Evropě tím, že by zajistilo stálé letecké spojení se státy Malé dohody a […]

Miroslav Srb: Tři dokumenty k Nejvyšší radě obrany státu

Vládní usnesení o zřízení Nejvyšší rady obrany státu, o jejím statutu a jednacím řádu Vláda republiky Československé usnesla se ve své schůzi dne 6. října 1933 na těchto opatřeních: I. Zřízení Nejvyšší rady obrany státu. /1/ K přípravě a organisaci obrany státu zřizuje se ze členů vlády užší výbor s názvem „Nejvyšší rada obrany státu“ […]

Zlatica Zudová-Lešková: Ku cti a pamiatke vojenských diplomatov

Československí vojenskí diplomati v kritických dňoch československej štátnosti (14 – 16. marca 1939) V najtragickejšom období pre spoločný štát Čechov a Slovákov – ktoré celkom iste tvorili dni 14. až 16. marec 1939, kedy Česko – Slovensko zásadným nacistickým pričinením prestalo fakticky existovať – zostávali diplomatické misie aj naďalej jeho pretrvávajúcou podstatou a zároveň najpádnejším […]

Zlatica Zudová – Lešková: Výnimočný stav na Slovensku v marci 1939 a „Homolov puč“

(Z kapitol druhej republiky)1 Do dnešných úvah o podstate rozbitia či rozpade Česko-Slovenska právom prináleží aj dianie, ktoré bolo – podľa mojej mienky – pre bezpochyby dobre informovaného prezidenta, predsedu ústrednej vlády, ministra obrany, ministra dopravy (ale pochopiteľne aj ďalších najčelnejších predstaviteľov) stále existujúceho, síce mocenským, mníchovským a viedenským rozhodnutím okypteného, moderného stredoeurópskeho štátu – […]

Směrnice hlavního velitele pro velitele armád z 25. září 1938

Hlavní velitelství.   SV. 25. 9. 1938, 22 hodin. Čj. 119 Taj. oper. 1938. Osobní a tajná směrnice čís. 1. I. – Podle zpráv, získaných do 25. 9. 1938 (viz přehled zpráv), možno říci, že se německá armáda soustřeďuje proti Československu do tří skupin: – jižní – nejsilnější – mezi Lincem a Vídní, která je pravděpodobně […]

Z deníku generála Lva Prchaly: Vojáci u prezidenta 21. září 1938

Dne 21. září 1938 jsem přijel z Brna do Prahy. Do Prahy jsem přibyl krátce předtím z Košic, jsa telegraficky povolán hlavním štábem čs. armády, abych tam převzal velení nastupující IV. armády. Odejel jsem z Brna spolu s tamním zemským velitelem gen. Vojtěchem Lužou a to na žádost důstojnického sboru brněnské posádky. Chtěl jsem beztak […]

Ze vzpomínek plukovníka Josefa Fetky

Otištěno: Československo 1938, Historia Bellica speciál, 2018, s. 50-53. Konečně vláda se odhodlala k radikálnějšímu zákroku, zakázala činnost Sudetoněmecké strany a vydala zatykače na její vůdce, kteří však v tu dobu s mnohými dalšími byli na cestě přes hranice do říše. Tam za oficiální pomoci Německa se zformoval z utečenců tzv. Freikorps, jehož bojové oddíly obsadily […]

Vyjádření k německému požadavku změny hranic ČSR

Vypracované z hlediska vojenského vyslancem Künzlem-Jizerským a plukovníky generálního štábu Štěpánským a Ptákem. Z hlediska strategického a nejzákladnějších požadavků vojenských možno pouhým pohledem na zaslanou mapu onstatovati, že průběh hranic byl stanoven tak, jako by šlo o stát na hlavu poražený, jehož armáda už neexistuje a jemuž se chce vzíti i do budoucna jakákoliv možnost […]

Porady o mnichovském diktátu na Hradě pražském 30. září 1938

Ráno v den, kdy vyslanec Dr. Mastný z Mnichova přinesl podmínky mnichovského diktátu čtyř velmocí (30. 9. 1938), byli jsme s hlavním velitelem arm. gen. Krejčím povoláni z hlavního stanu v prostoru Vyškova do Prahy k důležitým poradám. Vykonali jsme cestu vojenským letadlem a přibyli jsme na pražský hrad asi kolem desáté hodiny. Na hradě byla shromážděna […]

Stav zbrojního materiálu ke dni 18. 3. 1939

Poznámka: V několika případech byly názvy položek a číselné údaje špatně čitelné, příp. nečitelné. Je proto možné, že tento text obsahuje drobné odchylky oproti předloze, a tím i skutečnosti! Dělostřelecký materiál polní   Celkový počet Z toho na Slovensku Pozn. 3.7 cm kanon MacLean 7 7   3.7 cm kanon Puteaux 6     6 […]

Antonín Hásek: Deník aneb fakta a dojmy od dne 18. září do 20. listopadu 1938

Antonín Hásek:Narodil se 17. ledna 1913 v Kasejovicích. Do armády odveden v roce 1935 v Prachaticích (posléze v Písku). Občanským povoláním obchodník, nastoupil službu u hraničářského praporu 4 u 1. roty v hodnosti vojín náhradní zálohy. V zaří roku 1938 sloužil u motorizovaného hraničářského praporu 24, který byl součástí 4. rychlé divize. Tato jednotka se […]

Antonín Hásek: Prvorepublikový otec – dělník svým dětem

A tak jsme dne 20. března 1935 před ranní mší svatou měli tiché oddavky. Jednoho svědka zastal dědeček a druhého kostelník. Z kostela šla maminka domů vařit a uklízet. A já otevřít krám. Tím byla veselka odbyta. Hned brzy nato jsem byl po třetí u vojenského odvodu. Uznali mě služby schopným. Podal jsem si ihned […]

Vojáci a Mnichov 1938

1938, 29. září, Vyškov. – Dálnopisný rozhovor hlavního velitele s předsedou vlády. Hlavní velitel informuje o situaci a postoji armády, předseda vlády upozorňuje na složitou politickou situaci před konferencí v Mnichově. Zde generál Syrový. Co si přeješ bratře generále? Jsme velmi znepokojeni s konferencí čtyř v Mnichově, která jistě bude jednati na náš účet. Je […]

Vzpomínky důstojníků Hlavního velitelství

Major Emil Strankmüller: Všichni jsme si po tomto nervovém vyčerpání zhluboka oddychli. Konečně čin! V pátrací skupině jsme byli na tento okamžik dávno připraveni. Svůj mobilizační plán jsme každý znali zpaměti. Potřebný spisovní, archivní, evidenční, studijní a technický materiál jsme měli připraven ve zvláštních bednách, jež se daly uzpůsobit v psací stoly. Auta byla v […]

František Houra: 15. březen 1939 v bývalém hlavním štábu

K 1. březnu stáli jsme s pouhým jedním slabým ročníkem vycvičených a unavených mužů a s jedním ročníkem právě nastoupivších nováčků, s úplně porušenými mobilisačními přípravami, v nejslabší a nejkritičtější situaci, jaká se vyskytla za celého trvání první republiky. Vnitropolitická situace se zhoršovala, rostly potíže se Slovenskem a Podkarpatskou Rusí, bojová hodnota armády se rovnala […]

Ludvík Krejčí: Jsme připraveni – Náčelník hlavního štábu o naší branné pohotovosti

Otištěno: Lidové noviny 24. 2. 1938, č. 98, s. 2. Náčelník hlavního štábu armádní generál L. Krejčí zabýval se v rozhovoru s novináři ve středu dopoledne některými naléhavými věcmi naší branné přípravy. Zmínil se především o branné výchově. První skupina důstojníků, která se počátkem ledna rozešla ke sborům a okrskům, připravuje rozdělení obcí na střediska branné […]

Vzpomínky Ludvíka Krejčího

Otištěno: Pavel Šrámek: Ve stínu Mnichova. Z historie československé armády 1932-1939. Praha 2008, s. 135-136. Po příjezdu mého nástupce generála Prchaly do Košic jsem odejel do Prahy pravděpodobně 30. listopadu 1933. Při vstupu do vagónu jsem povídal pobočníkovi štábnímu kapitánu Matasovi: Dvouletá musí být nebo se vrátíme zpátky. Měli jsme 18 měsíční základní službu, která v ničem […]

Rozhovor s Ludvíkem Krejčím

Otištěno: Neměl se plést do politiky, Obrana lidu 8. 7. 1967, s. 9. Nebylo lehké ztéci byt „husity, buldoga a krvavého psa“, jak byl tento muž nazýván ve dnech Mnichova nacistickými plátky. Právě se holil, zvonek v rozděleném bytě není vzadu slyšet. Když jsme se přece jen přiblížili k „nebezpečnému objektu“ našeho zájmu, nestačili jsme ani uvést […]

Z rozhlasového projevu Karla Husárka

Otištěno: Lidové noviny, 15. 10. 1938, č. 250, s. 1-2. Ministr veřejných prací generál Husárek promluvil dnes v 17.45 hod. do rozhlasu o programu ministerstva veřejných prací. Hlavní úkoly ministerstva veřejných prací leží ve dvou oblastech:1. Dát okamžitě a co nejvíce užitečného zaměstnání pracujícím vrstvám a to jak dělníkům tak i technické inteligenci.2. Připravovat přestavbu státu […]

Jan Syrový: Armáda, její účel a postavení ve státě

Otištěno:Naše armáda. Vznik – vývoj – současnost. Praha 1935, s. 181-183. Zla je na světě ještě příliš mnoho, aby bylo lze je odstranit dobrým slovem, přátelskou smlouvou, i když si toho z plna srdce přejeme. Boj proti zlu je přírodním zákonem a jen zbabělec a nízký člověk se ho může zříci. Zbabělci a bezcharakterní lidé […]

Projev arm.gen. Jana Syrového 30. září 1938

Otištěno: www.rozhlas.cz/historie/valka/_zprava/1052047 podle audio záznamu pojevu Občané a vojáci! Vy všichni dobře víte, že jsem z těch, kteří ve světové válce dobrovolnou jednotou a sebekázní budovali daleko od vlasti národní armádu československou. Víte, že moji druhové ve zbrani dovedli bez váhání obětovat své životy za život národa. I dnes, jako tenkrát, jde o budoucnost národa a jeho […]

Rozhovor s Janem Syrovým

Otištěno: Reportér, roč. 3, 1968, č. 38, s. XIV-XV. Pane generále, jaké funkce jste zastával za předmnichovské republiky? SYROVÝ: Vrátil jsem se jako jeden z čelných velitelů našich legií z Ruska. Ve dvacátém roce jsem se stal zemským vojenským velitelem v Čechách, o čtyři roky později podnáčelníkem hlavního štábu, od roku 1927 jsem byl náčelníkem hlavního […]

Úvod ke knize Bohuslava Fialy Všeobecná taktika divise v příkladech

Náš Polní řád podává válečné zásady a povšechné základy, na nichž spočívá užití jednotek všech zbraní; skýtá to, co podle zkušeností z poslední války pokládáme za pravdy. Ale mezi poznáním pravdy a jejím užitím bývá veliká propast. Znalost, nějaké zásady nám nikterak neposlouží, nedovedeme-li ji co nejlépe přizpůsobiti daným okolnostem. A tyto okolnosti jsou vlastně […]

Vyjádření generála Fialy k událostem v měsíci březnu 1939

Po vyklizení státního území a po vytýčení nových hranic nadiktovaných Mnichovem a Vídní začal se hlavní štáb obírati reorganizací naší armády a studiem našich obranných možností. Vládě byl, pokud se pamatuji, předložen rámcový návrh. Ten však zůstal jen na papíře. Studiem obranných možností vůči Německu došlo se k poznání, že jsme ztratili schopnost obrany. Neboť už […]

Štábní cvičení „Zima a jaro 1938“

Za poskytnutí podkladů k tomuto textu děkuji ing. Petru Fetkovi a prof. Lumíru Klimešovi. O přípravách československé předválečné armády na možnou válku s Německem toho už bylo napsáno mnoho, přesto stále existují věci jen málo známé. Patří k nim i několikaměsíční štábní cvičení „Zima a jaro 1938“, které začalo v listopadu 1937, tj. přesně před sedmdesáti lety. Necelý rok […]

Vedoucí funkcionáři Ministerstva národní obrany a Hlavního štábu

Ministr vojenství gen. Milan Rastislav ŠTEFÁNIK 1918 – 1919 Ministr národní obrany Václav KLOFÁČ 1918 – 1920 Vlastimil TUSAR 1920 Dr. Ivan MARKOVIČ 1920 gen. V. hodn. tř. Otakar HUSÁK 1920 – 1921 František UDRŽAL 1921 – 1925 Jiří STŘÍBRNÝ 1925 – 1926 gen. IV. hodn. tř. Jan SYROVÝ 1926 František UDRŽAL 1926 – 1929 […]

Funkcionáři řídící odbornou činnost druhů vojsk

Přednosta 1. oddělení (pěchoty) I. odboru (všeobecně vojenského) MNO pplk. pěch. Karel URBÁNEK * ) 1921 gen. V. hodn. tř. Maxmilián KRAJCZA 1922 – 1924 gen. V. hodn. tř. František KAUTECKÝ 1925 brig. gen. Čeněk PANZNER 1925 – 1929 brig. gen. Antonín HASAL 1929 – 1932 brig. gen. Josef VÁŇA 1932 – 1934 brig. gen. […]

Velitelé zemských vojenských velitelství

Zemské vojenské velitelství v Praze Velitel: polní podmaršálek (gen. IV. hodn. tř.) Ing. Jan DIVIŠ 1918–1920 gen. V. (IV.) hodn. tř. Jan SYROVÝ 1920–1926 gen. IV. (III.) hodn. tř. Ing. Jan DROBNÝ 1926–1928 div. (arm.) gen. Josef BÍLÝ 1928–1935 div. gen. Václav KOPAL 1935 brig. gen. Václav PETŘÍK (zastupující) 1935 arm. gen. Sergej VOJCECHOVSKÝ 1935–1939 […]

Velitelé sborů

I. sbor Praha Velitel: div. gen. Emil Linhart 1935-1939 Zástupce velitele: brig. gen. Rudolf Viest 1936-1937 brig. (div.) gen. Jan Šípek 1937-1939 II. sbor Hradec Králové Velitel: brig. (div.) gen. Josef Váňa 1935-1939 Zástupce velitele: brig. (div.) gen. Bedřich Ruml 1936-1939 III. sbor Brno Velitel: div. gen. Antonín Hasal 1935-1937 brig. gen. Sergej Ingr (zastupující) […]

Československá generalita v roce 1938

Jméno a příjmení Data Hodnost Dosažena Mírová funkce Mobilizační funkce Hodnost po r. 1945 Poznámka ADAM Josef, JUDr. 1882-1958 gen. justiční služby 01.01.1936 prezident NVS prezident NVS gen. justiční služby IL, do 17.2.1938 I.místoprezident NVS ALBRECHT Bedřich, Ing. 1885-1941 gen.technické zbrojní služby 01.01.1937 P-I.odboru VTLÚ P-I.odboru VTLÚ gen.technické zbrojní služby   BEJL Jindřich 1890-1973 brigádní […]

Personální průvodce po mobilizované čs. branné moci v době vyvrcholení mnichovské krize – Ústřední orgány vojenské správy a vyšší velitelství

Pavel Minařík – Pavel Šrámek Otištěno: Historie a vojenství 1997/5, s. 94 -130 (aktualizováno) V návaznosti na předcházející příspěvek PhDr. Eduarda Stehlíka k personální problematice čs. branné moci před vyhlášením všeobecné mobilizace v září 1938,1 bychom chtěli seznámit čtenáře s velitelskou sestavou armádních složek po uvedení státu do stavu branné pohotovosti na základě mobilizační vyhlášky z večerních […]

Průvodce po mobilizované čs. branné moci v době mnichovské krize na území Slovenska a Podkarpatské Rusi

Pavel Minařík – Pavel Šrámek Otištěno: Vojenská história, 2000, č. 2, s. 89-106 Po edicích dokumentů věnovaných představám o obraně Slovenska za mnichovské krize a obrazu Slovenska v anketě „Armáda v roce 1938“ předkládáme čtenářům Vojenské histórie průvodce po mobilizované čs. branné moci v době mnichovské krize na území Slovenska a Podkarpatské Rusi. Uzavíráme tak sérii […]

Brigádní generál Bohuslav Fiala

Bohuslav Fiala se narodil 29. ledna 1890 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Protože se už v mládí chtěl stát vojákem z povolání, vychodil v letech 1902 až 1907 vyšší reálku v Holešově a potom úspěšně absolvoval vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Po jejím ukončení nastoupil v srpnu 1910 do rakousko-uherské armády k zeměbraneckému pěšímu pluku […]

Divizní generál Karel Husárek

 Karel Husárek se narodil 31. ledna 1893 v Čehovicích u Prostějova. V letech 1904 až 1912 chodil na gymnázium v Prostějově a potom začal studovat stavební inženýrství na Vysoké škole technické v Brně. Po vypuknutí světové války musel studia opustit a v srpnu 1914 nastoupil jako jednoroční dobrovolník do rakousko-uherské armády. Po absolvování ženijní školy […]

Armádní generál Ludvík Krejčí

Ludvík Krejčí se narodil 17. srpna 1890 v Tuřanech u Brna. Studoval na gymnáziu ve Vyškově, od roku 1908 pak na Vyšší lesnické škole v Písku. Po jejím ukončení nastoupil v říjnu 1910 jako jednoroční dobrovolník do rakousko-uherské armády. V letech 1911 až 1914 pracoval u lesního úřadu ve Slavonii. Po vypuknutí světové války bojoval […]

Armádní generál Jan Syrový

Jan Syrový se narodil 24. ledna 1888 v Třebíči. Vystudoval stavitelství na průmyslové škole v Brně a po maturitě v roce 1907 nastoupil jako jednoroční dobrovolník do rakousko-uherské armády. Po absolvování vojenské služby odešel do Ruska, kde pracoval jako stavební technik ve Varšavě a studoval na tamní technice. Po vypuknutí světové války nenastoupil do rakousko-uherské […]

Československé stálé opevnění z let 1935 až 1938

Otištěno: Armády, technika, militaria, roč. 3, 2005, č. 12, s. 70 – 72 Před 70 lety, v prosinci 1935, byl vybetonován první objekt československého stálého opevnění, pěchotní srub MO-8 u Bohumína. Od tohoto okamžiku začaly nejprve v pohraničí, později i ve vnitrozemí vyrůstat stovky železobetonových pevností, které měly zesílit obranyschopnost republiky. Podívejme se na širší souvislosti […]

Záznam z jednání Nejvyšší rady obrany státu 28. dubna 1936

Zasedání N. Rady obrany státu Dne 28. dubna I) N. Rada projevila zcela nevídaný zájem o otázku opevňování republiky. Při tomto zájmu projevily se jisté symptomy: 1) Žádalo se stejně důrazně i opevnění záp. Čech. Žádali to všichni členové, nejen z pravice, ale i lidovci a Bechyně. Z hovoru s náč. štábu měl jsem pocit, […]

Zpráva náčelníka hlavního štábu o programu budování stálého opevnění

I.Všeobecné zásady. Účel a systém stálého opevnění u nás v různých prostorech. Opevnění musí býti budována v těsné souvislosti s operačním plánem. Opevněné prostory, systém opevnění a jejich účel musí býti určovány podle tohoto plánu.Největším nebezpečím naším operacím je nyní a zůstane rychlé odtržení Čech od Slovenska německým vpádem v prostoru mezi Odrou a Labem směrem na […]

Z opevňovacího programu generála Husárka

A. Všeobecné úvahy: Nejvyšší rada obrany státu projednala 4. VI. 1936 a vláda vzala na vědomí 5. VI. 1936 program těžkého opevnění státních hranic, navrženého tehdy hlavním štábem, jež bylo v té době odhadnuto na 10 miliard Kč. Vzhledem ke stupňování bezprostředního nebezpečí bylo náčelníku hlavního štábu asi za měsíc po tomto zasedání nařízeno předsedou […]

Výstavba opevnění ve vzpomínkách generála Ludvíka Krejčího a plukovníka Josefa Fetky

Otištěno: Fortsborník, č. 7, Brno 2000, s. 21 – 24. Okolnosti zahájení výstavby opevnění v Československu patří stále k hodně diskutovaným tématům. Nebude proto jistě bez zajímavosti seznámit se s tím, co k tomuto problému napsali ve svých vzpomínkách bývalý náčelník Hlavního štábu československé armády armádní generál Ludvík Krejčí a bývalý pracovník 3. (operačního) oddělení Hlavního štábu československé […]

Doplnění vojsk mobilizačními zálohami a jejich připravenost na vedení boje

Otištěno: Sborník vojenské akademie v Brně, řada C-D, 1999, č. 2, s. 47 – 64 Podle mobilizačních plánů platných v roce 1938 měla válečná čs. armáda dosáhnout počtu zhruba 1.5 milionu osob. Z tohoto množství tvořila mírová armáda, tj. vojáci z povolání a v základní službě, asi 13 % (200 tisíc osob), zbytek pak osoby povolané […]

Dobrovolníci v čs. armádě za mobilizace v září 1938

Otištěno: Vojenské rozhledy, 1998, č. 2, s. 158 – 161 1 Když na konci září 1938 stála československá armáda před reálnou hrozbou okamžitého vypuknutí války, mohla počítat kromě vlastních vojáků a záložníků s dobrovolníky, a to jak domácími tak zahraničními. Bez ohledu na motivy jejich dobrovolného vstupu do armády představovali nemalé množství odhodlaných lidí, kteří jí […]

Mobilizace na podzim 1938

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 34, 2002, č. 10, s. 40 – 41 Mobilizace československé branné moci na podzim 1938 patří v naší vojenské tradici k nejvýznamnějším okamžikům. Přestože jí nepříznivé vnější okolnosti neumožnily proběhnout v plném rozsahu a musela být předčasně ukončena, prokázala nepochybně připravenost tehdejší armády na případný válečný konflikt a stojí za to […]

Račice – sídlo hlavního velitele čs. branné moci v září 1938

(spolupráce na textu a odborná pomoc: Dagmar Stryjová, Josef Horníček a Lumír Klimeš) Otištěno: Historie a vojenství, roč. 47, 1998, č. 5, s. 86 – 90. Známé politické události na podzim 1938 a na jaře 1939 znemožnili vojákům československé armády střetnout se v boji s nepřítelem. Pokud se nechtěli se vzniklou situací smířit, nezbývalo jim než […]

Boje o československé hranice v roce 1938

Otištěno: Armády, technika, militaria, roč. 1, 2003, č. 11, s. 36 – 37 Dne 20. září 2003 byl v Dolní Světlé v Lužických horách odhalen pomník obráncům hranic z roku 1938. Připomíná událost z 22. září 1938, kdy zdejší celnici přepadla skupina sudetoněmeckých záškodníků a po protiútoku československých bezpečnostních složek byla zahnána zpět. Podobných incidentů se […]

Boje o československé hranice v roce 1939

Otištěno: Armády, technika, militaria, roč. 2, 2004, č. 3, s. 46 – 47 V listopadu loňského roku jsme si připomněli boje o československé hranice v roce 1938, které díky oblíbenému tvrzení, že se Československo tehdy vzdalo bez jediného výstřelu, upadly téměř v zapomnění. Tyto boje však s rokem 1938 rozhodně neskončily a i v roce 1939 […]

Stráž obrany státu v anketě „Armáda v roce 1938“

Otištěno: Hraničáři pod Luží c 38, Dvůr Králové nad Labem 2003, s. 119-121. Když na přelomu let 1938 a 1939 probíhala v československé armádě anketa nazvaná „Armáda v roce 1938“, jejímž cílem bylo zachytit zkušenosti z doby všeobecné mobilizace, zaměřila se mimo jiné i na Stráž obrany státu. Hlavní štáb československé armády totiž zajímaly konkrétní zkušenosti […]

Sovětští letci v Československu na podzim 1938

Otištěno: Přísně tajné, 2008, č. 2, s. 37-40 Události spojené s mobilizací československé armády v září 1938 jsou často připomínané, a proto dosti známé. Přesto však i tady lze najít skutečnosti, o kterých se stále mnoho neví a zůstávají zahaleny rouškou tajemství. Patří k nim například pobyt sovětské letecké mise v Československu ve druhé polovině měsíce […]

Československá armáda na podzim 1938

Otištěno: Mnichov 1938 – Sedmdesát let poté, Praha 2008, s. 107 – 116 Přijetí mnichovské dohody Československem 30. září 1938 je neodmyslitelně spjato s otázkou, zda se tehdy mělo bojovat nebo ne. Tuto otázku si kladly minulé generace, klademe si ji my a velmi pravděpodobně si ji budou klást i generace budoucí. Z toho by se […]

Ferdinand Čatloš za mobilizace v září 1938

Otištěno: Vojenská história, 2010, č. 1, s. 89-93. K poměrně krátké, nicméně zajímavé a dosud ne zcela objasněné epizodě života Ferdinanda Čatloše, ministra obrany samostatného Slovenského státu v letech 1939 až 1944, patří jeho působení během mobilizace československé branné moci v září a říjnu 1938 do jmenování zástupcem hlavního velitele u slovenské autonomní vlády. V literatuře se lze setkat se […]

Obrana hranic jižní Moravy na podzim 1938

Otištěno: XXX. Mikulovské sympozium: Hranice na jižní Moravě a její obrana od doby římské, Brno 2009, s. 321-326. Na konci září 1938 byla československá armáda připravena na válečné střetnutí s Německem také na hranicích jižní Moravy. V obecném povědomí v této souvislosti panuje názor, že právě zde byla Achillova pata československé obrany, která by umožnila rychlý […]

Důstojníci německé národnosti v československé meziválečné armádě

Otištěno: Češi a Němci v meziválečném Československu. Ostrava 2013, s. 254-260. Hovoří-li se o vojácích německé národnosti v československé meziválečné armádě, myslí se tím především vojáci – záložníci, kteří v armádě absolvovali svoji vojenskou prezenční službu a byli pak do ní povoláni na cvičení nebo při mobilizaci. Vedle této skupiny však v československé armádě působili ještě […]

Politická situace v Evropě v letech 1918 až 1938 a ČSR

Otištěno: Sborník vojenské akademie v Brně, řada C-D, 1999, č. 2, s. 23 – 33 První světová válka dramatickým způsobem změnila politické uspořádání Evropy. Zmizely tři tradiční velké monarchie (Německo, Rusko a Rakousko-Uhersko), nově se naopak objevila řada malých států, mnohdy s nejasnými hranicemi. Stanovit nové uspořádání po skončené válce bylo úkolem pařížské mírové konference v […]

Reorganizace československé armády z roku 1933

Otištěno: Armády, technika, militaria, roč. 1, 2003, č. 6, s. 38 – 39. Dne 9. května 1933 podepsal tehdejší náčelník Hlavního štábu československé armády generál Jan Syrový dokument nazvaný „Armáda v poli“ stanovující výstavbu armády pro následující roky. Odstartoval tak proces změn v československé armádě trvající až do konce 30. let. Jednalo se o zcela zásadní […]

Personální změny ve velení československé armády v roce 1933

Otištěno: O dějinách a politice, Ústí nad Labem 2001, s. 25 – 35.         Zájem odborníků i laiků o československé vojenské dějiny v letech 1918 až 1939 je poněkud nevyvážený. Zatímco 2. polovině 30. let a především roku 1938 se věnuje značná pozornost, jiné časové úseky jsou poněkud opomíjeny. Platí to i pro období let 1932 a […]

Rychlé divize československé armády

Rychlé divize vytvořené v rámci československé branné moci na podzim 1937 byly vyšší jednotky předurčené k akcím vyžadujícím rychlost, pohyblivost a velkou údernou sílu. Při jejich vzniku se aplikovaly dobové názory na použití jezdeckých, motorizovaných a mechanizovaných jednotek v československých podmínkách. Jednalo se současně o poslední reorganizaci mobilních útvarů v meziválečném Československu. Předchůdcem rychlých divizí byly […]

Přepadení kasáren v Brně-Židenicích aneb tzv. Židenický puč

Otištěno: Caesar-občasník VHK Erika Brno, č. 5, 1998, s. 4-6 V neděli 22. ledna 1933 o půl třetí ráno zazněly ze Špilberku čtyři dělové výstřely. Signál, znamenající vyhlášení poplachu pro celou brněnskou posádku, vyvolala událost, k níž došlo krátce předtím ve Svatoplukových kasárnách v Židenicích a která se zapsala do historie jako tzv. židenický puč. Co […]

Podíl Edvarda Beneše na výstavbě československé armády ve 30. letech

Otištěno: Dějiny a současnost, 2000, č. 4, s. 31-34           Při sledování osobnosti druhého československého prezidenta se hlavní zájem soustřeďuje na zahraniční a vnitřní politiku. Daleko menší pozornost je věnována jeho podílu na výstavbě armády. Vzniká tak dojem jakoby jeho zásahy v této oblasti byly jen příležitostné a vyplývaly z role prezidenta jakožto vrchního velitele armády. […]

Zabezpečení válečné armády výzbrojí, technikou a materiálem

Otištěno: Sborník vojenské akademie v Brně, řada C-D, 1999, č. 2, s. 35 – 46 V přípravách československé armády na obranu státu v období jeho zvýšeného vnějšího ohrožení mělo své nezastupitelné místo i zabezpečení dostatečným množstvím kvalitní výzbroje, techniky a dalšího potřebného materiálu. 1) Zajištění dodávek v míru Při analýzách uskutečněných v souvislosti s připravovanou reorganizací […]

Emanuel Moravec: Strategie ČSR 1937 – 1938

Stanislav Yester (plk. gšt. Emanuel Moravec)          Oficiální československé vojenskostrategické myšlení se rozvíjelo pod vlivem francouzské vojenské doktríny. Vojenští teoretikové pohlíželi na budoucí válku jako na válku koaliční, v níž československá armáda nebude vyvíjet samostatnou bojovou činnost, nýbrž bude jen součástí koaličních armád spojenců Československa. Za základní otázku obrany země bylo považováno vybudování stálých opevnění […]

Armáda a okupace v březnu 1939

Když v roce 1918 skončila světová válka, panovalo jednoznačné přesvědčení, že podobné hrůzy se již nikdy nesmí opakovat. Jenže uplynulo pouhých 20 let a světu hrozil nový, ještě ničivější konflikt. Hlavní vinu na stále rostoucím napětí mělo nacistické Německo a jeho výbojná politika, i když se mu zatím díky ústupnosti západních mocností dařilo realizovat své […]

Českoslovenští vojáci v domácím odboji

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 34, 2002, č. 12, s. 41 – 42 Dne 11. listopadu 2002 byl v areálu Ministerstva obrany České republiky odhalen pomník důstojníkům generálního štábu, kteří zahynuli v letech 1939 až 1945. Po téměř šedesáti letech od konce války se tak důstojně připomenula jedna z nejslavnějších kapitol naší vojenské historie. Známé politické […]

Vojenské manévry

Otištěno: P. Šrámek: Ve stínu Mnichova. Z historie československé armády 1932-1939. Praha 2008, s. 60-68. Účelem závěrečných cvičení hlavní skupiny bylo dáti velitelům všech stupňů možnost vésti jednotky a říditi operace za poměrů plynoucích ze základní situace. Velitelé armád byli postaveni do různých situací, oba s ofensivním úkolem, při čemž jednotky západní modré armády byly rozděleny […]

K důstojníkům československé armády odvlečeným v roce 1945 do SSSR

Otištěno: V. Bystrov: Z Prahy do GULAGu aneb překáželi. Praha 1999, s. 330-333. Československá armáda v letech 1918 až 1938 měla, stejně jako celá tehdejší Československá republika, pestré národnostní složení. Kromě národností žijících trvale na území nově vzniklého státu v ní působily ještě dvě skupiny osob cizího původu. První skupinu představovali francouzští důstojníci pomáhající s budováním […]

Chrudim a František Machník

Otištěno: Chrudimské vlastivědné listy, 2006, č. 3, s. 1-5. S městem Chrudim spojila své osudy na kratší či delší čas řada významných osobností našich dějin. Patří k nim i pedagog a politik František Machník, ministr národní obrany a jeden z budovatelů československé brannosti ve 30. letech 20. století. František Machník se narodil 30. dubna 1886 v […]

Spolupráce se spojenci

Otištěno: P. Šrámek: Ve stínu Mnichova. Z historie československé armády 1932-1939. Praha 2008, s. 30-38. V průběhu rozhovorů vedených v Paříži na konci ledna 1933 mezi náčelníkem generálního štábu francouzské armády a náčelníkem generálního štábu československé armády byly ve vzájemné shodě dohodnuty následující zásady postupu za předpokladu všeobecného konfliktu v západní a střední Evropě:1. Nezbytnost úzké […]

Předválečná branná výchova

Otištěno: P. Šrámek: Ve stínu Mnichova. Z historie československé armády 1932-1939. Praha 2008, s. 70-78. Tu není možno činiti rozdíl, zda je to mladý či starý, muž či žena, Čech, Slovák či Němec a Maďar, pro všechny bude nebezpečí stejné, na všech životech musí státu jako vykonavateli moci nad územím republiky a jeho vládě záležeti, a […]

Československá armáda v osudovém roce

Otištěno v upravené podobě: Válka REVUE Speciál – Boj o Československo 1938, Brno 2011, s. 18-23. Mezi osobnostmi, které v deníku Venkov 1. ledna 1938 napsaly svá přání do dvacátého roku existence Československa, byl i náčelník Hlavního štábu Československé branné moci armádní generál Ludvík Krejčí. Jeho přání, aby republika bez úhony přečkala vážnou dobu a aby […]

Válečné plány československé armády

I když se dodnes někdy tvrdí, že meziválečná československá vojenská doktrína byla v podstatě pouze kopií francouzské vojenské doktríny, dochované dobové dokumenty to nepotvrzují. Značný francouzský vliv na československou armádu existoval do poloviny 20. let, pak si však českoslovenští vojáci začali tvořit vlastní vojenskou doktrínu, které se drželi až do podzimu 1938. Když v roce […]

Jak se tvoří mýty

V čísle 40/2003 časopisu Respekt vyšel obsáhlý článek o Mnichovu 1938, jehož autor Tomáš Krystlík se s tématem vypořádal dosti svérázným způsobem. Totální neznalostí faktů a urážlivým stylem se rozhodl znevážit všechno, co bylo ve 30. letech 20. století na obranu Československa vykonáno. Na Krystlíkův článek zareagoval Pavel Šrámek textem, jehož upravená verze vyšla v časopisu Respekt číslo 42/2003. My vám nyní předkládáme úplný původní text.

Mnichov 1938 a česká společnost

Rok 1938 patří bezesporu k nejdiskutovanějším okamžikům našich moderních dějin. O tom, co se tehdy mělo či nemělo udělat, se pře kde kdo. Jenže není tahle posedlost poněkud scestná? Nevytváří se tak diskuse pro diskusi, která se skutečnou historickou událostí a jejím pravdivým poznáním má jen pramálo společného? Nad Mnichovem 1938 se zamýšlí Pavel Šrámek.

Smrt generála Vojtěcha Luži

V letech 1939 až 1945 zahynuly skoro tři desítky československých generálů, mezi nimi i generál Vojtěch Luža, kterého na podzim 1944 zastřelili v Hřišti u Přibyslavi čeští protektorátní četníci. Co zavinilo generálovu smrt? Byla to shoda nešťastných náhod nebo přílišná horlivost četníků? Svůj pohled nabízí Pavel Šrámek.

Armáda a březen 1939

Okupace českých zemí 15. března 1939 zůstává ve stínu Mnichova 1938. Prací na toto téma není mnoho a pokud se už nějaká objeví, většinou se v ní píše, že armáda se v polovině března 1939 příliš nevyznamenala nebo přímo selhala. Jak to vidí Pavel Šrámek?

Tanky versus opevnění

Snad v každé práci o opevnění se píše, že československá armáda se v 1. polovině 30. let rozhodovala, zda budovat armádu s tanky a letadly nebo stavět opevnění. Teorie „tanky versus opevnění“ je velmi rozšířená, ale je taky pravdivá? Odpověď hledá Pavel Šrámek.

Plánované válečné počty vybraných útvarů (září 1938)

pěší pluk 1-18, 20-48, horský pěší pluk 1-4:velitelství, zákopnická, spojovací, kanonová, minometná rota, tři pěší prapory (každý o třech pěších a jedné kulometné rotě)3179 osob, 108 LK, 36 TK, 6 minometů 8 cm, 12 KPÚVhorské pěší pluky byly bez kanonové roty pěší pluk 51-68, 70-98, horský pěší pluk 5-8:velitelství, zákopnická, spojovací, minometná rota, tři pěší […]

Plánované početní stavy čs. armády v míru a ve válce

Pokus   Rok plánované počty osob plánované počty divizí + brigád v míru*) ve válce v míru ve válce 1920 150 000 ? 12 + 5 12 + 11 1925      150 000/90 000 ? 12 + 5 12 + 11 1928 140 000/100 000 660 000 12 + 5 12 + 17 1935 150 000 […]

Nástupová sestava československé branné moci 30. září 1938 ve 12.00 hodin

a) Polní armáda: Jednotka Krycí název Stanoviště velitele Velitel Náčelník štábu Hlavní velitelství Palacký Vyškov a okolí arm. gen. L. Krejčí brig. gen. B. Fiala – 5. oddělení Hlavního velitelství s vlastním krycím názvem "Tyl" bylo v Přerově I. armáda Havlíček Kutná Hora arm. gen. S. Vojcechovský plk. gšt. L. Kašpárek I. sbor Smetana Votice […]

Přibližné počty zmobilizované československé armády v září 1938

Uveden je stav na konci září 1938: Název Počty osoby 1 280 000 koně 217 000 motorová vozidla 26 000   Zbraně Počty Poznámky pušky 762 000 (jen nové vzory) pistole 188 000 (jen nové vzory) kulomety 40 000 (jen nové vzory) minomety 900 (jen nové vzory) protitankové kanony 780 (bez kanonů v opevnění) polní […]

Vojenské výdaje Československa v letech 1919 až 1938 (v miliardách Kč)

A) Řádný rozpočet: Rok Plánované státní výdaje Plánované výdaje MNO Poměr v % 1919 6,7141) 1,2811) 19,11) 1920 10,416 1,2122) 11,62) 1921 13,8423) 2,3373) 16,93) 1922 19,813 3,109 15,7 1923 19,371 2,775 14,3 1924 16,994 2,300 13,5 1925 9,574 1,815 19,0 1926 10,070 1,935 19,2 1927 9,704 1,370 14,1 1928 9,536 1,400 14,7 1929 9,534 […]

Armády středoevropských států v roce 1938

(pokud není uvedeno jinak, je zachycen stav počátkem roku 1938) Stát Rozloha v km2 Počet obyvatel v milionech Délka hranice v km Početní stavarmády Pěší divize Pěší brigády Tankové divize Rychlé divize Jezdecké brigády Letecké pluky Rakousko 83 900 6,8 (1934) 2640 63 000 7 1 – 1 – 2 Maďarsko 92 700 8,7 (1930) […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek