870. Které nejdůležitější vojenské útvary byly dislokovány v pražské posádce? (odpovídá Pavel Minařík)
V moderním smyslu slova byla stálá vojenská posádka v Praze umístěna v roce 1621 na Vyšehradě z příkazu Albrechta z Valdštejna po potlačení stavovského povstání. Po dlouhou dobu se ale jednalo o části různých pluků, které se zde nacházely dočasně, často pouze v době vojenského ohrožení či válečného tažení, a po určité době odcházely do jiných posádek habsburské monarchie. Stálejší dislokaci je možné zaznamenat až ve 2. polovině 19. století, po uzákonění všeobecné branné povinnosti a stanovení trvalých doplňovací obvodů pro jednotlivé útvary císařské armády. Po prohrané prusko-rakouské válce byla obnovena divizní velitelství, zrušená z úsporných důvodů v roce 1859. V Praze se tak od roku 1867 nacházela tři divizní velitelství, z nichž v roce 1870 odešlo do Josefova velitelství X. divize a v roce 1872 se velitelství XIX. divize přesunulo do Plzně. V Praze až do roku 1914 setrvalo pouze velitelství IX. divize, kdy bylo odesláno i s podřízenými útvary na srbskou frontu. Před vypuknutím války byla v posádce dislokována i velitelství brigád nacházejících se v bezprostřední podřízenosti velitele sboru, jako např. 1. jezdecké brigády a 8. polní dělostřelecké brigády. Z útvarů, které byly doplňovány Doplňovacím okresním velitelstvím Praha, můžeme např. uvést proslulý 28. pěší pluk (založen 1698), jehož 1 100 příslušníků se v dubnu 1915 dostalo na ruské frontě do zajetí a pluk byl pro výstrahu rozpuštěn. V roce 1914 se ale nalézal v Innsbrucku, zatímco v Praze sídlily některé prapory pěších pluků 11 (doplňován z Písku), 73 (doplňován z Chebu), 91 (doplňován z Českých Budějovic) a 102 (doplňován z Benešova). Od roku 1894 se v pražské posádce rovněž nacházelo velitelství 21. zeměbranecké divize, kterému mimo jiné podléhaly zeměbranecký pěší 8 a zeměbranecký dělostřelecký pluk 21, dislokované rovněž v Praze. V pražské posádce se ovšem nacházela celá řada jiných útvarů.
Sídlem nejvyššího vojenského teritoriálního správního orgánu se Praha stala počátkem 18. století. V roce 1706 zde vzniklo Generální vojenské velitelství pro Čechy. Zmíněné velitelství bezprostředně podléhalo vídeňské dvorské válečné radě a jeho úkolem bylo spolupracovat se zemskými úřady a zásobovat vojska rozmístěná v Čechách. V tomto období ještě nedisponovalo velitelskými pravomocemi vůči útvarům na jeho teritoriu. V roce 1849 se uskutečnilo přejmenování generálního velitelství na Zemské vojenské velitelství pro Čechy a podřízení III. sborovému velitelství v Terezíně. V letech 1853 až 1856 bylo zemské velitelství dočasně zrušeno a jeho agendu převzalo velitelství 1. armádního sboru, dislokované v Praze od roku 1853. Samostatný teritoriální úřad byl obnoven v roce 1856, kdy se vytvořilo velitelství 1. armádního sboru – Zemské generální velitelství pro Čechy. V daném případě se již jednalo o vyšší velitelství, které disponovalo nejenom správní působností, ale i velitelskými pravomocemi vůči útvarům rozmístěným na jeho teritoriu. Uvedené velitelství podléhalo Vrchnímu armádnímu velitelství ve Vídni, které v roce 1860 nahradilo říšské ministerstvo války. V roce 1867 následovala další reorganizace a funkci vyššího teritoriálního orgánu nadále plnilo Generální velitelství pro Čechy. Svoji činnost ukončilo koncem roku 1882 a počátkem následujícího roku bylo území Čech rozděleno mezi pražské 8. sborové velitelství a josefovské 9. sborové velitelství. Sborové velitelství v Praze setrvalo až do vypuknutí 1. světové války, kdy odešlo na srbskou frontu. Jeho povinnosti vůči příslušným vojenským útvarům až do konce války vykonávalo Vojenské velitelství Praha.
Po vytvoření Československa se v posádce Praha v letech 1918 až 1939 mimo jiné nacházely následující vyšší velitelství a útvary čs. armády:
| – MNO | 1918 – 1939 |
| – Hlavní štáb čs. branné moci | 1919 – 1939 |
| – Zemské vojenské velitelství Praha | 1918 – 1939 |
| – Posádkové velitelství | 1918 – 1939 |
| – Vojenský inspektorát | 1919 |
| – velitelství 13. pěší brigády | 1919 |
| – velitelství 1. pěší divize | 1920 – 1939 |
| – velitelství 1. pěší brigády | 1920 – 1937 |
| – velitelství 1. polní dělostřelecké brigády | 1920 – 1937 |
| – velitelství I. sboru | 1935 – 1939 |
| – velitelství 1. jezdecké brigády | 1922 – 1937 |
| – velitelství 1. rychlé divize | 1937 – 1939 |
| – velitelství letecké brigády | 1934 – 1939 |
| – náhradní prapor pěšího pluku 28 | 1918 – 1919 |
| – náhradní prapor střeleckého pluku 8 | 1918 – 1919 |
| – pěší pluk 1 | 1920 – 1921 |
| – pěší pluk 5 | 1920 – 1939 |
| – pěší pluk 28 | 1920 – 1939 |
| – II. prapor pěšího pluku 18 | 1921 – 1923 |
| – II. prapor pěšího pluku 33 | 1921 – 1926 |
| – II. prapor pěšího pluku 38 | 1921 – 1930 |
| – II. prapor pěšího pluku 48 | 1924 – 1933 |
| – náhradní baterie pluku polního dělostřelectva 109 | 1918 – 1920 |
| – dělostřelecký pluk 1 | 1920 – 1927 |
| – dělostřelecký pluk 101 | 1923 – 1928 |
| – náhradní baterie pluku protiletadlového dělostřelectva 151 | 1919 – 1920 |
| – dělostřelecký pluk 151 | 1920 – 1939 |
| – dělostřelecký pluk 154 | 1933 – 1939 |
| – náhradní prapor čs. autovojsk | 1918 – 1921 |
| – automobilní prapor 1 | 1921 – 1939 |
| – velitelství automobilního pluku | 1921 – 1922 |
| – samostatné letecké setniny s různými druhy letounů | 1919 – 1920 |
| – letecký pluk 1 | 1920 – 1939 |
| – letecký pluk 4 | 1928 – 1931 a 1937 – 1939 |
| – letecký pluk 5 | 1931 – 1937 |
| – letecký pluk 6 | 1929 – 1939 |
| – jezdecký (dragounský) pluk 1 | 1920 – (1936) 1936 |
| – dragounský pluk 5 (bez I. korouhve) | 1936 – 1938 |
| – náhradní rota zákopnického praporu 1 | 1918 – 1920 |
| – strojní prapor | 1919 – 1933 |
| – ženijní pluk 5 | 1936 – 1938 |
| – vozatajský prapor 8 (1) | 1918 (1920) – 1933 |
| – vozatajská eskadrona 1 | 1933 – 1939 |
| – vozatajská eskadrona 15 | 1937 – 1939 |
| – Ústřední zbrojnice | 1919 – 1939 |
| – Sborová zbojnice 1 | 1937 – 1939 |
| – Vojenský technický ústav | 1925 – 1932 |
| – Vzduchoplavecký (Vojenský letecký) studijní ústav | 1922 (1927) – 1932 |
| – Vojenský technický a letecký ústav | 1933 – 1939 |
| – Hlavní letecké skladiště | 1919 – 1920 |
| – odbočka Hlavního leteckého skladiště | 1920 – 1922 |
| – Zemský letecký sklad I (Letecký sklad 1) | 1932 (1937) – 1939 |
| – Hlavní vojenský telegrafní sklad | 1918 – 1925 |
| – Vojenské telegrafní dílny | 1923 – 1939 |
| – Vojenské radioelektrické ústředí | 1935 – 1939 |
| – Hlavní vozatajský sklad | 1920 – 1933 |
| – Vojenská (Divizní) zásobárna 1 | 1919 (1923) – 1924 |
| – Divizní (Sborový) proviantní sklad 1 | 1924 (1937) – 1939 |
| – Vojenský lůžkový sklad | 1919 – 1928 |
| – Automobilní zbrojovka | 1920 – 1932 |
| – Doplňovací okresní velitelství Praha | 1918 – 1939 |
| – Doplňovací okresní velitelství Praha – venkov | 1921 – 1939 |
| – Velitelství evidence koňstva 1 | 1919 – 1939 |
| – Velitelství evidence motorových vozidel 1 | 1921 – 1939 |
| – Posádková nemocnice 11 | 1919 – 1921 |
| – Divizní (Sborová) nemocnice 1 | 1921 (1937) – 1939 |
| – odbočka Divizní nemocnice 1 (Posádková nemocnice) | 1924 (1927) – 1939 |
| – Vojenská invalidovna | 1919 – 1935 |
| – Nejvyšší vojenský soud | 1919 – 1939 |
| – Divizní soud | 1919 – 1939 |
| – Brigádní soud | 1919 – 1939 |
| – Generální vojenský prokurátor | 1919 – 1939 |
| – Vojenský prokurátor | 1919 – 1939 |
| – funkcionář vojenského prokurátora | 1919 – 1939 |
| – Vojenská věznice | 1919 – 1939 |
| – Válečná škola (Vysoká škola válečná) | 1921 (1934) – 1939 |
| – Intendanční škola (Vysoká intendantská škola) | 1922 (1934) – 1939 |
| – Vojenská inženýrská kolej | 1924 – 1934 |
| – Vozatajské učiliště | 1920 – 1923 |
| – Automobilní učiliště | 1920 – 1933 |
| – Vojenská tělocvičná škola | 1922 – 1933 |
| – Vojenská hudební škola | 1923 – 1939 |
| – Vojenský zeměpisný ústav | 1919 – 1939 |
| – Vojenské muzeum | 1920 – 1926 |
| – Vojenský archiv RČS | 1924 – 1926 |
| – Vojenský archiv RČS – Vojenské muzeum | 1926 – 1929 |
| – Památník odboje | 1923 – 1929 |
| – Památník osvobození | 1929 – 1939 |
| – VKPR | 1919 – 1939 |
| – Hradní stráž | 1920 – 1939 |
Po rozbití Československa a okupaci českých zemí německou armádou čs. armáda zanikla. Jako poslední svoji činnost na sklonku prosince 1939 ukončilo „MNO v likvidaci“. Rozpuštěnou čs. armádu na domácí půdě jako „doprovod německé branné moci“ od července 1939 nahradilo vládní vojsko „Protektorátu Čechy a Morava“, které se podílelo na udržování vnitřního pořádku, střežilo železnice a asistovalo při živelných pohromách. V Praze tak začaly působit Generální inspektorát vládního vojska, sídlící v budově dnešního generálního štábu, a Inspektorát I, který velel jednotkám vládního vojska ve středních, západních a jižních Čechách. Posádkovou službu zabezpečoval 1. prapor vládního vojska, který zároveň zajišťoval výkon reprezentačních funkcí pro státního prezidenta Protektorátu Čechy a Morava v Praze a na zámku v Lánech.
Po ukončení 2. světové války se Praha v letech 1945 až 1992 stala kromě jiného sídlem následujících součástí čs. armády:
1) vyšší velitelství
| – MNO | 1945 – AČR |
| – Hlavní štáb čs. branné moci (Generální štáb čs. armády) | 1945 (1950) – AČR |
| – velitelství 1. oblasti | 1945 – 1950 |
| – velitelství 1. vojenského okruhu | 1950 – 1958 |
| – velitelství 1. armády | 1958 – 1960 |
| – velitelství I. sboru | 1945 – 1946 |
| – velitelství Letecké oblasti 1 | 1945 |
| – velitelství letectva 1. oblasti | 1946 – 1947 |
| – velitelství I. leteckého sboru | 1947 – 1948 |
| – velitelství 15. stíhacího leteckého sboru | 1951 – 1955 |
| – velitelství 1. obvodu PLOSÚ (PVOS) | 1951 (1954) – 1957 |
| – velitelství 7. armády PVOS (Velitelství PVOS) | 1960 (1976) – 1981 |
2) svazky a útvary pozemního vojska
| – velitelství 1. pěší (motorizované) divize | 1945 (1945) – 1946 |
| – velitelství 1. (5.) rychlé divize | 1946 (1948) – 1950 |
| – motorizovaný pěší pluk (prapor) 5 | 1945 (1946) – 1947 |
| – motorizovaný pěší pluk (prapor) 28 | 1945 (1946) – 1949 |
| – 21. tanková brigáda | 1945 – 1946 |
| – dělostřelecký pluk 1 (51) | 1945 (1945) – 1950 |
| – dělostřelecký oddíl 251 | 1945 – 1950 |
| – velitelství dělostřelecké divize | 1945 – 1946 |
| – 23. dělostřelecká brigáda | 1945 – 1946 |
| – 2. ženijní brigáda | 1945 – 1946 |
| – ženijní prapor 5 | 1947 – 1950 |
| – 1. spojovací pluk | 1950 – 1959 |
| – 57. spojovací prapor (Spojovací uzel GŠ) | 1951 (1953) – AČR |
| – Prapor vojenských meteorologických stanic | 1945 – 1951 |
| – 59. radiový prapor | 1951 – 1955 |
| – 59. prapor směrových stanic (59. pluk dálkových spojů) | 1961 (1962) – 1979 |
| – automobilní prapor 1 | 1945 – 1950 |
| – 1. automobilní prapor | 1951 – 1957 (?) |
| – Strážní prapor PV Praha (pěší prapor 80) | 1945 (1947) – 1950 |
| – 80. mechanizovaný pluk | 1950 – 1956 |
| – 308. (6.) strážní prapor PV Praha | 1952 (1992) – AČR |
3) svazky a útvary vojenského letectva
| – velitelství 1. letecké divize | 1945 – 1948 |
| – letecký pluk 10 | 1945 – 1948 |
| – letecký pluk 12 | 1945 – 1948 |
| – velitelství 2. letecké divize | 1945 – 1946 |
| – letecký pluk 7 | 1945 – 1946 |
| – letecký pluk 8 | 1945 – 1946 |
| – velitelství 3. letecké stíhací divize | 1950 – 1951 |
| – 1. letecký stíhací pluk | 1950 – 1951 |
| – 8. stíhací letecký pluk | 1954 – 1959 |
| – Cvičná a dopravní skupina 1. čs. smld | 1945 |
| – Letecká dopravní skupina VL/HŠ | 1945 – 1946 |
| – Letecký dopravní pluk (Letecký dopravní pluk 1) | 1946 (1949) – 1950 |
| – 1. letecký dopravní pluk (1. dopravní letecký pluk) | 1950 (1954) – 1956 |
| – 1. dopravní výsadkový letecký pluk | 1956 – 1959 |
| – 50. spojovací letecký pluk | 1963 – 1974 |
| – 3. dopravní letecký pluk | 1974 – 1985 |
| – Dopravní letecký pluk MNO | 1985 – 1989 |
| – 3. dopravní letecký pluk | 1989 – AČR |
| – Fotosekce VZÚ (Fotoletecká skupina) | 1945 (1950) – 1951 |
| – cvičná letka 1 (1. cvičná letka) | 1946 (1950) – 1953 |
| – spojovací letka 1 | 1947 – 1949 |
| – Velitelská letka VL MNO | 1954 – 1957 |
| – Letecký oddíl VL a PVOS MNO | 1957 – 1960 |
| – Letecký oddíl velitelství 7. armády PVOS a letectva | 1960 – 1961 |
| – 7. letecký oddíl | 1961 – 1969 |
| – 311. vrtulníkový roj | 1968 – 1974 |
| – Výcvikové vyhodnocovací středisko leteckých snímků | 1952 – 1954 |
| – Ústřední velitelské stanoviště | 1953 – 1981 |
| – Výcvikové středisko intendanční služby letectva | 1954 – 1956 |
| – Povětrnostní škola | 1946 – 1949 |
| – Hlavní povětrnostní ústředna (ústředí) | 1949 (1951) – AČR |
| – Povětrnostní ústředna I | 1947 – 1950 |
| – velitelství Letecké oblasti 1 | 1945 – 1946 |
| – Velitelství leteckých základen 1. oblasti | 1946 – 1947 |
| – velitelství I. leteckého okruhu | 1947 – 1950 |
| – velitelství 1. letecké technické divize | 1951 – 1954 |
| – letecké náhradní těleso 1. letecké oblasti | 1945 |
| – letecký náhradní pluk 1 | 1945 – 1948 |
| – Letištní správa Ruzyně | 1945 – 1946 |
| – Letištní peruť Kbely (Letištní peruť 1) | 1945 (1945) – 1946 |
| – Letecká základna 1 (1. letecká základna) | 1946 (1950) – 1951 |
| – 1. letištní prapor | 1951 – 1952 |
| – 31. letištní prapor | 1952 – 1959 |
| – 5. letecká základna (5. letištní prapor) | 1950 (1951) – 1959 |
| – 13. radiotechnická četa letecké zabezpečovací služby 1. třídy | 1953 |
| – 47. rota leteckých zabezpečovacích prostředků (PZN) | 1953 (1957) – 1958 |
| – 47. prapor pozemního zabezpečení navigace (RTZ) | 1958 (1963) – 1969 |
| – 8. letištní prapor | 1963 – 1985 |
| – 16. prapor RTZ | 1963 – 1985 |
| – 1. letecké operační středisko | 1950 – 1953 |
| – Letištní správa | 1969 – AČR |
| – Hlavní středisko řízení letového provozu | 1986 – AČR |
| – Oblastní středisko řízení letového provozu | 1986 – AČR |
| – Letecké opravny Kbely | 1954 – AČR |
| – Letecké opravny Malešice | 1954 – AČR |
4) svazky útvary protivzdušné obrany státu
| – dělostřelecký pluk 151 | 1945 – 1951 |
| – dělostřelecký oddíl 190 (instrukční) | 1947 – 1949 |
| – dělostřelecký oddíl 190 | 1949 – 1950 |
| – 71. protiletadlová divize | 1951 – 1961 |
| – 72. protiletadlová divize | 1951 – 1956 |
| – 71. protiletadlová raketová brigáda | 1961 – 1985 |
| – 151. protiletadlový dělostřelecký pluk | 1951 – 1961 |
| – 159. protiletadlový dělostřelecký pluk | 1951 – 1961 |
| – 161. protiletadlový dělostřelecký pluk | 1951 – 1956 |
| – 163. protiletadlový dělostřelecký pluk | 1951 – 1956 |
| – 190. protiletadlový oddíl | 1950 – 1951 |
| – 164. protiletadlový dělostřelecký pluk | 1951 – 1956 |
| – 191. protiletadlový oddíl | 1950 – 1957 |
| – 56. radiotechnický prapor | 1977 – 1985 |
| – 1. radiotechnická rota | 1956 – 1958 |
| – 1. automobilní prapor letectva a PVOS | 1958 – 1960 |
| – 107. (10.) automobilní prapor | 1960 (1961) – 1963 |
| – spojovací rota (prapor) Velitelství PLOSÚ | 1951 (1952) – 1955 |
| – provozní pluk Velitelství PVOS | 1955 – 1957 |
| – 2. letecký spojovací pluk (17. spojovací pluk) | 1957 (1961) – 1981 |
| – 1. (7.) provozní prapor | 1957 (1961) – 1981 |
| – spojovací rota velitelství 1. obvodu PLOSÚ | 1951 – 1955 |
| – velitelská baterie velitelství 1. obvodu PLOSÚ | 1951 – 1955 |
| – provozní prapor velitelství 1. obvodu PVOS | 1955 – 1957 |
5) místní vojenská velitelství a orgány doplňovací služby
| – Vojenské (Posádkové) velitelství Velká Praha | 1945 (1945) – 1949 |
| – Krajské(á) vojenské(á) velitelství (správa) Praha | 1949 (1954) – 1991 |
| – Vyšší vojenské velitelství Praha | 1992 – AČR |
| – Městské(á) vojenské(á) velitelství (správa) Praha | 1951 (1954) – 1991 |
| – Vyšší doplňovací velitelství města Prahy | 1992 – AČR |
| – Posádkové velitelství Praha | 1951 – 1974 |
| – Posádková správa Praha | 1974 – 1992 |
| – Posádkové velitelství Praha | 1992 – AČR |
| – Doplňovací okresní velitelství Praha | 1945 – 1949 |
| – Doplňovací okresní velitelství Praha–venkov | 1945 – 1949 |
| – Okresní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–sever | 1951 (1954) – 1960 |
| – Okresní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–jih | 1951 (1954) – 1960 |
| – Okresní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–východ | 1951 (1954) – 1960 |
| – Okresní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–západ | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Braník | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Břevnov | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Dejvice | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Holešovice | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Karlín | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Košíře | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Libeň | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Nové Město | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Nusle | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Smíchov | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Staré Město | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Strašnice | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Vinohrady | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Vršovice | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Vysočany | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenské(á) velitelství (správa) Praha–Žižkov | 1951 (1954) – 1960 |
| – Obvodní vojenská správa Praha 1 | 1960 – AČR |
| – Obvodní vojenská správa Praha 2 | 1960 – AČR |
| – Obvodní vojenská správa Praha 3 | 1960 – AČR |
| – Obvodní vojenská správa Praha 4 | 1960 – AČR |
| – Obvodní vojenská správa Praha 5 | 1960 – AČR |
| – Obvodní vojenská správa Praha 6 | 1960 – AČR |
| – Obvodní vojenská správa Praha 7 | 1960 – AČR |
| – Obvodní vojenská správa Praha 8 | 1960 – AČR |
| – Obvodní vojenská správa Praha 9 | 1960 – AČR |
| – Obvodní vojenská správa Praha 10 | 1960 – AČR |
6) útvary stavební a ubytovací služby, orgány vojenské dopravy
| – Vojenská stavební správa Praha | 1945 – 1956 |
| – Krajská vojenská ubytovací a stavební správa Praha | 1956 – 1991 |
| – Vojenská ubytovací a stavební správa Praha | 1992 – AČR |
| – Vojenská stavební správa Praha – město | 1950 – 1957 |
| – Krajská vojenská ubytovací a stavební správa Praha – město | 1957 – 1960 |
| – Městská vojenskou ubytovací a stavební správa Praha | 1960 – 1965 |
| – Vojenská stavební správa (22) Praha – Jinonice | 1957 (1959) – 1965 |
| – Oblastní vojenská investiční správa 1 Praha | 1965 – 1969 |
| – Investiční správa ZVO Praha | 1969 – 1976 |
| – Městská vojenská ubytovací a stavení správa Praha | 1976 – 1992 |
| – Železniční traťové velitelství Praha | 1945 – 1951 |
| – Správa náčelníka přepravy vojsk Praha | 1951 – 1962 |
| – Krajská správa vojenské dopravy Praha | 1962 – 1991 |
| – Správa vojenské dopravy Praha | 1992 – AČR |
| – Oblastní oddělení vojenské silniční služby | 1957 – 1960 |
| – Správa vojenského správce železničního úseku a stanice Praha | 1953 – 1957 |
| – Vojenská správa železničního (dopravního) úseku | 1957 (1960) – 1962 |
7) útvary justiční služby
| – Nejvyšší vojenský soud | 1945 – 1952 |
| – Vojenské kolegium Nejvyššího soudu | 1952 – AČR |
| – Generální vojenský prokurátor | 1945 – 1952 |
| – Hlavní voj. prokurátor – náměstek generálního prokurátora | 1952 – AČR |
| – Polní soud I. sboru | 1945 – 1946 |
| – Polní prokurátor I. sboru | 1945 – 1946 |
| – Vojenský soud I. stolice | 1946 – 1948 |
| – Vojenský prokurátor | 1946 – 1948 |
| – Vrchní vojenský soud Praha | 1948 – 1950 |
| – Vrchní vojenský prokurátor Praha | 1948 – 1950 |
| – Krajský vojenský soud Praha | 1948 – 1950 |
| – Vojenský prokurátor Praha | 1948 – 1950 |
| – Vyšší vojenský soud Praha | 1950 – 1966 |
| – Vyšší vojenský prokurátor Praha | 1950 – 1966 |
| – Nižší vojenský (Vojenský obvodový) soud Praha | 1950 (1959) – AČR |
| – Nižší vojenský (Vojenský obvodový) prokurátor Praha | 1950 (1959) – AČR |
| – Vojenský obvodový soud 2 Praha | 1960 – 1966 |
| – Vojenský obvodový prokurátor 2 Praha | 1960 – 1966 |
8) útvary zdravotnické a veterinární služby
| – Vojenská nemocnice 1 (Ústřední vojenská nemocnice) | 1945 (1950) – AČR |
| – Vojenská nemocnice 21 | 1945 – 1950 |
| – Zatímní vojenská invalidovna „Na Jenerálce“ | 1945 – 1947 |
| – Lékařská vyšetřovací stanice čs. letectva | 1949 – 1955 |
| – Ústav leteckého zdravotnictví | 1955 – AČR |
| – Vojenský ústav hygieny, epidemiologie a mikrobiologie | 1957 – AČR |
| – Vojenská lázeňská a rekreační zařízení | 1959 – AČR |
| – Vojenská zotavovna Praha | 1957 – 1976 |
| – Veterinární nemocnice 1 | 1945 – 1948 |
9) výzkumná zařízení a opravárenské útvary
| – Vojenský vědecký technický ústav | 1945 |
| – Vědecký (Vojenský) technický ústav | 1945 (1947) – 1953 |
| – Vědecký letecký (Letecký výzkumný) ústav | 1945 (1948) – 1953 |
| – Výzkumné dělostřelecké středisko radiolokace | 1956 – 1958 |
| – Výzkumné dělostřelecké středisko | 1956 – 1960 |
| – Výzkumné a zkušební středisko 010 | 1960 – 1963 |
| – Středisko pro vývoj technické ochrany vojsk proti ZHN | 1956 – 1959 |
| – Ženijní výzkumné středisko | 1956 – 1959 |
| – Vědecko výzkumný a zkušební ústav ženijní techniky a technické ochrany proti ZHN | 1959 – 1960 |
| – Výzkumné středisko 040 | 1960 – 1965 |
| – Výzkumné a zkušební středisko 040 | 1965 – 1977 |
| – Středisko 04 Praha Výzkumného ústavu 010 Vyškov | 1977 – 1987 |
| – Zkušební a zlepšovatelské středisko letectva | 1957 – 1960 |
| – Výzkumné a zkušební středisko 031 | 1960 – 1977 |
| – Výzkumný ústav 030 | 1977 – AČR |
| – Výzkumné spojovací středisko (Vojenský elektronický ústav) | 1956 (1959) – 1960 |
| – Výzkumný ústav 060 | 1960 – AČR |
| – Zkušební spojovací základna (Zkušební základnu 063) | 1956 (1961) – 1969 |
| – Výzkumné a zkušební středisko 063 | 1969 – 1977 |
| – Letecká spojovací základna | 1958 – 1961 |
| – 2. spojovací základna | 1961 – 1962 |
| – Opravárenský závod 065 | 1962 – 1963 |
| – Výzkumné chemické středisko | 1956 – 1958 |
| – Automobilní polygon (Výzkumné a zkušební středisko ATS) | 1956 (1959) – 1960 |
| – Výzkumné a zkušební středisko 080 | 1960 – 1977 |
| – Středisko 03 Výzkumného ústavu 010 | 1977 – 1984 |
| – Výzkumné středisko 090 | 1972 – AČR |
| – Vojenské středisko pro vývoj a výzkum železniční techniky | 1955 – 1956 |
| – Vojenské středisko Výzkumného ústavu železničního | 1957 – AČR |
| – Vzorkovna intendančního a vozatajského materiálu | 1951 – 1953 |
| – Výzkumná intendanční dílna | 1953 – 1954 |
| – Výzkumné výstrojní středisko | 1954 – 1957 |
| – Výzkumné výstrojní středisko | 1958 – 1960 |
| – Výzkumné zkušební středisko 120 | 1960 – 1984 |
| – Výzkumné potravinářské středisko | 1955 – 1957 |
| – Výzkumné a vývojové intendanční středisko | 1957 – 1958 |
| – Výzkumné proviantní středisko | 1958 – 1960 |
| – Výzkumné a zkušební středisko 130 | 1960 – 1984 |
| – Výzkumné středisko pohonných hmot a mazadel | 1956 – 1960 |
| – Výzkumné a zkušební středisko 150 | 1960 – 1977 |
| – Veterinární výzkumné středisko | 1953 – 1967 |
| – Vojenský veterinární výzkumný ústav | 1967 – 1983 (?) |
| – Středisko mechanizace a automatizace 401 | 1963 – 1965 |
| – Výzkumný ústav 401 | 1965 – 1977 |
| – Výzkumný ústav GŠ | 1977 – AČR |
| – 7. armádní spojovací dílny | 1962 – 1967 |
| – 7. armádní spojovací a RTZ opravna | 1967 – 1981 |
| – 10. armádní spojovací dílny | 1963 – 1966 |
| – 10. armádní spojovací a RTZ dílny | 1966 – 1967 |
| – 10. armádní spojovací a RTZ opravna | 1967 – 1982 |
10) týlové útvary
| – Štáb soustředění válečného materiálu 1 | 1945 – 1950 |
| – odbočka soustředění válečného materiálu 1 | 1945 – 1947 |
| – Ústřední zbrojnice | 1945 – 1948 |
| – Zbrojnice 1 (1. dělostřelecká základna) | 1945 (1951) – 1958 |
| – pobočka 5. dělostřelecké základny | 1958 – 1961 |
| – Konstrukční technologická kancelář pro pozemní a protiletadlové zbraně a zkušební prototypové dílny | 1961 – 1967 |
| – Ústřední výzbrojní, zásobovací a prototypové středisko | 1967 – 1969 |
| – pobočka 1. výzbrojní základny | 1969 – 1971 |
| – Ústřední výzbrojní středisko | 1971 – AČR |
| – Ústřední letecký sklad | 1945 – 1951 |
| – 1. sklad leteckého týlu | 1951 – 1955 |
| – 1. pobočka Ústředního leteckého skladu | 1955 – 1957 |
| – 1. ústřední letecký sklad | 1957 – 1958 |
| – 1. sklad technického materiálu | 1958 – 1961 |
| – 1. ústřední sklad leteckého technického materiálu | 1961 – 1965 |
| – 1. pobočka Ústředního leteckého skladu | 1965 – 1975 |
| – Oblastní letecký sklad 1 (letecký sklad 1) | 1945 (1946) – 1951 |
| – 10. technický hospodářský sklad | 1961 – 1974 |
| – 10. armádní sklad leteckého technického materiálu | 1969 – 1983 |
| – Spojovací sklad 1 (Hlavní spojovací sklad) | 1945 (1945) – 1947 |
| – Spojovací sklad 1 | 1947 – 1948 |
| – Vojenské telegrafní dílny | 1945 – 1946 |
| – Vojenské radioelektrické ústředí | 1945 – 1951 |
| – Spojovací sklad 1 | 1945 – 1947 |
| – Ústřední sklad map (1. ústřední sklad topografického materiálu) | 1954 (1957) – 1965 |
| – Ústřední topografická základna | 1965 – AČR |
| – Ústřední sklad politicko-osvětového materiálu (prostředků) | 1954 (1958) – 1990 |
| – Ústřední zásobovací a opravárenská základna osvětových prostředků | 1990 – AČR |
| – 1. okruhový sklad a dílny politicko-osvětového materiálu | 1954 – 1958 |
| – 1. armádní sklad a dílny politicko-osvětového materiálu | 1960 – 1965 |
| – 1. okruhová základna politicko-osvětových prostředků | 1965 – 1975 |
| – Intendanční sklad 51 | 1945 – 1950 |
| – odbočka 7. intendančního skladu | 1951 |
| – 15. intendanční sklad | 1951 – 1952 |
| – Stálá intendanční správkárna (dílna) Praha–Karlín | 1951 (1953) – 1960 |
| – Výstrojní opravna Praha–Karlín | 1960 – AČR |
| – Sdružení výstrojních opraven Praha | 1959 – 1965 |
| – Dílny pro vystrojování generálů | 1977 – AČR |
| – Oblastní proviantní sklad 1 (Intendanční sklad 1) | 1945 (1945) – 1950 |
| – 1. proviantní sklad | 1951 – 1954 |
| – 1. ústřední sklad proviantu | 1954 – 1960 |
| – pobočka 1. ústředního skladu proviantního materiálu | 1960 – 1964 |
| – Ústřední stavební a ubytovací sklad | 1953 – 1957 |
11) ústavy
| – Vojenský zeměpisný ústav | 1945 – 1951 |
| – 1. vojenský zeměpisný (kartografický) ústav | 1951 (1952) – 1958 |
| – Vojenský zeměpisný ústav | 1958 – AČR |
| – Vojenský historický ústav (Historický ústav ČSA) | 1945 (1990) – AČR |
| – Vojenský pensijní ústav | 1945 – 1952 |
| – Vojenský účetní a censurní úřad | 1945 – 1952 |
| – Vojenský ústav vědecký | 1947 – 1949 |
| – Vojenský projektový ústav | 1954 – AČR |
| – Ústav vojenských vědeckých informací | 1987 – AČR |
12) zabezpečovací útvary vyšších velitelství
| – Štábní rota (oddíl) MNO | 1945 (1945) – 1951 |
| – Štábní prapor MNO | 1951 – 1954 |
| – Strážní prapor (pluk) MNO | 1954 (1956) – 1961 |
| – Štábní automobilní (Automobilní) prapor MNO | 1951 (1954) – 1961 |
| – 1. provozní pluk | 1961 – 1962 |
| – 1. provozní brigáda | 1962 – 1969 |
| – 1. provozní pluk | 1969 – 1974 |
| – 101. provozní prapor | 1974 – 1991 |
| – 102. provozní prapor | 1974 – 1991 |
| – 6. povozní pluk | 1991 – AČR |
| – Automobilní stavební prapor MNO | 1951 – 1954 |
| – 70. pěší (střelecký, provozní) prapor | 1951 (1954, 1962) – 1991 |
| – 248. provozní prapor | 1960 – 1991 |
13) pracovní útvary a útvary silničního vojska
| – Velitelství vojenských pracovních (technických) jednotek Praha | 1951 (1955) – 1959 |
| – národní podnik Vojenské stavby Praha | 1959 – AČR |
| – velitelství 1. technické skupiny | 1954 – 1957 |
| – velitelství 6. skupiny vojenských staveb | 1960 – 1963 |
| – 51. technický prapor | 1954 – 1957 |
| – 66. technický prapor | 1954 – 1955 |
| – 1. silniční stavební prapor pomocné výroby | 1964 – 1991 |
| – 108. silniční stavební prapor | 1981 – AČR |
14) útvary podřízené politickým orgánům (úseku sociálního řízení FMO)
| – Vojenské politické oddělení (1) Praha | 1951 (1958) – 1971 |
| – Vojenské politické oddělení 2 Praha | 1954 – 1971 |
| – Vojenské politické oddělení letectva (3) Praha | 1960 (1963) – 1969 |
| – Vojenské politické oddělení 5 (Politické oddělení zabezpečovacích zařízení MNO 2) Praha | 1969 (1974) – 1989 |
| – Vojenské politické oddělení 8 (Politické oddělení zabezpečovacích zařízení 7. armády PVOS) Praha | 1969 (1974) – 1981 |
| – Vojenské politické oddělení 10 (Politické oddělení zabezpečovacích zařízení MNO 4) Praha | 1971 (1974) – 1989 |
| – Politické oddělení útvarů a zařízení MNO | 1971 – 1989 |
| – Armádní umělecký soubor Víta Nejedlého | 1945 – AČR |
| – Ústřední dům armády (Dům armády Praha) | 1947 (1990) – AČR |
| – Armádní opera | ???? – 1955 |
| – Armádní umělecké divadlo | ???? – 1955 |
| – Armádní kino Lucerna | ???? – 1955 |
| – Umělecký vojenský (Vojenský estrádní) soubor Praha | 1955 (1962) – 1964 |
| – Armádní výtvarné studio Praha | 1955 – AČR |
| – Správa vojenských tělovýchovných objektů Praha | 1952 – 1958 |
| – Československý armádní film | 1950 – AČR |
| – Ústřední hudba ČSLA | 1950 – AČR |
| – Vydavatelství Naše vojsko Praha | 1953 – 1990 |
| – Vydavatelství Magnet-Press Praha | 1990 – AČR |
| – Ústřední distribuce filmů ČSLA | 1950 – 1990 |
15) vojenské školy
| – Vysoká škola vojenská | 1945 – 1948 |
| – Vysoké učení vojenské (Vysoké vojenské učiliště) | 1948 (1950) – 1951 |
| – Vojenská akademie Klementa Gottwalda | 1951 – 1958 |
| – Vojenská politická akademie Klementa Gottwalda | 1952 – 1969 |
| – Vojenská fakulta Vysoké školy železniční (dopravní) | 1953 (1959) – 1962 |
| – Vojenský odbor při Institutu tělesné výchovy a sportu (při FTVS UK) | 1954 (1958) – AČR |
| – Vojenská lékařská škola | 1945 – 1951 |
| – Učiliště obrany proti letadlům | 1945 – 1949 |
| – Vojenská hudební škola | 1945 – 1951 |
| – Učiliště vojenské tělovýchovy | 1945 – 1951 |
| – Vojenské učiliště tělesné přípravy Miroslava Tyrše | 1951 – 1956 |
| – Vojenská tělovýchovná škola Miroslava Tyrše | 1956 – 1963 |
| – Armádní středisko DUKLA Praha | 1963 – 1974 |
| – Armádní středisko vrcholového sportu DUKLA Praha | 1974 – AČR |
| – Škola povětrnostní služby | 1946 – 1951 |
| – Vojenská inženýrská akademie v Praze | 1948 – 1951 |
| – Ženské vojenské výcvikové středisko | 1950 |
| – Vojenské výcvikové administrativní středisko | 1953 – 1954 |
| – Škola administrativních pracovníků | 1954 – 1955 |
| – Vyšší škola důstojníků kádrových pracovníků | 1953 – 1954 |
| – Škola na důstojníky pěchoty v záloze | 1945 – 1947 |
| – Škola na důstojníky zdravotnictva v záloze | 1945 – 1948 |
| – Školu pro důstojníky zdravotnictva a lékárnictva v záloze | 1948 – 1951 |
| – Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova | 1979 – AČR |
16) útvary zabezpečující činnost vrchního velitele ozbrojených sil
| – VKPR | 1945 – AČR |
| – Hradní stráž | 1945 – AČR |
Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.
V současné době je možné v posádce nalézt kromě MO a GŠ především 24. základnu dopravního letectva, Posádkové velitelství Praha, Ústřední vojenskou hudbu a Posádkovou hudbu Praha, Agenturu vojenských informací a služeb, krajská vojenská velitelství pro Prahu a Středočeský kraj, Hlavní velitelství vojenské policie, Ústřední vojenskou nemocnici, Ústav leteckého zdravotnictví, Vojenský historický ústav nebo Vojenský ústřední archiv.
869. Jak velké množství bojových vozidel pěchoty bylo vyrobeno v bývalém Československu? (odpovídá Pavel Minařík)
V Československu bylo v letech 1970 až 1989 celkově vyrobeno 18 805 bojových vozidel pěchoty. Počty vozidel jednotlivých verzí, včetně speciálních aplikací, byly následující:
| Vozidlo | období výroby | vyrobeno ks | odběratelé |
| BVP-1 | 1970 až 1987 | 17 295 | ČSSR, SSSR, další státy VS |
| BVP-1K | 1981 až 1988 | 402 | ČSSR |
| MP-31 | 1984 až 1988 | 160 | ČSSR, SSSR, další státy VS |
| AMB-1 (zdrav) | 1985 až 1989 | 256 | ČSSR, Sýrie |
| VPV | 1985 až 1989 | 253 | ČSSR, SSSR, MLR, NDR, Tunis |
| BOUŘE-3 | 1987 | 15 | ČSSR |
| BPzV-1 | 1988 až 1989 | 80 | ČSSR |
| BVP-2 | 1987 až 1989 | 344 | ČSSR, SSSR, další státy VS |
Vozidla určená k vývozu do SSSR byla vyráběna v ZŤS Dubnica nad Váhom, zatímco vozidla pro ČSLA a na export do dalších států, se produkovala v PPS Detva. Vzhledem ke skutečnosti, že ve výzbroji čs. armády se k 31.10.1990 nacházelo 1 920 BVP všech verzí, z toho 252 BVP-2, bylo 90 % produkce určeno na vývoz, zejména do SSSR.
868. V letech 1973-1975 jsem sloužil u 1. radiotechnického praporu v Holýšově. Můžete mi sdělit podrobnosti od jeho vzniku do ukončení činnosti v roce 1992? (odpovídá Pavel Minařík)
Vámi uvedený VÚ 3869 vznikl 1.10.1956 jako 1. radiotechnická rota. Nacházel se v podřízenosti velitelství 1. vojenského okruhu a byl dislokován v Praze-Motole. V září 1958 došlo k jeho redislokaci do posádky Beroun a předání do podřízenosti velitelství 1. armády. V srpnu 1960 se útvar přestěhoval do Příbrami a k 1.9.1962 se uskutečnilo jeho rozšíření na 1. radiotechnický prapor. V srpnu 1963 následovala redislokace do Stříbra a v srpnu 1969 do Holýšova. Zde útvar setrval až do svého zrušení 1.3.1992.
867. Prosím o informaci o útvarech bývalé plzeňské divize. Jedná se především o 47. pěší pluk s velitelstvím snad ve Strakonicích a součástmi ve Vimperku. Pluk prý existoval jen pár měsíců a v říjnu 45 se změnil na 16. pěší pluk, ale už ve Stříbře. Ani ten nevydržel dlouho, byl stažen do Plzně a přebudován na pěší prapor 64/strážní. Kdy byl redislokován do Poběžovic? Dochovaly se od zmíněných těles (47., 16. a 64.) nějaké písemnosti? Dále prosím o informace o 18. p.pl „Loirském“, později známém jako vojenský útvar „třičtvtěnašest“ dle krycího čísla VÚ 1745. (odpovídá Pavel Minařík)
V červnu 1945 vznikl v posádce Strakonice pěší pluk 47, tvořící součást 16. divize s velitelstvím v Písku. Již v říjnu téhož roku byl reorganizován na pěší pluk 16 a jeho velitelství bylo i s plukovními jednotkami přemístěno do Stříbra. Jednotlivé prapory ale byly dislokovány odloučeně: I. – Tachov, II. – Horšovský Týn, III. – Bor u Tachova, náhradní – Plzeň. Při transformaci 16. divize na 13. brigádu byl k 1. říjnu 1947 pluk reorganizován na pěší prapor 64 (strážní), podřízen plzeňské 11. divizi a přemístěn do Plzně. Pouze I.prapor se stal součástí pěšího pluku 18. V září 1948 proběhla redislokace pěšího praporu 64 do Poběžovic. Jednotlivé součásti útvaru se rovněž nacházely v Bělé nad Radbuzou, Hostouni, Svatém Kříži, Pivoni a Staňkově. Zpětná reorganizace na pluk se formálně uskutečnila počátkem října 1949, útvar si ale ponechal svoji dosavadní organizaci. Na konci roku 1950 byl předán Ministerstvu národní bezpečnosti k posílení nově zřizovaných jednotek Pohraniční stráže (27.10.1950 přejmenován na Výcvikové středisko PS 3 a 8.12.1950 na velitelství 3. pohraniční brigády).
Historie VÚ 1745 je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 187.
866. Zajímalo by mě, jaké útvary byly umístěné ve Šternberku u Olomouce. Zvláště ty, které byly nějak spjaty s letectvem. V jednom z nich měl sloužit i štábní kapitán Antonín Mrvík, navigátor RAF, který byl po únoru 1948 odsouzen za „velezradu“. Máte nějaké informace o tomto důstojníkovi, popř. kde bych se o něm mohl dozvědět něco bližšího? (odpovídá Pavel Minařík)
V posádce Šternberk byly dislokovány následující útvary čs. armády:
| a) 1918 – 1939 | |
| – Vojenský ústav pro choroby plicní | 1919 – 1938 |
| b) 1945 – 1992 | |
| – Vojenský ústav pro choroby plicní | 1945 – 1947 |
| – Letecká přípravná škola | 1945 – 1950 |
| – 12. tanková brigáda | 1947 – 1950 |
| – 14. (6.) protitankový dělostřelecký oddíl | 1950 (1951) – 1951 |
| – 14. tankosamohybný prapor | 1950 – 1951 |
| – 4. tankosamohybný (tankový) pluk | 1951 (1952) – 1958 |
| – 14. samohybný prapor (prapor středních samohybných děl) | 1953 (1954) – 1955 |
| – 14. tankosamohybný pluk | 1955 – 1958 |
| – 14. divizní tanková dílna (pojízdná tanková opravna) | 1951 (????) – 1958 |
| – 14. průzkumný prapor | 1958 – 1961 |
| – 26. tankový opravárenský závod | 1953 – 1962 |
| – Opravárenský závod 026 | 1962 – 1989 |
| – Vojenský opravárenský podnik 026 | 1989 – AČR |
| – Okresní vojenská správa | 1954 – 1960 |
| – 6. automobilní prapor | 1963 – 1978 |
| – prapor 103. automobilního pluku | 1978 – 1985 |
| – 31. (201.) automobilní prapor | 1985 (1992) – AČR |
| – 65. (202.) automobilní prapor | 1989 (1992) – AČR |
| – 128. cisternový prapor | 1989 – 1992 |
Pozn.: AČR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení AČR.
Antonín Mrvík se narodil 9.3.1914 v obci Jince. Během 2. světové války sloužil jako navigátor u 311. bombardovací perutě ve Velké Británii, přičemž na jejím konci dosáhl hodnosti štábního kapitána. Po válce sloužil v hodnosti majora jako učitel navigace u Letecké přípravné školy ve Šternberku. K 1.6.1948 byl nejprve dán na dovolenou s čekaným a následně k 1.9.1948 propuštěn do zálohy. Zemřel 23.6.1988. Po 17.11.1989 byl rehabilitován a povýšen do hodnosti plk i.m. S žádostí o další informace ohledně jeho služby v čs. armádě se můžete obrátit na Vojenský ústřední archiv v Praze (Sokolovská 136, 186 00 Praha 8).
865. Prosím o odpověď na následující dvě otázky, bude-li to možné. Zmínili jste, že po 2. světové válce existovaly pěší pluky 15 (u dotazu č. 806) a 19 (u dotazu č. 448). Jaký byl vývoj těchto pluků? Byl po roce 1945 alespoň krátkodobě obnoven také prvorepublikový pěší pluk 37 Levoča? (odpovídá Pavel Minařík)
Pěší pluk 15 se vytvořil v létě 1945 jako součást 8. pěší divize s velitelstvím v Hranicích. Velitelství pluku a III. prapor se nacházely v téže posádce, zatímco další jednotky pluku sídlily v Opavě. K 1.10.1945 byl útvar reorganizován na pěší prapor 47 (motorizovaný) a přemístěn do Nového Jičína, což bylo spojeno s celkovou reorganizací svazku na 8. rychlou divizi, jejíž velitelství se přesunulo do stejné posádky. V rámci divize prapor až do 1.11.1946 podléhal velitelství 3. pěší brigády v Olomouci. Po zrušení svazku útvar k 1.10.1947 přešel do složení nově vytvořené motorizované brigády Tankového sboru, sídlící v Olomouci, což bylo spojeno s jeho přečíslováním na pěší prapor 13 (motorizovaný) a přesunem do Šumperku. Od 1.10.1949 byl prapor formálně rozšířen na pluk, ale ponechal si svoji dosavadní strukturu. V rámci celkové reorganizace čs. armády, provedené na sklonku roku 1950, pěší pluk 13 zanikl a na jeho základě se nově vytvořil 103. mechanizovaný pluk Mladá, tvořící součást 3. tankové divize (v roce 1955 přečíslované na 13. tankovou divizi). V květnu 1955 byl pluk pojmenován na útvar „Hrdiny SSSR pplk. Antonína Sochora“. K 1.10.1958 se uskutečnila jeho reorganizace na 103. motostřelecký pluk a následně k 1.10.1960 na 103. tankový pluk. V říjnu 1968 se v důsledku dislokace útvarů Střední skupiny sovětských vojsk v posádce Mladá přemístil do Humenného a zařadil do sestavy 14. tankové divize. V nové posádce setrval v nezměněné podobě až do počátku 90. let. Následně se v říjnu 1990 uskutečnila jeho reorganizace na 103. motostřelecký pluk a o rok později útvar svoji činnost ukončil.
Pěší pluk 19 vznikl 1.10.1945 přečíslováním původního pěšího pluku 45. Tento útvar vznikl 30.5.1945 na základě dosavadního 3. polního praporu 1. čs. pěší brigády ze SSSR, reorganizovaného k 18.5.1945 na 3. pěší pluk 1. pěší divize. Pěší pluk 45 se nejprve nacházel v Praze, ale již v červnu 1945 proběhlo jeho přemístění do posádek Jílové, Zbraslav a Říčany. Na podzim téhož roku se uskutečnilo již zmíněné přečíslování útvaru na pěší pluk 19, což bylo spojeno s jeho redislokací a předáním do sestavy 16. pěší divize s velitelstvím v Karlových Varech. Velitelství pluku, společně s I. a II. praporem, sídlilo v posádce Kadaň, zatímco III. prapor a náhradní prapor se přestěhovaly do Podbořan. K 1.10.1947 v návaznosti na přeměnu divize na pěší brigádu došlo k reorganizaci pluku na pěší prapor 77 a jeho přemístění do Dvorů u Karlových Varů. V září 1949 útvar obdržel název „Národního hrdiny kpt. Vendelína Opatrného“. V říjnu téhož roku byl zpětně formálně reorganizován na pluk, v souvislosti s opětnou transformací brigády na divizi. V srpnu 1950 proběhlo jeho přemístění do Sokolova. Zde setrval až do konce roku 1950, kdy byl předán Ministerstvu národní bezpečnosti k posílení nově zřizovaných jednotek Pohraniční stráže (10. pohraniční brigády Volary).
Pěší pluk 37 svoji činnost obnovil v létě 1945. Podléhal velitelství 10. pěší divize v Košicích a nacházel se v posádce Levoča. Odloučeně byl dislokován pouze náhradní prapor, který byl umístěn v Popradu. K 1.10.1945 došlo k přečíslování útvaru na pěší pluk 14. Většina jednotek pluku setrvala v Levoči, pouze I. prapor si vyměnil posádkové město s náhradním praporem. Již 6.11.1945 se útvar stal nositelem názvu „Hrdiny Sovětského svazu kapitána Jána Nálepky“. Při další reorganizaci, uskutečněné k 1.10.1947, se plukovní velitelství, III. pěší prapor a náhradní prapor odstěhovaly do Popradu, který opustil I. pěší prapor přemístěný do Rožňavy (dvě roty tohoto praporu byly dislokovány odloučeně v Šafárikovu), zatímco II. pěší prapor byl ze složení útvaru vyjmut a včleněn do pěšího pluku 20. Jeho místo zaujal nově vytvořený II. pěší prapor dislokovaný v Jelšavě. K 3.3.1948 byl název útvaru změněn na „Partyzána kapitána Jána Nálepky“. Uvedené pojmenování nemělo dlouhého trvání a již 30.5.1948 bylo upraveno na „Hrdiny Sovětského svazu partyzána kapitána Jána Nálepky“. K dalším změnám v dislokaci útvaru došlo 15.7.1948, kdy se plukovní velitelství přemístilo do Jelšavy a II. pěší prapor do Lučence, přičemž I. pěší prapor setrval v Rožňavě a III. pěší prapor s náhradním praporem v Popradu. Ani toto rozložení jednotek pluku příliš dlouho nevydrželo a již 1.10.1949 následovala další redislokace. Kromě náhradního praporu, který se přestěhoval do Jelšavy, a dvou odloučených rot v Šafárikovu (nově doplněných o kulometnou rotu a rotu těžkých zbraní) se pluk soustředil v Rožňavě, kde prodělal reorganizaci na rotní strukturu. Praporní velitelství přitom zanikla a útvar se nadále skládal ze samostatných rot. Při reorganizaci, uskutečněné v listopadu 1950, se celý útvar přestěhoval do Trebišova, kde došlo k obnovení jeho praporní struktury a nadále působil jako 14. pěší pluk Hrdiny Sovětského svazu partyzána kapitána Jána Nálepky. V Trebišově byl k 1.11.1954 přejmenován na 14. střelecký pluk a k 9.5.1955 přečíslován na 55. střelecký pluk, při zachování stávajícího čestného názvu. Zanedlouho následovala reorganizace útvaru na 55. motostřelecký pluk Hrdiny Sovětského svazu partyzána kapitána Jána Nálepky, provedená k 1.10.1958. V nezměněné podobě útvar setrval až do počátku 90. let, kdy byl k 31.10.1991 reorganizován na 55. mechanizovaný pluk (bez čestného či historického názvu). Následně se od 1.1.1993 stal součástí Armády Slovenské republiky.
864. Zajímá mě historie VÚ 7500 v Jindřichově Hradci. (odpovídá Pavel Minařík)
Historie Vámi uvedeného útvaru sahá do roku 1860, kdy se v italském Rovignu jako součást armády habsburské monarchie 1. února vytvořil „Böhmisches Infanterie-Regiment Nr. 75“. Základem pro vytvoření útvaru se staly třetí prapory pěších pluků 11, 18 a 21. V následujících letech bylo plukovní velitelství dislokováno v celé řadě dalších posádek, mimo jiné i v Josefově (1869 až 1874), Praze (1874 až 1881) a Jindřichově Hradci (od roku 1895). Po vypuknutí 1. světové války pluk odešel bojovat na frontu a do mateřské posádky se již nevrátil. Zůstal v ní pouze náhradní prapor, který se staral o odesílání doplňků k bojujícímu pluku. Krátce po vzniku Československa na základě náhradního praporu vznikl obnovený pěší pluk 75, převzatý v říjnu 1920 do unifikované čs. armády jako pěší pluk 29. Plukovní velitelství, společně s náhradním praporem a I. praporem, sídlilo v Jindřichově Hradci. Na Slovensku se do ledna 1921 nacházely II. prapor, dislokovaný po svém návratu rovněž v Jindřichově Hradci, a III. prapor, ubytovaný v Třeboni. V srpnu 1924 pluk výnosem prezidenta T. G. Masaryka získal pojmenování „Plukovníka Josefa Jiřího Švece“. V říjnu 1937 v Táboře vznikl IV. (kanonový) prapor. Po okupaci čs. pohraničí se v říjnu 1938 náhradní prapor přestěhoval do Tábora a v listopadu 1938 II. prapor do Pelhřimova. Po březnové okupaci českých zemí pluk působil do 31.7.1939, kdy na základě pokynu nacistických okupačních orgánů zanikl.
K obnovení pluku došlo krátce po skončení 2. světové války. V letních měsících roku 1945 se postupně zformovalo jak jeho velitelství, tak i podřízené prapory. V posádce Jindřichův Hradec se nacházely velitelství pluku, náhradní prapor, společně s I. a III. praporem, zatímco II. prapor sídlil v Třeboni. Ke sloučení pluku do posádky Jindřichův Hradec došlo až na sklonku roku 1950. Na základě rozhodnutí prezidenta Dr. E. Beneše pluk od března 1948 nesl pojmenování „Zborovský“. Zmíněný název se používal do září 1952, kdy byl rozkazem K. Gottwalda zrušen. K 1.11.1954 se uskutečnilo přejmenování útvaru na 29. střelecký pluk a k 9.5.1955 přečíslování na 53. střelecký pluk. V září 1958 útvar prodělal reorganizaci na 7. motostřelecký pluk, přičemž mu byl rozkazem prezidenta A. Zápotockého administrativně přidělen historický název „Fatranský“ a čestný název „Jana Žižky z Trocnova“ po zrušeném 7. střeleckém pluku v Malackách. Další změna následovala v září 1960, kdy se útvar přeměnil na 7. Fatranský tankový pluk Jana Žižky z Trocnova. V nezměněné podobě přetrval až do konce 80. let minulého století. V říjnu 1990 ale proběhla jeho redukce na 7. sklad tankového materiálu, který svoji činnost ukončil na sklonku července 1992.
863. V rokoch 1980 – 1982 som slúžil u VÚ 6818 Stará Boleslav. Zaujímalo by ma, čo sa s útvarom stalo, resp. či ešte existuje alebo bol zrušený? (odpovídá Pavel Minařík)
Zmíněný 109. silniční stavební prapor se vytvořil v posádce Stará Boleslav 1.9.1976 a byl podřízen velitelství 1. silniční stavební brigády, které se nacházelo v Pardubicích. Ve Staré Boleslavi setrval až do svého zrušení 31.5.1991.
862. V období 1989-90 jsem sloužil u VÚ 6270 v Opavě. Prosím o zveřejnění Vám dostupných informací o tomto útvaru. (odpovídá Pavel Minařík)
Vámi uvedený 5. geodetický odřad vznikl 1.9.1962 v posádce Dobruška. V srpnu 1966 došlo k jeho redislokaci do Krnova a v říjnu 1968 do Opavy. Svoji činnost ukončil 31.10.1992.
861. Chtěl bych vědět více o historii 4. ženijního praporu, popř. o útvaru, který ho nahradil. (odpovídá Pavel Minařík)
VÚ 3831 vznikl v listopadu 1950 jako 4. ženijní prapor. Nacházel se v podřízenosti velitelství 4. tankové divize v Táboře a v době svého vytvoření byl dislokován v Lešanech, ovšem již na počátku prosince 1950 došlo k jeho přesunutí do Jistebnice. Prapor tvořily dvě ženijní roty a ženijní technická rota. V roce 1953 je doplnila četa přepravních prostředků. Během 1. poloviny 50. let se prapor přestěhoval do posádky Písek. K 9.5.1955 byl přečíslován na 9. ženijní prapor. Na sklonku září 1958 se uskutečnilo předání útvaru do podřízenosti velitelství 4. motostřelecké divize, přestěhování do Jindřichova Hradce, přečíslování na 6. ženijní prapor a propůjčení názvu „Povážský“, což bylo spojeno s administrativním přidělením tradice 6. ženijního praporu 4. čs. pěší brigády 1. čs. armádního sboru ze SSSR. Reorganizovaný útvar tvořily dvě ženijní roty (z toho jedna rámcová), ženijní mechanizovanou rotou, technickou rotou a rotou přepravních prostředků. V roce 1960 došlo ke zrušení ženijní mechanizované roty a zřízení v pořadí třetí ženijní roty. O rok později se technická rota transformovala na strojní rotu, zanikly dvě ženijní roty, přičemž nově vznikly ženijní komunikační rota a ženijní průzkumná četa. V uvedené podobě prapor přetrval až do konce 60. let, kdy byl k 1.9.1969 reorganizován a nadále se skládal z ženijní roty, ženijní komunikační roty, strojní roty a pontonové roty. Další reorganizace následovala při přechodu divize na tzv. typovou organizaci a od 1.9.1978 byl tvořen ženijní rotou, přepravně výsadkovou rotou, pontonovou rotou, ženijní komunikační rotou, ženijní technickou rotou a četou průzkumu a ničení jaderných min. Vzhledem k reorganizaci svazku na skladovou základnu byl 6. Povážský ženijní prapor k 31.10.1990 reorganizován na 6. sklad ženijního materiálu. Při následné reorganizaci svazku na motorizovanou divizi došlo dnem 31.10.1992 k reorganizaci útvaru na 4. ženijní prapor a jeho přemístění do posádky Havlíčkův Brod. Svoji činnost 4. ženijní prapor ukončil 31.5.1994 v souvislosti s reorganizací svazku na 6. mechanizovanou brigádu, do jejíhož složení byl převeden ženijní útvar 3. mechanizované divize.
4. ženijní prapor se na sklonku roku 1950 zformoval z části jednotek olomouckého ženijního praporu 13, který vznikl v létě 1945 v Pardubicích jako 101. ženijní prapor sloučením původních ženijních rot Čs. samostatné obrněné brigády z Velké Británie a 1. čs. tankové brigády z SSSR, přičemž podléhal velitelství Tankového sboru. K 1.10.1945 proběhla jeho transformace na pontonový prapor (VÚ 2134) a předání do složení 1. ženijní brigády. O dva roky později se uskutečnila jeho reorganizace na ženijní prapor 13 (VÚ 1530), přesunutí do Olomouce a opětné podřízení velitelství Tankového sboru. V této době byl tvořen třemi ženijními motorizovanými rotami (z toho jednou rámcovou), parkovou rotou a náhradní rotou. V listopadu 1950 útvar zanikl, přičemž na jeho základě se zformovaly ženijní prapory 3. a 4. tankové divize.
860. Vojenský útvar 4409 Týn nad Vltavou. (odpovídá Pavel Minařík)
Zmíněný útvar se vytvořil v listopadu 1950 jako 8. ženijní prapor. Pro jeho zformování byla využita část jednotek rušeného ženijního pluku 2 z Písku. Prapor sídlil v posádce Jistebnice a podléhal velitelství 8. mechanizované divize. Vzhledem ke zrušení nadřízeného velitelství proběhlo v září 1958 jeho předání do složení 9. tankové divize. V srpnu 1962 došlo k přestěhování praporu do Týnu nad Vltavou. V návaznosti na reorganizaci celé divize se k 1.12.1991 uskutečnilo jeho přečíslování na 9. ženijní prapor. Svoji činnost v Týnu nad Vltavou útvar ukončil 30.6.1994.
Vnitřní organizace útvaru byla obdobná jako v případě 4. ženijního praporu.
859. Zajímají mě informace o vojenském útvaru VÚ 7341 Střelské Hoštice, historie, technika, velení. (odpovídá Pavel Minařík)
Vámi uvedený útvar vznikl jako 2. ženijní prapor v listopadu 1950 na základě původní 11. roty ženijního pluku 2 z Písku. Nově vytvořený útvar sídlil ve Střelských Hošticích a nacházel se v podřízenosti 2. pěší (pozdější motostřelecké) divize. Dne 9.5.1955 byl přečíslován na 4. ženijní prapor a pojmenován jako „Karpatský“, čímž mu byla administrativně přiřčena tradice 4. ženijního praporu 2. čs. pěší brigády v SSSR. V nezměněné podobě útvar setrval až do listopadu 1991, kdy v návaznosti na reorganizaci divize na mechanizovaný svazek došlo k jeho přečíslování na 2. ženijní prapor (bez názvu) a přemístění do Klatov. Od října 1997 se jeho součástí stala i rota chemické ochrany. Při reorganizaci divize na brigádu se útvar na přelomu let 1993 a 1994 přesunul do Janovic, kde působil až do svého zániku 30.11.2003.
Vnitřní organizace útvaru byla obdobná jako v případě 4. ženijního praporu. Přehled velitelů nemáme k dispozici. Technika ženijního vojska je podrobně popsána v publikaci Ludvíka Doležela a Lubomíra Kroupy „Ženijní vojsko. Historie a současnost“, vydané MO ČR v roce 2003.
858. Kolik peněz se dávalo ze státního rozpočtu na armádu v letech 1948-1990? (odpovídá Pavel Minařík)
Podíl řádně naplánovaných vojenských výdajů na státním rozpočtu byl následující:
| Rok | mld. Kčs | % st. rozpočtu | rok | mld. Kčs | % st. rozpočtu |
| 1951 | 10,606 | 9,3 | 1971 | 15,934 | 7,7 |
| 1952 | 22,453 | 6,9 | 1972 | 16,770 | 7,7 |
| 1953 | 43,834 | 10,2 | 1973 | 17,647 | 7,4 |
| 1954 | 7,787 1) | 8,9 | 1974 | 18,071 | 6,9 |
| 1955 | 10,4 | 12,0 | 1975 | 19,728 | 7,2 |
| 1956 | 9,606 | 10,7 | 1976 | 20,365 | 7,0 |
| 1957 | nezjištěno | nezjištěno | 1977 | 20,130 | 7,2 |
| 1958 | 8,933 | 9,4 | 1978 | 20,808 | 7,3 |
| 1959 | nezjištěno | nezjištěno | 1979 | 21,380 | 7,3 |
| 1960 | 8,783 | 8,5 | 1980 | 22,9 | 7,5 |
| 1961 | nezjištěno | nezjištěno | 1981 | 23,8 | 7,7 |
| 1962 | 10,854 | 8,8 | 1982 | 28,3 | 9,3 |
| 1963 | nezjištěno | nezjištěno | 1983 | 24,6 | 7,7 |
| 1964 | nezjištěno | nezjištěno | 1984 | 24,6 | 7,6 |
| 1965 | 10,1 | 8,3 | 1985 | 28,11 | nezjištěno |
| 1966 | 10,9 | 7,0 | 1986 | 29,57 | nezjištěno |
| 1967 | 12,4 | 8,4 | 1987 | 31,74 | nezjištěno |
| 1968 | 13,2 | 8,7 | 1988 | 33,46 | nezjištěno |
| 1969 | 14,3 | 8,0 | 1989 | 35,62 | nezjištěno |
| 1970 | 14,919 | 7,7 | 1990 | 31,18 | nezjištěno |
Další informace můžete získat v Národním archivu v Praze 4–Chodovci, kde jsou v rámci fondu ministerstva financí uloženy státní závěrečné účty nebo ve Vojenském ústředním archivu v Praze 8–Karlíně.
Pozn.:
1) Proběhla měnová reforma.
2) Do přehledu nejsou započítány mimořádné rozpočtové prostředky. Údaje do roku 1950 jsou uvedeny v odpovědi na dotaz čís. 605.
857. Můžete mi prosím sdělit, kdy se v československé armádě používala hodnost plukovník generálního štábu a kdo jmenovitě této hodnosti dosáhl (od vzniku republiky po současnost)? Byla tato hodnost používaná i v rakousko-uherské armádě? (odpovídá Pavel Minařík)
Uvedená hodnost se v naší armádě používá od roku 1919 do současnosti. Mohli jí dosáhnout pouze absolventi studia na vybraných domácích či zahraničních školách, které připravovaly příslušníky vyšších štábů či budoucí generály. V čs. podmínkách se jednalo o Kurzy pro výchovu důstojníků generálního štábu (1919 až 1921) a Válečnou školu (respektive Vysokou školu válečnou) v letech 1921 až 1951, které jen do roku 1938 absolvovalo 780 osob. Řada dalších prvorepublikových důstojníků studovala na obdobných školách v Paříži nebo Bukurešti V roce 1945 na obnovenou pražskou Vysokou školu válečnou nastoupilo 238 osob. Po jejím zrušení se většina důstojníků uvedené kategorie školila na Vojenské akademii GŠ ozbrojených sil SSSR K. J. Vorošilova v Moskvě, případně na akademii ve Varšavě. V 70. a 80. letech existovala i možnost specializovaného studia na Vojenské akademii A. Zápotockého v Brně. V současnosti ji mohou získat absolventi příslušného kurzu na Univerzitě obrany v Brně či štábních škol v zemích NATO, zejména v USA. Hodnosti plukovníka generálního štábu dosáhly stovky osob, např. k 1.7.1938 jich v uvedené hodnosti sloužilo 82. Bližší údaje za prvorepublikové období můžete získat ve „Schematismech branné moci republiky Československé“, uložených na studovně Vojenského historického archivu. V rakousko-uherské armádě se uvedená hodnost používala taktéž a získávali ji absolventi Válečné školy ve Vídni založené v roce 1852.
856. Je možné někde získat-koupit T34/85, nebo alespoň výkresovou dokumentaci? (odpovídá Pavel Minařík)
S Vaším dotazem se zkuste obrátit na www.armyshop.cz nebo na www.armyfort.cz. Dále můžete využít odkazy na kluby, zabývající se technikou, uniformami, dobovými akcemi, apod. Případně použijte vyhledavač www.google.cz nebo svůj dotaz umístěte do naší návštěvní knihy.