Obranyschopnost Československa v roce 1938 (Poznámky k názorům o nepřipravenosti na válku)

Otištěno: Český časopis historický, 2005, č. 1, s. 128-139. Když v roce 2000 vydalo pražské nakladatelství Prostor práci Jana Tesaře ”Mnichovský komplex”, dostala se čtenářům do rukou kniha snažící se o nový pohled na osudy Československa v roce 1938.[1] Autor se v ní rozhodl zpochybnit dosavadní výklady hovořící o připravenosti k válečnému střetnutí a spojené s tradiční otázkou, zda […]

Jak se tvoří mýty

V čísle 40/2003 časopisu Respekt vyšel obsáhlý článek o Mnichovu 1938, jehož autor Tomáš Krystlík se s tématem vypořádal dosti svérázným způsobem. Totální neznalostí faktů a urážlivým stylem se rozhodl znevážit všechno, co bylo ve 30. letech 20. století na obranu Československa vykonáno. Na Krystlíkův článek zareagoval Pavel Šrámek textem, jehož upravená verze vyšla v časopisu Respekt číslo 42/2003. My vám nyní předkládáme úplný původní text.

Mnichov 1938 a česká společnost

Rok 1938 patří bezesporu k nejdiskutovanějším okamžikům našich moderních dějin. O tom, co se tehdy mělo či nemělo udělat, se pře kde kdo. Jenže není tahle posedlost poněkud scestná? Nevytváří se tak diskuse pro diskusi, která se skutečnou historickou událostí a jejím pravdivým poznáním má jen pramálo společného? Nad Mnichovem 1938 se zamýšlí Pavel Šrámek.

Smrt generála Vojtěcha Luži

V letech 1939 až 1945 zahynuly skoro tři desítky československých generálů, mezi nimi i generál Vojtěch Luža, kterého na podzim 1944 zastřelili v Hřišti u Přibyslavi čeští protektorátní četníci. Co zavinilo generálovu smrt? Byla to shoda nešťastných náhod nebo přílišná horlivost četníků? Svůj pohled nabízí Pavel Šrámek.

Armáda a březen 1939

Okupace českých zemí 15. března 1939 zůstává ve stínu Mnichova 1938. Prací na toto téma není mnoho a pokud se už nějaká objeví, většinou se v ní píše, že armáda se v polovině března 1939 příliš nevyznamenala nebo přímo selhala. Jak to vidí Pavel Šrámek?

Albrecht z Valdštejna

Jediná divize naší armády dostala název „Albrechta z Valdštejna“. Tento šlechtic byl bezesporu výborný vojevůdce, ale také ctižádostivý člověk, který v době českého stavovského povstání přešel k nepříteli a podílel se na porážce českých stavů. Co si o tom myslí Pavel Minařík?

Tanky versus opevnění

Snad v každé práci o opevnění se píše, že československá armáda se v 1. polovině 30. let rozhodovala, zda budovat armádu s tanky a letadly nebo stavět opevnění. Teorie „tanky versus opevnění“ je velmi rozšířená, ale je taky pravdivá? Odpověď hledá Pavel Šrámek.

Čestné a historické názvy

Útvarům naší armády jsou pravidelně udělovány čestné a historické názvy, které jim mají připomenout slavné vojenské tradice. Ne vždy se to ale daří, řada útvarů se ke svému názvu příliš nehlásí. Na to, jak zacházíme s naší bohatou vojenskou tradicí se zaměřil Pavel Minařík.

Den ozbrojených sil

Naše armáda má po delší době opět svůj den. Po delších úvahách se rozhodla slavit ho 30. června, kdy v roce 1918 proběhla přísaha československých legionářů v Darney. Je to opravdu vhodné datum pro takovou příležitost? Svůj názor předkládá Pavel Minařík.

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek