předválečné armády

Pavel Minařík - Pavel Šrámek

Otištěno: Historie a vojenství 1997/5, s. 94 -130 (aktualizováno)

         V návaznosti na předcházející příspěvek PhDr. Eduarda Stehlíka k personální problematice čs. branné moci před vyhlášením všeobecné mobilizace v září 1938,¹ bychom chtěli seznámit čtenáře s velitelskou sestavou armádních složek po uvedení státu do stavu branné pohotovosti na základě mobilizační vyhlášky z večerních hodin dne 23. září.

         Narozdíl od mírové personální sestavy se s dílčími přehledy válečné armády bylo doposud možno paradoxně setkat hned v několika publikacích.² Tyto soupisy však zachycovaly pouze velitele (popř. některé náčelníky štábů) vyšších velitelství a neprošly ověřením založeným na porovnání s dochovanými archivními materiály. Jednotliví autoři je od sebe navzájem nekriticky přebírali, přičemž autorství původní předlohy lze s největší pravděpodobností připsat plk. gšt. Fetkovi.³

         Předkládaná velitelská sestava čs. branné moci za mobilizace představuje výsledek přibližně dvou let práce. Jako podklad pro její vznik posloužily zejména „Rozvrhy podrobné potřeby a přehledy válečného ustanovení“ jednotlivých součástí MNO před vyhlášením branné pohotovosti státu a „Přehledy vojenských gážistů přidělených k vyšším velitelstvím“ z období po vyhlášení mobilizace, které byly podrobeny důkladnému prověření. Vzhledem k jejich jen částečné dochovanosti, spojené mnohdy s uváděním navzájem si odporujících údajů, byly dále využity různé písemnosti z mobilizace, jako např. hlášení o dosažení pohotovosti, operační rozkazy nebo organizační nařízení. Při přetrvávajícím nedostatku údajů byly příslušní funkcionáři doplněni na základě vytipování podle Schematismu čs. branné moci a vyhledání kvalifikační listiny, obsahující zpravidla i údaje o zařazení v době mnichovské krize.

         Sestava je uváděna ve stavu, kterého bylo dosaženo 30. září 1938 ve 12.00 hodin. Tento termín byl zvolen z několika důvodů. Především se jedná o okamžik oficiálního přijetí tzv. mnichovské dohody vládou Republiky československé. Dále k tomuto datu vyvrcholilo rozvinování čs. branné moci podle nástupové sestavy předpokládající ozbrojenou konfrontaci s Německem a jeho případnými spojenci. Před tímto dnem teprve probíhalo vytváření nových svazků a útvarů (dobově vyšších jednotek a vojskových těles), jejich přesun do určených prostorů a převzetí do podřízenosti příslušných velitelství (velitelé armád přebrali velení 27. září, velitelé mobilizovaných sborů většinou 28. a 29. září). Poté již bylo výrazně ovlivněno přijetím mnichovské dohody, spojeným se změnou státní hranice a propuštěním především osob německé, ale i dalších národností z čs. branné moci. Na případné změny po uvedeném termínu byl brán zřetel pouze u hlavních funkcionářů, a to jen z počátku měsíce října. Podrobné zachycení všech změn, zejména návratu na mírové funkce by bylo, vzhledem k probíhající demobilizaci v českých zemích a přetrvávajícímu napětí na Slovensku či začleňování generálů a důstojníků do různých delimitačních komisí, velmi komplikované pro jejich četnost a nespolehlivost pramenů, ve spojení s dodatečným, nepřesným a nedůsledným zaznamenáním do personálních dokladů vojenských osob.

         Protože organizace mobilizované armády se neustále průběžně měnila podle momentální situace, rozhodli jsme se oddělit od sebe organizační strukturu armády a vlastní personální přehled.⁴ Výhodou tohoto přístupu je větší přehlednost a snadnější hledání osob podle funkčního zařazení.

         Značná velikost zmobilizované armády si rovněž vyžádala určitá omezení pokud jde o okruh osob zařazených v přehledu. Nebylo časově ani technicky možné jít do takových podrobností, jako v případě mírové armády. V porovnání s mírovým stavem se počet organizačních prvků více než zdvojnásobil a např. nově vytvořené Hlavní velitelství mělo systemizováno téměř tisíc osob, z toho skoro 350 důstojníků. Nejpodrobněji jsme zpracovali vrcholné řídící a velitelské složky vojenské správy, tj. Ministerstvo národní obrany, Hlavní štáb a Hlavní velitelství, kde jsou funkcionáři zachyceni do úrovně přednosty oddělení, případně přednosty skupiny. V případě vyšších velitelství jsou uvedeni jejich velitelé, štáby (u armád a sborů včetně přednostů oddělení), všichni velitelé zbraní a vybraní přednostové služeb (úplný výčet služeb nebyl možný vzhledem k jejich vysokému počtu, který např. na velitelství armády dosahoval 15). U ostatních velitelství jsou uvedeni alespoň velitel a náčelník štábu.

         Velitelé vojskových těles, s výjimkou případů, kdy současně zastávali funkci velitele příslušné zbraně u vyššího velitelství, nebyli vzhledem k omezenému rozsahu tohoto příspěvku uváděni.

         Přes veškerou snahu se ne vždy podařilo nalézt hledanou osobu. Na tuto skutečnost čtenáře výslovně upozorňujeme. V několika dalších případech není rovněž jednoznačně doloženo, že osoba předurčená pro určitou mobilizační funkci, ji za mobilizace skutečně zastávala. I na tento fakt upozorňuje odvolávka.⁵

         Každá osoba v tomto personálním průvodci je uvedena plným jménem podle Schematismu čs. branné moci, hodností a případnými akademickými tituly. Doplněn je i rok narození, aby si bylo možné učinit představu o věkové struktuře velitelského sboru čs. branné moci a zároveň i pro zjednodušení případného vyhledání kvalifikačních listin (kmenových dokladů) širší badatelskou veřejností. Vzhledem k často diskutované otázce národnostního složení mobilizované armády jsme se rovněž zaměřili na zjištění národnosti u všech zařazených osob. Česká národnost vzhledem k její naprosté převaze není uváděna. Výslovně odkazujeme na národnost ruskou či litevskou (vojáci bývalého carského Ruska, většinou již naturalizovaní čs. občané), slovenskou, německou a italskou. Osoby maďarské či dalších národností nebyly ve vybraném okruhu osob zaznamenány.⁶

         Sestavení personálního přehledu mobilizované armády bylo mnohem komplikovanější než u armády mírové. Ze schematismu se dalo vycházet jen částečně a osobní věstník údaje o válečném zařazení neobsahoval. Řada velitelství a jejich součástí se vytvořila zcela nově. Např. mírově na stupni ZVV nebyly systemizovány žádné orgány služeb a štáby měly pouze dvě oddělení, u velitelství divizí neexistovala velitelství ženijního vojska a telegrafního vojska, rychlé divize postrádaly zdravotnickou službu (tímto docházelo k posunu osob na jiné stupně velení než jaké odpovídaly jejich mírovému zařazení). Některá vyšší velitelství změnila svůj původní název, který zase přejala velitelství nově vytvářená (hraniční pásma a sbory). Na Hlavním štábu byla některá oddělení vytvořena zcela nově (5. oddělení válečného průmyslu místo školského a výcvikového, propagační oddělení místo oddělení branné výchovy), zatímco na MNO zaniklo II./5. oddělení (zbrojního průmyslu) a osobní oddělení.

         V některých případech bylo možno obsazení válečné funkce vytipovat podle mírového přidělení v rámci určitého velitelství či teritoria. Tak např. velitelem Skupiny 4 se stal brig. gen. Václav KUNEŠ (přidělen u ZVV Praha) nebo velitelem dělostřelectva 7. divize plk. děl. Adolf DVOŘÁČEK (zástupce velitele Dělostřeleckého učiliště). V jiných případech bylo zařazení na válečnou funkci vzhledem k mírovému značně neobvyklé. Tak např. přednosta popisného odboru Vojenského zeměpisného ústavu pplk. gšt. Stanislav MAŠEK nastoupil jako podnáčelník štábu Hraničního pásma XIV. V řadě případů došlo rovněž k povolání generálů a důstojníků v záloze či ve výslužbě. Jednalo se přitom o osoby, které se nacházely mimo činnou službu často již od počátku 30. let a ani dřívější odchod nebyl výjimkou (např. mjr. žen. v. v. Antonín BURDA k 1. 1. 1924), či místo jejich válečného určení bylo značně vzdáleno od stávajícího bydliště (velitel cizích dobrovolníků brig. gen. v. v. Miloslav BÁRTA musel cestovat z Plzně až do Košic). Složitost zkoumané problematiky nutila autory přehledu vytěžit skutečně maximum z dochovaných archiválií, včetně takových materiálů jako rozmístění osob v protileteckých krytech, přidělení jezdeckých koní nebo průkazek k výdeji stravy. Přesto si nečiní nárok na absolutní přesnost předkládaných údajů, považují je za pracovní a předpokládají jejich další dopracování.

         Na závěr bychom chtěli poděkovat pánům Ivanu Lachovi, Václavu Slukovi a Ivo Vondrovskému, kteří nám v průběhu naší práce na personálním průvodci nezištně pomáhali. Věříme, že náš příspěvek se setká se zájmem širokého okruhu čtenářů a napomůže bližšímu poznání dosud opomíjené kapitoly z podzimu 1938.

1. Stehlík, E.: Mírová organizace československé branné moci 22. září 1938. Historie a vojenství, roč. 46, 1997, č. 3, s. 102 - 132.
2. Např. Nesvadba, F.: Proč nezahřměla děla. Praha 1986, s. 380 - 384. Vojenské dějiny Československa. III. díl, Praha 1987, s. 534 - 536. Nejnověji John, M.: Září 1938. II. díl: Možnosti obrany Československa. Brno 1997, s. 416 - 556.
3. Plukovník generálního štábu Josef Fetka (1897 - 1976), zástupce přednosty operačního oddělení Hlavního štábu, za mobilizace zástupce přednosty operačního oddělení štábu Hlavního velitelství. Po druhé světové válce pracoval v letech 1945 až 1948 ve Vojenském historickém ústavu.
4. Organizační struktura mobilizované armády vychází z operační sestavy publikované autory přehledu v Historii a vojenství, roč. 45, 1996, č. 3, s. 141 - 142, byla však doplněna a upřesněna.
5. Situaci komplikovala i ta skutečnost, že některé složky působily jen několik dní nebo vůbec nezahájily činnost.
6. V souvislosti s úvahami o nespolehlivosti německých vojáků je třeba upozornit na skutečnost, že většina ze zde uvedených důstojníků byla nadřízenými ve své činnosti do přijetí mnichovského diktátu hodnocena kladně.

Organizační struktura mobilizované armády
k 30. září ve 12.00 hodin

Vrchní velitel čs. branné moci (prezident RČS) - Praha

a) polní útvary:
Hlavní velitelství - Vyškov
I. armáda - Kutná Hora
I. sbor: Votice
   HO-32 Plzeň, 2. divize Plzeň-Doubravka, 5. divize Písek, Skupina 4 Votice
HP-XI: Praha
   Skupina 1 Rakovník, VOP Praha-Břevnov
II. sbor: Mladá Boleslav
   HO-33 Český Dub, 3. divize Mšeno, 17. divize Rychnov u Jablonce nad Nisou
HP-XII: Hradec Králové
   HO-34 Jaroměř, HO-35 Vamberk
záloha:
   18. divize Buštěhrad
II. armáda - Olomouc
IV. sbor: Litovel
   HO-36 Šumperk, 7. divize Zábřeh
HP-XIII: Hranice
   HO-37 Šternberk
záloha:
   8. divize Moravský Beroun
III. armáda - Kremnica
VII. sbor: Vráble
   HO-39 Galanta
HP-XV: Banská Bystrica
   HO-40 Banská Bystrica
HP-XVI: Košice
   HO-41 Košice, HO-42 Užhorod
záloha:
   10. divize Krupina, 11. divize Lovinobaňa, 3. RD Levice
IV. armáda - Brno
VI. sbor: Soběslav
   HO-31 Veselí-Mezimostí, 4. RD Soběslav
III. sbor: Jihlava
   Skupina 2 Želetava, 14. divize Třešť, 19. divize Třebíč
HP-XIV: Brno
   HO-38 Brno
záloha:
   2. RD Jaroměřice nad Rokytnou
   V. sbor: Klobouky
      6. divize Pohořelice, 20. divize Mutěnice
záloha Hlavního velitelství:
   4. divize Hradec Králové, 12. divize Vsetín, 13. divize Humpolec, 16. divize Ružomberok, 22. divize Žilina, 1. RD Pacov
   VIII. sbor: Uherské Hradiště
      9. divize Nové Mesto nad Váhom, 15. divize Senica, 21. divize Veselí nad Moravou
   letecká brigáda Čáslav
Velitelství „ČV“ Bystřice nad Pernštejnem
   velitelství „ČV-sever“ Litomyšl
   velitelství „ČV-jih“ Velké Meziříčí
Velitelství „M“ Vizovice
   velitelství „M-sever“ Odry
   velitelství „M-střed“ Bystřice pod Hostýnem
   velitelství „M-jih“ Veselí nad Moravou
Ústřední železniční velitelství a Regulační komise

b) zápolní útvary:
Ministerstvo národní obrany a Hlavní štáb - Praha
I. sborová oblast: Praha
   Posádkové velitelství Velká Praha
   Velitelství okrsku Plzeň-Nýřany
II. sborová oblast: Hradec Králové
III. sborová oblast: Brno
IV. sborová oblast: Olomouc
V. sborová oblast: Trenčín
VI. sborová oblast: Košice
   Velitelství cizích dobrovolníků
VII. sborová oblast: Banská Bystrica

Personální obsazení mobilizované armády
k 30. září ve 12.00 hodin

1 Údaj není autorům znám.
2 Údaj je nutno ověřit.
3 Jmenovaný byl slovenské národnosti.
4 Jmenovaný byl německé národnosti.
5 Jmenovaný byl ruské národnosti.
6 Jmenovaný byl litevské národnosti.
7 Jmenovaný byl italské národnosti.
8 Absolvent Vysoké školy válečné.
9 Posluchač Vysoké školy válečné.
10 Velitelem telegrafního vojska byl v duchu ustanovení předpisu MOB-9 velitel příslušného telegrafního praporu, který zároveň zastával funkci přednosty spojovací služby a polní poštovní služby.
11 Velitelem dělostřelectva se stal podle předpisu MOB-5 velitel příslušného dělostřeleckého pluku hraniční oblasti, který souběžně vykonával funkci přednosty zbrojní služby.
12 Přidělený důstojník u 3. oddělení štábu.
13 Dne 4. 10. byl brig. gen. Vladimír Kajdoš jmenován ministrem železnic a současně pověřen vedením ministerstva pošt a telegrafů.
14 Po přijetí tzv. mnichovské dohody 30. 9. plk. gšt. Hynek Štěpánský odjel v odpoledních hodinách do Německa jako člen vojenské subkomise smíšené mezinárodní komise vyslanců - signatářů výše uvedené dohody.
15 Od 5. 10. do 18. 10. plk. gšt. Václav Kemr z pověření zastupoval náčelníka Hlavního štábu.
16 Počínaje 1. 10. se propagační skupina zpravodajského oddělení rozšířila na samostatné oddělení HŠ s následující strukturou:
přednosta oddělení: pplk. gšt. Jiří Letov 1897
skupina A (všeobecná): mjr. pěch. Bedřich Valla 1892
skupina B (tisková): mjr. gšt. Josef Vais 1897
skupina C (rozhlasová): mjr. gšt. Jaroslav Brož 1898
skupina D (filmová): škpt. konc. Jiří Jeníček 1895
17 Původně byl pro funkci velitele ženijního vojska HV určen brig. gen. František Havel (1883), který ovšem místo div. gen. Františka Nosála (1879), jmenovaného 22. 9. ministrem veřejných prací, působil jako přednosta odboru na MNO.
18 Funkci velitele útočné vozby HV podle mobilizačního předurčení měl vykonávat plk. gšt. Oleg Václav Procházka (1896), který se ovšem t. č. nacházel na služební cestě v SSSR. Ve funkci jej nahradil plk. jezd. Josef BURŠÍK, který byl pravděpodobně původně předurčen jako přednosta všeobecné skupiny.
19 Nejprve měl funkci přednosty remontní služby HV zastávat gen. rem. v. v. Emanuel Prušák (1872). Ten ale z důvodu nemoci nebyl schopen služby.
20 Přednostou duchovní služby církve československé se měl stát škpt. duch. Václav Man (1904), který byl ovšem v uvedené době nemocen.
21 K výkonu služby nastoupil později.
22 Od 1. 10. se div. gen. František Hrabčík nacházel u čs.-polské delimitační komise.
23 Počátkem října brig. gen. Josef Braun působil jako člen čs.-polské delimitační komise. Poté se ujal velení 8. divize.
24 Od 5. 10. se div. gen. Mikuláš Doležal stal velitelem VI. sboru.
25 Dne 30. 9. v odpoledních hodinách div. gen. Karel Husárek odjel do Německa jako člen vojenské subkomise smíšené mezinárodní komise vyslanců - signatářů mnichovské dohody. Do ČSR se trvale vrátil 12. 10. Od 4. 10. jmenován ministrem veřejných prací.
26 Brig. gen. Jaroslav Němeček dne 14. 10. převzal velení 15. divize.
27 Počínaje dnem 4. 10. přestal plk. gšt. Zdeněk Vltavský vykonávat funkci podnáčelníka štábu I. armády.
28 Od 7. 10. se plk. žen. Josef Petřík ujal funkce velitele ženijního vojska IV. armády.
29 Arm. gen. Josef Votruba dne 6. 10. předal funkci velitele III. armády, 8. 10. odjel z Kremnice a 9. 10. převzal funkci velitele IV. armády.
30 Dne 3. 10. arm. gen. Lev Prchala odevzdal funkci velitele IV. armády, 4. 10. přijel do Kremnice a 6. 10. převzal funkci velitele III. armády.
31 Od 6. 10. se plk. žen. Ing. Václav Lupínek ujal funkce velitele ženijního vojska II. armády.
32 V době od 4. 10. do 8. 10. div. gen. Antonín Hasal vykonával povinnosti velitele IV. armády.
33 Od 4. 10. byl plk. gšt. František Trutnovský podnáčelníkem štábu I. armády.
34 Pplk. gšt. František Hála se od 4. 10. stal podnáčelníkem štábu I. sboru.
35 Dne 12. 10. div. gen. Alois Eliáš odjel k MNO.
36 Od 5. 10. div. gen. Rudolf Viest působil u čs.-maďarské delimitační komise.
37 Počínaje 12. 10. div. gen. Jiří Hudeček převzal velení V. sboru.
38 Dne 25. 10. byl brig. gen. Otakar Zahálka s platností od 7. 10. jmenován přednostou oddělení Hlavního štábu pro úpravu státních hranic s Německem.
39 Od 12. 10. brig. gen. Bohuslav Všetička velel VIII. sboru.
40 V době od 12. 10. do 14. 10. plk. děl. Josef Harant velel 15. divizi.
41 Od 3. 10. se náčelníkem štábu VI. sborové oblasti stal plk. gšt. v. v. Richard Stuchlý (1879).
42 Pro výkon funkce přednosty technicko-provozního oddělení ÚŽV byl předurčen civilní úředník ministerstva železnic.

Seznam zkratek:
CPO - Civilní protiletecká obrana
DPL - Dělostřelectvo proti letadlům
HŠ - Hlavní štáb
HV - Hlavní velitelství
MNO - Ministerstvo národní obrany
NÚH - Nejvyšší úřad hospodářský
OPL - Obrana proti letadlům
RK - Regulační komise
ÚŽV - Ústřední železniční velitelství
ZVV - Zemské vojenské velitelství