2370. Dobrý den. Můžete prosím uvést přehled svazků pozemních sil AČR, které zanikly od roku 1993? Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)
Během uplynulých 30 let existence Armády ČR svoji činnost ukončily následující svazky pozemních sil:
| svazek – základna | posádka | zřízení (reorganizace) | zrušení |
| 1. mechanizovaná divize | Brno | 1.10.2000 | 30.6.2003 |
| 1. mechanizovaná brigáda (1. mobilizační základna) * | Slaný (Žatec) | 1.7.1994 (1.7.1997) | 30.9.2000 |
| 2. mechanizovaná brigáda | Sušice (Písek 1997) | 31.12.1993 | 30.6.2004 |
| 3. mechanizovaná brigáda (3. výcviková a mobilizační základna) | Karlovy Vary (Velká Hleďsebe 1997) | 31.12.1994 (1.7.1997) | 31.12.2003 |
| 5. mechanizovaná brigáda | Písek | 1.7.1994 | 1.7.1997 |
| 6. mechanizovaná brigáda (6. výcviková a mobilizační základna) | Brno (Jihlava 1997) | 31.12.1994 (1.7.1997) | 31.12.2003 |
| 8. mechanizovaná brigáda (2. mobilizační základna) * | Valašské Meziříčí (Uher. Hradiště 1997) | 1.7.1995 (1.7.1997) | 31.12.1999 |
| 2. dělostřelecká brigáda (3. mobilizační základna) * | Pardubice (Žamberk 1997) | 30.11.1991 (1.7.1997) | 30.9.2000 |
| 11. ženijní brigáda (1. ženijní brigáda, 1. výcviková a mobilizační základna ženijního vojska) | Litoměřice | 31.10.1992 (30.6.1995, 1.7.1997) | 1.10.2000 |
| 1. ženijní brigáda (2. ženijní brigáda) | Pardubice | 31.10.1992 (30.6.1995) | 1.7.1997 |
| 2. ženijní brigáda | Hodonín | 31.10.1992 | 31.12.1994 |
| 10. pontonová brigáda (4. mobilizační základna) * | Kostelec nad Labem | 1.11.1986 (1.7.1997) | 30.11.2003 |
| 1. spojovací brigáda (2. spojovací brigáda, * 2. základna KIS) * | Písek | 1.4.1994 (1.7.1997, 1.10.2000) | 31.12.2003 |
| 2. spojovací brigáda (1. spojovací brigáda, 1. výcviková základna spojovacího vojska) | Lipník nad Bečvou | 1.1.1992 (1.7.1997, 1.10.2000) | 30.6.2003 |
| 2. brigáda chemické ochrany | Jaroměř | 31.10.1992 | 31.12.1994 |
| 1. brigáda vojenského zpravodajství (12. výcviková a mobilizační základna vojenského zpravodajství a EB) | Zbiroh | 1.7.1994 (1.10.1997) | 31.12.1999 |
| 2. brigáda vojenského zpravodajství ( 11. brigáda vojenského zpravodajství a EB) | Prostějov | 1.7.1995 (1.10.1997) | 30.6.2003 |
| 1. automobilní brigáda | Pardubice | 31.10.1992 | 31.12.1993 |
| 2. automobilní brigáda | Hlučín | 1.4.1992 | 31.12.1993 |
| 1. brigáda materiálního zabezpečení | Terezín | 31.12.1984 | 31.12.1993 |
| 2. brigáda materiálního zabezpečení | Olomouc | 31.10.1992 | 31.12.1993 |
1. brigáda technického zabezpečení | Most | 31.10.1992 | 31.12.1993 |
| 2. brigáda technického zabezpečení | Jihlava | 31.10.1992 | 31.12.1993 |
| 1. výcviková a mobilizační základna územní obrany * | Litoměřice | 1.10.1997 | 30.11.2003 |
| 51. mobilizační základna vojenské dopravy (5. mobilizační základna) | Dašice | 1.7.1997 (1.10.2000) | 31.12.2001 |
*) Svazek podřízen Velitelství vojska (sil) územní obrany.
2369. Dobrý večer, zaujal mě dotaz č. 1599 na VÚ 3755 Hodslavice. Sloužil jsem tam jako zdravotník (čet.-abs.) v letech 1984-85. Muniční sklad v nedalekých kopcích zajišťovala strážní rota ubytovaná v tehdy moderních kasárnách v katastru obce Hostašovice. V areálu byl ještě nerozvinutý automobilní útvar, v němž sloužilo pouze několik důstojníků – to bylo pro případ mobilizace … Kolem muničního skladu byly okopy pro tanky sovětské armády, které by sem v případě potřeby přijely z Frenštátu.
S důstojníky uvedenými v dotazu č. 1599 jsem jako voják základní služby měl jen dobré zkušenosti. Ing. Šrubař (vojáci mu říkali Velký Apač) prý později přešel do vojenského opravárenského závodu v Bludovicích u Nového Jičína, o Ing. Olejčekovi, který byl jeho zástupcem, bohužel zprávy nemám. Útvar byl součástí muniční základny, která měla velení v Bílku u Chotěboře. Větší než Hodslavice byla pouze součást Bohuslavice nad Vláří, k níž tuším patřily i známé Vrbětice … Báli jsme se, aby nás „Bílkaři“ z nějakého rozmaru nepřeveleli do Nového Města pod Smrkem, což bylo místo, kde „lišky dávaly dobrou noc“. Sleduji Váš web – jsou to přece jen vzpomínky na mládí, asi z toho bude kniha… Přeji hezké jarní dny. (odpovídá Pavel Minařík)
Vámi uvedený automobilní útvar vznikl v září 1961 Maršové-Rašově jako 73. automobilní prapor (VÚ 3370) a podléhal velitelství 4. automobilní brigády v Hlohovci. O rok později byl redislokován do Martina. V létě 1969 se přestěhoval do posádky Hodslavice a současně byl předán do podřízenosti velitelství 3. automobilní brigády v Hlučíně. V říjnu 1978 prodělal transformaci na 3. automobilní prapor 103. automobilního pluku Olomouc (používal krycí označení VÚ 8971/3). V říjnu 1985 byl reorganizován na 32. automobilní prapor (VÚ 8217) a stal se součástí 1. automobilní brigády Olomouc. V roce 1992 následovalo přečíslování na 23. automobilní prapor (VÚ 8217) a podřízení 2. automobilní brigádě Hlučín. Vždy se jednalo o rámcový útvar, který čítal cca deset osob (vojáků z povolání i občanských zaměstnanců) a automobilní techniku by přebíral z národního hospodářství až v případě mobilizace. Útvar zanikl na sklonku roku 1993.
2368. Sloužil jsem u VÚ 1817, tj. u 22. pluku oprav tankové techniky Kroměříž. Nemáte k němu něco? A kde uložen jeho archivní fond, v Praze, nebo v Olomouci? Velitelem měl být plukovník Zezulka. Děkuji za odpověď. (odpovídá Pavel Minařík)
Zmíněný 22. pluk oprav tankové techniky se vytvořil 31.10.1988 na základě dosavadní 2. tankové základny (její historie je uvedena v odpovědi na dotaz čís. 965). Jednalo se o rámcový útvar, který během své existence čítal 140 vojáků, z toho 35 až 40 profesionálů. Doplňovala je desítka občanských pracovníků a čtyři desítky žáků – vojáků základní služby z počtů vševojskových divizí 4. armády, kteří se školili na velitele družstev a starší mechaniky pro opravy tanků, BVP a automobilní techniky. V říjnu 1990 klesl počet kmenových příslušníků útvaru na 120 vojáků. Kromě velitelství pluk tvořil pouze jeden prapor oprav tankové techniky (s jednou rotou oprav tankové techniky), společně se samostatně působící rotou (od října 1990 četou) ošetřování a ukládání tankové techniky, výcvikovou rotou dílenských specialistů a rotou týlového zabezpečení. Velitelem útvaru se stal plk. Radomír Zezulka, který doposud působil na oddělení bojové přípravy Východního vojenského okruhu. Ačkoliv se VÚ 1817 nacházel v Kroměříži, podléhal velitelství Východního vojenského okruhu v Trenčíně, protože v jeho prospěch plnil mobilizační úkoly, které převzal po zrušené 2. tankové základně. Úkolem 22. pluku oprav tankové techniky totiž bylo v případě mobilizace vytvořit po třech tankových praporech pro 154. a 155. tankový pluk Martin 17. tankové divize Topolčany. Kromě toho by dále vytvořil 516. výcvikový prapor tankových a automobilních specialistů pro 51. výcvikovou divizi Topolčany. Samotný 22. pluk oprav tankové techniky by se začlenil do mobilizačně vytvářené 21. opravářské základny frontu s velitelstvím v Jihlavě.
Na sklonku roku 1989 v rámci jednostranného závazku čs. vlády na snížení počtu tanků ČSLA o 850 kusů zanikly výše uvedené mobilizačně vytvářené tankové pluky, takže kroměřížský útvar pro ně již nevytvářel šest tankových praporů. V souvislosti s uvedeným opatřením přešel k 31.12.1989 do podřízenosti velitelství Západního vojenského okruhu. Úkolem útvaru zůstalo pouze zformování 516. výcvikového praporu tankových a automobilních specialistů pro 51. výcvikovou divizi a nově rovněž 21. praporu technického průzkumu a evakuace pro 21. opravářskou základu. V návaznosti na celkovou reorganizaci čs. armády, provedenou na podzim 1992, byl 22. pluk oprav tankové techniky dnem 31. října uvedeného roku zrušen.
Archivní fond VÚ 1817 je uložen ve Vojenském historickém archivu Praha, ovšem dokumentace útvaru byla poškozena při povodních v roce 2002.
2367. Dobrý den, jsem z obce Střítež na Těšínsku a z historie již bezvýsledně hledám informace o pobytu vojáků v našem lese, který se udál někdy na přelomu 70.-80. let. Byl jsem malý chlapec a nevím přesně, kdy to bylo. Chtěl bych tedy zjistit, o jakou jednotku šlo, co prováděla za činnost a popřípadě nějakou další stopu, která by mě mohla dovést k nějakému pamětníkovi těch událostí. Dokážete mi poradit?
Možná pokud byste ještě poradili, mám další hledání a také nevím, kde se odrazit. Obec Řeka (taktéž na Těšínsku) má horu Godula. A tam se nachází ruiny prý kdysi protiletadlového stanoviště s tajnou přezdívkou OGAR. Nevíte více o tom? Moc děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)
V případě vojáků v lese u obce Střítež mohlo jít o příslušníky 77. protiletadlového raketového pluku Ostrava, jehož 3. protiletadlový raketový oddíl a Technický oddíl se nacházely v posádce Frýdek-Místek. Archivní fond pluku je uložen ve Správním archivu AČR Olomouc. Dále se v blízkosti nacházel Vojenský opravárenský závod 065 Český Těšín, který ale zaměstnával převážně civilní pracovníky vojenské správy.
Poblíž obce Řeka se v posádce Třinec od roku 1955 nacházel 189. protiletadlový oddíl, který byl v roce 1957 redislokován do posádky Český Těšín, kde v roce 1962 zanikl. Ženijně byla vybudována tři palebná postavení – Nýdek, zmiňovaný kopec Godula a Třanovice, kde se též nacházelo postavení pro velitelské stanoviště útvaru. Archivní fond 189. protiletadlového oddílu je uložen ve Vojenském ústředním archivu – Vojenském historickém archivu Praha. Palebná postavení byly typizovaná, takže můžete využít i informací zveřejněných na našem webu v odpovědi na dotaz čís. 2143 k palebnému postavení v lokalitě Točná u Prahy. Hlavní rozdíl bude v pozdějším přezbrojení na 85mm PLK vz. 44 až ve 2. polovině 50. let, pravděpodobně v letech 1957-58.
2366. Dobrý den. Bylo by možné zveřejnit seznam svazků, útvarů a základen vzdušných sil AČR, které svoji činnost během předcházejících 30 let ukončily? (odpovídá Pavel Minařík)
Za uplynulá tři desetiletí existence Armády ČR zanikly následující svazky, útvary a základny jednotlivých druhů vojsk vzdušných sil:
I. Letectvo
| svazek – základna – útvar | posádka | zřízení (reorganizace) | zrušení |
9. stíhací bombardovací letecký pluk | Bechyně | 31.10.1991 | 31.5.1993 |
| 31. vrtulníková letka | Bechyně | 31.10.1992 | 31.5.1993 |
| 28. stíhací bombardovací letecký pluk | Čáslav | 1.10.1958 | 31.12.1994 |
| 4. základna stíhacího letectva (4. základna taktického letectva) | Čáslav | 1.1.1995 (1.7.1997) | 30.11.2003 |
| 1. stíhací letecký pluk | České Budějovice | 28.10.1945 | 31.12.1994 |
47. průzkumný letecký pluk | Hradec Králové | 1.11.1954 | 31.5.1993 |
Fotoletecká skupina | Hradec Králové | 23.2.1950 | 31.12.1993 |
| 36. smíšený dopravní letecký pluk | Hradec Králové | 1.1.1994 | 30.9.1994 |
| 11. vrtulníkový pluk | Líně | 1.7.1985 | 31.12.1994 |
20. stíhací bombardovací letecký pluk | Náměšť nad Oslavou | 1.9.1961 | 31.3.1994 |
| 32. základna taktického letectva | Náměšť nad Oslavou | 1.4.1994 | 30.11.2003 |
| 22. základna letectva | Náměšť nad Oslavou | 1.12.2003 | 30.11.2013 |
| 82. samostatná stíhací letka | Ostrava-Mošnov | 1.5.1991 | 31.10.1993 |
| 1. dopravní výsadkový letecký pluk | Ostrava-Mošnov | 31.10.1992 | 31.5.1993 |
| 30. bitevní letecký pluk | Pardubice | 31.10.1985 | 31.12.1994 |
| 34. základna školního letectva (34. základna speciálního letectva) | Pardubice | 1.11.1994 (1.10.2000) | 30.11.2003 |
104. letka bezpilotních průzkumných prostředků (3. letka bezpilotních průzkumných prostředků) | Písek-Krašovice | 31.10.1987 (1.5.1994) | 1.8.1995 |
| 3. dopravní letecký pluk MO (6. smíšený dopravní letecký pluk) | Praha-Kbely | 31.12.1989 (1.1.1994) | 30.6.1994 |
| 6. základna dopravního letectva | Praha-Kbely | 1.7.1994 | 30.6.2003 |
51. vrtulníkový pluk | Prostějov | 1.9.1974 | 31.12.1994 |
4. samostatná stíhací letka | Přerov | 1.11.1993 | 31.12.1994 |
| 1. letecký školní pluk | Přerov | 1.9.1973 | 31.10.1994 |
33. základna vrtulníkového letectva (23. základna vrtulníkového letectva) | Přerov | 1.1.1995 (1.1.2004) | 30.11.2013 |
| 11. stíhací letecký pluk | Žatec | 1.10.1951 | 31.12.1993 |
II. Protiletadlové raketové vojsko
| svazek – základna – útvar | posádka | zřízení (reorganizace) | zrušení |
| 2. divize PVO | Brno | 1.4.1991 | 1.3.1994 |
| 3. divize PVO | Žatec | 1.4.1991 | 1.3.1994 |
| 71. protiletadlová raketová brigáda (41. protiletadlová raketová brigáda) | Drnov | 1.7.1961 (1.1.1994) | 31.12.1999 |
44. protiletadlová raketová brigáda | Drnov | 1.1.2000 | 31.5.2003 |
| 76. protiletadlová raketová brigáda (42. protiletadlová raketová brigáda) | Brno | 1.9.1978 (1.1.1994) | 31.12.1999 |
77. protiletadlový raketový pluk (43. protiletadlový raketový pluk) | Ostrava | 1.9.1969 (1.1.1994) | 31.12.1999 |
185. protiletadlový raketový pluk | Kralovice | 1.9.1969 | 1.6.1993 |
| 82. protiletadlová raketová brigáda | Jihlava | 30.11.1991 | 1.6.1993 |
1. protiletadlový raketový pluk *) | Žatec | 30.11.1991 | 31.12.1993 |
| 2. protiletadlový raketový pluk (44. protiletadlový raketový pluk) | Rožmitál pod Třemšínem | 30.11.1991 (1.1.1994) | 31.12.1999 |
| 3. protiletadlový raketový pluk (45. protiletadlový raketový pluk) | Kroměříž | 30.11.1991 (1.1.1994) | 31.12.1999 |
9. protiletadlový raketový pluk (46. protiletadlový raketový pluk) | Strakonice | 30.11.1991 (1.1.1994) | 31.12.1999 |
43. protiletadlová raketová brigáda (25. protiletadlová raketová brigáda) | Strakonice | 1.1.2000 (1.6.2003) | 30.11.2013 |
| 20. protiletadlový raketový pluk | Velká Hleďsebe | 30.11.1991 | 31.12.1993 |
*) Útvar předán do složení pozemního vojska.
III. Radiotechnické vojsko
| svazek – základna – útvar | posádka | zřízení (reorganizace) | zrušení |
| 3. radiotechnická brigáda (4. radiotechnická brigáda) (41. radiotechnická brigáda) | Chomutov | 1.9.1977 (1.1.1994) (1.1.1995) | 30.9.1997 |
41. sektor velení, řízení a průzkumu (41. sektor průzkumu a uvědomování) | Chomutov | 1.10.1997 (1.10.2000) | 31.12.2003 |
| 42. radiotechnická brigáda (42. smíšená radiotechnická brigáda) | České Budějovice | 1.1.1995 (1.10.1997) | 31.12.1999 |
2. radiotechnický pluk (4. radiotechnický pluk) (43. radiotechnická brigáda) | Brno | 1.3.1992 (1.1.1994) (1.1.1995) | 30.9.1997 |
43. sektor velení, řízení a průzkumu (43. sektor průzkumu a uvědomování) | Brno | 1 10.1997 (1.10.2000) | 31.12.2003 |
| 26. brigáda velení, řízení a průzkumu | Stará Boleslav | 1.1.2004 | 30.11.2013 |
2365. Dobrý den. Můžete mi vysvětlit, jaký je rozdíl mezi školou na důstojníky protiletadlového dělostřelectva v záloze a vyšší školou důstojníků protiletadlového vojska, které působily na počátku 50. let? Jde o tutéž školu nebo o dvě rozdílné formy studia? Děkuji za odpověď. (odpovídá Pavel Minařík)
Ve Vámi zmíněném případu se jedná o dvě zcela odlišné školy předurčené pro různé kategorie příslušníků čs. armády. Oba typy škol ve své podstatě připravovaly své frekventanty v rámci různě dlouhých „kurzů“, přičemž u vyšších škol důstojníků by se dnešní terminologií jednalo o neakreditované studium, v případě škol na důstojníky v záloze spíše o určitou formu zdokonalovacího výcviku.
Vyšší školy důstojníků vznikly vyčleněním z učilišť jednotlivých druhů vojsk a služeb na zahájení školního roku 1951-1952. Jednalo se o samostatně působící vojenské útvary. Jejich úkolem byla příprava vojáků z povolání – důstojníků na zastávání funkcí velitelů na organizačním stupni setnina (rota, baterie, letka) u technických druhů vojsk, prapor (oddíl) i pluk u všech druhů vojsk a školení příslušníků štábů do stupně pluk. Školy vznikly 1. září 1951 a výuka v nich byla zahájena 15. října 1951. Vyšší školy důstojníků zanikly 30. září 1955 a jejich úlohu převzaly zdokonalovací kurzy důstojníků organizované opětně v rámci jednotlivých učilišť.
Vyšší škola důstojníků protiletadlového vojska se nacházela v Olomouci a ve školním roce 1951-1952 u ní byly organizovány: kurz velitelů baterií (10 ½ měsíce), kurz velitelů oddílů (10 ½ měsíce) a informační kurz pro velitele baterií (2 měsíce). V květnu 1955 došlo k přejmenování školy na Vyšší školu důstojníků protivzdušné obrany. Na podzim uvedeného roku škola zanikla.
Školy na důstojníky v záloze sloužily pro přípravu záložních důstojníků z řad vojáků základní služby. Zmíněné školy působily od podzimu 1945 a po dočasném přerušení jejich působení v letech 1953 až 1958 svoji činnost definitivně ukončily na sklonku 70. let. Školy na důstojníky v záloze byly zřizovány jako dočasné organizační prvky v rámci vybraných vojenských útvarů, případně učilišť druhů vojsk a služeb. Ve 2. polovině 40. let a na počátku 50. let se do škol na důstojníky v záloze mohli přihlásit jako žadatelé branci, kteří byli:
– československého státního občanství,
– státně a národnostně spolehliví, mravně bezúhonní, tělesně způsobilí,
– absolventi vyšších středních škol (gymnázií a reálných gymnázií) a škol jim na roveň postavených (tj. učitelských ústavů, akademií, vyšších státních průmyslových škol, vyšších zemědělských škol, průmyslových škol, škol uměleckých řemesel, konzervatoří apod.).
Do vytvoření vojenských kateder u civilních vysokých škol nastupovali do škol na důstojníky v záloze rovněž absolventi vysokoškolského studia.
Škola na důstojníky v záloze protiletadlového vojska působila v rámci Protiletadlového učiliště, které se do Olomouce přestěhovalo ze Žiliny v roce 1950 a v roce 1957 došlo k jeho redislokaci do Košic. Od května 1955 působilo jako Učiliště protivzdušné obrany. Ve školním roce 1951-1952 u učiliště probíhala především příprava budoucích vojáků z povolání – důstojníků v rámci řádného dvouletého studia. Dále byla u učiliště zřízena Škola na důstojníky v záloze protiletadlového vojska s délkou výcviku budoucích záložních důstojníků po dobu 10 měsíců, respektive od 1. prosince 1951 do 15. září 1952.
2364. Dobrý den. Mám tři dotazy ohledně ČSLA.
1) Žlutočerná evidenční čísla na vojenských automobilech (civilní SPZ okresu) patřila komu? Byl to číselný kód evidence vozidel divize, armády nebo voj. okruhu?
2) Co patřilo v ČSLA do kategorie těžký náklad?
3) Do jakého útvaru, byl-li to jeden pro všechny pražské, jezdili studenti vojenských kateder civilních vysokých škol z Prahy na pravidelnou praxi? Pokud to byly různé útvary, zajímá mě konkrétně Vysoká škola zemědělská v Praze – Suchdole roku 1989.
Děkuji za odpověď. (odpovídá Pavel Minařík)
Odpovědi na Vaše dotazy jsou následující:
1) Vojenské SPZ byly přidělovány centrálně v rámci celé ČSLA.
2) Přesná definice nám není známa. Do kategorie těžkých terénních automobilů byla řazena taková vozidla, která měla nosnost v terénu 8-12 tun a jako tahač byla schopna táhnout přívěs o hmotnosti 10-15 tun.
3) VKVŠ na Vysoké škole zemědělské Praha připravovala posluchače provozně ekonomické fakulty ve vojenské odbornosti číslo 161 a agronomické fakulty ve vojenských odbornostech 705 a 706. Odbornost (ČVO) 161 byla automobilní technická pro technické zabezpečení automobilních jednotek a soustředění posluchačů VKVŠ mělo probíhat u 51. motostřeleckého pluku 15. motostřelecké divize v Českém Krumlově. Odbornost (ČVO) 705 a 706 byla automobilní velitelská pro automobilní a cisternové jednotky, přičemž soustředění posluchačů VKVŠ mělo probíhat u 1. automobilního praporu 1. automobilní brigády v Pardubicích.
2363. Dobrý den, mám pár dotazů.
1. Kdyby vypukla válka, ze Západního vojenského okruhu by se stal Československý front. Zajímalo by mě, co by se stalo s tím územím, které dříve spadalo pod Západní vojenský okruh. Kdo by převzal pravomoci toho okruhu, když by se z něj stal front?
2. Pokud vím, vojenské fronty by kromě Československa mělo ještě Polsko a NDR. Zajímá mě, jestli by pak do velení těchto frontů přešly i jednotky SSSR, nebo by SSSR vytvořil vlastní fronty? A co by se v takovém případě stalo s československým frontem, pokud by ho nahradil sovětský front.
3. Kdo to byli operační dozorčí? A je pravda, že vojenské rozkazy vydával ministr obrany prostřednictvím náčelníka generálního štábu a ten prostřednictvím již zmíněných operačních dozorčí, jak jsem se dočetl zde: https://www.dokoran.cz/ukazky/1425471742.pdf?
Za odpovědi děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)
Odpovědi na Vaše dotazy jsou následující:
1) Mírové velitelství Západního vojenského okruhu by se v případě války rozdělilo na velitelství Čs. frontu, který by vedl bojovou činnost směrem k Rýnu, a velitelství Západního vojenského okruhu, zodpovídající za ochranu a obranu teritoria mírového ZVO v hranicích tehdejší České socialistické republiky.
2) Fronty v rámci Varšavské smlouvy byly u 1. strategického sledu obvykle koaličního složení, tj. tvořily by je svazy a svazky různých armád. V případě 2. strategického sledu, tj. frontů vytvořených z příhraničních vojenských okruhů SSSR, by se s největší pravděpodobností jednalo o fronty složené převážně ze sovětských jednotek. Teoreticky mohly být posíleny o bojeschopné svazky frontů 1. sledu. Např. Čs. front by po skončení 1. nebo 2. frontové operace byl převeden zcela nebo částečně do zálohy k obnově bojeschopnosti, ale některé z jeho svazků s dostatečným stupněm bojeschopnosti mohly být přiděleny k frontům 2. strategického sledu.
3) Od stupně svazek (divize) a výše (armáda, okruh) existovali v ČSLA tzv. „stálí operační dozorčí“. Jejich hierarchie končila na Generálního štábu ČSLA, kde vykonával službu „stálý operační dozorčí MNO“. Úkolem dozorčích bylo předávat a přijímat pokyny (chcete-li „rozkazy“) od nadřízených a podávat řadu přesně stanovených hlášení (např. počtů osob či o mimořádných událostech) nebo vyhlašovat signály (u dozorčího roty např. nástup na rozcvičku, odběr stravy, večerní kontrolu). Mezi zmiňované pokyny-rozkazy patřilo i vyhlašování cvičných nebo „ostrých“ signálů bojové pohotovosti. Nejednalo se o slovní pokyny v podobě mluvených vět, ale o alfanumerické signály (např. „proveďte Vltava 666“). Prostřednictvím stálých operačních dozorčích nebyly vydávány klasické rozkazy (tajné či obyčejné číslované v průběžné řadě), jaké bylo možné přečíst v tištěné podobě, ale pouze signály, případně krátké pokyny-rozkazy (hlašte, proveďte atd.). K vyhlašování vyšších stupňů bojové pohotovosti se využívaly především technické prostředky (radiové, dálnopisné, poloautomatická signalizace), které jako další možnost doplňovalo telefonické spojení.
2362. Kedy bolo na VA AZ Brno otvorené interné štúdium, ktorého absolventi byli zaradení do kategórie dôstojníkov gšt., a ktoré fakticky nahradzovalo v nepárnych rokoch zdroj z VA GŠ v Moskve, kedy odtiaľ nebol nik vyradzovaný? Vopred dík za ústretovosť. (odpovídá Pavel Minařík)
Vámi zmíněná vševojsková operační specializace s délkou studia tří semestrů byla ve velitelsko-štábním studijním oboru postgraduálního studia VAAZ zřízena dnem 1.3.1982. Studium bylo zaměřeno na získání znalostí pro operační stupeň vševojskového směru, strategie, bojového a operačního použití druhů vojsk, letectva, vojska PVOS a jejich všestranného zabezpečení.
Ke studiu se měli vybírat generálové a důstojníci s vysokým vojenským (vojenskopolitickým) vzděláním, získaným studiem na vojenských akademiích ČSLA, Sovětské armády nebo jiné armády členských států Varšavské smlouvy s odpovídajícím zdravotním stavem a potřebnou praxí z funkcí:
– zástupce velitele, náčelník štábu, náčelníka politického oddělení divize a jim na roveň postavených, jakož i generálů a důstojníků ze štábů armád a vojenských okruhů (do věku 42 let),
– velitelů divizí a vyšších důstojníků GŠ ČSLA a MNO ČSSR (do věku 45 let).
Absolventi uvedeného studia splňovali kvalifikační předpoklady k zastávání funkcí v ČSLA, pro které bylo předepsáno absolvování Vojenské akademie Generálního štábu ozbrojených sil SSSR.
2361. Dobrý den. Můžete uvést soupis záchranných útvarů, které tvořily součást AČR, ale již byly zrušeny? Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)
Mezi záchranné útvary civilní ochrany patřily následující útvary AČR:
| vojenský záchranný útvar | posádka | zřízení (reorganizace) | zrušení |
| 1. vojenský záchranný pluk CO (71. záchranný pluk CO, 71. záchranná a výcviková základna, 152. záchranný prapor) | Kutná Hora | 31.10.1991 (31.12.1994, 1.1.1997, 1.4.2004) | 30.9.2008 |
| 11. vojenský záchranný pluk CO (73. záchranný pluk CO, 73. záchranná a výcviková základna, 154. záchranný prapor) | Varnsdorf (od 1994 Rakovník) | 31.10.1991 (31.12.1994, 1.1.1997, 1.1.2005) | 30.9.2008 |
| 12. vojenský záchranný pluk CO (72. záchranný pluk CO, 72. záchranná a výcviková základna, 153. záchranný prapor) | Jindřichův Hradec | 31.10.1992 (31.12.1994, 1.1.1997, 1.4.2004) | 30.9.2008 |
| 2. vojenský záchranný pluk CO (74. záchranný pluk CO, 74. záchranná a výcviková základna, 155. záchranný prapor) | Bučovice | 31.10.1991 (31.12.1994, 1.1.1997, 1.1.2005) | 30.9.2008 |
| 21. vojenský záchranný pluk CO (75. záchranný pluk CO, 75. záchranná a výcviková základna, 156. záchranný prapor) | Kozlov (od 1997 Olomouc) | 31.10.1991 (31.12.1994, 1.1.1997, 1.7.2004) | 30.9.2008 |
| 157. záchranný prapor | Hlučín | 1.7.2004 | 30.9.2008 |