za hranicemi Sovětského svazu

Pplk. Dr. Pavel Minařík, CSc.

         Sovětská vojska se na našem území rozmístila v noci z 20. na 21. srpna 1968, v souvislosti se snahou o vojenské potlačení tehdejšího procesu politických změn v Československu. Pozemní sled okupačních vojsk tvořilo 30 divizí sovětské armády (z toho pět tankových a dvě výsadkové), tři polské divize (z toho dvě tankové), jedna motostřelecká divize maďarské armády a jeden bulharský motostřelecký pluk. Náčelník generálního štábu čs. armády gen. Rusov ve svém vystoupení na schůzi předsednictva Národního shromáždění 26.8.1968 sdělil, že intervenční vojska pravděpodobně disponují 6.300 tanky, 2.000 děly, 550 bojovými a 250 dopravními letouny. Souhrnné počty vojsk byly odhadovány na více něž 500.000 osob.

         Po získání dostatečných záruk, že politický vývoj v Československu se bude ubírat "správným" směrem, začalo stahování intervenčních vojsk. V první řadě odcházely divize tzv. prvního strategického sledu, které se vracely do NDR, Polska a Maďarska. Ke 4.11.1968 Československo opustilo 25 sovětských divizí a všechny divize ostatních armád Varšavské smlouvy. Na základě urychleně uzavřené mezistátní dohody, legalizující pobyt intervenčních vojsk, zůstalo na našem území pět divizí pozemního vojska a jedna letecká divize. Jednalo se svazky tzv. druhého strategického sledu, tj. o divize doposud náležející do složení vojenských okruhů na západní hranici Sovětského svazu. Nově vytvořená Střední skupina sovětských vojsk zahrnovala 15. gardovou tankovou divizi a 30. gardovou motostřeleckou divizi (obě byly vyčleněny ze složení 28. armády Běloruského vojenského okruhu), 18. gardovou motostřeleckou divizi (od 11. gardové armády Pobaltského vojenského okruhu), 31. tankovou divizi (od 38. armády Podkarpatského vojenského okruhu), 48. motostřeleckou divizi (od 14. armády Oděsského vojenského okruhu) a 131. leteckou divizi (doposud náležela k 57. letecké armádě Podkarpatského vojenského okruhu).

         Smlouva z 16.10.1968 umožňovala vytvoření operačního uskupení čítající 75.000 osob, 200 letounů a vrtulníků. Původně sovětská strana požadovala rozmístění vojsk v devíti tzv. divizních rajonech, z toho pěti v Čechách (Domažlice, Mladá Boleslav, Mimoň, Děčín, Vysoké Mýto), dvou na Moravě (Bruntál, Olomouc) a dvou na Slovensku (Nové Zámky, Banská Bystrica). Nakonec bylo na čs. území ponecháno "pouze" pět výše uvedených vševojskových divizí. Posádková velitelství intervenčních vojsk byla v souvislosti s jejich postupným odchodem zrušena. Vojenští představitelé "spřátelené" sovětské armády byli pro styk s institucemi čs. civilní správy ponecháni pouze v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně, Ostravě, Bratislavě, Banské Bystrici a Košicích.

         Podle "smlouvy" bylo pro skupiny vojsk vyčleněno:
a)    třicet tři posádek:
Bohosudov, Děčín, Zákupy, Mimoň (objekty Hvězdov, Kuřivody, Stráž pod Ralskem, Jabloneček), Turnov, Mladá Boleslav, Luštěnice, Milovice, Trutnov, Zdechovice, Bohdaneč, Vysoké Mýto, Česká Třebová, Rokytnice v Orlických horách, Klášterec, Červená Voda, Šumperk, Jeseník, Bruntál, Krnov, Libavá, Nové Zámky, Komárno, Štúrovo, Lešť, Rimavská Sobota, Jelšava, Rožňava, Frenštát pod Radhoštěm, Ružomberok, Olomouc, Zvolen a Týniště nad Orlicí o celkové ubytovací ploše 258.432 m2 a skladovací ploše 160.362m2.
b)    čtyři letiště:
Hradčany, Mladá, Olomouc a Zvolen.
c)    tři nemocnice:
Milovice (100 lůžek), Jaroměř (300 lůžek) a Bruntál (600 lůžek).
d)    devatenáct skladů:
Bílek (dělostřelecký), Bohuslavice (dělostřelecký), Bystřice pod Hostýnem (zdravotnický), Dětřichov (letecký), Jánská (PHM), Jaroměř (výstrojní), Nemšová (tankový), Nemšová (automobilní), Nové Mesto nad Váhom (ženijní), Olomouc (spojovací), Olomouc (chemický), Olomouc (proviantní), Ostrava (automobilní), Řepčín (PHM), Terezín (proviantní), Týniště nad Orlicí (dělostřelecký), Ústí nad Orlicí (tankový), Vrútky (výstrojní) a Žatec (ženijní) o celkové kapacitě 2.450 vagónů, 16.298 m2 a 10.700 m3.
e)    šest skladů státních hmotných rezerv:
Loukov, Mstěnice, Rača u Bratislavy, Roudnice, Šlapánov a Tábor o kapacitě 20.000 m3 PHM.
f)    pět výcvikových prostorů:
Mimoň, Libavá, Lešť, Mladá a Malacky.

         Následné vynucené dislokační změny se týkaly asi stovky útvarů čs. armády. Ve velmi krátké době se muselo přesunout 1.200 tanků, 700 obrněných transportérů a 1.100 děl. Do nových posádek odešlo sloužit téměř 5.000 vojáků z povolání, 24.000 vojáků základní služby a 900 občanských pracovníků vojenské správy. Sedm posádek čs. strana uvolnila do 8 dnů, čtrnáct posádek do dvou týdnů a jedenáct posádek do 23 dnů.

         Střední skupina sovětských vojsk koncem 80. let zahrnovala:
Velitelství "skupiny" - Milovice
-    velitelství 28. armádního sboru Olomouc,
(sborovému velitelství podléhaly 31. tanková divize a 30. gardová motostřelecká divize)
-    185. raketová brigáda Turnov,
-    442. raketová brigáda Hvězdov,
-    211. dělostřelecká brigáda Jeseník,
-    5. protiletadlová raketová brigáda Kuřivody,
-    57. samostatný radiotechnický prapor Neratovice,
-    7. spojovací brigáda Milovice - Olomouc,
-    130. spojovací pluk Jiřice,
-    233. radiotechnický pluk Bohdaneč,
-    563. samostatný ženijní prapor Vrch Bělá,
-    129. samostatný prapor chemické ochrany Červená Voda,
-    304. samostatný spojovací prapor směrových stanic Milovice,
-    310. samostatný spojovací prapor směrových stanic Jičín,
-    234. samostatný radioreleový prapor Milovice,
-    821. samostatný radioreleový prapor Jiřice,
-    635. samostatný radioreleový kabelový prapor Jiřice,
-    1240. samostatný radiotechnický prapor Hostouň,
-    1921. samostatný pozemní prapor REB (radioelektronického boje) Hradčany,
-    979. samostatný letecký prapor REB (radioelektronického boje) Luštěnice,
-    144. samostatný automobilní prapor Luštěnice,
-    556. samostatný automobilní prapor Luštěnice,
-    75. samostatný prapor oprav strojní techniky Milovice,
-    651. samostatný prapor oprav tankové techniky Milovice,
-    605. samostatný stavební prapor Hradčany,
-    1637. samostatný stavební prapor Milovice,
-    1639. samostatný stavební prapor Milovice,
-    1640. samostatný prapor mechanizace stavebních prací Milovice,
-    159. samostatný prapor ochrany a zabezpečení Milovice.
15. gardová tanková divize - Milovice
-    29. gardový tankový pluk Milovice,
-    360. tankový pluk Stráž pod Ralskem,
-    295. gardový motostřelecký pluk Milovice,
-    721. gardový motostřelecký pluk Milovice,
-    914. dělostřelecký pluk Trutnov,
-    282. protiletadlový raketový pluk Bohdaneč,
-    81. průzkumný prapor Milovice,
-    152. ženijní prapor Zdechovice,
-    215. spojovací prapor Milovice,
-    517. prapor chemické ochrany Milovice,
-    910. prapor materiálního zabezpečení Milovice,
-    142. prapor oprav techniky Milovice,
-    119. zdravotnický prapor Milovice.
31. tanková divize - Bruntál
-    77. gardový tankový pluk Krnov,
-    100. tankový pluk Frenštát,
-    237. tankový pluk Libavá,
-    322. motostřelecký pluk (posádka neuvedena, pravděpodobně zrušen v roce 1989),
-    1047. dělostřelecký pluk Frenštát,
-    1143. protiletadlový raketový pluk Bruntál,
-    84. průzkumný prapor Buntál,
-    145. ženijní prapor Libavá,
-    692. spojovací prapor Bruntál,
-    400. prapor chemické ochrany Bruntál,
-    911. prapor materiálního zabezpečení Bruntál,
-    152. prapor oprav techniky Libavá,
-    231. zdravotnický prapor Bruntál.
18. gardová motostřelecká divize - Mladá Boleslav
-    210. motostřelecký pluk Rokytnice v Orlických horách,
-    275. gardový motostřelecký pluk Mladá Boleslav,
-    278. gardový motostřelecký pluk Zákupy,
-    280. gardový motostřelecký pluk Bohosudov,
-    86. samostatný tankový prapor Milovice,
-    52. gardový dělostřelecký pluk Hvězdov,
-    130. protiletadlový raketový pluk Svébořice,
-    149. protitankový oddíl Kuřivody,
-    45. průzkumný prapor Děčín,
-    234. gardový ženijní prapor Kuřivody,
-    27. gardový spojovací prapor Mladá Boleslav,
-    106. prapor chemické ochrany Kuřivody,
-    898. prapor materiálního zabezpečení Kuřivody ,
-    80. prapor oprav techniky Hvězdov,
-    386. zdravotnický prapor Děčín.
30. gardová motostřelecká divize - Zvolen
-    164. gardový motostřelecký pluk Jelšava,
-    166. gardový motostřelecký pluk Komárno,
-    168. gardový motostřelecký pluk Ružomberok,
-    30. tankový pluk Oremov Laz (VVP Lešť),
-    75. samostatný tankový prapor Riečky (VVP Lešť),
-    126. gardový dělostřelecký pluk Rožňava,
-    144. protiletadlový raketový pluk Oremov Laz (VVP Lešť),
-    205. protitankový oddíl Štúrovo,
-    20. průzkumný prapor Riečky (VVP Lešť),
-    63. ženijní prapor Štúrovo,
-    85. spojovací prapor Zvolen,
-    205. prapor chemické ochrany Nové Zámky,
-    1054. prapor materiálního zabezpečení Rimavská Sobota,
-    81. prapor oprav techniky Rimavská Sobota,
-    11. zdravotnický prapor Zvolen.
48. motostřelecká divize - Vysoké Mýto
-    265. gardový motostřelecký pluk Vysoké Mýto,
-    322. motostřelecký pluk Olomouc,
-    333. motostřelecký pluk Česká Třebová,
-    375. tankový pluk Šumperk,
-    55. samostatný tankový prapor Šumperk,
-    585. dělostřelecký pluk Klášterec nad Orlicí,
-    716. protiletadlový raketový pluk Červená Voda,
-    258. protitankový oddíl Klášterec nad Orlicí,
-    31. průzkumný prapor Vysoké Mýto,
-    118. ženijní prapor Vysoké Mýto,
-    813. spojovací prapor Vysoké Mýto,
-    308. prapor chemické ochrany Vysoké Mýto,
-    909. prapor materiálního zabezpečení Vysoké Mýto,
-    88. prapor oprav techniky Vysoké Mýto,
-    34. zdravotnický prapor Vysoké Mýto.
letectvo
-    velitelství 131. smíšené letecké divize Milovice,
-    114. stíhací letecký pluk Milovice,
-    236. stíhací bombardovací letecký pluk Hradčany,
-    238. vrtulníkový pluk Zvolen,
-    490. vrtulníkový pluk Olomouc.

         Snižování počtů osob a techniky Střední skupiny sovětských vojsk rozmístěné na území bývalé Československé socialistické republiky bylo zahájeno již počátkem roku 1989. Stalo se tak podle sovětského rozhodnutí ze 7.12.1988. Na jeho základě se předpokládalo snížit počty sovětských ozbrojených sil v letech 1989-1990 o 500.000 osob a 10.000 tanků, z toho území střední Evropy mělo opustit 50.000 vojáků a 5.000 tanků. V případě Československa se jednalo o odsunutí jedné tankové divize (pravděpodobně 31. td z Bruntálu) a čtyř samostatných praporů, společně s reorganizací zbývajících divizí na tzv. obrannou strukturu, což v souhrnu reprezentovalo snížení početních stavů skupiny vojsk o 5.300 osob, 708 tanků a 20 bojových letadel.

         Dílčí odsun vybraných útvarů Střední skupiny sovětských vojsk byl zahájen v dubnu 1989, když z posádky Oremov Laz ve výcvikovém prostoru Lešť odešel vzdušný výsadkový prapor. Dále následovaly samostatný automobilní prapor (květen) a samostatný ženijní prapor (červen) z Olomouce. Současně započala reorganizace vševojskových divizí na tzv. obrannou strukturu, spojená s redukcí počtů tankové techniky u tankových divizí o 20 % a u motostřeleckých divizí o 40 %. U tankových divizí se poměr tankových a motostřeleckých pluků měl postupně změnit z 3+1 na 2+2 a v případě motostřeleckých divizí se předpokládala reorganizace tankového pluku na pluk motostřelecký a u divize měl působit pouze samostatný tankový prapor. V roce 1989 byly na uvedenou strukturu převedeny dvě divize (15. gtd a 18. gmsd). Kromě toho byly ze složení všech divizí vyjmuty oddíly taktických raket, které se staly součástí nově vytvořené 442. raketové brigády. Posledním útvarem, který roce 1989 opustil Československo, byl samostatný prapor chemické ochrany. Celkem se stav skupiny vojsk v uvedeném roce snížil o 1.500 vojáků, 192 tanků a 20 bojových letadel. V roce 1990 měla být stažena výše zmíněná tanková divize a dokončen přechod zbývajících divizí na tzv. obrannou strukturu.

         V rámci procesu společenských změn, které v Československu proběhly po 17. 11. 1989, byla v Moskvě 26. 2. 1990 ministry zahraničních věcí podepsána "Smlouva mezi vládami ČSSR a SSSR o odchodu sovětských vojsk z území ČSSR". Smlouva předpokládala následující průběh odsunování osob a techniky Střední skupiny vojsk:

1) Odpalovacích zařízení taktických a operačně-taktických raket.

         Podle veřejně dostupných informací v rámci 1. etapy odsunu území Československa opustilo 26.184 vojáků a 11.609 jejich rodinných příslušníků. Dále v rámci 340 vlakových a 18 automobilních transportů bylo odvezeno 30 odpalovacích zařízení operačně-taktických a taktických raket, 551 tanků, 459 bojových vozidel pěchoty, 406 obrněných transportérů, 476 děl a minometů, 391 kusů speciální techniky, 6.665 automobilů a 8 bezpilotních průzkumných prostředků. V téže době z našeho území odletělo 19 bojových letadel a 92 vrtulníků. Celkem bylo uvolněno 9 posádek (Bruntál, Krnov, Frenštát, Libavá, Česká Třebová, Červená Voda, Klášterec nad Orlicí, Kozlov, Turnov) a 2.820 bytů. V průběhu 2. etapy odsunu se nejprve předpokládalo z čs. území stáhnout dalších 252 tanků, 490 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 288 děl a minometů, 5.092 automobilů a 32 bojových letadel. Odsun měl zahrnout 18.300 vojáků. Na jednání zmocněnců obou vlád bylo přijato rozhodnutí o urychlení odsunu. Z 3. do 2.etapy byla převedena 30. motostřelecká divize, jejíž odsun začal v říjnu 1990. Tímto se počet stahovaných vojáků zvýšil na 24.700 a v případě techniky na 481 tanků, 836 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 496 děl a minometů, společně s 39 bojovými letouny a 60 vrtulníky, což bylo spojeno s uvolněním 15 posádek (Jeseník, Zvolen, Ružomberok, Komárno, Rožňava, Nové Zámky, Sliač, Neratovice a další). Celkem Československo k 30.6.1991 v 925 transportech opustilo 73.500 vojáků a 39.000 rodinných příslušníků, 1.220 tanků, 2.500 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 105 letadel, 175 vrtulníků a 95.000 tun munice. Poslední železniční transport překročil čs. hranici 21.6.1991. Velitel skupiny vojsk genplk. Vorobjov odletěl 27.6.1991. Střední skupina vojsk uvolnila 355 objektů, z toho 286 v ČR a 69 v SR. K civilnímu využití bylo předáno 65 objektů, převážně na území České republiky.