Do 1.etapy odsunu sovětských vojsk z Československa byla zahrnuta také 48.Ropšinská motostřelecká divize, jejíž útvary se počátkem roku 1990 nacházely v posádkách Vysoké Mýto (velitelství), Šumperk, Česká Třebová, Olomouc, Klášterec nad Orlicí a Červená Voda. Do Československa se přesunula pod velením genmjr. Guskova v srpnu 1968 z města Bolgrad v Oděském vojenském okruhu. V rámci operace DUNAJ se pohybovala na západním Slovensku a jižní Moravě, nicméně po vytvoření Střední skupiny vojsk se usadila ve východních Čechách. V roce 1989, během přechodu sovětských vojsk na území Československa na tzv. obrannou strukturu, předala motostřelecký pluk v Rokytnici v Orlických horách do složení 18.gmd a místo něj získala od 31.td motostřelecký pluk v Olomouci. Současně se její oddíl taktických raket (440.) z České Třebové začlenil do nově vytvořené 442.raketové brigády v Hvězdově. V rámci posádek, které zaujala na podzim 1968 (tj. včetně Rokytnice v Orlických horách, ale bez Olomouce), pro ní bylo vyčleněno více než 39 tisíc m2 ubytovací plochy a téměř 28 tisíc m2 skladovacích ploch.
Ze Šumperka byl nucen odejít 60.tankový pluk, jehož novým posádkovým městem se stal východoslovenský Kežmarok. Okupační vojska ve dnech 11. až 12.října 1968 převzala tzv. Severomoravská kasárna (původní Nová kasárna z roku 1890), posádkový muniční sklad Dolní Temenice, sklad ženijní munice Horní Temenice, střelnici Dolní Temenice, cvičiště a střelnici Rapotín (všechny vybudovány v roce 1938). Z České Třebové bylo vystěhováno velitelství 31.silniční brigády do Ústí nad Orlicí a jemu podřízený 131.silniční prapor do Moravské Třebové. Oba útvary zanikly v květnu následujícího roku. Kasárna v Červené Vodě, vybudovaná v roce 1938 pro potřeby pevnostních jednotek, musel opustit 103.pluk chemické ochrany, který se přestěhoval do Jaroměře, kde byl na podzim následujícího roku zrušen. Z budov v posádce Olomouc, využívaných později 48.msd, byla čs. armáda nucena ve dnech 10. až 21.října odevzdat kasárna Prokopa Holého (z roku 1890, VÚ-5807), kasárna Nový Svět (z roku 1914, VÚ-5604 a 8189/A) a pevnůstku Křelov (vybudována v letech 1854-1856). Objekty do té doby sloužily jako garáže a sklady velitelství Silničního sboru (VÚ-5604), případně pro potřeby technické opravny 5. letecké technické divize (VÚ-5807), pobočky 53. dělostřelecké základny (VÚ-8189/A) a detašovaného pracoviště vojenských staveb Brno, které se musely přemístit do jiných armádních areálů v rámci posádky Olomouc. V Klášterci nad Orlicí sovětská armáda převzala nevyužívaný kasárenský areál, vybudovaný v roce 1938 pro jednotky bránící pohraniční opevnění. Kasárna v Rokytnici v Orlických horách byla opuštěna od září 1966, když se z nich 6.ženijní pluk přestěhoval do Seredě.
Po téměř 22 letech útvary 48.motostřelecké divize opouštěly během měsíců dubna a května 1990 svá působiště. Jako první začal odsun 716.protiletadlového raketového pluku (VÚ86834) z Červené Vody. Z posádky odjíždělo více než 450 vojáků s dvěmi desítkami mobilních protiletadlových kompletů. Pro jejich odvoz bylo ve dnech 10.-13.dubna využito 6 železničních transportů vypravených z nádraží v Dolní Lipce. Poté následoval odsun 322.motostřeleckého pluku (VÚ-47286) z Olomouce. V tomto případě bylo zapotřebí odvézt 1300 vojáků, 31 tanků, 100 BVP a OT, 18 samohybných houfnic a stejné množství minometů. K jejich transferu bylo využito 15 železničních transportů vypravených ve dnech 14.-30.dubna ze železničních stanic Olomouc-Bělidla, Olomouc-Černovír a Velká Bystřice. Prakticky zároveň byl odsunován i 333.motostřelecký pluk (VÚ-86842) z České Třebové. Ačkoliv u něj bylo zařazeno více než 1800 vojáků, 40 tanků, 152 BVP a OT, 18 samohybných houfnic a obdobný počet minometů, k jejich odvozu stačilo 11 železničních transportů vypravených ve dnech 15.-27.dubna ze stanic Česká Třebová a Opatov, které doplnil jeden silniční převoz. Následovalo vyklizení posádky Šumperk. Z ní nejprve ve dnech 24.-25.dubna odjelo 250 příslušníků 55.tankového praporu (VÚ-65452), kteří měly k dispozici tři železniční transporty pro odvoz 40 tanků. Krátce poté nastalo vagónování 94 tanků, 20 BVP a 18 samohybných houfnic 375.tankového pluku (VÚ-83037), k čemuž bylo ve dnech 5.-11.května využito 9 železničních transportů a jeden silniční převoz. Poslední uvolňovanou posádkou (bez zahrnutí Vysokého Mýta) se stal Klášterec nad Orlicí. Nejprve bylo odsunuto 200 vojáků 258.protitankového oddílu. Pro odvoz jejich techniky, zejména 12 protitankových kanonů a stejného počtu transportérů BRDM-2 s PTŘS, postačily dva železniční transporty vypravené 27.dubna ze stanice Žamberk. Po něm následovalo více než 1100 příslušníků 585.dělostřeleckého pluku, disponujících 18 samohybnými a 36 taženými houfnicemi, doplněnými 18 raketomety Grad. Pro jeho odvoz bylo zapotřebí 9 železničních transportů vypravených ve dnech 1.-10.května ze železničních stanic Žamberk a Letohrad.
Celkem bylo pro odsun 48.motostřelecké divize, včetně útvarů z posádky Vysoké Mýto, zapotřebí 96 železničních transportů (republiku opustily přes železniční stanici Čierna na Tisou) a dvou silničních převozů (využily hraniční přechod Vyšné Nemecké), s nimiž odjelo 10.200 vojáků. Mimo jiné si odvezli 252 tanků, 471 BVP a OT, 228 dělostřeleckých prostředků nad 100mm a více než 4400 tun munice.
Po odsunu sovětských jednotek byly uvolněné objekty předány civilním uživatelům v Červené Vodě 24. dubna, České Třebové 4. května, Klášterci nad Orlicí 22. května, Šumperku 12. června (kasárna, ostatní objekty 5. června) a Olomouci 23. května (kasárna Prokopa Holého, kasárna Nový Svět, pevnůstka Křelov). V posádkách, opuštěných 48.msd, zůstalo značné množství nevyužívaných bytů. V Červené Vodě se jednalo o 219, v České Třebové 317, v Klášterci nad Orlicí 163, v Šumperku 256 a Olomouci-Novém Světě 230. Po přesunu na území Sovětského svazu byla 48.msd dislokována na základně Klugino-Baškirovka poblíž Charkova v Kyjevském vojenském okruhu a předána do složení vojsk KGB. O rok později se vrátila pod armádní velení a po zániku SSSR přešla do složení ukrajinských ozbrojených sil.