Rychlé divize vytvořené v rámci československé branné moci na podzim 1937 byly vyšší jednotky předurčené k akcím vyžadujícím rychlost, pohyblivost a velkou údernou sílu. Při jejich vzniku se aplikovaly dobové názory na použití jezdeckých, motorizovaných a mechanizovaných jednotek v československých podmínkách. Jednalo se současně o poslední reorganizaci mobilních útvarů v meziválečném Československu.
Předchůdcem rychlých divizí byly tři, později čtyři, jezdecké brigády:
| 1. jezdecká brigáda | vznik 1. února 1921 | Pardubice, od února 1922 Praha, |
| 2. jezdecká brigáda | vznik 1. února 1921 | Brno, |
| 3. jezdecká brigáda | vznik 1. února 1921 | Nové Zámky, od září 1923 Bratislava, |
| 4. jezdecká brigáda | vznik 1. října 1933 | Košice, od září 1936 Pardubice. |
Jezdeckou brigádu tvořily v míru 3 až 4 jezdecké pluky a cyklistická eskadrona, od října 1932 ještě dělostřelecký oddíl. Po reorganizaci na podzim 1933 jí podléhaly 2 až 3 jezdecké pluky, dělostřelecký oddíl, cyklistický prapor a eskadrona obrněných automobilů (eskadrona obrněných automobilů zůstala u jezdeckých brigád jen do roku 1935). Válečná organizace byla do roku 1935 prakticky totožná.
V polovině 30. let se ukazovalo, že dosavadní organizace jezdectva již nevyhovuje. Význam jezdectva jako druhu zbraně klesal, naopak rostl význam obrněné techniky, zvláště tanků. Dodatečné zařazování motorizovaných a tankových jednotek do válečné organizace jezdeckých brigád (od roku 1935 motorizovaný přezvědný oddíl a rota velkých kulometů proti letadlům, od roku 1936 tankový a motorizovaný pěší prapor) nebylo řešením. O reorganizaci těchto brigád se uvažovalo již na podzim 1935. V prosinci 1936 se objevil návrh rychlé vyšší jednotky, složené z jezdectva, cyklistů, motorizované pěchoty a tanků. Dnem 1. října 1937 byly z dosavadních jezdeckých brigád a nově přidělených útvarů zorganizovány čtyři rychlé divize, každá tvořená velitelstvím divize, jezdeckou a motorizovanou brigádou.
Původní jezdecké brigády se staly základem rychlých divizí a jejich velitelství se přeměnila na velitelství rychlých divizí. Pojmenování jezdecké brigády se přitom mělo užívat až do konce roku 1937. Mimo dosavadních útvarů (2 až 3 jezdecké (od 1. 1. 1936 dragounské) pluky, dělostřelecký oddíl a cyklistický prapor) jim byl nově podřízen pěší prapor. Nová divize měla mít v míru necelé 4 tisíce osob a za války téměř 11 tisíc osob.
Rychlé divize začaly plně působit od 1. ledna 1938, podřízeny přímo příslušnému zemskému vojenskému velitelství. Od tohoto data platilo také jejich nové pojmenování. Divize měly následující mírovou organizaci:
| 1. rychlá divize Praha | |
| 1. jezdecká brigáda: | 1. motorizovaná brigáda: |
| dragounský pluk 1 | instrukční prapor |
| dragounský pluk 5 | cyklistický prapor 4 |
| dělostřelecký oddíl 84 | |
| 2. rychlá divize Brno | |
| 2. jezdecká brigáda: | 2. motorizovaná brigáda: |
| dragounský pluk 2 | hraničářský prapor 10 |
| dragounský pluk 6 | cyklistický prapor 2 |
| dragounský pluk 7 | cyklistický prapor 5 |
| dělostřelecký oddíl 82 | |
| 3. rychlá divize Bratislava | |
| 3. jezdecká brigáda: | 3. motorizovaná brigáda: |
| dragounský pluk 3 | cyklistický prapor 3 |
| dragounský pluk 10 | dělostřelecký oddíl 83 |
| dragounský pluk 11 | |
| 4. rychlá divize Pardubice | |
| 4. jezdecká brigáda: | 4. motorizovaná brigáda: |
| dragounský pluk 4 | hraničářský prapor 4 |
| dragounský pluk 8 | cyklistický prapor 1 |
| dragounský pluk 9 | dělostřelecký oddíl 81 |
Do budoucna se počítalo s podřízením již existujících pluků útočné vozby. V létě 1938 byl 1. motorizované brigádě 1. rychlé divize podřízen Pluk útočné vozby 1.
Válečná organizace rychlých divizí platná od 15. února 1938 byla poněkud odlišná. Divizi měly tvořit 2 dragounské pluky, cyklistický prapor, 2 dělostřelecké oddíly, 2 tankové prapory, 2 prapory motorizované pěchoty a další jednotky. Vzhledem k nedostatku tanků měla 2. rychlá divize jen jeden tankový prapor a 3. rychlá divize dokonce pouhou tankovou rotu, navíc ji zcela chyběla motorizovaná pěchota. S podřízením motorizovaného pěšího praporu 3. rychlé divizi se počítalo k 1. říjnu 1938 a s postavením většiny chybějících jednotek k 15. únoru 1939.
Již nedlouho po svém vytvoření se rychlé divize aktivně zúčastnily mimořádných vojenských opatření v květnu 1938. Po vyhlášení ostrahy hranic 20. května odjely do prostorů soustředění, což byla pro 1. rychlou divizi Unhošť, pro 2. rychlou divizi Litovel a pro 4. rychlou divizi Jihlava. Dne 8. června se rychlé divize vrátily do kasáren.
Vypuknutí nepokojů v pohraničí českých zemí po projevu A. Hitlera 12. září 1938 si vyžádalo zásah armády, která k tomuto úkolu využila i rychlé divize. Již 13. září odpoledne se začala přemisťovat 1. rychlá divize a část 4. rychlé divize do západních Čech (prostor Karlovy Vary), kde došlo k ozbrojeným střetům s německými povstalci. Krátce nato se začala 2. rychlá divize soustřeďovat na severní Moravě (prostor Olomouc – Litovel). Po částečném uklidnění situace se 1. rychlá divize přesunula do prostoru Slaný a 4. rychlá divize do prostoru Tábor. V období branné pohotovosti státu po vyhlášení mobilizace 23. září 1938 rychlé divize působící jako vyšší jednotky v záloze několikrát změnily své prostory soustředění. Dne 30. září 1938 bylo velitelství 1. rychlé divize v Pacově, 2. rychlé divize v Jaroměřicích nad Rokytnou, 3. rychlé divize v Levicích a 4. rychlé divize v Soběslavi. V průběhu října 1938 byly rychlé divize demobilizovány a kolem 22. října se vrátily do svých posádek. Výjimku představovala 3. rychlá divize na Slovensku, která demobilizovala později.
Dne 1. února 1939 došlo ke změně v organizaci 1. a 4. rychlé divize, když si vzájemně vyměnily jeden dragounský pluk a jeden pěší prapor. 1. rychlá divize dostala dragounský pluk 4 a hraničářský prapor 4, 4. rychlá divize zase dragounský pluk 5 a instrukční prapor. Hraničářský prapor i instrukční prapor se v té době ještě nacházely u 12. divize na Podkarpatské Rusi.
Okupace českých zemí 15. března 1939 znamenala konec činnosti rychlých divizí. Byly zahájeny likvidační práce a velitelství 1., 2. a 4. rychlé divize ukončila svoji činnost k 31. červenci 1939. Odlišný osud měla 3. rychlá divize na Slovensku, která se stala součástí nově vytvářené slovenské armády.