Otištěno: Voják a město – Město a armáda na Moravě v moderních dějinách, Kroměříž 2021, s. 103-108.
Manévry, resp. závěrečná cvičení, jak se oficiálně nazývaly, tvořily v československé armádě závěr výcvikového roku a trvaly několik dní. Probíhaly v běžném terénu a s ohledem na polní práce se proto konaly od druhé poloviny srpna do počátku září. Kromě vojáků se jich účastnili političtí představitelé státu, místní samosprávy a vojenští hosté ze zahraničí. Závěr obvykle tvořila vojenská přehlídka.
Během závěrečných cvičení zajišťovaly civilní úřady v příslušném místě pro armádu především ubytování a dopravní prostředky. V prvém případě se ubytování pro ředitelství cvičení zajišťovalo s předstihem, ubytování pro cvičící vojska se pak požadovalo na městských a obecních úřadech podle vývoje cvičení. Pokud jde o dopravní prostředky, část se zajišťovala s předstihem před zahájením cvičení, zbytek v jeho průběhu podle okamžité potřeby. Po skončení cvičení mohly města a obce po armádě požadovat proplacení vzniklých škod.
Od roku 1922, kdy se závěrečná cvičení československé armády poprvé konala, do roku 1937 proběhlo zcela nebo zčásti na území Moravy více než dvacet těchto cvičení, z toho převážná část ve 20. letech. Zpočátku se jednalo o cvičení menšího rozsahu s účastí jedné divize, od roku 1927 dvou divizí stojících proti sobě. Větší se konalo až v srpnu 1929 na Kroměřížsku a stalo se vůbec největším závěrečným cvičením československé armády ve 20. letech.[1]
V roce 1930 zažila Morava dvě závěrečná cvičení. První bylo od 19. do 21. srpna v Nízkém Jeseníku s ředitelstvím v Rýmařově. Stejně jako u jiných cvičení té doby se v něm střetly dvě pěší divize, a to 7. divize s velitelstvím v Olomouci a 8. divize s velitelstvím v Opavě. Námět představovalo vzájemné střetnutí, udržení vlastních pozic a zatlačení protivníka, vše v prostoru Rýmařov – Frýdlant nad Moravicí (dnes Břidličná).[2]
Druhé cvičení proběhlo od 30. srpna do 1. září na Českomoravské vrchovině s ředitelstvím ve Velkém Meziříčí a patřilo k těm větším. Zapojily se do něj 5. divize s velitelstvím v Českých Budějovicích, 6. divize s velitelstvím v Brně, 1. jezdecká brigáda s velitelstvím v Praze a 2. jezdecká brigáda s velitelstvím v Brně, které ještě posílilo několik hraničářských praporů, celkem asi 25000 mužů. Námět byl obdobný, opět šlo o vzájemné střetnutí, a to v prostoru Velké Meziříčí – Nové Město na Moravě. Po skončení cvičení následovala ještě přehlídka zapojených vojáků u Radešína.[3]
Ředitelem obou cvičení byl zemský vojenský velitel v Brně generál Sergej Vojcechovský a zúčastnili se jich mimo jiné generální inspektor československé armády generál Alois Podhajský, náčelník Hlavního štábu generál Jan Syrový nebo náčelník francouzské vojenské mise generál Louis Faucher. Druhé cvičení sledovali také civilní hosté, například členové branného výboru poslanecké sněmovny a moravský zemský prezident a bývalý předseda vlády Jan Černý.
V roce 1931 se z úsporných důvodů vzhledem k hospodářské krizi konala závěrečná cvičení v omezeném rozsahu, přesto Morava opět zažila dvě cvičení. První od 31. srpna do 3. září probíhalo ve středních Čechách a na západě Moravy, konkrétně na Jihlavsku. Ředitelství mělo v Pelhřimově a bylo zajímavé tím, že se v něm střetly pouze jezdecké útvary, pražská 1. jezdecká brigáda a brněnská 2. jezdecká brigáda posílené několika hraničářskými prapory. Námět tvořil střet dvou protivníků, kteří na sebe narazili. Po skončení cvičení následovaly samostatné přehlídky obou jezdeckých brigád u Pelhřimova.[4]
Druhé cvičení proběhlo od 5. do 7. září na střední Moravě v prostoru Olomouc – Prostějov – Boskovice – Moravská Třebová s ředitelstvím v Konicích u Prostějova. Jako tradičně se do něj zapojily dvě pěší divize, a to 6. divize s velitelstvím v Brně a 8. divize s velitelstvím v Opavě. Tradiční byl také námět představující střetný boj.[5]
Ředitelem prvního cvičení byl zemský vojenský velitel v Praze generál Josef Bílý, druhého zemský vojenský velitel v Brně generál Sergej Vojcechovský a zúčastnili se jich opět generální inspektor československé armády generál Alois Podhajský, náčelník Hlavního štábu generál Jan Syrový a náčelník francouzské vojenské mise generál Louis Faucher. První cvičení navštívil také ministr národní obrany Karel Viškovský.
V následujících dvou letech byl výcvik armády výrazně omezen a závěrečná cvičení se nekonala. K jejich obnovení došlo v září 1934, kdy se konalo jediné cvičení, ale zato větší než všechna dosavadní. Odehrálo se sice na pomezí Čech a Moravy, ale přímo na moravské území nezasáhlo.
Podobně velké závěrečné cvičení proběhlo v následujícím roce 1935 od 19. do 22. srpna na západním Slovensku a jihovýchodní Moravě (okresy Hodonín, Kyjov, Uherské Hradiště, Uherský Brod). Ředitelství mělo ve slovenské Myjavě a zúčastnilo se ho pět pěších divizí (včetně brněnské 6., olomoucké 7. a hranické 8. divize), dvě jezdecké brigády (včetně 2. jezdecké brigády z Brna) a horská brigáda, celkem asi 60000 mužů. Námětem byla ofenzivní činnost, kdy jedna strana útočila s cílem dostat se k řece Váh, druhá se s pomocí záloh aktivně bránila.[6]
Ředitelem cvičení se stal náčelník Hlavního štábu československé armády generál Ludvík Krejčí a zúčastnili se ho dále generální inspektor generál Jan Syrový, ministr národní obrany František Machník, ministr železnic Rudolf Bechyně, ministr pošt Emil Franke a poslanci a senátoři Národního shromáždění. Kromě nich tomuto závěrečnému cvičení přihlíželi také velitelé rumunské a jugoslávské válečné školy generálové Mihailu Spiroiu a Živko Stefanović a sovětská vojenská delegace vedená velitelem Frunzeho vojenské akademie Borisem Michajlovičem Šapošnikovem.
V roce 1936 se závěrečná cvičení konala v Čechách a na Slovensku a na Moravu se vrátila až v roce 1937, kdy od 24. do 26. srpna proběhlo cvičení na střední Moravě v prostoru Jevíčko – Moravská Třebová – Litovel s ředitelstvím v Moravské Třebové. Zapojily se do něj dvě pěší divize, a to 7. divize s velitelstvím v Olomouci a 8. divize s velitelstvím v Hranicích. Námět představovalo zasazení druhosledových divizí, jedné k posílení útoku a druhé k posílení obrany. Po skončení cvičení následovaly přehlídky obou cvičících stran u Konic a Hvozdu.[7]
Ředitelem cvičení byl velitel IV. sboru generál Vojtěch Luža, zúčastnili se ho generální inspektor československé armády generál Jan Syrový, náčelník Hlavního štábu generál Ludvík Krejčí, náčelník francouzské vojenské mise generál Louis Faucher a ministr národní obrany František Machník. Z politických představitelů státu nechyběl tentokrát prezident republiky Edvard Beneš, předseda vlády Milan Hodža, ministr železnic Rudolf Bechyně nebo ministr unifikací Jan Šrámek.
I v roce 1938 se počítalo se závěrečným cvičením na Moravě. Bylo plánováno na konec srpna zhruba v prostoru Otrokovice – Přerov – Hranice – Hostýnské vrchy a zúčastnit se ho mělo celkem pět divizí, z toho tři pěší a dvě rychlé s tanky. Vzhledem k celkové situaci v roce 1938 však bylo nakonec zrušeno.
Celkem se tak v letech 1930 až 1937 uskutečnilo na území Moravy šest závěrečných cvičení československé armády od menších s účastí několika tisíc mužů až po velká s účastí několika desítek tisíc mužů. Všechna tato cvičení se významně zapsala do místní historie. Dokládají to citace z regionálních novin. Například noviny „Velkomeziříčsko“ v září 1930 psaly o Velkém Meziříčí: „Město mělo od pátku slavnostní sváteční ráz. Náměstí a ulice byly ozdobeny prapory, denně koncertovala vojenská kapela. Vojsko, jak jeho vedoucí několikráte zdůraznili, bylo na venkově velmi vlídně přijímáno a hoštěno, a to nejen v českých krajích, nýbrž, což s radostí podtrhujeme, i mezi obyvatelstvem německým.“[8] „Hlasy z Hané“ zase v září 1931 psaly: „Více než 10 generálů včetně náčelníka generálního štábu dlelo v Konici. Přivítáni byli, zejména zemský velitel generál Vojcechovský, v prapory vyzdobené Konici zástupci obce i místních korporací. I styk vojska a důstojnictva s obyvatelstvem, pokud to služba dovolovala, byl veskrze srdečný a jak my na ně, tak i oni na nás budou jistě dlouho vzpomínat!“[9] A v novinách „Naše Slovácko“ se bylo možné v srpnu 1935 dočíst: „Bylo rušno v Kyjově. Zabrány školy pro štáby, hotely a soukromé byty pro ubytování. Město ozdobilo se prapory. Obyvatelstvo radostně vítalo naši armádu a se zájmem sledovalo všechny zařízení, zvláště ta, jež málokdy lze spatřiti: obrněná auta, tanky, obrněný vlak. Když v neděli večer 15. pěší pluk, po 1 hodině odpočinku na sokolském sletišti, rázně městem pochodoval – rota za rotou, za zpěvů pěkných písní pochodových – vše bylo v Kyjově na nohou a utvořilo špalíry po celé cestě městem.“[10]
Závěrečná cvičení v meziválečném období představovala zajímavý fenomén, kdy se různá místa mohla, byť jen na několik dní, stát vojenskou posádkou s přítomností obyčejných vojáků, vysokých generálů, někdy i ze zahraničí. Tento fenomén ovšem na konci 30. let 20. století skončil. Vojenská cvičení po roce 1945 totiž probíhala už jen v uzavřených vojenských prostorech a účast veřejnosti na nich se stala minulostí.
Příloha: Závěrečná cvičení na Moravě v letech 1922 až 1938
| 1922, 30. 8. – 2. 9. | u Nového Jičína |
| 1922, 31. 8. – 2. 9. | u Velkého Meziříčí |
| 1922, 1. 9. – 3. 9. | u Prostějova |
| 1923, 4. 9. – 8. 9. | u Moravského Berouna |
| 1923, 5. 9. – 7. 9. | Svitavsko (ředitelství Polička) |
| 1924, 26. 8. – 28. 8. | Kroměříž – Napajedla (ředitelství Kvasice) |
| 1924, 31. 8. – 3. 9. | Jihlava – Golčův Jeníkov (ředitelství Německý Brod) |
| 1925, 25. 8. – 29. 8. | Kyjov – Bzenec |
| 1925, 30. 8. – 3. 9. | u Přerova |
| 1925, 1. 9. – 3. 9. | Moravský Krumlov – Jaroměřice – Třebíč |
| 1925, 2. 9. – 4. 9. | u Vítkova (ředitelství Vítkov) |
| 1926, 1. 9. – 3. 9. | Kyjov – Čejkovice (ředitelství Kyjov) |
| 1926, 1. 9. – 4. 9. | u Kroměříže (ředitelství Kroměříž) |
| 1926, 2. 9. – 4. 9. | u Opavy (ředitelství Horní Benešov) |
| 1927, 28. 8. – 31. 8. | jihozápadní Morava (ředitelství Telč) |
| 1927, 1. 9. – 3. 9. | Nízký Jeseník (ředitelství Dvorce u Budišova) |
| 1928, 27. 8. – 30. 8. | Novojičínsko (ředitelství Nový Jičín) |
| 1929, 26. 8. – 29. 8. | střední Morava (ředitelství Kroměříž) |
| 1930, 19. 8. – 21. 8. | Bruntál – Šternberk – Německá Libina (ředitelství Rýmařov) |
| 1930, 30. 8. – 1. 9. | Českomoravská vrchovina (ředitelství Velké Meziříčí) |
| 1931, 31. 8. – 3. 9. | Kutná Hora – Německý Brod – Jihlava – Pelhřimov (ředitelství Pelhřimov) |
| 1931, 5. 9. – 7. 9. | Olomouc – Prostějov – Boskovice – Moravská Třebová (ředitelství Konice) |
| 1935, 19. 8. – 22. 8. | Senica – Myjava – Strážnice – Piešťany (ředitelství Myjava) |
| 1937, 24. 8. – 26. 8. | Jevíčko – Moravská Třebová – Litovel (ředitelství Moravská Třebová) |
[1] ZAVADIL, Radomír. Manévry na Hané. Závěrečná cvičení československé branné moci v roce 1929 na Kroměřížsku. Bučovice: Jakab Publishing s. r. o., 2020. ISBN 978-80-7648-015-5.
[2] Závěrečné manévry u Rýmařova. Lidové noviny. 1930, č. 415, s. 4. Závěrečné manévry u Rýmařova. Lidové noviny. 1930, č. 419, s. 3.
[3] Manévry u Velkého Meziříčí. Lidové noviny. 1930, č. 438, s. 5. Manévry u Velkého Meziříčí. Lidové noviny. 1930, č. 441, s. 4. Manévry na Velkomeziříčsku. Velkomeziříčsko. 1930, č. 35, s. 1. Manévry v našem kraji. Velkomeziříčsko. 1930, č. 36, s. 1-2.
[4] Manévry pěti tisíc jezdců. Lidové noviny. 1931, č. 434, s. 3. Manévry 5000 jezdců. Lidové noviny. 1931, č. 440, s. 4. Manevry na Pelhřimovsku. Týdeník z Českomoravské vysočiny. 1931, č. 36, s. 1-3.
[5] Závěrečná vojenská cvičení na Moravě. Lidové noviny. 1931, č. 446, s. 4. Závěrečná cvičení na Moravě. Lidové noviny. 1931, č. 447, s. 2. Manévry na Prostějovsku. Hlasy z Hané. 1931, č. 35, s. 2.
[6] Hlavní závěrečná cvičení čs. armády. Lidové noviny. 1935, č. 414, s. 2. Hlavní závěrečné manévry čs. armády. Lidové noviny. 1935, č. 416, s. 2. Hlavní závěrečné manévry čs. armády. Lidové noviny. 1935, č. 420, s. 2. LEXA, Lukáš. Závěrečná cvičení čs. armády 1935. Strážničan. 2019, č. 2, s. 23-26.
[7] President na moravských manévrech. Lidové noviny. 1937, č. 425, s. 2. Moravské manévry odtroubeny. Lidové noviny. 1937, č. 429, s. 4. Pevná armáda je zárukou pořádku. Pozor. 1937, č. 233, s. 2. Máme zdravé a dobré vojsko. Pozor. 1937, č. 235, s. 2.
[8] Manévry v našem kraji. Velkomeziříčsko. 1930, č. 36, s. 1.
[9] Manévry na Konicku. Hlasy z Hané. 1931, č. 36, s. 6.
[10] Na okraj manévrů. Naše Slovácko. 1935, č. 34, s. 4.