2390. Můžete mi zaslat historii vojenského útvaru 1284 Dobrá u Frýdku-Místku od počátku až do roku 1998. Děkuji a přeji hezký den. (odpovídá Pavel Minařík)
Vámi uvedený útvar se konstituoval v srpnu 1953 jako Ústřední veterinářský sklad (VÚ 6166) v Dobré u Místku. Pro jeho potřebu byl již v dubnu téhož roku převzat vojenskou správou areál n. p. Lustry, kde následně probíhala rekonstrukce jednotlivých objektů pro skladové účely. Dnem 1.11.1954 se označení specializace skladu pro druh materiálu změnilo z veterinářského na veterinární. Od svého vzniku až do roku 1957 se útvar nacházel v bezprostřední podřízenosti Veterinárního oddělení Hlavního týlu MNO.
V říjnu 1957 Ústřední veterinární sklad Dobrá u Místku (VÚ 6166) jako samostatný útvar zanikl a stal se pobočkou Ústředního zdravotnického skladu (VÚ 9965) v Bystřici pod Hostýnem, přičemž pobočka v Dobré u Místku nadále působila jako VÚ 6166. Počátkem října 1958 se nadřízený útvar změnil na 2. ústřední zdravotnický sklad (VÚ 9965), jehož součástí i nadále zůstala pobočka Dobrá u Místku (VÚ 6166). Na začátku září 1961 bylo nadřízené velitelství opětně přejmenováno, tentokrát na 1. zdravotnickou základnu (VÚ 9965). Pobočka v Dobré u Místku si zachovala svoje krycí označení VÚ 6166 až do roku 1967, ale následně již byla uváděna jako VÚ 9965/A.
V září 1969 byla pobočka (odloučené oddělení) Dobrá u Místku vyjmuta ze složení 1. zdravotnické základny Bystřice pod Hostýnem a na dalších více než 20 let se stala součástí reorganizovaného 1. okruhového zdravotnického skladu Liberec (VÚ 1856), který byl podřízen nově vytvořenému Západnímu vojenskému okruhu s velitelstvím v Táboře.
V souvislosti s celkovou reorganizací čs. armády, která navazovala na zrušení stávajících vojenských okruhů a vytvoření vojenských velitelstvích ZÁPAD, STŘED a VÝCHOD, došlo na podzim 1992 ke změně uspořádání dosavadních skladových zařízení zdravotnické služby. Pro potřeby Vojenského velitelství STŘED vznikla 2. zdravotnická základna s velitelstvím v Golčově Jeníkově (VÚ 1284), která do svého složení převzala rovněž pobočku v Dobré u Místku.
Další změny navazovaly na zánik federální armády a vytvoření Armády ČR, což bylo spojeno s předpokládaným zrušením výše uvedených operačních velitelství a jejich nahrazením odlišnou hierarchií velení. Z těchto důvodů proběhla na sklonku roku 1993 reorganizace 2. zdravotnické základny na 60. zdravotnickou základnu (VÚ 1284), její převedení do podřízenosti Velitelství logistiky a redislokace velitelství z Golčova Jeníkova do Bystřice pod Hostýnem, kde formálně zanikla dosavadní 6. ústřední zdravotnická základnu Bystřice pod Hostýnem (VÚ 9965). Fakticky však oba útvary spíše splynuly. Součástí transformované základny byla nadále pobočka v Dobré u Místku. Počátkem července 1997 proběhla další reorganizace útvaru, tentokrát spojená s přejmenování 60. zdravotnické základny na Ústřední zdravotnickou základnu Bystřice pod Hostýnem. Pobočka v Dobré u Místku zanikla při následné reorganizaci na přelomu září a října 1998.
2389. Máte nějaké informace o využití kláštera premonstrátů v Teplé u Mariánských Lázní čs. armádou po roce 1948? (odpovídá Pavel Minařík)
Využití kláštera pro potřeby čs. armády se začalo připravovat krátce po jeho uzavření v roce 1950. V říjnu uvedeného roku bylo projednáno uvolnění hospodářských budov v církevním areálu s perspektivou využití od dubna 1951. Původně se měl do uvolněných prostorů přestěhovat 3. dělostřelecký pluk z Litoměřic, nakonec zde byly ubytovány součásti 2. pěšího pluku z Podbořan. Přesné datum jeho redislokace se nepodařilo zjistit. V listopadu 1952 se v Městě Teplá nacházelo velitelství pluku, zatímco v klášteře sídlil I. a III. pěší prapor společně s rotami přímo podřízenými velitelství pluku. Zbývající součásti útvaru – II. pěší prapor a poddůstojnická škola – byly ubytovány v Hamrníkách. V prosinci 1952 se velitelství pluku, plukovní jednotky a III. pěší prapor přestěhovaly do Hamrníků, odkud byla poddůstojnická škola redislokována do uvolněných prostorů kláštera. V květnu 1954 jednotky 2. pěšího pluku klášter opustily, I. pěší prapor se přestěhoval do Klimentova a poddůstojnická škola do Hamrníků, odkud byl do Klimentova naopak přemístěn II. pěší prapor.
Uvolněný klášterní areál v říjnu 1954 převzal 1. ženijní zatarasovací prapor z Biřkova, který ho využíval až do května 1956, kdy se přestěhoval do Chomutova. Novým uživatelem kláštera Teplá se stalo velitelství a poddůstojnická škola 52. technického praporu ze Stružné. V říjnu téhož roku zmíněný útvar prodělal reorganizaci na 52. technický pluk a v říjnu 1957 na 9. technický pluk. Uvedený útvar areál využíval do léta 1958, kdy bylo rozhodnuto o jeho zrušení ke konci téhož roku.
Již v srpnu 1958 se do kláštera Teplá přestěhoval 3. prapor 104. mechanizovaného pluku z Písku, který byl zároveň předán do složení 49. motostřeleckého pluku jako jeho 3. prapor. Shodou okolností se jednalo o nástupce původního 2. pěšího pluku, který klášterní areál využíval na počátku 50. let. Současně v klášterním areálu sídlilo plukovní dělostřelectvo. Zmíněný 3. prapor působil v Teplé do podzimu 1964, kdy se přemístil do Mariánských Lázní-Hamrníků. Plukovní dělostřelectvo v klášteře setrvalo do léta 1969, kdy se přesunulo k ostatním součástem útvaru do Mariánských Lázní.
Od září 1969 poskytl klášterní areál zázemí pro velitelství a zabezpečovací jednotky (provozní spojovací uzel, rota týlového zabezpečení, technická opravna, ošetřovna, sklady) nově zřízeného 55. radiotechnického praporu. Pro potřeby útvaru se nevyužíval pouze kostel a klášterní knihovna. V létě 1977 se prapor přestěhoval do kasárenského areálu v Kříženci. Následně čs. armáda klášter Teplá předala Národnímu památkovému ústavu.
2388. Dobrý den. Prosím, zda byste mi mohli sdělit údaje o 20. mechanizované divizi (1991-1994) a 3. mechanizované brigádě (1994-1997). Organizaci (podřízené útvary), výzbroj, počty osob a zbraní, jména velitelů, dislokace. Předem děkuji za odpověď. (odpovídá Pavel Minařík)
Složení 20. mechanizované divize bylo v období od 30.11.1991 do 31.12.1994 následující:
| Organizační celek | Posádka | VÚ |
| velitelství 20. mechanizované divize | Karlovy Vary | 8038 |
| 49. mechanizovaný pluk | Velká Hleďsebe | 6983 |
| 57. mechanizovaný pluk | Stříbro | 8015 |
| 12. tankový pluk | Podbořany | 7368 |
| 20. dělostřelecký pluk | Kynšperk nad Ohří | 3274 |
| 20. protitankový oddíl | Kynšperk nad Ohří | 4441 |
| 20. baterie velení a dělostřeleckého průzkumu | Karlovy Vary | 5053 |
| 20. baterie radiolokačního průzkumu a velení (20. baterie PVO od 1.3.1992) | Karlovy Vary | 1079 |
| 20. ženijní prapor (zrušen 31.12.1993) | Kadaň | 6159 |
| 20. ženijní prapor (od 31.12.1993) | Litoměřice | 6159 |
| 20. rota chemické ochrany | Karlovy Vary | 5953 |
| 20. spojovací prapor | Karlovy Vary | 5961 |
| 20. průzkumný prapor | Cheb | 4407 |
| 20. prapor oprav techniky | Podbořany | 1746 |
| 20. prapor materiálního zabezpečení | Ostrov nad Ohří | 4404 |
| 20. zdravotnický prapor (20. sklad zdravotnického materiálu od 31.10.1992) | Karlovy Vary | 5640 |
K 1.1.1992 disponovala 20. mechanizovaná divize následujícími počty osob a výzbroje:
| 1.1.1992 | vojáků | T-54/ 55AM2 | BVP-2 | BVP-1/1K | OT-90 | M-120 / 9P133 | D-30 / 2S1 | ShKH vz. 77 | RM vz. 70 |
| 20. md | 6678 | 155 | 90 | 124 / 6 | 28 | 36 / 40 | 16 / 32 | 48 | 16 |
| – 49. mp | 1660 | 31 / – | 90 | 14 / 3 | 6 | 18 / 16 | – / 16 | – | – |
| – 57. mp | 1838 | 31 / – | – | 104 / 3 | 6 | 18 / 16 | – / 16 | – | – |
| – 12. tp | 905 | – / 93 | – | 2 / – | 16 | – / 8 | 16 / – | – | – |
| – 20. dp | 700 | – | – | – | – | – | – | 48 | 16 |
Složení 3. mechanizované brigády bylo v období od 31.12.1994 do 30.6.1997 následující:
| Organizační celek | Posádka | VÚ |
| velitelství 3. mechanizované brigády | Karlovy Vary | 8038 |
| 31. mechanizovaný prapor | Velká Hleďsebe | 3316 |
| 33. výcvikové středisko | Stříbro | 3928 |
| 36. dělostřelecký oddíl | Velká Hleďsebe | 6290 |
| 3. velitelská baterie náčelníka dělostřelectva (zrušena 1.10.1995) | Karlovy Vary | 5053 |
| 3. protiletadlový oddíl | Stříbro | 5377 |
| 3. spojovací prapor | Karlovy Vary | 5961 |
| 3. ženijní prapor | Litoměřice | 6159 |
| 3. rota chemické ochrany (zrušena 1.10.1995) | Karlovy Vary | 5953 |
| 3. průzkumný prapor | Velká Hleďsebe | 4407 |
| 3. prapor zabezpečení | Podbořany | 1746 |
| 3. zdravotnický oddíl | Karlovy Vary | 2871 |
K 1.1.1995 disponovala 3. mechanizovaná brigáda následujícími počty osob a výzbroje:
| 1.1.1992 | vojáků | T-72 | BVP-2 | BVP-1 | BVP-1K | OT-90 | M-82 | 9P133 BRDM | ShKH vz. 77 |
| 3. mb *) | 2128 | 117 | 2 | 128 | 10 | 21 | 32 | 24 | 48 |
| – 31. mpr | 655 | 52 | 2 | 68 | – | 1 | 16 | 24 | – |
| – 33. VS | 262 | 65 | – | 60 | – | 8 | 16 | – | – |
| – 36. do | 241 | – | – | – | – | – | – | – | 48 |
*) U mírově existujících útvarů se nacházela technika i pro mobilizačně vytvářené útvary (32. a 34. mechanizovaný prapor, 3. protitankový prapor a 37. dělostřelecký oddíl).
Dále Vám doporučujeme využít práci plk. Ing. Josefa Michla „Historie a tradice 3. výcvikové a mobilizační základny v souběhu s dějinami českého státu a jeho armády“ z roku 2003.
2387. Dobrý den. Měl bych dotaz na 830. sklad zdravotnického materiálu (830-й склад медицинских материалов), в/ч пп 83612 v Bystřici pod Hostýnem. Kolik zde bylo vojáků a důstojníků, případně i další informace. Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)
Prostory pro umístění zdravotnického skladu v Bystřici pod Hostýnem byly čs. armádou předány v polovině října 1968. Sovětská armáda zde chtěla uložit cca 200 vagonů zdravotnického materiálu a ubytovat cca 20 osob. Střední skupina vojsk v areálu bystřického zámku převzala skladištní budovy 7, 8, 23, 27 a 37, zatímco jako ubytovna, kuchyně, jídelna a umývárna posloužil dřevěný barák 15. Celkem bylo uvolněno 4 300 m2 skladovacích ploch. Koncem října 1968 vyčleněné prostory převzala jednotka čítající cca 5 důstojníků, 10 vojáků základní služby a 10 občanských zaměstnanců.
Na začátku odsunu v únoru 1990 zmíněný 830. sklad zdravotnického materiálu (VÚ 83612) čítal pět důstojníků, čtyři praporčíky a čtyři vojáky základní služby, které doplňovalo šest občanských pracovníků. V posádce měla sovětská armáda dále k dispozici 16 bytů postavených v rámci komunální výstavby. Mimo jiné v nich bydlelo devět rodin vojáků z povolání čítajících 20 civilních osob. Do června 1990, tj. k počátku 2. etapy odsunu, se počet příslušníků útvaru zvýšil na 22 vojáků (z toho 16 profesionálů) a 10 občanských pracovníků. Počet rodinných příslušníků se zvýšil na 28 osob.
Vyklízení uložených zásob sovětské armády začalo 24.5.1990 a ukončeno bylo 25.9.1990. Jejich celkové množství je uváděno různě. Na počátku odsunu bylo uváděno 2320 tun zdravotnického materiálu, pro jehož odvoz mělo být zapotřebí cca 120 nákladních vagonů. Na konci odsunu byl celkový stav zásob zdravotnického materiálu Střední skupiny vojsk uváděn ve výši 1740 tun, přičemž během 1. etapy mělo být odvezeno 700 tun a zbývající část v průběhu 2. etapy.
Po odchodu sovětského útvaru uvolněné objekty na sklonku září 1991 zpětně převzala Ústřední zdravotnická základna čs. armády.
2386. Dobrý den. Ve struktuře FMNO ČSSR byla Správa raketového vojska a dělostřelectva a Správa raketového a dělostřeleckého vyzbrojování. Zajímalo by mě, v čem se od sebe lišily kompetence těchto dvou správ? Děkuji (odpovídá Pavel Minařík)
Správa raketového vojska a dělostřelectva MNO vznikla 1.11.1966 reorganizací dosavadního Velitelství raketového vojska a dělostřelectva MNO. „Správa“ zodpovídala za stav a rozvoj raketového vojska a dělostřelectva (včetně organizační výstavby a operační, taktické i odborné přípravy), organizovala raketové technické zabezpečení svazků a útvarů raketového vojska, řídila využívání dělostřeleckých a protitankových střelnic, podílela se na rozpracování zásad zvláštního režimu utajení raketových útvarů, organizovala součinnost s průzkumným letectvem, řídila dělostřelecký průzkum, topografickou, geodetickou a povětrnostní přípravu raketového vojska a dělostřelectva. Správa RVD FMNO byla v 80.letech tvořena oddělením operačním, oddělením bojové přípravy a skupinou technickou. „Správě“ podléhalo Výzkumné překladatelské a kontrolní oddělení Praha.
Správa raketového a dělostřeleckého vyzbrojování FMNO vznikla 1.8.1985 reorganizací dosavadní Výzbrojní správy FMNO. Do jejího složení náležely: oddělení operační, odborné a bojové přípravy; oddělení raketové techniky třídy 20 (vojsk PVOS); oddělení raketové techniky třídy 21 (pozemního vojska) a třídy 22 (vojska PVO pozemního vojska); oddělení výzbroje a munice; oddělení pro řízení opravárenských zařízení; skupina radiolokace. „Správa“ organizovala technologii oprav výzbroje, řídila činnost výrobně-hospodářských organizací, ve spolupráci s federálním ministerstvem vnitra zabezpečovala pyrotechnickou činnost a asanaci území ČSSR (včetně odborného školení pyrotechniků), vedla evidenci soukromých zbraní vojáků z povolání a zabezpečovala dovoz výzbrojního materiálu. Správě RDV FMNO ve 2.polovině 80.let podléhaly vojenské opravárenské závody, Zásobovací základna PVOS Dětřichov, Ústřední muniční základna Týniště nad Orlicí, 1.výzbrojní základna Mikulovice a 3.radiolokační základna Olomouc.
Obě „správy“ se k 1.1.1993 staly součástí nově vytvořeného MO ČR a svoji činnost ukončily při jeho celkové reorganizaci v létě 1993.
2385. Měl bych dotaz ohledně vojenské nemocnice Jaroměř – Josefov, 1227-й Центральный госпиталь ЦГВ, в/ч пп 40302. Kolik zde sloužilo vojáků, doktorů, kapacita a další historické informace. Případně jaké prostory zde využívali vedle hlavní budovy. Stejně tak 1140. sklad výstrojního materiálu – 1140-й склад вещевого имущества, в/ч пп 83271, který byl také v Josefově. Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)
Sovětská armáda v posádce Jaroměř (Josefov je městskou částí Jaroměř II) využívala následující objekty: vojenská nemocnice s administrativní budovou, dvojitá kasárna I, sklady v Korunních hradbách, haly Kozí plácek, škola na Husově ulici a pomocné zemědělské hospodářství (u řeky Metuje). Většinu výše uvedených objektů čs. armáda uvolnila na přelomu září a října 1968. Dodatečně byly Střední skupině vojsk poskytnuty skladovací plochy (blíže neurčeny, květen 1969) a objekt dvojitých kasáren III pro bytové účely (prosinec 1971). Celkem měla sovětská vojska v posádce Jaroměř k dispozici 216 bytů, které se využívaly jednak pro rodiny vojáků a občanských pracovníků, ale především jako tzv. svobodárny personálu vojenské nemocnice (120 bytů).
Počátkem roku 1990 u vojenské nemocnice sloužilo 140 vojáků (z toho 59 důstojníků a 6 praporčíků) společně s 395 občanskými pracovníky. U výstrojního skladu se nacházelo 56 vojáků (z toho 6 důstojníků a 10 praporčíků), společně s 10 občanskými pracovníky. Ve skladu bylo uloženo 8 160 tun výstrojního materiálu. V posádce dále žilo cca 215 rodinných příslušníků (z toho cca 165 náleželo k personálu vojenské nemocnice), kteří využívali 96 bytů (z toho bylo 80 vyčleněno pro rodiny zaměstnanců vojenské nemocnice).
Sovětská armáda Jaroměř opustila v průběhu 3. etapy odsunu. Haly Kozí plácek byly uvolněny již v srpnu 1990, ostatní objekty v květnu 1991.
2384. Můžete uvést složení velitelství 10. letecké armády v 80. letech? Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)
Velitelství 10. letecké armády mělo následující organizaci:
| – velitel |
| – zástupce velitele |
| – Štáb (náčelník – 1. zástupce velitele) |
| * Operační oddělení |
| * Zpravodajské oddělení |
| * Velitelské stanoviště |
| * Organizační a mobilizační oddělení |
| * Oddělení spojovacího a radiotechnického zabezpečení |
| * 8. oddělení |
| * Skupina pro řízení a zabezpečování jednotek zvláštního určení |
| * Skupina REB |
| * Skupina služby vojsk |
| * Topografická služba |
| * Skupina automatizace velení |
| * Kancelář štábu |
| – Politické oddělení (náčelník – zástupce velitele) |
| – Kádrové oddělení |
| – Oddělení bojové přípravy (náčelník – zástupce velitele) |
| – Letovodská služba |
| – Oddělení stíhacího letectva (náčelník – zástupce velitele) |
| – Oddělení vojskového letectva (do 31. 10. 1987) |
| – Oddělení inženýrské letecké služby (náčelník – hlavní inženýr – zástupce velitele) |
| – Chemická služba |
| – Služba raketového a dělostřeleckého vyzbrojování |
| – Tankové a automobilní oddělení |
| – Týl (náčelník – zástupce velitele) |
| * Štáb týlu |
| * Služba leteckého technického zabezpečení |
| * Služba zabezpečení leteckou výzbrojní municí |
| * Zdravotnická služba |
| * Vojenská doprava |
| * Ubytovací a stavební služba (od 31. 10. 1987 působila v přímé podřízenosti velitele armády) |
| *Služba pohonných hmot a maziv |
| * Proviantní služba |
| * Výstrojní služba |
| * Veterinární služba |
| – Finanční oddělení |
2383. Dobrý den, jaké informace máte o sovětské posádce Jičín (bývalá jezuitská kolej)? Ví se počet příslušníků tohoto praporu? Byl jsem tam teď na prohlídce zatím stále původních prostor a rád bych zjistil více o tomto útvaru. 310. samostatný prapor vládního spojení KGB SSSR (310-й отдельный батальон Правительственной связи Комитета Государственной безопасности СССР – 310 об ПС КГБ СССР, в/ч пп 01189). (odpovídá Pavel Minařík)
Vámi uvedený VÚ 01189 nepatřil mezi součásti Střední skupiny sovětských vojsk dislokovaných v Československu v letech 1968 až 1991. V daném případě jde s největší pravděpodobností o písařskou chybu a záměnu s VÚ 01819 Butoves, tj. 1047. proviantní sklad.
V Jičíně se nacházel 310. samostatný staniční prapor vojsk vládního spojení (310. остб ВПС, VÚ 89284). Uvolnění tzv. Starých kasáren v posádce Jičín bylo schváleno usnesením vlády ČSSR ze dne 22.4.1971. Po předání kasárenského areálu Střední skupině sovětských vojsk a jeho obsazení zmíněným spojovacím útvarem bylo v posádce postupně vybudováno 103 bytů pro potřeby rodin vojáků z povolání a občanských zaměstnanců, z toho 55 na náklady sovětské strany.
Před zahájením odsunu sovětských vojsk z Československa v únoru 1990 u útvaru sloužilo cca 280 vojáků, z toho cca 100 důstojníků a praporčíků. Doplňovala je necelá desítka občanských zaměstnanců. Vybavení útvaru představovalo především cca 60 speciálních a cca 30 nákladních automobilů. Dále se v posádce nacházelo cca 200 rodinných příslušníků.
Odjezd příslušníků útvaru a odvoz technického vybavení proběhl ve dvou transportech během 3. etapy odsunu sovětských vojsk z Československa, kdy v Jičíně zůstávalo cca 220 sovětských vojáků. První železniční převoz byl vypraven 22.3.1991 a zahrnoval především automobilní techniku. Druhý transport opustil Jičín 19.4.1991, čímž sovětská armáda vyklidila tzv. stará kasárna, autopark, skladištní objekt Butoves a rodinné byty.
Následně objekt Butoves převzala 29.4.1991 Správa federálních hmotných rezerv, zatímco ostatní objekty o den později získali do své správy zástupci civilního sektoru.
2382. Dobrý den. Zajímalo by mně, jak vypadalo velitelství protivzdušné obrany státu během 80. letech? Máte k tomu nějaké informace? (odpovídá Pavel Minařík)
Organizační struktura Velitelství PVOS se sídlem ve Staré Boleslavi byla následující:
| – velitel |
| – zástupce velitele |
| – sekretariát velitele |
| – Štáb (náčelník – 1. zástupce velitele) |
| * Operační oddělení |
| * Zpravodajská služba |
| * Organizační a mobilizační oddělení |
| * Spojovací oddělení |
| * 8. oddělení |
| * Topografická služba |
| * Skupina REB |
| * Oddělení automatizace velení |
| * Skupina služby vojsk |
| * Povětrnostní služba |
| * Kancelář štábu |
| – Politické oddělení (náčelník – zástupce velitele) |
| – Kádrové oddělení |
| – Oddělení bojové přípravy (náčelník – zástupce velitele) |
| – Oddělení protiletadlového raketového vojska |
| – Oddělení stíhacího letectva (náčelník – zástupce velitele) |
| – Oddělení radiotechnického vojska |
| – Ženijní služba |
| – Chemická služba |
| – Vyzbrojování a technické zabezpečení (náčelník – zástupce velitele pro výzbroj) |
| * Štáb |
| * Oddělení raketového a dělostřeleckého vyzbrojování |
| * Tanková a automobilní služba |
| * Metrologická služba |
| – Týl (náčelník – zástupce velitele) |
| * Štáb týlu |
| * Letištní technické zabezpečení |
| * Zdravotnická služba |
| * Vojenská doprava |
| * Ubytovací a stavební služba (od 31. 10. 1987 působila v přímé podřízenosti velitele PVOS) |
| * Služba pohonných hmot a maziv |
| * Proviantní služba |
| * Výstrojní služba |
| * Veterinární služba |
| – Finanční služba |
2381. Sloužil jsem u útvaru 2763 Žatec (zálohy ženijních a strojních rot) v letech 1973-1975, který mezitím zanikl, do civilu jsem odcházel ze stavby v Bratronicích, ale nelze nikde nic zjistit o tomto útvaru. (odpovídá Pavel Minařík)
Vámi uvedenou „zálohu ženijních a strojních rot“ u VÚ 2763 Žatec představovala 43. ženijní strojní rota, která vznikla dnem 1.3.1970 pro zabezpečení akce „DOSTAVBA a byla přičleněna k 3. provoznímu praporu (VÚ 2763) 3. divize PVOS. V době svého vzniku rota čítala cca 220 vojáků, kteří se nezapočítávali do celkových počtů ČSLA. Rotu tvořily tři ženijní čety, četa zemních strojů, strojní četa, automobilní četa a technická opravna. Specializované vybavení představovaly především buldozery přepravované na podvalnících, automobilní lžícová rypadla, pojízdné zemní vrtáky a automobilní jeřáby. Doplňovaly je různé elektrocentrály, vysokotlaká čerpadla a pojízdné ženijní (ŽPD-1/ŽPD-2) či automobilní dílny (APD-1). Rota používala krycí číslo 3. provozního praporu doplněné o písmeno „S“ (stavba/stavební), tj. VÚ 2763/S. V březnu 1974 zanikly dvě ženijní čety a u roty nadále sloužilo cca 130 vojáků. Na podzim 1977 se počet vojáků u roty zvýšil na cca 160 osob. Od ledna 1981 došlo k přeměně dosavadní technické opravny na četu oprav techniky. V polovině 80. let vybavení roty doplnily kolové dozery. V letech 1984 až 1986 početní stav jednotky dočasně stoupl na 320 až 380 vojáků. 43. ženijní strojní rota zanikla dnem 31.10.1992.
Obdobná jednotka, 42. ženijní strojní rota, působila rovněž u 2. divize PVOS Brno a byla přičleněna k 22. provoznímu praporu (VÚ 8878).
Akce „DOSTAVBA“ u vojsk PVOS nejprve zahrnovala zodolnění letišť Žatec (1970-1972) a České Budějovice (1971-1974). Od roku 1972 začala probíhat výstavba areálů nově zřizovaných palebných oddílů u 71., 76. a 186. protiletadlové raketové brigády (bojových stanovišť, kasárenských objektů, bytových jednotek), zajišťujících protivzdušnou obranu měst Praha, Brno a Bratislava, které byly vyzbrojovány komplexy malého dosahu S-125M NĚVA, předurčenými zejména k boji s nízkoletícími prostředky vzdušného napadení. U již existujících oddílů s komplexy středního dosahu S-75M VOLCHOV nebo SA-75M DVINA vznikly zejména zemní valy k ochraně techniky a úkryty pro živou sílu. Dále proběhla výstavba nových postavení radiotechnických rot a zodolněných velitelských stanovišť vojsk PVOS na stupních prapor, pluk, brigáda, divize a armáda. Celkově byla na akci „DOSTAVBA“ v rámci PVOS vyčleněna cca tisícovka vojáků.
Zmiňovaná 43. ženijní strojní rota se mimo jiné podílela na vybudování objektů pro protiletadlové raketové oddíly v Bratronicích a Mníšku pod Brdy, radiotechnické roty v Jesenici a společného velitelského stanoviště 3. divize PVOS a 3. radiotechnické brigády ve Větrušicích. Bližší informace k akci „DOSTAVBA“, zejména ve vztahu ke zodolňování letištní sítě, najdete v odpovědi na dotaz čís. 1841.