1440. Dobrý den, pokud to půjde, prosil bych o odpovědi na následující. Dědeček odsloužil vojnu u 99. pěšího pluku ve Znojmě. V roce 1914 byl mobilizován a zúčastnil se bojů na východní frontě jako voják 36. zeměbraneckého praporu. Dá se nějak popsat průběh čtyř let na frontě? Prosím i vše o tom 99. Jinak moc bezva stránky, jste dobří a děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)
Moravský pěší pluk č. 99 krále Helénů Jiřího I. („Mährisches Infanterie-Regiment Nr. 99 König von Hellenen Georg I.“) vznikl 1.1.1883 a k jeho vytvoření bylo použito vždy jednoho praporu od stávajících uherských pěších pluků 19, 44, 48 a 52. Další branci k nově vzniklému pluku rukovali z teritoria Doplňovacího okresního velitelství Znojmo. Plukovní velitelství z počátku sídlilo v klášteře Louka u Znojma (Klosterbruck bai Znaym), ale již v roce 1884 se přestěhovalo do Mostaru, odkud v roce 1889 odešlo do Jihlavy. Do kláštera Louka se vrátilo v roce 1893. Většina polních praporů se nacházela ve stejné posádce jako velitelství pluku, jeden až dva prapory ale bývaly dislokovány odloučeně. Např. v roce 1893 sídlil v klášteře Louka pouze IV. prapor, zatímco II. prapor se do něj vrátil z Brna a I. i III. prapor přišly z Jihlavy. Soustředění všech součástí pluku přetrvalo do roku 1907, kdy se jeho velitelství společně s II. a IV. praporem přestěhovalo do Vídně. V Louce zůstal III. prapor a I. prapor byl redislokován do Sarajeva. Poslední z uvedených praporů se v následujícím roce přestěhoval do Foči, v roce 1910 se vrátil do Sarajeva a v roce 1912 odešel do Vídně. Prvním velitelem pluku se stal oberst Joseph Schilhavsky von Bahnbrück (velel v letech 1883 až 1886). Po návratu pluku do kláštera Louka se v jeho čele vystřídali: oberst Thomas Reymann (od 1890), oberst Alfred urozený pán von Matt (od 1895), oberst Arthur Sprecher von Bernegg (od 1897), oberst Edmund Horbaczewski (od 1901), oberst Paul Kestřanek (od 1905) a oberst Felizian Krasel (od 1910). Po úmrtí řeckého krále Jiřího I. v roce 1913 zůstala čestná funkce majitele pluku neobsazena. Po vypuknutí války byl pluk nasazen v rámci brněnské 4. pěší divize vídeňského II. sboru na haličské frontě. V klášteře Louka nadále působil pouze náhradní prapor, který bojujícímu pluku odesílal doplňky v podobě pochodových praporů.
Po skončení války se pluk jako organizovaný celek zpět již nevrátil a právě zmíněný náhradní prapor ve Znojmě posloužil na jaře 1919 k jeho opětovnému zformování z nově povolaných branců. V říjnu 1920 byl pěší pluk 99 sloučen se střeleckým plukem 24 (tj. původním zeměbraneckým pěším plukem 24 z Vídně, jehož 3. prapor byl před válkou dislokován ve Znojmě) v unifikovaný pěší pluk 24. Z počátku byl celý pluk soustředěn ve Znojmě, ovšem v roce 1934 došlo k přemístění náhradního praporu do Jihlavy. Po přijetí mnichovské dohody a odstoupení pohraničí musel pluk Znojmo opustit. Velitelství pluku se společně s I. praporem a technickou rotou usídlilo v Moravských Budějovicích, II. prapor a rota doprovodných zbraní se přestěhovaly do Jaroměřic nad Rokytnou a III. prapor se přesunul do Jihlavy. IV. prapor byl již od svého zřízení v únoru 1937 ubytován v Jemnici. Po německé okupaci Českých zemí byl pěší pluk 24 nucen svoji činnost ukončil k 31.7.1939.
Poválečné osudy pěšího pluku 24 najdete v odpovědi na dotaz čís. 895.
S dotazem na činnost pěšího pluku 99 během I. světové války se obraťte na Vojenský ústřední archiv, Sokolovská 136, Praha 186 00, ve kterém je uložen archivní fond uvedeného útvaru. Jeho součástí jsou i válečné denníky pluku z let 1914 až 1917. Dále můžete požádat o zaslání kopie tzv. kmenového listu Vašeho dědečka, musíte ovšem uvést datum a místo jeho narození. V případě zeměbraneckého pěšího praporu 36 s největší pravděpodobností půjde o záměnu s jiným útvarem, protože prapor téhož čísla působil pouze v letech 1869 až 1894 v Klatovech, kdy se stal II. praporem zeměbraneckého pěšího pluku 7. Existoval i zeměbranecký pěší pluk 36, ten ovšem nebyl doplňován z českých zemí, nýbrž z východní Haliče (Kolomea, dnes Ivano-Frankovsk).
1439. Získal som sovietsku vojenskú knižku z roku 1948, v ktorej sa uvádza ako miesto vydania dokladu Tjačevo, vtedy patriace do Zakarpatskej oblasti. V kolónke miesto konania základnej vojenskej služby je uvedené Československá armáda – 257 delostrelecký pluk – (v ruštine). Majiteľ u tohoto pluku slúžil v rokoch 1922 – 1924. O tomto pluku som doposiaľ nezistil žiadne informácie. Môžte mi k tomu uviesť niečo bližšie? Mám na mysli mesto, posádku a až bolo, aj miesto bojov. Ďakujem. (odpovídá Pavel Minařík)
V daném případě jde o záměnu s horským dělostřeleckým oddílem 257. Vytvořil se během unifikace dělostřelectva provedené v říjnu 1920 z pluku polního dělostřelectva 57 sídlícího v Olomouci, jehož základ představoval původní rakousko-uherský polní dělostřelecký pluk 105. Velitelství oddílu se společně s 1. a 2. baterií nacházelo v Olomouci, zatímco náhradní baterie byla dislokována v Šumperku. V říjnu 1923 si všechny součásti oddílu své posádky vyměnily, ovšem náhradní baterie se již únoru 1926 vrátila do Šumperku. Oddíl byl zařazen do složení 7. pěší divize a v lednu 1923 se z jeho pojmenování vypustil přívlastek „horský“. V roce 1927 vznikla v Šumperku 3. baterie. Útvar zanikl na počátku října 1932, kdy na jeho základě vznikl dělostřelecký oddíl 82, tvořící součást 2. jezdecké brigády. V letech 1922 až 1925 byl velitelem oddílu pplk. děl. Josef John.
1438. Naproti Úřadu vlády ČR je ulice „U Bruských kasáren“. Zajímalo by mě, zda zde sídlil nějaký vojenský útvar a pokud ano, jaká byla jeho historie a jaká byla historie tohoto objektu. (odpovídá Pavel Minařík)
Bruská kasárna se nacházela v dnešní ulici „U Bruských kasáren“ č. p. 132. Původně šlo o klášter augustiniánů, který v roce 1776 vykoupila vojenská správa. Nejprve se využíval jako tzv. depozitárium, ale v roce 1779 proběhla jeho přestavba na kasárna. Až do roku 1928, kdy byla zbourána, aby uvolnila místo pro výstavbu „Zengrovy transformační stanice na Klárově“, je využívala řada útvarů rakousko-uherské i čs. armády. Na přelomu 19. a 20. století se např. jednalo o jednotky pěšího pluku 28 (náhradní prapor a jeden z polních praporů). V roce 1927 v nich byl umístěn telegrafní sklad Zemského vojenského velitelství Praha.
1437. Zajímalo by mě rozmístění některých jednotek dělostřelectva na přelomu září a října 38, konkrétně děl. pluk 132 (II/132, III/132) a děl. pluk 35 (I/35, II/35, III/35). (odpovídá Pavel Minařík)
Podle publikace Oty Holuba „Třicátá pátá hraniční oblast“ byly jednotlivé součásti Vámi uvedených útvarů rozmístěny následovně:
dělostřelecký pluk 35
– pěší pluk 4: u I. praporu – 4./35 baterie jihozápadně Nový Hrádek, u SP XI – 1./35 baterie severně Dobřany, u II. praporu – 3./35 baterie východně Deštné
– pěší pluk 30: v záloze s III. praporem – 5./35 a 9./35 baterie Kačerov
Dislokace ostatních součástí pluku není na mapě uvedena.
dělostřelecký pluk 132
– u hraničářského pluku 19: velitelství dp 132 – Žamberk a 3./132 baterie – Pastviny
– u pěšího pluku 4: velitelství II./132 oddílu západně Dobřany, v záloze 5./132 jižně Bohdašín,
Blíže neidentifikované jednotky dělostřelectva jsou dále rozmístěny u Bačetína.
Dělostřelecký oddíl I./132 (s 1. a 2. baterií) byl nasazen u 17. divize II. sboru v severních Čechách. U Hraniční oblasti 34 se nacházely 4./132 a 8./132 baterie. V záloze Hraničního pásma XII pravděpodobně zůstal III./132 oddíl.
1436. Patram po vojenskych utvaroch sidlicich v case 1935-1945 v mojej rodnej Spisskej Novej Vsi. U nas boli VU sidliace v Stefanikovych kasarnach (pri žel. stanici) a VU sidliace v novych tzv. Delostreleckych kasarnach, ktore boli postavene v rokoch 1935-38 v ramci pripravy na obranu CSR proti Nemecku. O tychto VU nevieme v SNV nic. Taktiež boli v case mobilizacie 1938 jednotky umiestnene v ktorejsi novoveskej fabrike. Tretie kasarne boli Letecke kasarne na voj. letisku v SNV. O tych mam informacii trochu viac, ale privitam vsetko nove. V Delostreleckych kasarnach v SNV bola zaciatkom 50-tych rokoch m. st. dislokovana Vojenska Žiskova skola, bohužial o jej posobeniu v SNV taktiež neviem nic. Poprosim, ak sa Vam podari nieco zistit budem velmi rad. Mesto ma totiž ustanovilo mestskym kronikarom a chce po mne aj veci z dejin, ktore zatial tvoria biele miesta v dejinach SNV. Dakujem za pochopenie. Ján Petrík (odpovídá Pavel Minařík)
V posádce Spišská Nová Ves byly v letech 1918 až 1939 dislokovány následující útvary čs. armády:
| – Posádkové velitelství | 1919 – III/1939 |
| – velitelství 2. horské brigády | IV/1920 – XII/1937 |
| – velitelství 17. divize | I/1938 – X/1938 |
| – velitelství 11. divize | X/1938 – III/1939 |
| – velitelství VI. sboru | X/1938 – III/1939 |
| – náhradní prapor pěšího pluku 32 | I/1920 – V/1920 |
| – I. horský prapor horského pěšího pluku 1 | II/1920 – IV/1920 |
| – náhradní prapor pěšího pluku 37 | IX/1920 – XII/1933 |
| – I. prapor pěšího pluku 37 | IX/1935 – XII/1938 |
| – rota VKPL pěšího pluku 37 | XII/1938 – III/1939 |
| – náhradní oddíl dělostřeleckého pluku 111 | XII/1933 – III/1939 |
| – II. oddíl dělostřeleckého pluku 111 | XI/1938 – I/1939 |
| – II. peruť leteckého pluku 3 (12., 13., 49. letka) | X/1937 – III/1939 |
| – letecká radioelektrická stanice | 1935 – III/1939 |
| – letecká radiogoniometrická stanice | 1935 – III/1939 |
| – letecká povětrnostní stanice | 1938 – III/1939 |
| – 17. rota vozatajského praporu 5 | I/1921 – IX/1933 |
| – vozatajská eskadrona 14 | IX/1933 – III/1939 |
| – správní oddělení Sborové zbrojnice 6 | I/1939 – III/1939 |
| – Velitelství evidence koňstva 14 | I/1937 – III/1939 |
| – Velitelství evidence motorových vozidel 6 | XI/1938 – III/1939 |
| – Vojenský správce tovární skupiny 6 S | X/1918 – VII/1920 |
| – Vojenská správa průmyslové skupiny 25 | VII/1920 – II/1921 |
| – Zeměbranecké doplňovací okresní velitelství | I/1919 – XII/1919 |
| – Domobranecké doplňovací okresní velitelství | I/1919 – VI/1921 |
Není v našich možnostech identifikovat kasárna, ve kterých jednotlivé útvary sídlily. Bližší informace k historii jednotlivých útvarů a jednotek najdete ve studii Rudolfa Sandra „Organizační a dislokační vývoj čs. armády v letech 1918-1939“, otištěné ve Sborníku archivních prací č. 1/1985 (je k dispozici v každém státním archivu), případně v „Encyklopedii branné moci Republiky československé 1920-1938“ Jiřího Fidlera a Václava Sluky, vydané v roce 2006 nakladatelstvím Libri.
Po vyhlášení všeobecné mobilizace většina útvarů na sklonku září 1938 Spišskou Novou Ves opustila (např. velitelství 17. divize se i s pěším plukem 37 přesunulo na Liberecko) či dočasně zanikla (např. velitelství II. perutě leteckého pluku 3, jejíž letky nadále působily samostatně). Ve městě zůstaly pouze zápolní či etapní jednotky (např. náhradní oddíl dělostřeleckého pluku 111 nebo nově vytvořené velitelství etapního okrsku 22 či velitelství cvičné perutě III se 1. cvičnou letkou). Na letišti zůstala 13. letka s letouny Š-328, která prováděla průzkumné lety podle pokynů nadřízeného velitelství Hraničního pásma XVI v Košicích. V polovině října se na letiště přesunula pardubická II. peruť leteckého pluku 6 (se 73. a 74. letkou), vyzbrojená moderními bombardovacími letouny B-71. Počátkem listopadu ji doplnila V. peruť leteckého pluku 3 (se 45. a 53. letkou), disponující stíhacími letouny B-534. Po vyhlášení demobilizaci se do města ve 2. polovině listopadu postupně vracely původní jednotky, přičemž se objevily i nové útvary, jejichž dosavadní posádková města byla okupována maďarskou armádou (např. velitelství VI. sboru a 11. divize z Košic). Letiště koncem druhé listopadové dekády opustila V/3. peruť a v polovině prosince taktéž II/6. peruť, které tak uvolnily prostor pro návrat 12. letky z Kamenice nad Cirochou a 49. letky z Nitry, doprovázené 45. letkou.
S dotazem na dislokaci útvarů armády tzv. Slovenského štátu a německých okupačních jednotek v letech 2. světové války se obraťte na Vojenský historický ústav, Krajná 27, Bratislava 821 04. Mimo jiné se zde na přelomu srpna a září 1939 nacházelo pod velením ministra obrany gen. Ferdinanda Čatloše velitelství tzv. polní armády (krycí název BERNOLÁK).
V letech 1945 až 1992 ve Spišské Nové Vsi sídlily tyto útvary čs. armády:
| – Výcvikové středisko letectva | VI/1945 – VII/1945 |
| – Spojovací peruť 4 (Spojovací letka 4) | 1945 (1946) – V/1948 |
| – Letecká spojovací škola 2 | 1945 – VIII/1946 |
| – Letištní správa | 1945 – III/1950 |
| – dělostřelectvo pěšího pluku 37 (14) | VI/1945 (X/1945) – IX/1947 |
| – Doplňovací okresní velitelství | 1945 – IX/1949 |
| – náhradní oddíl dělostřeleckého pluku 11 | X/1947 – V/1949 |
| – Vojenská škola Jana Žižky | IX/1949 – VIII/1953 |
| – Okresní vojenské(á) velitelství (správa) | III/1951 (I/1954) – ASR |
| – 10. raketometný oddíl | VI/1954 – VII/1961 |
| – 10. protitankový dělostřelecký oddíl | VI/1954 – VII/1961 |
| – 19. (816.) železniční mostní prapor | VIII/1961 (XII/1992) – ASR |
| – 10. železniční stavební prapor | X/1968 – XII/1969 |
Pozn.: ASR – Dnem 1.1.1993 útvar převeden do složení ASR.
V období Rakouska-Uherska se zde nacházely různé jednotky společné armády i uherského honvédstva, např. divizní dělostřelecký pluk 18 (1893 až 1896), 2. prapor pěšího pluku 34 (1896 až 1900), 2. prapor pěšího pluku 67 (1900 až 1908), 4. prapor honvédského pěšího pluku (1890 až 1912) a 3. prapor téhož honvédského pěšího pluku (1912 až 1914).
1435. Jsem hrdým nositelem hodnosti „štábní rotmistr“. Po deseti letech služby jsem již v záloze. Prosím Vás o informace o této hodnosti z historie. Velmi rád bych se dozvěděl více informací o této hodnosti. Předem děkuji za Vaši odpověď. (odpovídá Pavel Minařík)
Hodnost štábního rotmistra byla v čs. armádě zavedena v roce 1925 (na základě nového vydání předpisu Org–III–2 z 29.4.1925 a Věcního věstníku MNO z 11.7.1925), kdy společně s hodností praporčík rozšířila hodnostní sbor rotmistrů, vytvořený v červnu 1920 (podle Věcního věstníku MNO 1920, čl. 385 a předpisu ORG 7) a doposud zahrnující pouze hodnost rotmistra, u níž se rozlišoval počet odsloužených let. Krátce před nacistickou okupací se 28.2.1939 (na základě Věcního věstníku MNO 1938, čl. 227) sbor rotmistrů rozšířil o štábního praporčíka. K zániku hodnostního sboru rotmistrů došlo 4.3.1949, kdy vstoupil v platnost zákon č. 44/1949 Sb. o úpravě právních poměrů souvisejících s reorganizací velitelského sboru vojska. K uvedenému datu byl zrušen společně s hodnostním sborem délesloužících poddůstojníků (vznikl v roce 1920 na základě § 19 branného zákona a v červenci 1923 byl doplněn o hodnost rotného). Rotmistři a štábní rotmistři narození 1.1.1909 a mladší byli zpravidla jmenováni podporučíky, zatímco jejich starší kolegové získali společně s praporčíky a štábními praporčíky hodnost poručíka. Do nově vytvořeného sboru poddůstojníků z povolání byly zařazeny hodnosti četař, rotný a staršina. Posledními z uvedených se mohli stát příslušníci rušeného rotmistrovského sboru, kteří nebyli jmenováni podporučíky nebo poručíky. K opětovnému zavedení rotmistrovských hodností došlo 1.10.1960, kdy vstoupil v platnost § 4 zákona č. 76/1959 Sb. o některých služebních poměrech vojáků, který stanovoval vojenské hodnosti. Do sboru praporčíků nadále patřily: rotný, rotmistr, nadrotmistr, podpraporčík, praporčík a nadpraporčík. Sbor poddůstojníků z povolání zanikl 30.9.1960 a jeho příslušníci, kteří požádali o převedení do sboru praporčíků byli jmenováni do hodnosti rotný (dosavadní četaři a rotní) nebo rotmistr (dosavadní staršinové). Novelou č. 228/1991 Sb. ze dne 15.5.1991 byla s účinností od 24.6.1991 hodnost rotného převedena do kategorie poddůstojníků. Dnem 1.12.1999, kdy vstoupil v platnost zákon č. 221/1999 Sb. o vojácích z povolání, vznikly samostatné hodnostní sbory rotmistrů a praporčíků. Do sboru rotmistrů od této doby patří: rotný, rotmistr, nadrotmistr a štábní rotmistr, sbor praporčíků tvoří: podpraporčík, praporčík, nadpraporčík a štábní praporčík.
1434. Ke kterým útvarům rukovali za 1. sv. valky povolanci z Police (Šumperk, Olomoucký kraj) a které tyto jednotky byly nasazeny v září 1914 do bojů v Sokalu nad Bugem (Halič)? Děkuji a přeji krásný den (odpovídá Pavel Minařík)
Z Doplňovacího okresu Šumperk branci rukovali především k pěšímu pluku 93 a III. praporu zeměbraneckého pěšího pluku 13. Na nasazení jednotek na počátku války se zkuste podívat do publikace Libora Nedorosta „Češi v 1. světové válce“ vydané v letech 2006 (IR 93 tvořil součást olomoucké 5. ID a LIR 13 krakovské 46. LID).
1433. Rád bych se zeptal, jak proběhlo za mobilizace přečíslování u sborových a armádních hrubých a lehkých dělostřeleckých pluků, které pluky byly mobilizačně vytvářené a které mírové dělostřelecké pluky je stavěly. (odpovídá Pavel Minařík)
Lehké dělostřelecké pluky 51 až 54 si za mobilizace ponechaly svá čísla a postavily každý ještě jeden lehký dělostřelecký pluk s číslem o čtyři vyšším (55 až 58).
U hrubých dělostřeleckých pluků byla situace složitější. Šest mírových hrubých dělostřeleckých pluků (101, 102, 103, 108, 112 a 125) u sborů, které stavěly hraniční pásmo, ještě před mobilizací vytvořilo velitelství a část hrubého dělostřeleckého pluku pro dané hraniční pásmo, druhou část pluku vytvořil obvykle druhý mírový hrubý dělostřelecký pluk u sboru. Vytvořily se tak následující hrubé dělostřelecké pluky:
| 131 | 132 | 133 | 134 | 135 | 136 | |
| Velitelství | 102 | 103 | 108 | 125 | 101 | 112 |
| I. oddíl | 102 | 103 | 108 | 125 | 101 | 112 |
| II. oddíl | 105 | 103 | 107 | 106 | 109 | 111 |
| III. oddíl | 105 | 104 | – | – | – | – |
Dále výše uvedených šest mírových hrubých dělostřeleckých pluků stavělo za mobilizace s přispěním dalších hrubých dělostřeleckých pluků pluky se stejným číslem:
| 101 | 102 | 103 | 108 | 112 | 125 | |
| Velitelství | 101 | 102 | 105 | 108 | 109 | 107 |
| I. oddíl | 101 | 102 | 103 | 108 | 112 | 125 |
| II. oddíl | 101 | 102 | 105 | 108 | 109 | 107 |
| III. oddíl | 109 | 102 | – | 108 | – | – |
Osm mírových hrubých dělostřeleckých pluků, které nestavěly velitelství dělostřeleckých pluků pro hraniční pásma, vytvořilo hrubé dělostřelecké pluky se stejným číslem:
| 104 | 105 | 106 | 107 | 109 | 110 | 111 | 126 | |
| Velitelství | 104 | 105 | 106 | 107 | 109 | 110 | 111 | 126 |
| I. oddíl | 104 | 105 | 106 | 107 | 109 | 110 | 111 | 126 |
| II. oddíl | 104 | 105 | 106 | 107 | 109 | 110 | 111 | 126 |
| III. oddíl | 104 | – | 106 | – | – | 126 | 112 | – |
Zcela nově pak byly za mobilizace postaveny ještě čtyři hrubé dělostřelecké pluky:
| 113 | 114 | 127 | 128 | |
| Velitelství | 110 | 126 | 125 | 302 |
| I. oddíl | 110 | 126 | 125 | 302 |
| II. oddíl | 110 | 126 | 107 | 302 |
| III. oddíl | 126 | – | – | – |
1432. Chtěl bych vědět, zda je známo personální složení řídící skupiny výstavby LO a TO v prostoru Babí – Pavlišov, který zajišťovala firma Lanna. (odpovídá Pavel Minařík)U TO byl velitel podúseku 2./V kpt. žen. Theodor Kupka a stavbyvedoucím npor. stav. Ing. Ladislav Zima (viz E. Stehlík „Lexikon těžkých objektů čs. opevnění z let 1935-38“, s. 153). V případě LO funkci velitele vojenského stavebního dozoru v úseku „E-2 Náchod – sever“ zastával škpt. pěch. J. Bečvář (viz L. Aron „Čs. opevnění 1935-1938“, s. 28).
1431. Zajímalo by mě, jaký byl poměr národnostního složení v československé armádě na konci 30. let. Kolik procent Němců v ní sloužilo a jestli museli rukovat i v letech 1938 – 1939? Jsou známy případy, že by v těchto letech byli příslušníci německé národnosti přítomni i v pevnostním opevnění? (odpovídá Pavel Šrámek)
V případě národnostního složení československé armády máme k dispozici jen národnostní složení branců odvedených v letech 1937-1938, které bylo následující (viz Vojenské dějiny Československa, III. díl, s. 396):
| Národnost | 1937 | 1938 |
| Česká a slovenská | 67,99 % | 67,28 % |
| Německá | 20,38 % | 20,42 % |
| Maďarská | 6,00 % | 6,17 % |
| Ruská, ukrajinská | 4,08 % | 4,68 % |
| Polská | 0,60 % | 0,47 % |
| Rumunská | 0,07 % | 0,12 % |
| Jiná | 0,88 % | 0,86 % |
Pokud jde o službu po 30. 9. 1938, článek 8 Mnichovské dohody nařizoval, že československá vláda propustí do čtyř týdnů ze svých vojenských a policejních sborů všechny Němce, kteří o to požádají. Takže až na případné výjimky v období 1938-1939 Němci v československé armádě nebyli. Osádky opevnění byly vybírány tak, aby se Němci do opevnění nedostali.
1430. Chtěl bych Vás požádat jestli náhodou nevíte, kde byly přesně umístěny tyto jednotky: ženijní rota 29, telegrafní prapor 37, četa tančíků 11 (kolik bylo tanciku?), improvizovaný obrněný vlak 37 (z jakých vozů se skládal a na které trati působil?). (odpovídá Pavel Šrámek)
Dislokaci ženijní roty 29 bohužel neznáme, telegrafní prapor 37 byl pravděpodobně v místě velitelství Hraniční oblasti 37, tj. ve Šternberku. Dislokaci čety tančíků 11, která se skládala ze tří tančíků vz. 33, bohužel taky neznáme, improvizovaný obrněný vlak 37 se nalézal v Přívoze u Moravské Ostravy. Jeho složení a další údaje naleznete v našich odpovědích na dotazy č. 271, 729 a 1249.
1429. Rád bych zjistil informace o pohraničních opatřeních na Děčínsku před Mnichovskou dohodou (tzn. 1937-38). Čerpám z děčínského okresního archivu z fondu Okresní úřad Děčín, kde jsou četnická hlášení a žádosti jednotlivců o vstup na zakázané území za účelem toho a toho (často v lese vykonávali povolání a jednalo se o formality). Jejich osoba byla prověřena a vstup do lesa povolen. Nepodařilo se mi vypátrat zatím jednotlivé konfliktní situace v tomto regionu. Zdá se mi tu, jako by bylo ticho po pěšině. Nepíšu práci o stavění opevnění. Rád bych našel SOS Děčín, nikde však není. (odpovídá Pavel Šrámek)
Základní informace naleznete v publikaci Zdeňka Bauera „Opevnění z let 1937-1938 úsek Střekov – Děčín – Hřensko“, která vyšla v nakladatelství FORTprint v roce 1998. Podrobnosti by mohly být třeba v materiálech pěšího pluku 42, jehož I. prapor bránil právě Děčínsko, uložených ve Vojenském ústředním archivu v Praze. K SOS Děčín by něco mělo být v Národním archivu v Praze, například ve fondu Ministerstva vnitra.
1428. V roce 1897 se náš předek z Telnice u Brna zúčastnil císařských vojenských manévrů. Pochodoval přes Hovorany. Získala jsem i kreslenou pohlednici, kde je zakresleno vojsko, pochodující přes tuto obec. Chtěla bych se zeptat, kde bych mohla získat informace o postupu vojska přes Hovorany v okrese Hodonín nebo i v okolí, popř. cokoliv o těchto manévrech. (odpovídá Pavel Šrámek)
Podrobnosti z novodobé historie obcí lze zjistit v místně příslušném státním okresním archivu, v případě Hovoran tedy ve Státním okresním archivu Hodonín (Koupelní 10, 69501 Hodonín). Vlastní manévry, kterých se zúčastnil i císař František Josef I., se konaly od 1. do 4. září 1897 u Bystřice pod Hostýnem, zkuste se proto obrátit i na Státní okresní archiv Kroměříž (Velehradská 4259, 767 37 Kroměříž). Vzhledem k přítomnosti císaře lze předpokládat, že se o manévrech psalo v místním tisku.
1427. Potřeboval bych zjistit co nejvíce o působení Luftwaffe na brněnském letišti na černovické terase. Doba působení, jednotky (měla by to myslím být JG.53), úkoly a vlastně vše z předválečné i krátce poválečné historii letiště. Důležité, děkuji (odpovídá Pavel Šrámek)
Před 2. světovou válkou bylo v Brně velitelství leteckého pluku 5 československé armády spolu s I. perutí (81. a 82. letka – těžké bombardovací) a II. perutí (83. a 84. letka – těžké bombardovací) tohoto pluku. Po okupaci využívaly letiště školní jednotky německého letectva, a to Flugzeugführerschule A/B 113 (1942/1943), Flugzeugführerschule B 32 (1943/1944) a Blindflugschule 2 (1943). V roce 1944 je vystřídaly jednotky transportního (I/TG 4) a bojového (II/KG 77) letectva. Na konci války se na brněnském letišti objevily i další jednotky, např. z vámi uváděné JG 53. Jejich přehled najdete v práci „Luftwaffe over Czech Territory 1945“ z roku 2001.
1426. Zajímalo by mne v kolika letech museli muži narukovat do R-U armády před 1.sv, v době míru, a jak se tento věk měnil během 1.sv. (odpovídá Pavel Šrámek)
V době před 1. světovou válkou byla odvodní povinnost stanovena pro muže ve věku od 20 do 22 let. V okamžiku vypuknutí 1. světové války procházely základní vojenskou službou ročníky 1890 až 1892, povoláni byli záložníci ročníků 1882 až 1889 a nováčci ročníku 1893. K domobraně nastoupily ročníky 1872 až 1881. Postupně byly povolávány další a další ročníky, takže roku 1918 museli nastoupit záložníci ročníku 1865 a nováčci ročníku 1900, tedy v armádě sloužili muži od 18 do 53 let. Bližší údaje můžete nalézt ve 2. dílu „Vojenských dějin Československa“.