Nejpočetnější zahraniční uskupení sovětských vojsk se konstituovalo v létě 1945 jako Skupina sovětských okupačních vojsk v Německu. Stalo se tak dne 9.7.1945 podle nařízení Hlavního stanu Vrchního velení Rudé armády. Jádro „skupiny“ vytvořila vojska, která se podílela na dobývání německého území v průběhu Berlínské operace na jaře 1945. Konkrétně se jednalo o operační svazy náležející do složení 1. Běloruského frontu (1. a 2. gardová tanková armáda, 3. a 5. úderná armáda, 8. gardová armáda, 47. armáda), 2. Běloruského frontu (2. úderná armáda) a 1. Ukrajinského frontu (4. gardová tanková armáda). Velitelství „skupiny“ se vytvořilo na základě velení 1. Běloruského frontu. Nejprve sídlilo v Postupimi, ale v roce 1946 se přestěhovalo do Wünsdorfu. Velitelství skupiny podléhalo i velmi silné letectvo.
Součástí pozemních vojsk „skupiny“ se kromě jiného staly:
1. gardová tanková armáda (velitelství Dresden)
· 8. gardový mechanizovaný sbor
· 11. gardový tankový sbor
2. gardová tanková armáda (velitelství Fürstenberg)
· 1. mechanizovaný sbor
· 9. gardový tankový sbor
· 12. gardový tankový sbor
4. gardová tanková armáda (velitelství Eberswalde)
· 5. gardový mechanizovaný sbor
· 6. gardový mechanizovaný sbor
· 10. gardový tankový sbor
2. úderná armáda (velitelství Schwerin)
· 109. střelecký sbor (46., 90., 372. střelecká divize)
· 116. střelecký sbor (86., 321., 326. střelecká divize)
3. úderná armáda (velitelství Stendal)
· 7. střelecký sbor (146., 265., 364. střelecká divize)
· 12. gardový střelecký sbor (23. gardová, 52. gardová, 33. střelecká divize)
· 79. střelecký sbor (150., 171., 207. střelecká divize)
· 9. tankový sbor
5. úderná armáda (velitelství Berlin)
· 9. střelecký sbor (248., 301. střelecká divize)
· 26. gardový střelecký sbor (89. gardová, 94. gardová, 266. střelecká divize)
· 32. střelecký sbor (60. gardová, 295., 416. střelecká divize)
· 230. střelecká divize
· tři samostatné tankové brigády
8. gardová armáda (velitelství Weimar)
· 4. gardový střelecký sbor (35. gardová, 47. gardová, 57. gardová střelecká divize)
· 28. gardový střelecký sbor (39. gardová, 79. gardová, 88. gardová střelecká divize)
· 29. gardový střelecký sbor (27. gardová, 74. gardová, 82. gardová střelecká divize)
· 11. tankový sbor
47. armáda (velitelství Halle)
· 77. střelecký sbor (185., 260., 328. střelecká divize)
· 125. střelecký sbor (60., 76., 175. střelecká divize)
· 129. střelecký sbor (82., 132., 143. střelecká divize)
1. gardový tankový sbor
25. tankový sbor
Ve druhé polovině roku 1945 proběhla na základě rozkazu MO SSSR z 10.6.1945 reorganizace tankových a mechanizovaných vojsk. Z tankových armád se staly mechanizované armády, z tankových sborů tankové divize a z mechanizovaných sborů mechanizované divize. Kromě toho byly do složení střeleckých divizí zařazeny tankosamohybné pluky a každá vševojskové armáda získala těžký tankosamohybný pluk. Střelecký sbor vševojskové armády se skládal ze dvou střeleckých divizí a jedné nově vytvořené mechanizované divize. Část střeleckých divizí byla zrušena nebo přesunuta do Sovětského svazu.
V lednu 1946 se velitelství 2. úderné armády i s podřízenými svazky vrátilo do Sovětského svazu a na jeho základě vzniklo velitelství Archangelského vojenského okruhu. Jeho místo v sestavě „skupiny“ zaujalo velitelství 3. gardové mechanizované armády (tj. původní 3. gardové tankové armády) a jemu podřízené svazky, které svoji bojovou cestu na sklonku 2. světové války ukončily v Československu. V roce 1948 dále došlo ke zrušení velitelství 5. úderné armády a 47. armády.
V roce 1948 do složení jednotlivých operačních svazů (tj. armád) „skupiny“ příslušely následující svazky (tj. divize) tankového a mechanizovaného vojska (v přehledu nejsou uvedeny střelecké divize):
1. gardová mechanizovaná armáda
· 9. tanková divize (bývalý 9. tankový sbor)
· 11. gardová tanková divize (bývalý 11.gardový tankový sbor)
· 8. gardová mechanizovaná divize (bývalý 8. gardový mechanizovaný sbor)
· 19. gardová mechanizovaná divize (bývalý 47. gardová střelecká divize)
2. gardová mechanizovaná armáda
· 9. gardová tanková divize (bývalý 9.gardový tankový sbor)
· 12. gardová tanková divize (bývalý 12.gardový tankový sbor)
· 25. tanková divize (bývalý 25. tankový sbor)
· 1. mechanizovaná divize (bývalý 1.mechanizovaný sbor)
3. gardová mechanizovaná armáda
· 6. gardová tanková divize (bývalý 6.gardový tankový sbor)
· 7. gardová tanková divize (bývalý 7.gardový tankový sbor)
· 9. mechanizovaná divize (bývalý 9. mechanizovaný sbor)
· 14. gardová mechanizovaná divize (bývalý 9. gardová výsadková divize)
4. gardová mechanizovaná armáda
· 10. gardová tanková divize (bývalý 10.gardový tankový sbor)
· 6. gardová mechanizovaná divize (bývalý 6.gardový mechanizovaný sbor)
· 7. gardová mechanizovaná divize (bývalý 7.gardový mechanizovaný sbor)
3. úderná armáda
· 11. tanková divize (bývalý 11. tankový sbor)
· 15. mechanizovaná divize (bývalý 33. střelecká divize)
· 18. mechanizovaná divize (bývalý 416. střelecká divize)
8. gardová armáda
· 20. gardová mechanizovaná divize (bývalý 79. gardová střelecká divize)
· 21. gardová mechanizovaná divize (bývalý 27. gardová střelecká divize)
V nezměněném složení „skupina“ setrvala až do 2. poloviny 50. let. Pouze od 24.3.1954 bylo v pojmenování Skupiny sovětských vojsk v Německu vynecháno označení „okupačních“.
V návaznosti na celkové snižování početního stavu ozbrojených sil Sovětského svazu proběhla v letech 1956 a 1957 redukce početních stavu „skupiny“ o 75.000 osob. V roce 1957 se zároveň odehrála jedna ze zásadních reorganizací pozemního vojska Sovětské armády, která se velmi významně projevila i ve složení vojsk „skupiny“. Mechanizované armády se opětně přeměnily v tankové armády, zanikla všechna velitelství sborů, mechanizované divize prodělaly reorganizaci na tankové nebo motostřelecké divize, střelecké divize se transformovaly na divize motostřelecké a vnitřní reorganizaci prodělaly i tankové divize. Dále v roce 1958 došlo k přeměně dvou tankových divizí na tzv. těžké tankové divize, vyzbrojené tanky T-10.
Po ukončení organizačních změn do složení jednotlivých operačních svazů „skupiny“ patřily následující vševojskové svazky, vytvořené z původních tankových a mechanizovaných divizí (v přehledu nejsou uvedeny motostřelecké divize vytvořené ze stávajících střeleckých divizí):
1. gardová tanková armáda
· 13. těžká tanková divize (bývalá 9. tanková divize)
· 11. gardová tanková divize
· 20. gardová motostřelecká divize (bývalá 8. gardová mechanizovaná divize)
· 26. gardová tanková divize (bývalá 19. gardová mechanizovaná divize)
2. gardová tanková armáda
· 9. gardová tanková divize
· 12. gardová tanková divize
· 25. těžká tanková divize (bývalá 25. tanková divize)
· 19. motostřelecká divize (bývalá 1. mechanizovaná divize)
3. gardová tanková armáda
· 6. gardová tanková divize
· 7. gardová tanková divize
· 14. gardová motostřelecká divize (bývalá 14. gardová mechanizovaná divize)
· (Pozn.: 9. mechanizovaná divize byla rozformována)
4. gardová tanková armáda
· 10. gardová tanková divize
· 6. gardová motostřelecká divize (bývalá 6. gardová mechanizovaná divize)
· 11. gardová motostřelecká divize (bývalá 7. gardová mechanizovaná divize)
3. úderná armáda
· (Pozn.: 11. tanková divize byla rozformována)
· (Pozn.: 15. mechanizovaná divize byla rozformována)
· 21. motostřelecká divize (bývalá 18. mechanizovaná divize)
8. gardová armáda
· 27. gardová tanková divize (bývalá 20. gardová mechanizovaná divize)
· 21. gardová motostřelecká divize (bývalá 21. gardová mechanizovaná divize)
Počátkem 60. let došlo k transformaci 3. a 4. gardové tankové armády na 18. a 20. gardovou armádu. V roce 1965 se označení některých divizí vrátilo k číslování z let 2. světové války a těžké tankové divize byly reorganizovány na „obyčejné“ tankové divize. Z 13. těžké tankové divize se tak stala 9. tanková divize, z 9. gardové tankové divize 16. gardová tanková divize, z 25. těžké tankové divize 25. tanková divize, z 26. gardové tankové divize 47. gardová tanková divize, z 27. gardové tankové divize 79. gardová tanková divize. Kromě toho byla 19. motostřelecká divize přečíslována na 35. motostřeleckou divizi a 21. gardová motostřelecká divize na 27. gardovou motostřeleckou divizi. Rozformována byla 11. gardová motostřelecká divize.
V noci z 20. na 21.srpna 1968 se z pozemních vojsk „skupiny“ podílely na obsazení Československa velitelství 1. gardové tankové armády a velitelství 20. gardové armády, společně se sedmi vševojskovými divizemi (9. a 11. gardovou tankovou divizí, 6., 14., 20., 27. gardovou a 35. motostřeleckou divizí). Po ukončení operace „Dunaj“ se všechny uvedené síly stáhly zpět do svých původních posádek a na území Československa byly rozmístěny divize z druhého strategického sledu Sovětské armády, tj. z pohraničních vojenských okruhů Sovětského svazu.
V 70. letech do složení skupiny příslušelo dvacet vševojskových svazků, z toho 10 tankových divizí a 10 motostřeleckých divizí:
– 6. gardová Kyjevsko-Berlínská tanková divize,
– 7. gardová Kyjevsko-Berlínská tanková divize,
– 9. Bobrujsko-Berlínská tanková divize,
– 10. gardová Uralsko-Lvovská tanková divize,
– 11. gardová Podkarpatsko-Berlínská tanková divize,
– 12. gardová Umanská tanková divize,
– 16. gardová Umanská tanková divize,
– 25. tanková divize,
– 47. gardová Nižnědněperská tanková divize,
– 79. gardová Záporožská tanková divize,
– 6. gardová Lvovská motostřelecká divize,
– 14. gardová Poltavská motostřelecká divize,
– 20. gardová Podkarpatsko-Berlínská motostřelecká divize,
– 21. Taganrogská motostřelecká divize,
– 27. gardová Omsko-Novobugská motostřelecká divize,
– 35. Krasnogradská motostřelecká divize,
– 39. gardová Barvenkovská motostřelecká divize (tj. původní 39. gardová střelecká divize),
– 57. gardová Novobugská motostřelecká divize (tj. původní 57. gardová střelecká divize),
– 94. gardová Zvenigorodsko-Berlínská motostřelecká divize (tj. původní 94. gardová střelecká divize),
– 207. Pomořanská motostřelecká divize (tj. původní 207. střelecká divize).
Koncem 70. let, v rámci snižování počtů sovětských vojsk v NDR, bylo ze složení „skupiny“ odsunuto 1.000 tanků, velitelství 18. gardové armády a 6. gardová tanková divize. V roce 1982 naopak proběhla reorganizace 6. gardové motostřelecké divize na 90. gardovou tankovou divizi a 14. gardové motostřelecké divize na 32. gardovou tankovou divizi.
V polovině 80. letech podléhalo 11 tankových a 8 motostřeleckých divizí následujícím velitelstvím operačních svazů:
1. gardová tanková armáda – Dresden
· 9. tanková divize – Riesa
· 11. gardová tanková divize – Dresden
· 20. gardová motostřelecká divize – Grimma
2. gardová tanková armáda – Fürstenberg
· 16. gardová tanková divize – Neustrelitz
· 21. motostřelecká divize – Perleberg
· 94. gardová motostřelecká divize – Schwerin
· 207. motostřelecká divize – Stendal
3. úderná armáda – Magdeburg
· 7. gardová tanková divize – Dessau
· 10. gardová tanková divize – Altengrabow
· 12. gardová tanková divize – Neuruppin
· 47. gardová tanková divize – Hillersleben
8. gardová armáda – Weimar
· 27. gardová motostřelecká divize – Halle
· 39. gardová motostřelecká divize – Ohrdurf
· 57. gardová motostřelecká divize – Naumburg
· 79. gardová tanková divize – Jena
20. gardová armáda – Eberswalde
· 25. tanková divize – Vogelsang
· 32. gardová tanková divize – Perleberg
· 35. motostřelecká divize – Krampnitz
· 90. gardová motostřelecká divize – Bernau
· 6. samostatná gardová motostřelecká brigáda – Berlin-Karlshorst
V návaznosti na redukci počtů ozbrojených sil SSSR o 500.000 tisíc osob a 10.000 tanků, vyhlášenou M. Gorbačovem na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku dne 7.12.1988, bylo rozhodnuto v letech 1989-1990 ze složení „skupiny“, přejmenované v červnu 1989 na Západní skupinu sovětských vojsk, odsunout 4.000 tanků a 4 tankové divize. V rámci uvedených opatření se měl počet tanků u zbývajících tankových divizí snížit o 20% a u motostřeleckých divizí o 40%. V roce 1989 došlo k rozformování 25. a 32. gardové tankové divize a v roce 1990 je následovaly 7. a 12. gardová tanková divize. Pokud k 1.1.1987 sovětská vojska v NDR disponovala přibližně 7.700 tanky, tak k 19.11.1990 se jednalo „pouze“ o 4.116 tanků. Výrazně se ovšem obměnilo jejich kvalitativní složení, když počet tanků T-80 stoupl z 838 na 3.020 strojů a zbývajících 1.096 strojů tvořily tanky T-64A/B. Ze složení „skupiny“ byly dále odsunuty úderné-výsadkové a ženijní-přepravní útvary, přičemž výzbroj „skupiny“ rovněž opustily raketové komplety „Temp-S“ (34 odpalovacích zařízení) a „Oka“ (16 odpalovacích zařízení). Kromě toho došlo k soustředění divizních oddílů vojskových raket do armádních raketových brigád, které ale byly po krátké době rovněž staženy do Sovětského svazu.
V listopadu 1990 byla dislokace pozemních vojsk „skupiny“ následující (u svazků a útvarů přímo podřízených velitelství „skupiny“ a velitelství jednotlivých armád jsou uvedeny pouze brigády):
Velitelství skupiny – Wünsdorf
· 164. raketová brigáda – Drachhausen
· 175. raketová brigáda – Oschatz
· 133. protiletadlová raketová brigáda – Jüteborg
· 157. protiletadlová raketová brigáda – Primerwalde ?
· 163. protiletadlová raketová brigáda – Leipzig
· 202. protiletadlová raketová brigáda – Magdeburg
· 252. protiletadlová raketová brigáda – Gera
· 34. dělostřelecká divize – Potsdam
– 286. gardová houfnicová dělostřelecká Pražská brigáda – Potsdam
– 288. těžká houfnicová dělostřelecká Varšavská brigáda – Chemnitz
– 303. gardová kanonová dělostřelecká Kalinkovičská brigáda – Altengrabow
– 307. raketometná dělostřelecká brigáda – Chemnitz
· 122. protitanková dělostřelecká brigáda – Königsbrück ?
· 1. ženijní brigáda – Brandenburg
· 118. spojovací Bobrujsko-Berlínská brigáda – Wünsdorf
· 119. spojovací brigáda – Leipzig
· 132. spojovací brigáda – Trönbritzen ?
· 40. radiotechnická brigáda – Wittstock
· 45. radiotechnická brigáda – Merseburg
1. gardová tanková armáda – Dresden
· 9. tanková Bobrujsko-Berlínská divize – Riesa
· 11. gardová tanková Podkarpatsko-Berlínská divize – Dresden
· 20. gardová motostřelecká Podkarpatsko-Berlínská divize – Grimma
· 181. gardová raketová Novozybkovská brigáda – Kochstadt ?
· 432. raketová brigáda – Wurzen
· 53. protiletadlová raketová brigáda -Altenburg
· 308. dělostřelecká brigáda – Zeithain ?
· 443. ženijní brigáda
2. gardová tanková armáda – Fürstenberg
· 16. gardová tanková Umanská divize – Neustrelitz
· 21. motostřelecká Taganrogská divize – Perleberg
· 94. gardová motostřelecká Zvenigorodsko-Berlínská divize – Schwerin
· 207. motostřelecká Pomořanská divize – Stendal
· 112. gardová raketová Novorossijská brigáda – Genzrode ?
· 458. raketová brigáda – Neustrelitz
· 61. protiletadlová raketová brigáda – Statz ?
· 290. dělostřelecká brigáda – Schweinrich
· 480. ženijní brigáda
3. úderná armáda – Magdeburg
· 10. gardová tanková Uralsko-Lvovská divize – Altengrabow
· 47. gardová tanková Nižnědněperská divize – Hillersleben
· 36. raketová brigáda – Altengrabow
· 448. raketová brigáda – Born
· 49. protiletadlová raketová brigáda – Planken ?
· 385. dělostřelecká brigáda – Planken ?
· 323. ženijní brigáda
8. gardová armáda – Weimar
· 27. gardová motostřelecká Omsko-Novobugská divize – Halle
· 39. gardová motostřelecká Barvenkovská divize – Ohrdurf
· 57. gardová motostřelecká Novobugská divize – Naumburg
· 79. gardová tanková Záporožská divize – Jena
· 11. raketová brigáda – Weissenfels
· 449. raketová brigáda – Arnstadt
· 18. protiletadlová raketová brigáda – Gotha
· 390. dělostřelecká brigáda – Ohrdurf
· 325. ženijní brigáda
20. gardová armáda – Eberswalde
· 35. motostřelecká Krasnogradská divize – Krampnitz
· 90. gardová motostřelecká Lvovská divize – Bernau
· 6. samostatná gardová motostřelecká Berlínská brigáda – Berlin-Karlshorst
· 27. raketová brigáda – Jüteborg
· 464. raketová brigáda – Fürstenwalde
· 67. protiletadlová raketová brigáda – Elschtal ?
· 387. dělostřelecká brigáda – Altes Lager
· 479. ženijní brigáda
Po podepsání dohody o „sjednocení“ Německa dne 12.8.1990 ministry zahraničí SRN, NDR, SSSR a USA bylo rozhodnuto odsunout sovětská vojska z německého teritoria do konce roku 1994.
Počátkem roku 1990 Západní skupinu vojsk tvořilo 364.000 vojáků, disponujících 5.880 tanky, 9.790 bojovými vozidly pěchoty a obrněnými transportéry, 4.624 dělostřeleckými systémy nad 100 mm, 625 bojovými letouny a 698 bojovými vrtulníky. K 1.1.1991 se ve složení „skupiny“ nacházelo 338.000 vojáků, vyzbrojených 4.100 tanky, 8.000 bojovými vozidly pěchoty nebo obrněnými transportéry a 3.600 dělostřeleckými prostředky. Ve skladech bylo dále uloženo více než 2.500.000 tun různého materiálu. Veškeré zásoby jaderné munice byly z Německa odvezeny k 24.6.1991. Svůj odchod ze Spolkové republiky Německo sovětská vojska ukončila k 31.8.1994.
Pozn.:
V případě posádek označených „?“ není jistý správný přepis z azbuky do latinky.
Velitelé skupiny vojsk ve východním Německu:
| Skupina sovětských okupačních vojsk v Německu (1945-1954): | |
| Maršál Georgij K. Žukov | (červen 1945-březen 1946) |
| Maršál Vasilij D. Sokolovskij | (březen 1946-březen 1949) |
| Arm. gen. Vasilij I. Čujkov | (duben 1949-květen 1953) |
| Maršál Andrej A. Grečko | (květen 1953-listopad 1957) |
Skupina sovětských vojsk v Německu (1954-1989): | |
| Maršál Andrej A. Grečko | (květen 1953-listopad 1957) |
| Maršál Matvej V. Zacharov | (listopad 1957-duben 1960) |
| Arm. gen. Ivan I. Jakubovskij | (duben 1960-srpen 1961) |
| Maršál Ivan S. Koněv | (srpen 1961-duben 1962) |
| Arm. gen. Ivan I. Jakubovskij | (duben 1962-leden 1965) |
| Maršál Pjotr K. Koševoj | (leden 1965-říjen 1969) |
| Arm. gen. Viktor G. Kulikov | (listopad 1969-září 1971) |
| Arm. gen. Semjon K. Kurkotkin | (září 1971-červenec 1972) |
| Arm. gen. Jevgenij F. Ivanovskij | (červenec 1972-listopad 1980) |
| Arm. gen. Michail M. Zajcev | (listopad 1980-červenec 1985) |
| Arm. gen. Pjotr G. Lušev | (červenec 1985-červenec 1986) |
| Arm. gen. Valerij A. Bělikov | (červenec 1986-listopad 1987) |
| Arm. gen. Boris V. Snětkov | (listopad 1987-prosinec 1990) |
Západní skupina vojsk (1989-1994): | |
| Arm. gen. Boris V. Snětkov | (listopad 1987-prosinec 1990) |
| Arm. gen. Matvej P. Burlakov | (prosinec 1990-srpen 1994) |
Vývoj počtu sovětských vojsk v Německu:
1945 – 1 500 000 vojáků
1947 – 350 000
1948 – 600 000
1955 – 415 000
1959 – 500 000
1963 – 386 000
1989 – 380 000
(Pozn.:
Celkem byla na území Německa po 2. světové válce umístěna vojska 8 států – SSSR, USA, V. Británie, Francie, Kanady, Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Nejkratší dobu tam pobývalo vojsko lucemburské.)
Vývoj početních stavů zpracoval Miloslav Želazko