2330. Nemáte prosím informace, jaké konkrétní objekty využívala čs. armáda ve Valašském Meziříčí před 2. světovou válkou? (odpovídá Pavel Šrámek)
Údaje máme k dispozici z prosince 1935, kdy armáda využívala ve Valašském Meziříčí jednak kasárna pro pěchotu na Žerotínově ulici č. 682, která byla v majetku státu, a tři další budovy jiných majitelů. Šlo o bývalou Schlesingerovu továrnu adaptovanou městem, kterou armáda začala používat od podzimu 1935 k ubytování poddůstojnické školy pěšího pluku 40, technické roty a roty doprovodných zbraní pěšího pluku 40 a 12. roty a správkárny téhož pluku. Dále šlo o II. hlavní budovu bývalé ženské trestnice (tj. zámku) využívanou od vzniku republiky v roce 1918, kde byl v prosinci 1935 ubytován III. prapor pěšího pluku 40, a budovu bývalé košíkárny využívanou od roku 1930, v níž se nacházelo doplňovací okresní velitelství. Zbývající části pěšího pluku 40 včetně velitelství byly umístěny v pěchotních kasárnách na Žerotínově ulici. Kromě toho armáda využívala pro své potřeby ještě cvičiště, jehož pozemky si pronajala od města.
2329. Často se píše, že Němci po čs. vládě chtěli, aby Krejčího odstranila z vysokých funkcí. Zaznamenal jste k tomu nějaké konkrétní dokumenty, které by to dokladovaly, nebo jde „pouze“ o osobní vzpomínky? (odpovídá Pavel Šrámek)
Konkrétní zmínky o tlaku na odchod Ludvíka Krejčího z funkce jsou doloženy v dobových záznamech osobního charakteru. Kromě dokladů Ludvíka Krejčího jde například o záznam z návštěvy generála Silvestra Bláhy u prezidenta Emila Háchy 20. 2. 1939, kde se píše: „Prezident objasnil mi více náznaky věc tak, že je politickým přáním Berlína, aby Krejčí odešel.“ Existují ale i diplomatické dokumenty, které tento nátlak dokládají, a to v souvislosti se snahu Německa o co největší redukci československé armády. Německý chargé d’affaires v Praze Hencke hlásil 27. 1. 1939 ministerstvu zahraničí v Berlíně, že odchod generála Krejčího bude do 14 dnů vyřešen. Legační rada Schleinitz pak ministerstvu zahraničí v Berlíně psal 17. 2. 1939, že hlavní překážka redukce československé armády – generál Krejčí – byla odstraněna.
2328. Prosím o bližší informace o manévrech naší armády v roce 1935 odehrávajících se v prostoru Žatec – Rakovník. Pokud jsou k dispozici nějaké mapy či hlášení rozhodčí služby a řídících cvičení nebo závěrečné hodnocení. Děkuji za odpověď a zároveň za velmi zajímavou rubriku i za Vaší práci. (odpovídá Pavel Šrámek)
Pokud jde o uvedené manévry, dobové vojenské dokumenty k dispozici nemáme, jsou uloženy ve Vojenském ústředním archivu – Vojenském historickém archivu Praha, na který Vám doporučujeme se obrátit. O manévrech však můžeme uvést následující podrobnosti.
Závěrečná cvičení III. skupiny, jak znělo oficiální označení, se konala od 3. do 6. září 1935 v prostoru Karlovy Vary – Kadaň – Žatec – Rakovník s ředitelstvím v Rakovníku, zapojilo se do nich 40 000 mužů a 7 000 koní. Ředitelem cvičení byl generál Václav Kopal, zemský vojenský velitel v Praze (zanedlouho nato zemřel), ředitelem rozhodčí služby byl generál Vojtěch Luža. Červené straně tvořené 2. divizí a 3. divizí velel generál Emil Linhart, modré straně tvořené 1. divizí a 1. jezdeckou brigádou velel generál František Hrabčík. Podle námětu červená armáda přešla hranice a od Chomutova se snažila proniknout na Rakovnicko a dál k Praze, modrá armáda se jí snažila zabránit v postupu.
Manévrů se jako hosté účastnili například ministr národní obrany František Machník, generální inspektor generál Jan Syrový, náčelník Hlavního štábu generál Ludvík Krejčí, náčelník francouzské vojenské mise generál Faucher, představitelé jugoslávské a rumunské armády (mimo jiné náčelník generálního štábu rumunské armády generál Samsonovici) nebo předsedkyně Československého červeného kříže Alice Masaryková. Manévry byly slavnostně zakončeny vojenskou přehlídkou vybraných útvarů v Žatci za účasti ministra národní obrany Machníka a náměstka předsedy vlády ministra Bechyně. Přehlídce velel generál Alois Eliáš a zúčastnily se jí pěší pluk, cyklistický prapor, lehký a těžký dělostřelecký oddíl, prapor lehkých tanků, eskadrona obrněných automobilů a korouhev jezdeckého pluku.
2327. Můžete prosím uvést dislokaci jezdeckých brigád čs. rychlých divizí za mobilizace na podzim 1938? Případně i za mobilizace v květnu 1938? (odpovídá Pavel Šrámek)
Rozkazem z 13. 9. 1938 se měla 1. jezdecká brigáda soustředit v prostoru Slaný jako součást 1. rychlé divize podřízené ZVV Praha. Koncem září se na rozkaz velitelství I. armády začala jezdecká brigáda přesunovat do prostoru Rokycany, ale než tam dorazila, Hlavní velitelství si 28. 9. podřídilo 1. rychlou divizi a nařídilo jí přesun do prostoru Pacov – Nová Cerekev. Jezdecká brigáda dosáhla prostoru Pacov postupně do 2. 10. a zůstala zde do 10. 10., kdy se spolu s 1. rychlou divizí podřízenou opět velitelství I. armády přemístila do prostoru Benešov. Koncem října 1938 se útvary 1. jezdecké brigády vrátily do mírových posádek.
Rozkazem z 13. 9. 1938 se měla 2. jezdecká brigáda soustředit v prostoru Litovel jako součást 2. rychlé divize podřízené po mobilizaci Hlavnímu velitelství. Po vyhlášení mobilizace 23. 9. se jezdecká brigáda přemístila po 24. 9. do prostoru soustředění 2. rychlé divize u Slavkova. Spolu s ní se podle rozkazu z 28. 9. přesunula do prostoru Želetava – Jaroměřice – Moravské Budějovice a podléhala III. sboru, pak si ji podřídilo velitelství IV. armády. Počátkem října byla 2. rychlá divize podřízena velitelství II. armády a jezdecká brigáda se spolu s ní přemístila do prostoru Olomouc. Zanedlouho se opět spolu s 2. rychlou divizí přemístila do prostoru Pustiměř – Nezamyslice – Pivín. Na začátku listopadu se útvary 2. jezdecké brigády vrátily do mírových posádek.
3. jezdecká brigáda se po vyhlášení mobilizace soustředila v prostoru Levice jako součást 3. rychlé divize, která byla podřízená veliteli III. armády. Zůstala zde do počátku listopadu 1938, kdy se v souvislosti s okupací jižního Slovenska 3. rychlá divize přesunula do prostoru Hlohovec. Zřejmě v první polovině prosince 1938 se útvary 3. jezdecké brigády vrátily do mírových posádek.
Rozkazem z 13. 9. 1938 se měla 4. jezdecká brigáda soustředit v prostoru Tábor jako součást 4. rychlé divize podřízené MNO. Dne 25. 9. vydalo Hlavní velitelství rozkaz 4. rychlé divizi k přemístění do prostoru Veselí-Mezimostí – Kardašova Řečice. Krátce nato ji podřídilo III. sboru a po zasazení VI. sboru v jižních Čechách přešla 4. rychlá divize pod VI. sbor. Dne 11. 10. byla 4. rychlá divize podřízena velitelství I. armády. Koncem října 1938 se útvary 4. jezdecké brigády vrátily do mírových posádek.
V květnu 1938 zaujala 1. jezdecká brigáda spolu s 1. rychlou divizí prostor Unhošť, 2. jezdecká brigáda spolu s 2. rychlou divizí prostor Litovel a 4. jezdecká brigáda spolu s 4. rychlou divizí prostor Jihlava. O dislokaci 3. jezdecké brigády nemáme informace.
2326. Nevíte, kolik příslušníků čs. armády absolvovalo válečnou školu v Praze nebo válečnou školu v zahraničí v roce 1938? A byli i nějací absolventi v roce 1939? (odpovídá Pavel Šrámek)
Z podkladů, které máme k dispozici, vyplývá, že v roce 1938 ukončilo pražskou Vysokou školu válečnou 31 absolventů, válečnou školu v Paříži dva absolventi a válečnou školu v Bukurešti jeden absolvent, celkem tedy 34 absolventů.
Pokud jde o rok 1939, na podzim 1938 nastoupilo do 3. ročníku Vysoké školy válečné 25 vybraných osob ze dvou 2. ročníků frekventantů. Jestli stihli studium v roce 1939 oficiálně dokončit, nevíme, pravděpodobně se to vzhledem k okupaci nepodařilo. Podle všeho ale byli bráni jako absolventi a následně přeloženi do skupiny důstojníků generálního štábu. Frekventanti 1. ročníku, studující v letech 1937–1938, byly na podzim 1945 povolání do 3. ročníku obnovené VŠV.
2325. Dobrý den. Byly v souvislosti s mobilizací v roce 1938 přesunuty některé útvary a jednotky z I., II. a IV. armády (Čechy a Morava) k III. armádě (Slovensko)? Případně které a kam. (odpovídá Pavel Šrámek)
Předpokládáme, že Vám jde o útvary, které byly postaveny za mobilizace v českých zemích a po mnichovském diktátu byly odeslány na Slovensko nebo Podkarpatskou Rus k posílení tamních sil. Neuvádíme tedy svazky a útvary, které vznikly za mobilizace na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi a poté byly přesunuty (některé dokonce ještě před vyhlášením mobilizace) do českých zemí a po mnichovském diktátu se zase vrátily zpět.
1) pěchota, včetně útočné vozby (obrněných jednotek)
– prapor lehkých tanků 2 (od 1. rychlé divize)
– prapor lehkých tanků 3 (od 2. rychlé divize)
– motorizovaný přezvědný oddíl 2 (od 2. rychlé divize)
– hraničářský prapor 4 (od 4. rychlé divize)
– hraničářský prapor 10 (od 2. rychlé divize)
– instrukční prapor (od 1. rychlé divize)
– cyklistický prapor 2 (od 2. rychlé divize)
– rota KPÚV 85 (od 2. rychlé divize)
– rota KPÚV 86 (od 2. rychlé divize)
Uvedené útvary dorazily na Slovensko a Podkarpatskou Rus v průběhu měsíce října a zůstaly zde většinou do konce roku 1938, některé i déle. Například hraničářský prapor 10 se vrátil do své mírové posádky až v únoru 1939, motorizovaný přezvědný oddíl 2 a jedna rota praporu lehkých tanků 3 zůstaly na Podkarpatské Rusi až do obsazení Maďarskem v březnu 1939.
2) letectvo, včetně protileteckých jednotek
– peruť IV/2 s letkami 36, 51 (původně podřízena Hlavnímu velitelství)
– peruť III/1 s letkami 31, 32, 34 (původně podřízena IV. armádě)
– peruť III/5 s letkami 75, 76, 77 (původně podřízena IV. armádě)
– peruť II/6 s letkami 73, 74 (původně podřízena Hlavnímu velitelství)
– peruť II/4 s letkami 43, 44, 50 (původně podřízena I. armádě)
– peruť III/4 s letkami 46, 47, 48 (původně podřízena I. armádě)
– rota VKPL 5 (původně podřízeny Hlavnímu velitelství)
– rota VKPL 16 (původně podřízeny Hlavnímu velitelství)
Všechny uvedené útvary dorazily na Slovensko a Podkarpatskou Rus během měsíce října, do konce listopadu se část z nich vrátila (perutě III/5, III/1, IV/2, III/4), zbytek pak v prosinci. K rotám VKPL viz též odpověď na dotaz č. 2097.
2324. Vážení pánové, předem Vám chci poděkovat skvěle zpracovávané odpovědi na dotazy zvídavých amatérů. Chci se zeptat na hodnosti Finanční stráže ČSR v době před rokem 1938. Vzhledem k tomu, že FS byla součástí Stráže obrany státu (SOS), myslím, že mohu adresovat dotaz Vám. Setkal jsem se s hodnosti respicient a vrchní respicient FS, nikde jsem k těmto hodnostem nic nedohledal. Jaká byla adekvátní hodnost k těmto hodnostem v armádě a v četnictvu? Odhaduji rotmistr či strážmistr, resp. štábní rotmistr či štábní strážmistr. Jaké byly další hodnosti u FS? Děkuji Vám za odpověď event. za odkaz na nějaké informace k tomuto tématu.
(odpovídá Pavel Šrámek)
Hodnosti respicient finanční stráže odpovídala hodnost štábní strážmistr u četnictva a u policie a štábní rotmistr u armády. Hodnosti vrchní respicient finanční stráže odpovídala hodnost praporčík u četnictva a u policie a praporčík u armády. Hodnosti u finanční stráže byly tyto: pomocný dozorce FS, dozorce FS v I. polovici čekatelské doby, dozorce FS v II. polovici čekatelské doby, respicient FS, vrchní respicient FS, inspektor FS II. třídy, inspektor FS I. třídy, vrchní inspektor FS II. třídy, vrchní inspektor FS I. třídy, náměstek zemského inspektora FS, zemský inspektor FS, ministerský inspektor FS.
Další informace získáte v knize Jaroslava Beneše „Finanční stráž československá 1918-1938“ z roku 2005 a v knize téhož autora „Stráž obrany státu 1936-1939“ z roku 2007. Ve druhé práci je na straně 39 srovnávací tabulka hodností četnictva, policie, armády a finanční stráže.
2323. Měl jsem představu, že letiště Dvůr Jalovisko a Měnín používané za mobilizace v roce 1938 jsou jedno a to samé. Ale nyní mám pochyby, to byly dvě plochy vedle sebe, nevíte? (odpovídá Pavel Šrámek)
V případě letišť Měnín a Dvůr Jalovisko (případně jen Jalovisko) se jedná o dvě různá místa, byť nedaleko sebe. Obě se nacházela u Měnína, přičemž letiště Měnín bylo umístěno severněji směrem na Žatčany, letiště Dvůr Jalovisko jižněji u stejnojmenného zemědělského dvora.
V obou případech šlo o polní letiště, tj. běžné plochy, které se jako letiště využívaly až v případě mimořádných vojenských opatření, tj. v květnu a červnu 1938 a v září a říjnu 1938. Na letišti Měnín byla od 21. 5. do 11. 6. 1938 umístěna II/5. peruť s letkami 83 a 84 (bombardovací letouny MB-200). Od 14. 9. 1938 byla na letišti Dvůr Jalovisko umístěna I/5. peruť s letkami 81 a 82 (bombardovací letouny MB-200) a na letišti Měnín opět II/5. peruť s letkami 83 a 84 (bombardovací letouny MB-200). Obě perutě se 20. 9. 1938 přemístily na nová letiště, I/5. peruť do Křižanova a II/5. peruť do Německého Brodu. Na letiště Měnín přiletěla III/1. peruť s letkami 31, 32 a 34 (stíhací letouny B-534), na letiště Dvůr Jalovisko pak 28. 9. 1938 III/5. peruť s letkami 75, 76 a 77 (bombardovací letouny Ab-101). První zmíněná peruť odletěla 6. 10. 1938 a druhá postupně 4. až 6. 10. 1938.
2322. Mám dotaz, zda při studiu archivních materiálů jste narazili někde na zdůvodnění, proč čs. stát pořizoval ofenzívní (těžké) bombardovací letectvo (letadla Fokker F IX a hlavně Bloch MB 200)? Je možné si představit, že těžké bombardovací letky mohly být použity především proti cizímu území? Byl to snad tlak Francie? Nějaká francouzská bombardovací jednotka měla dokonce v případě války proti Německu působit i z čs. území. (odpovídá Pavel Šrámek)
Pokud jde o plány na použití našeho letectva proti cizímu území, pro 20. léta jsem k tomu nic nenašel, ale je to možné, i když tehdejší letecké síly byly omezené (dvě lehké bombardovací letky, jedna těžká bombardovací letka /od podzimu 1930 dvě/). Z přelomu 20. a 30. let se dochovaly doklady k tehdejšímu nástupovému plánu proti Maďarsku, z nichž vyplývá, že všechny bombardovací letky měly být soustředěny v Piešťanech jako dispoziční síly podřízené Hlavnímu velitelství. Můžeme předpokládat, že se s nimi počítalo pro letecké údery při útoku do Maďarska.
Ve 30. letech se s leteckými útoky na cizím území určitě počítalo, jak naznačují vzpomínky generála Vicherka o tom, že před příchodem německé armády v březnu 1939 byla mimo jiné spálena evidence leteckých cílů (https://www.valka.cz/14861-Zprava-divizniho-generala-Ing-Aloise-Vicherka#p14861_80). Dokládá to také zvýšení počtu bombardovacích letek (u lehkých ze dvou na sedm, u těžkých ze dvou na šest) a uzavření dohody o vyslání francouzského letectva do Československa v případě války s Německem. Vzhledem k tomu, že k uzavření dohody došlo až v roce 1933, domnívám se, že tlak Francie za budováním bombardovacího letectva nebyl.
Pokud jde o konkrétní cíle útoků československého letectva na cizím území, k dispozici jsou jen dílčí informace z podzimu 1938. Podle nich měly lehké bombardovací letky IV. armády na jižní Moravě připravit bojovou činnost hlavně v prostoru Mistelbach – Hollabrunn, těžké bombardovací letky podřízené Hlavnímu velitelství měly útočit na Linec.
2321. Nevíte, kde by bylo možné najít seznam československých vojáků, kteří vystudovali mezi válkami válečnou školu v Paříži? Mělo jich být prý 45. (odpovídá Pavel Šrámek)
Seznam absolventů lze najít na webu této válečné školy http://www.ecole-superieure-de-guerre.fr/, kde jsou v záložce Promotions přehledy absolventů podle roků. Vzhledem k tomu, že jména československých absolventů jsou někdy neúplná nebo zkomolená, přinášíme opravený seznam absolventů z let 1919 až 1938.
| Jméno | Hodnost v roce 1938 | Narozen | Roky studia |
| FIALA Emil | divizní generál | 1886 | 1919-1920 |
| HANÁK Rudolf | brigádní generál | 1883 | 1919-1920 |
| KARLÍK Jan | kapitán gen. štábu | 1895 | 1919-1921 |
| GAJDA Radola | divizní generál | 1892 | 1920-1922 |
| HRABČÍK František | divizní generál | 1894 | 1920-1922 |
| KLECANDA Vojtěch Vladimír | divizní generál | 1888 | 1920-1922 |
| ČEČEK Stanislav | divizní generál | 1886 | 1921-1923 |
| ELIÁŠ Alois | divizní generál | 1890 | 1921-1923 |
| PRCHALA Lev | armádní generál | 1892 | 1921-1923 |
| ŽÁK Miloš | divizní generál | 1891 | 1921-1923 |
| FABIAN František | brigádní generál | 1895 | 1922-1924 |
| MEJSTŘÍK Karel | brigádní generál | 1886 | 1922-1924 |
| ŠTĚPÁNSKÝ Hynek | plukovník gen. štábu | 1888 | 1922-1924 |
| TALLAVANIA František | brigádní generál | 1894 | 1922-1924 |
| FIALA Bohuslav | brigádní generál | 1890 | 1923-1925 |
| KREJČÍ Ludvík | armádní generál | 1890 | 1923-1925 |
| ŠÍPEK Jan | divizní generál | 1886 | 1923-1925 |
| DASTICH František | plukovník gen. štábu | 1895 | 1924-1926 |
| HUSÁREK Karel | divizní generál | 1893 | 1924-1926 |
| ŠANDERA Ladislav | plukovník gen. štábu | 1892 | 1924-1926 |
| FARSKÝ Oldřich | plukovník gen. štábu | 1894 | 1925-1927 |
| HEŘMAN František | plukovník jezdectva | 1884 | 1925-1927 |
| REŠ Jan | podplukovník gen. štábu | 1896 | 1925-1927 |
| BULANDR Rudolf | podplukovník gen. štábu | 1896 | 1926-1928 |
| KRATOCHVÍL Antonín | plukovník dělostřelectva | 1890 | 1926-1928 |
| PÍKA Heliodor | plukovník gen. štábu | 1897 | 1926-1928 |
| HRUBIŠ František | podplukovník gen. štábu | 1898 | 1927-1929 |
| MONZER Ferdinand | podplukovník gen. štábu | 1898 | 1927-1929 |
| TRUTNOVSKÝ František | plukovník gen. štábu | 1893 | 1927-1929 |
| BUDA Otakar | podplukovník gen. štábu | 1894 | 1928-1930 |
| ONDRÁŠEK Vít | podplukovník gen. štábu | 1896 | 1928-1930 |
| TICHÝ Oldřich | podplukovník gen. štábu | 1898 | 1928-1930 |
| BENEŠ Bedřich | podplukovník gen. štábu | 1895 | 1929-1931 |
| KALLA Josef | podplukovník gen. štábu | 1895 | 1929-1931 |
| KOLÁŘSKÝ Milič | major gen. štábu | 1897 | 1930-1932 |
| VASTL Jan | major gen. štábu | 1896 | 1930-1932 |
| KOPECKÝ Karel | major gen. štábu | 1897 | 1931-1933 |
| MAREK Lubor | major gen. štábu | 1901 | 1931-1933 |
| ZUSKA Josef | major gen. štábu | 1902 | 1932-1934 |
| NOVÁK Josef | major gen. štábu | 1897 | 1933-1935 |
| KYSILKA Jan | štábní kapitán gen. štábu | 1905 | 1934-1936 |
| ŘEZÁČ Karel | major gen. štábu | 1898 | 1934-1936 |
| HOFFMANN Ferdinand | štábní kapitán gen. štábu | 1902 | 1935-1937 |
| NÁPRSTEK Karel | kapitán gen. štábu | 1907 | 1935-1937 |
| BLABOLIL František | štábní kapitán pěchoty | 1904 | 1936-1938 |
| SVÁTA Rudolf | kapitán dělostřelectva | 1905 | 1936-1938 |
| BLAHÁK Vlastimil | štábní kapitán žen. vojska | 1905 | 1937-1938 |
| DEÁK Hugo | nadporučík pěchoty | 1906 | 1937-1938 |
Dodáváme ještě, že od 1. 8. 1938 studoval na válečné škole v Paříži npor. pěch. Václav ETRYCH (1909) a že od 3. 11. 1937 studoval vysokou leteckou válečnou školu v Paříži škpt. let. Jan PERNIKÁŘ (1903).