2490. Dobrý den. Nedávno jsem si četl na wikipedii bitvu u Czajankových kasáren a uviděl jsem tam poznámku o tom, že se prý bojovalo o nějaký muniční sklad poblíž. Našel jsem stránky kde se o tom psalo, ale většinou to bylo jen tak pár vět a žádné info jak to bylo. Také by mě zajímalo, jestli při německé invazi byli prý nějaké menší přestřelky, ale vůbec jsem žádné info nenašel. Proto bych se chtěl zeptat, jestli není info o nějakých dalších. Také jsem našel informaci o polské diverzní operaci u Karviné někdy 26-28. září ale nikde jsem další info nenašel, a proto se chci zeptat, jestli o něčem nevíte. Děkuji za odpověď a přeji hezký zbytek dne. (odpovídá Pavel Šrámek)
Jediným místem v českých zemích, kde došlo k ozbrojenému střetnutí mezi československými a německými vojáky byl Místek a zdejší Czajankova kasárna. Vámi uváděný muniční sklad byl podle všeho muniční sklad v obci Staříč u Místku, jehož ostrahu zajišťovali vojáci z Czajankových kasáren. Kolem půlnoci, tedy již po boji u Czajankových kasáren, dorazili Němci k muničnímu skladu a několikrát vystřelili na zdejší stráž. Českoslovenští vojáci palbu opětovali, ale byli rychle přemoženi a zajištěni. Stručný popis události najdete v práci Emila Vávrovského „Frýdek-Místek 14. března 1939 a za nacistické okupace“ z roku 1984 na straně 13.
Pokud jde o Těšínsko, Polsko od roku 1937 připravovalo speciální vojenskou organizaci, které měla provádět diverzní a záškodnické akce na československém území. Organizace se skládala z deseti skupin a měla asi 150 členů. Podle polských pramenů její akce začaly 23. 9. 1938 a trvaly do 2. až 3. 10. 1938. Celkem mělo být provedeno 24 akci, například útok na nádraží ve Fryštáku, částečné zničení pomníku v Třinci, útok na českou školu v Třinci, útok na nádraží a poštu v Bystřici u Třince, přestřelka s československými četníky v Jablunkově, částečné poškození vojenského skladu v Bohumíně. Polské ztráty činily 3 mrtvé, 14 raněných a asi 30 zatčených. Částečné informace k tomuto lze najít v publikaci Radana Láška „Jednotka určení SOS“, díl druhý z roku 2007.
2489. Sháním případné informace o detailním dělení 2. oddělení u sborových velitelství ve 30. letech. Prosím, nemáte k uvedenému nějaké info? (odpovídá Pavel Šrámek)
Podle předpisu Org-III z roku 1938 se 2. oddělení (zpravodajské) štábu velitelství sboru skládalo z: a) přednosty oddělení, b) výcvikové skupiny, c) obranné skupiny, d) pomocné kanceláře. Výcviková skupina byla složena z: a) přednosty skupiny, b) přidělených důstojníků, c) podle potřeby z kancelářského personálu. Obranná skupina byla složena z: a) přednosty skupiny, b) přidělených důstojníků, c) podle potřeby z kancelářského personálu. Pomocná kancelář byla složena z přednosty a kancelářského personálu. Celkem mělo 2. oddělení štábu sboru tvořit 7 důstojníků, 2 rotmistři, 2 civilní zaměstnanci a 2 příslušníci mužstva.
2488. Měl bych dotaz, zda náhodou nedisponujete dokumenty k organizaci Posádkového velitelství Velká Praha do března 1939? (odpovídá Pavel Šrámek)
Posádkové velitelství Velká Praha patřilo k posádkovým velitelstvím s vyšší působností, které se podle předpisu Org-III z roku 1938 skládalo z: a) posádkového velitele, b) štábu, c) řídících orgánů služeb, d) pomocného úřadu, e) pomocného družstva. Štáb tvořil náčelník a čtyři oddělení štábu (1. až 4.). Každé oddělení štábu bylo složeno z přednosty, podle potřeby z přidělených důstojníků a z přiděleného kancelářského personálu. U služeb se jednalo o zdravotnickou, intendanční, veterinářskou a duchovní, přičemž poslední dvě zajišťovali důstojníci mimo posádkové velitelství, v případě duchovní služby šlo o přednostu duchovní služby 1. divize. Celkem mělo Posádkové velitelství Velká Praha tvořit 22 důstojníků, 9 rotmistrů, 12 civilních zaměstnanců a 16 příslušníků mužstva.
2487. Je známo, které jednotky vytvářely za mobilizace v září 1938 I/304. dělostřelecký oddíl a II/304. dělostřelecký oddíl, když dělostřelecký pluk 304 byl zrušen? Jaké další jednotky (kategorie B, C, D) byly za mobilizace 1938 stavěny těžkými dělostřeleckými pluky? (odpovídá Pavel Šrámek)
Těžké dělostřelecké pluky 301, 302, 303 a 305 stavěly za mobilizace v září 1938 následující útvary:
Dělostřelecký pluk 301
| útvary skupiny B | – velitelství skupiny těžkého dělostřelectva 1 – dělostřelecký oddíl I/301 (1., 2. baterie) – dělostřelecký oddíl II/301 (3., 4. baterie) – dělostřelecký oddíl III/301 (5., 6. baterie) – pracovní rota 111, 112, 113, 114, 115, 116 |
| útvary skupiny C | – náhradní oddíl |
Dělostřelecký pluk 302
| útvary skupiny B | – velitelství skupiny těžkého dělostřelectva 2 – dělostřelecký oddíl I/302 (1.-3. baterie) – dělostřelecký oddíl II/302 (4., 5. baterie) – velitelství dělostřeleckého pluku 128 – dělostřelecký oddíl I/128 (1.-3. baterie) – dělostřelecký oddíl II/128 (4.-6. baterie) – pracovní rota 78, 89, 90, 99, 100, 101 |
| útvary skupiny C | – náhradní oddíl |
Dělostřelecký pluk 303
| útvary skupiny B | – dělostřelecký oddíl I/303 (1.-3. baterie) – dělostřelecký oddíl II/303 (4., 5. baterie) – pracovní rota 72, 73, 74, 96, 97, 98, 135, 136, 137, 138, 139, 140 |
| útvary skupiny C | – náhradní oddíl |
Dělostřelecký pluk 305
| útvary skupiny B | – velitelství skupiny těžkého dělostřelectva 3 – dělostřelecký oddíl I/304 (1., 2. baterie) – dělostřelecký oddíl II/304 (4.-6. baterie) – dělostřelecký oddíl I/305 (1., 2. baterie) – dělostřelecký oddíl II/305 (4.-6. baterie) |
| útvary skupiny C | – náhradní oddíl |
Vzhledem k tomu, že se seznamy mobilizovaných útvarů pro rok 1938 nedochovaly, vznikly výše uvedené přehledy rekonstrukcí z jiných zdrojů a je tak možné, že nejsou úplné. Dělostřelecké oddíly I/304 a II/304 tedy stavěl mírový dělostřelecký pluk 305.
2486. Můžete mi poradit, kde bych našel dokumenty Hlavního a Ústředního leteckého skladu meziválečné československé armády? A byly tehdy v armádě i další letecké sklady? (odpovídá Pavel Šrámek)
V pražském Vojenském ústředním archivu-Vojenském historickém archivu je uložen fond „Letecké sklady 1918-1939“. Z centrální evidence archivních fondů (viz https://portal.nacr.cz/aron/apu/1f22865d-6ea7-4128-8c60-2954e6a0f078) vyplývá, že fond obsahuje dokumenty Hlavního leteckého skladu, Ústředního leteckého skladu, Leteckého skladu 1 a 2, a to spisy, rozkazy a kroniku Hlavního leteckého skladu.
Pokud jde o letecké sklady, v letech 1920 až 1931 existoval pouze Hlavní letecké sklad v Olomouci. K 1. 1. 1932 byly zřízeny Zemský letecký sklad I Praha-Kbely, Zemský letecký sklad II Olomouc (s odbočkou v Prostějově), Zemský letecký sklad III Nitra, které se k 1. 1. 1937 přejmenovaly na Letecký sklad 1, Letecký sklad 2 a Letecký sklad 3. K témuž datu se dosavadní Vojenská letecká přejímací správa v Praze existující od roku 1923 přejmenovala na Ústřední letecký sklad Praha. Na podzim roku 1938 se plánoval přesun Leteckého skladu 3 do Trenčianských Biskupic (součást Trenčína) a vznik nového Leteckého skladu 4 v Nitře, což se vzhledem k mobilizaci už nerealizovalo.
2485. Nevěděli byste náhodou nějaké bližší informace o autokoloně čs. armády č. 201 z roku 1921? Případně, kde by se k tomu dalo něco najít? (odpovídá Pavel Šrámek)
Údaje o automobilní koloně č. 201 lze najít v publikaci Ivana Fuksy „Vojenské nákladní automobily československé branné moci 1918–1939“ vydané roku 2024. Autokolona vznikla 4. listopadu 1921 v Bratislavě po vyhlášení mobilizace proti Maďarsku v říjnu 1921, velitelem se stal nadporučík Oldřich Hanuš. Původně měla šest pojízdných automobilů, 10. listopadu se podařilo dosáhnout počtu devíti pojízdných automobilů (jeden osobní, zbytek nákladní). Vzhledem k vyhlášení demobilizace autokolona neopustila mobilizační stanici a k 15. listopadu 1921 ukončila svoji činnost.
2484. Zajímala by mne dislokace dělostřeleckého pluku 108 za mobilizace na podzim 1938, můžete mi pomoci? V článku o dělostřelectvu za mobilizace v časopise Historie a vojenství 2010/1 jsem to nenašel. (odpovídá Pavel Šrámek)
Mobilizovaný dělostřelecký pluk 108 byl vytvořen po vyhlášení mobilizace mírovým dělostřeleckým plukem 108 v Hranicích, přičemž podléhal velitelství IV. sboru. Rozkazem z 28. 9. 1938 bylo nařízeno zasadit:
– velitelství děl. pluku 108, celý I/108 oddíl a dvě baterie II/108 oddílu do prostoru severně Nová Ves – Chrastice – Vikantice, s úkolem působit zejména do prostoru Květná – Kunčice – Rumburk,
– velitelství II/108 oddílu s jednou baterií do úseku Frývaldov,
– celý III/108 oddíl do prostoru Andělská Hora, s úkolem působit zejména do prostoru Bretnov, Karlovice – Hyršperk.
Dne 1. 10. 1938 byl celý pluk při pochodu do palebných postavení zastaven a rozkazem z téhož dne byl nařízen přesun velitelství děl. pluku 108 s oddílem I/108 z prostoru Hanušovice do prostoru Uničov, dále oddílu III/108 z prostoru Moravský Beroun do mobilizačních stanic a velitelství oddílu II/108 s 6/108 baterií z prostoru Město Libavá do mobilizačních stanic. Dne 4. 10. 1938 se děl. pluk 108 nalézal v prostoru Všechovice (jižně od Hranic) a podléhal velitelství II. armády. Po 8. 10. 1938 byl pluk podřízen velitelství hraničního pásma XIII, v polovině října se vrátil do Hranic, kde byl následně demobilizován.
2483. Z pramenů jsem pochopil, že po vzniku sborového stupně v čs. armádě převzala jednotlivá 2. oddělení štábů velitelství sborů funkce zpravodajských oddělení štábů ZVV (a často i personál). Prosím, jak to bylo dále s 2. odděleními u jednotlivých ZVV? (odpovídá Pavel Šrámek)
Do podzimu 1936, kdy velitelství sborů zahájila naplno svoji činnost, existovala u štábu zemského vojenského velitelství (ZVV) klasická čtyři oddělení (1. až 4.), přičemž 2. oddělení bylo zpravodajské. Od podzimu 1936 měl štáb ZVV pouze dvě oddělení, přičemž nové 1. oddělení bylo sloučené původní 1. a 4. oddělení, tj. organizační a materiální, nové 2. oddělení bylo sloučené původní 2. a 3. oddělení, tj. zpravodajské a operační. Takže štáb ZVV měl sice 2. oddělení, ale to mělo současně operační i zpravodajskou agendu, přičemž operační podle všeho převažovala. Dokládá to i fakt, že přednostové tohoto 2. oddělení štábu ZVV se po vyhlášení mobilizace stali přednosty 3. oddělení (operačního) štábu armád. A na místa přednostů 2. oddělení (zpravodajského) štábu armád nastoupili přednostové agenturních pátracích středisek.
Připojujeme další službu přednostů klasických 2. oddělení ZVV do 30. 9. 1936:
U ZVV Praha to byl mjr. gšt. Václav Kopačka, který se od 1. 10. 1936 stal přednostou 2. oddělení na velitelství I. sboru. U ZVV Brno to byl mjr. gšt. Bohumil Procházka, který se od 1. 10. 1936 stal přednostou 2. oddělení na velitelství III. sboru. U ZVV Bratislava to byl pplk. gšt. Jan Pacholík, který se od 1. 10. 1936 stal náčelníkem štábu 11. divize a ve zpravodajské oblasti už dále nepůsobil. A u ZVV Košice to byl mjr. gšt. Jan Třebický, který odešel jako učitel na Vysokou školu válečnou. V roce 1938 se ke zpravodajství vrátil, když nastoupil do 2. oddělení Hlavního štábu.
2482. Nemáte nějaké informace o plánované náhradě letounů MB-200 v roce 1938? A jaké letouny se měly místo nich zavést (B-71, A-300 …)? (odpovídá Pavel Šrámek)
Dokument z poloviny srpna 1938 řešil přezbrojení lehkých bombardovacích a zvědných letek. Letouny B-71 měly být zařazeny k 71., 72., 73. a 74. letce (bombardovací) leteckého pluku 6 a k 61. a 66. letce (zvědné) leteckého pluku 1. Letouny A-304 měly být zařazeny k 62. a 63. letce (zvědné) leteckého pluku 2 a k 64. letce (zvědné) leteckého pluku 3.
Další dokument z počátku září 1938 toto změnil v tom smyslu, že letecký pluk 6 měl mít u všech svých šesti letek letouny B-71. Peruť III/6 měla proto předat své dosavadní letouny MB-200 leteckému pluku 5 a mít také B-71 jako ostatní dvě perutě. Letecký pluk 5 pak měl mít u všech svých sedmi letek letouny MB-200, peruť III/5 měla být tedy přezbrojena z letounů Ab-101 na MB-200.
V polovině října 1938 již po Mnichovu se řešil prodej letounů do zahraničí, přičemž se to týkalo i části MB-200. O zbytku MB-200 (u čtyř letek leteckého pluku 5) se uvažovalo, že v budoucnu po dodání nových B-71 vyrobených licenčně v Československu se mohou všechny zbývající MB-200 také odprodat.
Z výše uvedeného vyplývá, že až do Mnichova 1938 se o náhradě MB-200 neuvažovalo, letadla měla nadále sloužit, a dokonce se měl zvýšit počet jejich letek ze šesti na sedm. Teprve po Mnichovu za změněné situace se už s nimi dále nepočítalo, přičemž se měly v budoucnosti nahradit letadly B-71.
2481. Hledám organizaci zemského vojenského velitelství čs. armády v 1. polovině 30. let, ještě před vznikem sborových velitelství. Jde mi hlavně o organizaci intendance tohoto velitelství? (odpovídá Pavel Šrámek)
Organizace zemského vojenského velitelství byla následující:
| Velitelství |
| zemský vojenský velitel zástupce zemského vojenského velitele |
| Štáb |
| náčelník štábu zemského vojenského velitelství podnáčelník štábu zemského vojenského velitelství |
| 1. oddělení (organizační) 2. oddělení (zpravodajské) 3. oddělení (operační) 4. oddělení (materiální) velitel zemského dělostřelectva velitel zemského letectva (u ZVV Košice přidělený důstojník letectva) |
| Služby |
| zdravotnická intendance (osobní, I. skupina, II. skupina, účtárna) zbrojní ženijní spojovací vozatajská (později sloučena se zbrojní službou) veterinářská duchovní doplňovací remontní automobilní stavební ředitelství (technické oddělení, účtárna, archiv, pomocný úřad) |
| Pomocné úřady |
| kancelář pomocných úřadů všeobecná podatelna všeobecná spisovna a archiv ZVV spisovna intendance důvěrná manipulační kancelář manipulační kancelář 2. oddělení štábu štábní rota |
| Hospodářská správa |
| Kárný výbor ZVV |