1320. Mohl bych se dozvědět bližší informace k „16. kompanii regimentu arciknížete Leopolda“, rozkrýt dislokaci (alespoň pluku) a zda byla zapojena do války 1866? (odpovídá Pavel Minařík)
Pojmenování „arcivévody Leopolda“ nesl po svém čestném majiteli od roku 1835 pěší pluk 53. Vznikl v roce 1741 ve Slavonii jako regulérní „Pandurský sbor“ (Panduren-Corps) pod velením legendárního barona Trencka. V roce 1745 se přetvořil na pluk o 20 řadových a dvou granátnických rotách. O tři roky později byl redukován na „Slavonský Pandurský prapor“ (Slavonisches Panduren-Bataillon), tvořený čtyřmi střeleckými a jednou granátnickou rotou. V roce 1756 byl znovu rozšířen na pluk o 16 řadových a jedné granátnické rotě. V roce 1769 dostal číslo 53. Z počátku byl pluk doplňován odvedenci ze Slavonie, Banátu a Dalmácie. Od roku 1781 k němu přicházeli rekruti ze Slavonie a Chorvatska. V roce 1857 mu byl přidělen Doplňovací okres Agram. Po skončení válek o dědictví rakouské se jeho první mírovou posádkou v roce 1749 stal Peterwardein. V následujících letech vystřídal desítky dalších. V Českých zemích byl ubytován v Šumperku (1751 až 1755), Fulneku (1755 až 1756), Opavě (1756 až 1767) a Olomouci (1767). Po skončení napoleonských válek se přesunul do severní Itálie.
Zde ho také zastihla válka v roce 1866, když byl dislokován ve Veroně a tvořen čtyřmi polními prapory. Každý polní prapor měl šest rot, a tak 16. rota tvořila součást 3. praporu. Během války se pluk nacházel u armády polního maršála arcivévody Albrechta a byl zařazen v rámci V. sboru. Válečných operací v poli se zúčastnily první tři prapory, zatímco čtvrtý prapor tvořil osádku v pevnosti Mantova. Pluk se mimo jiné 24.6.1866 pod velením plk. Hermanna Dahlena von Orlaburg zúčastnil bitvy u Custozy. Po skončení války a ztrátě severoitalských provincií se přesunul do Komárna a krátce poté do Rakouských zemí. Podrobný popis italského tažení najdete v knize Pavla Běliny a Josefa Fučíka „Válka 1866“, vydané v roce 2005.
1319. Mohl bych požádat o nějaké informace o gen. JUDr. Robertu Vobrátilkovi? O působení v armádě, případně jiné informace k jeho osobě? (odpovídá Pavel Šrámek)
Robert Vobrátílek se narodil v roce 1886 v Chocni. Studoval práva na právnické fakultě v Praze, po vypuknutí 1. světové války bojoval na ruské frontě, kde byl v květnu 1915 zajat. V roce 1916 se přihlásil do srbských dobrovolnických jednotek, o rok později přešel k československým legiím v Rusku, zúčastnil se mimo jiné bitvy u Zborova. Po návratu do Československa zůstal v armádě a po dokončení právnického studia nastoupil v prosinci 1923 na Prezidium ministerstva národní obrany. V červenci 1934 byl pak jmenován přednostou Prezidiálního odboru ministerstva národní obrany. V březnu 1939 musel místo generála Syrového oficiálně předat ministerstvo národní obrany do německých rukou. V roce 1945 byl znovu povolán do služby, ale brzy nato zase penzionován. Zemřel v roce 1956. Viz též odpověď na dotaz č. 93.
1318. Mohli byste mi sdělit nějaké informace o Svazu čs. rotmistrů, odbočka Pardubice? Dále by mě zajímaly osudy ing. plk. Aloise Pachty. (odpovídá Pavel Šrámek)
V „Památníku čs. rotmistrů k pátému výročí naší samostatnosti“, který vyšel v roce 1923, se uvádí, že jednota Pardubice byla založena 7.2.1919 na popud rotmistrů jezdeckého pluku 8. Brzy měla kolem 200 členů, pak ale jejich počet klesl, takže v roce 1922 jich bylo 147. Jednota se zabývala vzděláváním, měla zábavní a osvětový odbor. Z řad jednoty vzešel také podnět na ustavení družstva pro vybudování pomníku T. G. Masaryka v Pardubicích. Materiály Svazu čs. rotmistrů v Pardubicích z let 1919 až 1942 jsou uloženy ve Státním okresním archivu Pardubice.
Ing. Alois Pachta se narodil 13.6.1888 v Praze. V roce 1917 vstoupil do československých legií v Rusku, v témže roce odešel k legiím do Francie. Po návratu do Československa sloužil v československé armádě, v letech 1929 až 1939 byl velitelem železničního pluku v Pardubicích. Za mobilizace v září 1938 působil v 5. oddělení štábu Hlavního velitelství. jeho další osudy nám nejsou známy.
1317. Mohli byste mi potvrdit informace získané z knížky „Opevnění z let 1936-38 na Šumavě“ od K. Hřídele a R. Láška, kde se uvádí v pamětech gen. Klapálka, že „…zmobilizovaný 51. pěší pluk obsadil opevnění od Vltavy po Knížecí stolec (úseky 196 a 197)“ a dále, že „… obranný úsek pluku byl na důležitých místech posílen dvěma dělostřeleckými oddíly, později ještě protitankovým oddílem z Kežmaroku“? O jaké dělostřelecké oddíly se jednalo a kde byly rozmístěny? Od které divize přibyl protitankový oddíl?(odpovídá Pavel Šrámek)
V souvislosti se změnami v organizaci obrany jižních Čech byl pěší pluk 11 podřízen 28.9.1938 záložní 5. divizi. Vzhledem k tomu, že měl velmi obsáhlý obranný úsek je pravděpodobné, že ho 5. divize posílila vlastními pěšími pluky, především zmiňovaným pěším plukem 51, kterému velel Karel Klapálek.
V obranném úseku pěšího pluku 11 byl dělostřelecký oddíl II/202, přítomnost dalších oddílů (zřejmě od dělostřeleckého pluku 5) nelze vyloučit, bohužel operační dokumentace se nedochovala, takže chybí potřebné informace. Pokud jde o „protitankový oddíl z Kežmarku“, domnívám se, že jde o II. oddíl dělostřeleckého pluku 202, jehož velitelství bylo právě v Kežmarku. Viz též odpověď na dotaz č. 66.
1316. V časopise Historie a vojenství č. 3/1997 na str. 164 je uvedeno: „Dělostřelecký oddíl III/108 palba ve prospěch Rostislava“. Můžete upřesnit, kde byl tento oddíl za mobilizace rozmístěn a komu podléhal? Kde se nacházely dělostřelecké oddíly I/107, I/108 a II/108 a jakému vyššímu velitelství byly podřízeny? (odpovídá Pavel Šrámek)
| Dělostřelecký oddíl | Prostor rozmístění | Podřízenost |
| I/107 | Doloplazy u Olomouce | IV. sbor |
| II/107 | u Hrušova | Hraniční pásmo XIII |
| I/108 | Vítonice u Bystřice pod Hostýnem | Hraniční pásmo XIII |
| II/108 | Výškovice | Hraniční pásmo XIII |
| III/108 | u Hanušovic | IV. sbor |
Další podrobnosti naleznete v článku Josefa Fetky otištěném ve sborníku Severní Morava, svazek 30, roč. 1975, s. 21-29.
1315. Jak je to s povolením přeletu neomezeného počtu letadel či přechodu 100.000 vojáků ze SSSR? Rumunsko s tím mělo souhlasit 13. září 1938, vzdušný prostor uvolnit 25. září 1938, ale zase se jinde píše, že žádná taková dohoda neexistovala. Jaký význam by pak měla žádost ČSR o leteckou pomoc SSSR (navazuji na dotaz č. 73.)? (odpovídá Pavel Šrámek)
Povolení průchodu pro armádu SSSR Rumunskem (tzv. Comnenova nóta) je podle shodného mínění historiků falzum, tedy dodatečně vytvořený dokument. Blíže viz článek otištěný v časopise Soudobé dějiny 1999/4, s. 545-571.
Naproti tomu žádost o leteckou pomoc SSSR je považována za pravděpodobnou, i když se příslušný dokument dosud nepodařilo nalézt. Spojitost s tzv. Comnenovou nótou samozřejmě nemá, vycházela podle všeho z jednání mezi představiteli československého a sovětského vojenského letectva v Moskvě a následně v Československu (viz odpověď na dotaz č. 823).
1314. Můžete mi prosím sdělit, jaké ročníky byly mobilizovány v září 1938? Je možné, že to byl i ročník 1894? (odpovídá Pavel Šrámek)
Všeobecná mobilizace vyhlášená 23. září 1938 se týkala tzv. I. zálohy, tj. všech záložníků do 40 let věku včetně, tedy narozených od roku 1898. Současně byli povoláni také vybraní záložníci tzv. II. zálohy, tj. ve věku 41 až 50 let, tedy narození od roku 1888 do roku 1897. Celý ročník 1894 povolán nebyl, nicméně jednotlivé osoby narozené v tomto roce ano.
1313. Zajímalo by mne, ke kolika smrtelným úrazům došlo na pevnosti Dobrošov od její výstavby do roku 1968, kdy byla pevnost otevřena pro veřejnost. Velice bych uvítal, zda by jste mi mohli sdělit nějaké podrobnosti týkající se těchto úrazů. (odpovídá Pavel Šrámek)
Informace máme jen k období výstavby dělostřelecké tvrze Dobrošov v letech 1937 až 1938, kdy zahynuli celkem dva lidé. Dne 10.2.1938 byl zabit strojník František Haněl na staveništi dělostřeleckého srubu S-75, 15.8.1938 utrpěl na staveništi tvrze těžké zranění, jemuž následně podlehl, dělník Jan Prostřední. Zkuste se obrátit také na Regionální muzeum v Náchodě, které pevnost Dobrošov spravuje.
1312. Rád bych se Vás zeptal na historii, strukturu a dislokaci Dělostřeleckého pluku 102. (odpovídá Pavel Šrámek)
Dělostřelecký pluk 102 vznikl v červenci 1920 z bývalého 101. oddílu hrubého dělostřelectva. Nejprve sídlil ve Čtyřech Dvorech, od roku 1925 v Rokycanech. Jeho výzbroj ve 30. letech tvořily 15 cm hrubé houfnice. Podrobné údaje o dělostřeleckém pluku 102 naleznete v článku Rudolfa Sandera „Organizační a dislokační vývoj čs. armády v letech 1918-1939“ otištěném ve Sborníku archivních prací 1985/1 a v „Encyklopedii branné moci Republiky československé 1920-1938“ autorů Jiřího Fidlera a Václava Sluky vydané v roce 2006.
1311. Mohli byste mi poskytnout informace o Jezdeckém pluku 1 JANA JISKRY Z BRANDÝSA (můj praděda sloužil u 1. eskadrony 1928-1929)? Zajímají mne jména velitelů, rozmístění pluku atd. (odpovídá Pavel Šrámek)
Jezdecký (od 1.1.1936 dragounský) pluk 1 „Jana Jiskry z Brandýsa“ vznikl 1.10.1920 sloučením 1. jízdního pluku československých legií, dragounského pluku č. 1 a hulánského pluku č. 11. Velitelství pluku sídlilo v Terezíně, část eskadron v Praze (mimo jiné 1. eskadrona) a v Postoloprtech. Pluku veleli: pplk. Václav Krejčiřík (1920-1923), pplk. Jiří Škvor (1923), pplk. Jaroslav Halík (1923-1924), pplk. Stanislav Klíčník (1924-1932), plk. Julius Fišera (1932-1933), pplk. Josef Kratochvíl (1933-1934), pplk. Jiří Škvor (1934-1938) a plk. Josef Vrzáček (1938-1939). Podrobné údaje o jezdeckém (dragounském) pluku 1 naleznete v článku Rudolfa Sandra „Organizační a dislokační vývoj čs. armády v letech 1918-1939“ otištěném ve Sborníku archivních prací 1985/1 a v „Encyklopedii branné moci Republiky československé 1920-1938“ autorů Jiřího Fidlera a Václava Sluky vydané v roce 2006.
1310. Mohli by jste mi poskytnout informace o 1) Dělostřeleckém pluku 104 a 2) Dělostřeleckém pluku 201. Zajímalo obou by mne umístění, velitelé a výzbroj. Ve druhém případě by mne navíc zajímalo rozmístění v kritickém období 1938 – březen 1939. (odpovídá Pavel Šrámek)
Dělostřelecký pluk 104 vznikl v červenci 1920 z bývalého 104. oddílu hrubého dělostřelectva. Krátce sídlil v Terezíně, od srpna 1920 v Hradci Králové. Jeho výzbroj ve 30. letech tvořily 15 cm hrubé houfnice.
Dělostřelecký pluk 201 vznikl v červenci 1920 z bývalého pluku horského dělostřelectva č. 203. Nejprve sídlil v Liptovské Teplé, od roku 1923 v Ružomberku. Jeho výzbroj ve 30. letech tvořily 7,5 cm horské kanony a 10 cm horské houfnice.
Podrobné údaje o dělostřeleckém pluku 104 i 201 (včetně jmen velitelů) naleznete v článku Rudolfa Sandera „Organizační a dislokační vývoj čs. armády v letech 1918-1939“ otištěném ve Sborníku archivních prací 1985/1 a v „Encyklopedii branné moci Republiky československé 1920-1938“ autorů Jiřího Fidlera a Václava Sluky vydané v roce 2006.
Na podzim 1938 byla dislokace dělostřeleckého pluku 201 následující: velitelství a I/202. oddíl Ružomberok, II/201. oddíl Jasenová a III/201. oddíl Čadca.
1309. Zajímalo by mě, jaké dělostřelecké jednotky byly v září 1938 rozmístěny v okolí Bohumina?A jake Jednotky Wehrmachtu byly na druhe strane neco jsem nasel na lexikon der wehrmacht ale jsou tam jednotky jen okolo Breslau pokud podate nejake presnejsi udaje moc Vam dekuji! (odpovídá Šrámek)
V okolí Bohumína se na přelomu září a října 1938 nalézaly část II. oddílu dělostřeleckého pluku 37 a celý II. oddíl dělostřeleckého pluku 107.
Pokud jde o rozmístění jednotek německé armády, máme k dispozici jen zpravodajské hlášení velitelství II. armády popisující situaci německé armády, které jsme publikovali v Historii a vojenství, 1997, číslo 3, s. 152-153. Jedná se ovšem o zpravodajské informace, které nemusí odpovídat skutečnosti.
1308. Mohli byste uvést stručnou historii kasáren Koblově a v Hrusově nad Odrou? Zajímala by mě také dislokace útvarů v těchto kasárnách. A měl bych ještě jeden dotaz. Kde byl dislokován v roce 1938 III. prapor pěšího pluku 8? (odpovídá Pavel Šrámek)
O kasárnách v Koblově, kde byl od roku 1937 umístěn I. prapor hraničářského pluku 4, a v Hrušově, kde byl od roku 1936 do roku 1937 strážní prapor II a následně I. prapor hraničářského pluku 4, nemáme žádné bližší informace. Zkuste se podívat do literatury věnované hraničářskému pluku 4, např. „Hraničáři od Hlučína“ autora Martina Vaňourka z roku 2000.
III. prapor pěšího pluku 8 byl dislokován v Místku. V noci ze 14. na 15. března 1939 se právě část tohoto praporu postavila na odpor německé armádě.
1307. V Lipníku nad Bečvou koncom 30-tych rokov prebiehali kurzy „pro velitele odposlouchacích radiostanic“. Môžete k tomu napísať niečo viac? U akého útvaru v Lipníku n. B. sa tieto kurzy konali? U akých útvarov boli odpočúvacie rádiostanice zriaďované a k akému účelu? (odpovídá Pavel Šrámek)
Uvedené kurzy probíhaly v Lipníku nad Bečvou u telegrafního praporu 6, který zde měl mírovou posádku. Souvisely se zřizováním radiové naslouchací sítě (dnešní terminologií radiorozvědky) v československé armádě ve 2. polovině 30. let. Postupně bylo vybudováno jedenáct odposlouchávacích stanic (Hostivice u Prahy, Řípec u Soběslavi, Rokycany, Klatovy, Mladá Boleslav, Hradec Králové, Brno, Olomouc, Bratislava, Košice a Užhorod), jejichž úkolem bylo zachycovat rádiové vysílání ozbrojených složek v zahraničí, především v Německu.
1306. Máte nějaké informace o průběhu vojenské služby důstojníků české a německé národnosti sloužících během 2. světové války v armádě Slovenského štátu: plk. gšt. Rudolf Pilfousek, pplk. gšt. František Urban, mjr. gšt. František Škarka, mjr. gšt. Alois Šeda, plk. int. Filip Crammer, plk. int. Vojtěch Baumann, pplk. int. Oldřich Kvapilík, mjr. int. František Skřepek, mjr. int. Ladislav Kasal a mjr. int. Jan Mrázek? (odpovídá Pavel Minařík)
plk. gšt. Rudolf Pilfousek
| – narozen | 2.1.1899 Habartice, okres Frýdlant |
| – národnost | německá |
| – v čs. armádě do 14.3.1939 | pplk. gšt. |
| – armáda Slovenského štátu | viz odpověď na dotaz čís. 778 |
| – v čs. armádě po osvobození | nesloužil |
pplk. gšt. František Urban
| – narozen | 16.9.1902 Litovel |
| – národnost | česká, od 1942 slovenská |
| – v čs. armádě do 14.3.1939 | škpt. gšt. |
| – armáda Slovenského štátu | od dubna 1939 náčelník štábu Vojenského velitelství 2 (2. divize) v Banské Bystrici, 1.8.1939 mjr. gšt, od ledna 1940 náčelník štábu Velitelství pozemního vojska v Banské Bystrici, 1.7.1940 pplk. gšt., na přelomu let 1941 a 1942 po dobu dvou měsíců náčelník štábu zajišťovací divize, následně služba v původním přidělení, od ledna 1944 profesor na VVŠ v Bratislavě, od května 1944 2. podnáčelník štábu armádního velitelství v Prešově, od 31.8.1944 v partyzánské skupině pplk. RA Korosjeva (Stěpanova), 25.9.1944 odeslán z Banské Bystrice do Moskvy, následně odsouzen na 5 let vězení a deportován na Sibiř, 28.8.1951 se vrátil do ČSR, 12.12.1951 degradován na vojína, 16.9.1960 rehabilitován voj. soudem Moskevského vojenského okruhu, v lednu 1966 rehabilitován komisí MNO |
| – v čs. armádě po osvobození | nesloužil |
mjr. gšt. František Škarka
| – narozen | ? |
| – národnost | ? |
| – v čs. armádě do 14.3.1939 | ? |
| – armáda Slovenského štátu | ? |
| – v čs. armádě po osvobození | ? |
mjr. gšt. Alois Šeda
| – narozen | 15.1.1908 Kobylnice |
| – národnost | česká |
| – v čs. armádě do 14.3.1939 | kpt. pěch. abs. VŠV |
| – armáda Slovenského štátu | od 5.11.1939 v odboji u čs. armády v zahraničí |
| – v čs. armádě po osvobození | přidělen k anglickému chargée affaires v Praze – mjr. gšt. |
plk. int. Filip Cramer:
| – narozen | 1.2.1886 Vídeň |
| – národnost | německá |
| – v čs. armádě do 14.3.1939 | pplk. inted. |
| – armáda Slovenského štátu | 14.3.1939 stavební ředitel VI. sboru Spišská Nová Ves, 8.4.1939 přednosta intendanční služby Vojenského velitelství 1 (1. divize) Trenčín, 1.10.1940 přidělen k velitelství Pozemního vojska v Banské Bystrici, od roku 1941 přednosta intendanční správy u Vojenské správy MNO, SNP se nezúčastnil a ve slovenské armádě sloužil až do konce 2. světové války |
| – v čs. armádě po osvobození | nesloužil |
plk. int. Vojtěch Baumann:
| – narozen | 10.3.1897 Hodonín |
| – národnost | německá |
| – v čs. armádě do 14.3.1939 | mjr. inted. |
| – armáda Slovenského štátu | 14.3.1939 přednosta intendanční služby Vyššího velitelství 2, 1.9. až 6.9.1939 zúčastnil se bojů proti Polsku a pak zpět k VV 2, 20.10.1939 přednosta intendanční služby MNO, 1.1.1940 pplk. inted a 1.7.1940 plk. intend., 4.5.1941 zemřel |
| – v čs. armádě po osvobození | nesloužil |
pplk. int. Oldřich Kvapilík
| – narozen | 7.8.1902 Bratislava |
| – národnost | slovenská |
| – v čs. armádě do 14.3.1939 | škpt. děl. |
| – armáda Slovenského štátu | do 21.3.1939 u velitelství I. sboru Praha, od 22.3.1939 přednosta intendanční služby 9. divize Bratislava, 31.5.1939 přidělen k Hlavnímu vojenskému velitelství MNO, přeložen do stavovské skupiny důstojníků intendantstva a povýšen na mjr. indent., 1.7.1941 pplk. intend., od 12.7. do 17.7.1941 a od 28.8. do 4.12.1941 v poli v SSSR jako přednosta intendance velitelství armádního sboru a spojovacího štábu, poté návrat na původní funkci na MNO, od 6.8. do 29.10.1943 v poli v SSSR jako přednosta intendance Rychlé divize, následně až do 14.4.1944 služba v původním přidělení u MNO, 15.4.1944 přednosta intendance Armádního velitelství v Prešově, 31.8.1944 zajat německou armádou a internován v zajateckém táboře, 15.12.1944 propuštěn ze zajetí na návrat na Slovensko, 1.2.1945 přeložen do výslužby |
| – v čs. armádě po osvobození | 1.8.1945 nastoupil službu v čs. armádě jako přednosta oddělení u velitelství týlu 4. oblasti Bratislava |
plk. int. František Skřepek (v roce 1942 přejmenován na Slávkovský):
| – narozen | 3.9.1895 Brno |
| – národnost | česká, od 1941 slovenská |
| – v čs. armádě do 14.3.1939 | mjr. intend. |
| – armáda Slovenského štátu | 17.3.1939 přidělen jako přednosta skupiny u správního odboru u MNO, v září 1939 se zúčastnil bojů proti Polsku jako přednosta intendance 2. pěší divize a pak zpět k MNO, 1.7.1940 pplk. inted, červen až srpen 1941 se zúčastnil bojů proti SSSR jako přednosta intendanční služby u velitelství polní armády, poté zpět k MNO, 1.8.1942 přednosta intendanční služby u velitelství Pracovního sboru Bratislava, 1.1.1943 plk. intend., 15.2.1944 přednosta kontrolního odboru MNO Bratislava, 3.9.1944 přihlásil se ve Sliači do 1. čs. armády na Slovensku, 18.9.1944 přeložen mimo činnou službu po zamítnutí přihlášky, 9.11.1944 návrat to trvalého bydliště v Bratislavě, 1.3.1945 přeložen do výslužby |
| – v čs. armádě po osvobození | 13.4.1945 podal přihlášku do čs. armády a přidělen k Vojenskému stavebnímu ředitelství Bratislava, 24.9.1945 přijat do čs. armády s návrhem na přeložení do výslužby, 3.12.1945 nastoupil činnou službu a přidělen k Vojenskému stavebnímu ředitelství 4. oblasti Bratislava |
pplk. int. Ladislav Kasl
| – narozen | 16.10.1907 Ružmoberok |
| – národnost | slovenská |
| – v čs. armádě do 14.3.1939 | kpt. pěch. |
| – armáda Slovenského štátu | 15.3.1939 přidělen jako přednosta oddělení na intendanci MNO, 1.7.1940 povýšen na mjr. intend., od 26.7. do 24.12.1941 přednosta intendanční služby Rychlé divize, poté původní funkce na MNO, 1.1.1943 přednosta intendanční služby velitelství 2. divizní oblasti a povýšen na pplk. intend., 1.2.1944 přednosta intendance u Vojenské správy MNO, 1.9.1944 zástupce přednosty intendance u Vojenské správy MNO, 1.3.1945 odeslán na lázeňskou léčbu do VLÚ Piešťany |
| – v čs. armádě po osvobození | 4.4.1945 přihlásil se do čs. armády a pověřen zásobováním vojenských jednotek a civilního obyvatelstva v Peišťanech, 10.5.1945 propuštěn z čs. armády |
mjr. int. Jan Mrázek:
| – narozen | 2.4.1894 v Haliči |
| – národnost | česká |
| – v čs. armádě do 14.3.1939 | mjr. intend. |
| – armáda Slovenského štátu | nesloužil, do 31.12.1939 u V/1. odděl. MNO, od 1.1.1940 u odboru „L“ Ministerstva financí, 1.10.1944 výslužba |
| – v čs. armádě po osvobození | 11.5.1945 nastoupil u III/3. odděl. MNO jako přednosta skupiny |