Rubrika: Studie a materiály

Otištěno: SECURITAS IMPERII, 47/2025, Praha 2026, s. 14-37. Lev Prchala se po příjezdu do vlasti v srpnu 1920 k právu, které studoval před první světovou válkou, již nevrátil. Zůstal u kariéry vojáka a vstoupil do československé branné moci, ve které zůstal v aktivní službě až do jejího zániku v roce 1939. Strávil v ní téměř 19 let, během kterých zastával […]

Otištěno: Ozbrojené síly a československý stát IV, Brno 2024, s. 165-175. Po okupaci českých zemí Německem v březnu 1939 byla československá branná moc během několika měsíců rozpuštěna a její příslušníci si museli hledat nové uplatnění. Mnozí z nich se s tímto stavem nehodlali smířit a rozhodli se bojovat proti okupantům, ať již doma, nebo v zahraničí. V tomto boji během více […]

Otištěno: Ozbrojené síly a československý stát III, Brno 2022, s. 25-36. Závěrečné vojenské manévry oficiálně označované jako závěrečná cvičení patří v případě meziválečné československé branné moci k nepříliš zpracovaným tématům. Dosud publikované texty se věnovaly hlavně několika vybraným manévrům, převážně z 30. let 20. století.[1] Přitom jde o téma nepochybně zajímavé a základní informace k němu lze snadno získat z dobového celostátního […]

Otištěno: Voják a město – Město a armáda na Moravě v moderních dějinách, Kroměříž 2021, s. 103-108. Manévry, resp. závěrečná cvičení, jak se oficiálně nazývaly, tvořily v československé armádě závěr výcvikového roku a trvaly několik dní. Probíhaly v běžném terénu a s ohledem na polní práce se proto konaly od druhé poloviny srpna do počátku září. Kromě vojáků […]

Otištěno: KROK, roč. 17, 2020, č. 4, s. 57 – 58. Spojenectví meziválečného Československa a Francie se projevovalo mimo jiné účastí francouzských vojenských osobností na manévrech československé armády. V roce 1925 se jich například účastnil generál Henri Gouraud, v roce 1930 zase maršál Franchet d’Esperey. Také na manévrech v srpnu 1929 na střední Moravě nechyběla francouzská vojenská delegace, v jejímž […]

Otištěno: Veda-Armáda-Spoločnosť, 1992, č. 1, s. 99 – 129 A/ Československé legie v Rusku B/ Československé legie ve Francii C/ Československé legie v Itálii Jednou z méně známých stránek československé vojenské historie je problematika I. zahraničního vojenského odboje v letech 1914 až 1918. Přesto, že by si zasloužila větší pozornost, v uplynulých letech tomu tak nebylo. […]

Otištěno: Veda-Armáda-Spoločnosť, roč. 1992, č. 2, s. 94 – 107 Mezi doposud poměrně málo pravdivě zhodnocené a vědecky objasněné stránky života legií patří mimo jiné i vystoupení československých legií v Rusku v roce 1918. V minulých letech mu sice byla věnována poměrně značná pozornost v dílech historiků, politiků i umělců, ale bohužel zkoumání uvedené problematiky vždy […]

Otištěno: Češi a Němci v meziválečném Československu. Ostrava 2013, s. 254-260. Hovoří-li se o vojácích německé národnosti v československé meziválečné armádě, myslí se tím především vojáci – záložníci, kteří v armádě absolvovali svoji vojenskou prezenční službu a byli pak do ní povoláni na cvičení nebo při mobilizaci. Vedle této skupiny však v československé armádě působili ještě […]

 Podobu vojenských praporů, praporců a standart upravovaly příslušné výnosy zveřejňované ve Věcním věstníku Ministerstva národní obrany. Tímto byly stanoveny závazné vzory pro pěší pluky (horské pěší pluky), hraničářské prapory, dělostřelecké útvary a jezdecké pluky, které je musely dodržovat. Jediná výjimka se připouštěla v případě vojenských praporů (praporců či standart), které si do republiky přivezly legionářské […]

Otištěno: Sborník vojenské akademie v Brně, řada C-D, 1999, č. 2, s. 23 – 33 První světová válka dramatickým způsobem změnila politické uspořádání Evropy. Zmizely tři tradiční velké monarchie (Německo, Rusko a Rakousko-Uhersko), nově se naopak objevila řada malých států, mnohdy s nejasnými hranicemi. Stanovit nové uspořádání po skončené válce bylo úkolem pařížské mírové konference v […]

Otištěno: Armády, technika, militaria, roč. 1, 2003, č. 6, s. 38 – 39. Dne 9. května 1933 podepsal tehdejší náčelník Hlavního štábu československé armády generál Jan Syrový dokument nazvaný „Armáda v poli“ stanovující výstavbu armády pro následující roky. Odstartoval tak proces změn v československé armádě trvající až do konce 30. let. Jednalo se o zcela zásadní […]

Otištěno: O dějinách a politice, Ústí nad Labem 2001, s. 25 – 35.         Zájem odborníků i laiků o československé vojenské dějiny v letech 1918 až 1939 je poněkud nevyvážený. Zatímco 2. polovině 30. let a především roku 1938 se věnuje značná pozornost, jiné časové úseky jsou poněkud opomíjeny. Platí to i pro období let 1932 a […]

Rychlé divize vytvořené v rámci československé branné moci na podzim 1937 byly vyšší jednotky předurčené k akcím vyžadujícím rychlost, pohyblivost a velkou údernou sílu. Při jejich vzniku se aplikovaly dobové názory na použití jezdeckých, motorizovaných a mechanizovaných jednotek v československých podmínkách. Jednalo se současně o poslední reorganizaci mobilních útvarů v meziválečném Československu. Předchůdcem rychlých divizí byly […]

Otištěno: Caesar-občasník VHK Erika Brno, č. 5, 1998, s. 4-6 V neděli 22. ledna 1933 o půl třetí ráno zazněly ze Špilberku čtyři dělové výstřely. Signál, znamenající vyhlášení poplachu pro celou brněnskou posádku, vyvolala událost, k níž došlo krátce předtím ve Svatoplukových kasárnách v Židenicích a která se zapsala do historie jako tzv. židenický puč. Co […]

Otištěno: Dějiny a současnost, 2000, č. 4, s. 31-34           Při sledování osobnosti druhého československého prezidenta se hlavní zájem soustřeďuje na zahraniční a vnitřní politiku. Daleko menší pozornost je věnována jeho podílu na výstavbě armády. Vzniká tak dojem jakoby jeho zásahy v této oblasti byly jen příležitostné a vyplývaly z role prezidenta jakožto vrchního velitele armády. […]

Otištěno: Sborník vojenské akademie v Brně, řada C-D, 1999, č. 2, s. 35 – 46 V přípravách československé armády na obranu státu v období jeho zvýšeného vnějšího ohrožení mělo své nezastupitelné místo i zabezpečení dostatečným množstvím kvalitní výzbroje, techniky a dalšího potřebného materiálu. 1) Zajištění dodávek v míru Při analýzách uskutečněných v souvislosti s připravovanou reorganizací […]

Stanislav Yester (plk. gšt. Emanuel Moravec)          Oficiální československé vojenskostrategické myšlení se rozvíjelo pod vlivem francouzské vojenské doktríny. Vojenští teoretikové pohlíželi na budoucí válku jako na válku koaliční, v níž československá armáda nebude vyvíjet samostatnou bojovou činnost, nýbrž bude jen součástí koaličních armád spojenců Československa. Za základní otázku obrany země bylo považováno vybudování stálých opevnění […]

Když v roce 1918 skončila světová válka, panovalo jednoznačné přesvědčení, že podobné hrůzy se již nikdy nesmí opakovat. Jenže uplynulo pouhých 20 let a světu hrozil nový, ještě ničivější konflikt. Hlavní vinu na stále rostoucím napětí mělo nacistické Německo a jeho výbojná politika, i když se mu zatím díky ústupnosti západních mocností dařilo realizovat své […]

Otištěno: Armádní technický magazín, roč. 34, 2002, č. 12, s. 41 – 42 Dne 11. listopadu 2002 byl v areálu Ministerstva obrany České republiky odhalen pomník důstojníkům generálního štábu, kteří zahynuli v letech 1939 až 1945. Po téměř šedesáti letech od konce války se tak důstojně připomenula jedna z nejslavnějších kapitol naší vojenské historie. Známé politické […]

Otištěno: P. Šrámek: Ve stínu Mnichova. Z historie československé armády 1932-1939. Praha 2008, s. 60-68. Účelem závěrečných cvičení hlavní skupiny bylo dáti velitelům všech stupňů možnost vésti jednotky a říditi operace za poměrů plynoucích ze základní situace. Velitelé armád byli postaveni do různých situací, oba s ofensivním úkolem, při čemž jednotky západní modré armády byly rozděleny […]

Otištěno: V. Bystrov: Z Prahy do GULAGu aneb překáželi. Praha 1999, s. 330-333. Československá armáda v letech 1918 až 1938 měla, stejně jako celá tehdejší Československá republika, pestré národnostní složení. Kromě národností žijících trvale na území nově vzniklého státu v ní působily ještě dvě skupiny osob cizího původu. První skupinu představovali francouzští důstojníci pomáhající s budováním […]

Otištěno: Chrudimské vlastivědné listy, 2006, č. 3, s. 1-5. S městem Chrudim spojila své osudy na kratší či delší čas řada významných osobností našich dějin. Patří k nim i pedagog a politik František Machník, ministr národní obrany a jeden z budovatelů československé brannosti ve 30. letech 20. století. František Machník se narodil 30. dubna 1886 v […]

Otištěno: P. Šrámek: Ve stínu Mnichova. Z historie československé armády 1932-1939. Praha 2008, s. 30-38. V průběhu rozhovorů vedených v Paříži na konci ledna 1933 mezi náčelníkem generálního štábu francouzské armády a náčelníkem generálního štábu československé armády byly ve vzájemné shodě dohodnuty následující zásady postupu za předpokladu všeobecného konfliktu v západní a střední Evropě:1. Nezbytnost úzké […]

Otištěno: P. Šrámek: Ve stínu Mnichova. Z historie československé armády 1932-1939. Praha 2008, s. 70-78. Tu není možno činiti rozdíl, zda je to mladý či starý, muž či žena, Čech, Slovák či Němec a Maďar, pro všechny bude nebezpečí stejné, na všech životech musí státu jako vykonavateli moci nad územím republiky a jeho vládě záležeti, a […]

Otištěno v upravené podobě: Válka REVUE Speciál – Boj o Československo 1938, Brno 2011, s. 18-23. Mezi osobnostmi, které v deníku Venkov 1. ledna 1938 napsaly svá přání do dvacátého roku existence Československa, byl i náčelník Hlavního štábu Československé branné moci armádní generál Ludvík Krejčí. Jeho přání, aby republika bez úhony přečkala vážnou dobu a aby […]

I když se dodnes někdy tvrdí, že meziválečná československá vojenská doktrína byla v podstatě pouze kopií francouzské vojenské doktríny, dochované dobové dokumenty to nepotvrzují. Značný francouzský vliv na československou armádu existoval do poloviny 20. let, pak si však českoslovenští vojáci začali tvořit vlastní vojenskou doktrínu, které se drželi až do podzimu 1938. Když v roce […]