Ivo Vondrovský: Překlad německé příručky „Kurze Angaben über den derzeitigen Stand der tschechoslowakischen Kriegswehrmacht“

Stručné údaje o současném stavu československé válečné branné moci
(Kurze Angaben über den derzeitigen Stand der tschechoslowakischen Kriegswehrmacht)

Str. 2-3
Rozdělovník (Není součástí překladu.)

Str. 4
Úvod:

1. Toto pojednání je zkrácenou verzí Popisu československé válečné branné moci dle stavu k 1. 9.; tímto je doplněn a opraven výnos O.K.H. Az. 3 a/n 59 3. Abt. (IV) Gen St d H Nr. 530/37 g. Kdos. ze dne 6. 9. 1937.
2. Výnos O.K.H. Az. 3 a/n 59 3. Abt. (IV) Gen St d H Nr. 630/38 ze dne 27. 6. 1938 a výnos O.K.H. Az. 3 a/n 59 3. Abt. (IV) Gen St d H Nr. 910/37 ze dne 13. 12. 1937 jsou tímto neplatné a je nutno je zničit (pokud byly přiděleny).

Str. 5
Obsah:

1. Nejvyšší členění
2. Československá branná moc
3. Zajištění hranic a evakuace
4. Mobilizace a nástup
5. Letectvo
6. Opevnění
7. Hospodářská situace
8. Dopravní situace
9. Bojová hodnota československé armády

Přílohy

1. Předpokládané válečné složení čs. armády
2. a) Nasazení československé armády dne 1. 9. list „západ“
   b) Nasazení československé armády dne 1. 9. list „střed“
3. Pravděpodobný nástup čs. armády
4. Posouzení vyšších velitelů československé branné moci

Str. 6
A. Nejvyšší členění:

1. Nejvyššími výkonnými orgány československé republiky za války i v míru jsou prezident státu a vláda. Prezident státu má poslední rozhodnutí.
2. Prezident státu je vrchním velitelem armády. V případě války jmenuje hlavního velitele válečné armády (tím se pravděpodobně stane současný generální inspektor branné moci armádní generál Syrový).
3. Úzkou součinnost státního a vojenského vedení zajišťuje „Nejvyšší rada obrany státu“, sestávající ze členů vlády. Jako vojenští poradci k ní náleží hlavní velitel válečné armády a náčelník generálního štábu.
4. V případě války bude zřízen „Nejvyšší hospodářský úřad“, kterému bude náležet ústřední správa státního hospodaření nutného pro válečné účely.
5. Francouzská vojenská mise bude v případě války zesílena a bude mít rozhodující vliv na politické, ale hlavně na vojenské řízení války.

Str. 7
B. Československá branná moc:
(Příloha 1)
I. Dosud zjištěné členění a síla

Str. 8
Počty:

Od 21. 5. probíhající částečné mobilizace je armáda střídavě povolávanými záložníky trvale udržována na zvýšených počtech. Tyto počty v současné době rostou.

Protože se aktivní jednotky nalézají na téměř válečných počtech, budou pravděpodobně při dalším povolávání záložníků vznikat buď další nové formace (zejména strážní a pevnostní oddíly), nebo záložní formace. To druhé není nepravděpodobné, protože Češi s velkou pozorností sledují výstavbu německých záložních jednotek a podle dostupných zpráv chtějí do konce září dokončit všechny přípravy, které umožní urychlit postavení záložních jednotek z 8 na 4 dny. Je proto pravděpodobné, že Češi k tomuto datu vytvoří v příslušných nástupových prostorech štáby a kmenové jednotky záložních divizí.

Str. 9
Přesto je otázkou, zda se Čechům podaří v případě mobilizace, zvláště pod tlakem německých útoků, postavit plánované záložní jednotky v plné síle a v zamýšleném zkráceném čase. Každopádně budou záložní jednotky personálně (velitelé a nižší velitelé) i materiálně (dělostřelectvo) zaostávat za hodnotou aktivních jednotek.

Současné využití české aktivní armády (Přílohy 2 a, b)

V současnosti jsou v Čechách a na Moravě hlavní síly aktivních divizí nasazeny v pohraničním pásmu.
Zdá se, že 1. pěší divize bude zasazena k bezprostřední obraně Prahy a okolního opevnění.
Také u 13. a 14. pěší divize existuje možnost, že část, možná dokonce většina sil bude po postavení nových hraničářských pluků tvořit zálohu ve vnitrozemí.
Část aktivních jednotek hájí ve spojení s celní a finanční stráží státní hranice a předpolí opevnění. Velká část aktivních jednotek, hlavně strážní útvary, leží v opevnění anebo mezi ním. Zbytek aktivních jednotek tvoří taktickou zálohu těsně za ním.
Větší posádky ve vnitrozemí mají slabé početní stavy.
Jinak se ve vnitrozemí nacházejí pouze rychlé divize.

Str. 10
C. Zajištění hranic a evakuace

Pro bezprostřední ochranu hranic jsou předvídány:

1. Při hranicích ležící četnické a finanční stráže, k tomuto účelu bohatě vyzbrojené kulomety a částečně také protitankovými děly.

2. K posílení četnické a finanční stráže slouží aktivní a záložní poddůstojníci, jakož i polovojenské spolky, jako

Stráž obrany státu:
příslušníci četnictva, policie, lesní personál a celníci.
Národní garda:
bojeschopní Češi, kteří nejsou povoláni do armády.
Rote Wehr:
komunisté a marxisté.
Jiné branné spolky:
Sokol, Orel, Selská jízda.

3. Čas nasazení a mobilizace viz kapitola D.

Evakuace
V případě války mají být ze sudetoněmeckého pohraničí evakuovány české rodiny a důležitý válečný materiál.

Str. 11
D. Mobilizace a nástup (Přílohy 2 a 3)

1. Ochrana hranic a aktivní oddíly
   Při mobilizaci běžná první opatření, jako:
   zpohotovení, obsazení opevnění, posílení finanční stráže, doplnění aktivní armády záložníky na válečné počty, přesunutí části aktivních oddílů do pohraničí byla Čechy v průběhu nedávných napětí již provedena.
   Aktivní armáda se v současné době nachází téměř na válečných počtech a její hlavní síly jsou zasazeny v pohraničí, anebo k němu alespoň přisunuty. Opevnění jsou obsazena, zajištění hranic je uskutečněno.

2. Záložní oddíly:
   Viz strana 8.
   Je otázkou, zda se Čechům podaří pod tlakem německého útoku postavit všech 17 záložních divizí v plném stavu.
   Do 5. mobilizačního dne večer se tyto divize údajně mají přesunout do nástupových prostorů uvedených v příloze 3.
   Tímto by bylo, přinejmenším zpočátku, dosaženo rovnoměrné rozložení záložních divizí za pohraničním pásmem jako taktické zálohy. Taktické soustřeďování do sborových svazků (záložní armádní sbory), vytváření těžiště či soustřeďování do větších operačních jednotek není pozorováno. Toto nevylučuje, že jednotlivé záložní divize budou s aktivními divizemi nebo s jinými záložními divizemi spojovány do větších jednotek.

Str. 12
Pokud tomu nepřátelské působení nezabrání, mají být podle současných zpráv postaveny záložní divize 3. sledu do 28. mobilizačního dne.

3. Nasazení armád (Příloha 3)

Pět armád má údajně být nasazeno následovně:

Str. 13
E. Letectvo

I. Síla a nasazení

Letectvo není samostatnou armádní složkou, ale je podřízeno hlavnímu velitelství armády.

Československo disponuje asi 1360 ve válce použitelnými stroji různých typů, jejichž výkonnost zaostává za německými stroji.

Podle svého členění (viz B I) budou v případě války letecké pluky 1-4 a 7 přiděleny armádním svazkům. Pouze letecká brigáda, zesílená od 7. mobilizačního dne o jeden pluk, je vhodná k omezeným operačním úkolům. Čs. letectvo bude proto mít hlavní úkol zdržováním německého postupu podporovat pozemní armádu v boji o získání času.

II. Ruská a francouzská letecká pomoc

V případě války nutno počítat s tím, že ruské a pravděpodobně i francouzské letecké síly budou převedeny do Československa. Nasazení cizích letadel z čs. letišť proti Německu bude omezené kvůli nedostatečnému rozvinutí čs. pozemního zabezpečení.
Zatímco jsou pro nasazení silných svazků k operační letecké válce nutné rozsáhlé přípravy, mohly by nižší svazky stíhacích letadel nejdříve od 2. mobilizačního dne nebo po odpovídající době napětí využít české pozemní zabezpečení. Od 7. mobilizačního dne (nebo po odpovídající době napětí) mohou být čs. letiště připravena přijmout asi 300 bojových (bombardovacích) a 200 stíhacích letounů, pokud nebudou přípravy hotovy už dříve. Na výstavbě čs. pozemního zabezpečení se pracuje.

Str. 14
Před tímto datem by mohlo dojít nanejvýše k mezipřistání za předpokladu, že by se dotyčné cizí letouny (ruské či francouzské) vrátily na svá domovská letiště. Dosud bylo v Československu s jistotou zjištěno asi 100 ruských letounů, dopravených částečně po železnici, částečně jednotlivými přelety.

F. Opevnění

Páteř čs. obrany tvoří opevnění.
Způsob výstavby a jeho trasy dávají poznat, že Češi vycházejí z toho, zvláště tvrdě bránit severní a jižní hranice Moravy. Nejsilnější objekty (betonové stavby o 2-3 věžích) se nacházejí severně od Moravské Ostravy a v Kladském výběžku. Výstavba na jihomoravských hranicích je od znovuspojení Rakouska s Říší urychleně posilována. Připravují se tu také rozsáhlé záplavy (Vranovská přehrada).
Objekty v Čechách jsou slabší (betonová kulometná hnízda) a zejména v západních Čechách jsou odsunuty od hranice. Jejich uspořádání do několika linií za sebou ukazuje, přinejmenším v severozápadních Čechách, na úsekovou obranu. Zvláštní význam pro vedení obrany v nitru Čech mají opevnění na východním břehu Vltavy.
Od března 1938 pracují Češi na vyzbrojení objektů, jakož i na výstavbě a přípravě hlubokého systému zátarasů a ničení v předpolí a v prostorech mezi opevněním.

Str. 15
Podle vyjádření ministra obrany Machníka mají opevnění účel chránit mobilizaci a nástup.
Kromě toho Češi doufají, že s oporou pohraničního opevnění budou moci vést obranu proti německému útoku tak dlouho, než spojenci (Francie a Rusko) poskytnou pomoc a odlehčení.
Výstavba opevnění započatá na konci r. 1935 nyní pokročila tak daleko, že podél celých německých hranic probíhá opevněné pásmo, místy však ještě s mezerami, které ale má jen malou hloubku. Objekty jsou stále zlepšovány a od března 1938 vybavovány proviantem, střelivem a spojovacími prostředky. Rychlému obsazení a vystrojení v případě poplachu je věnována péče (viz také kapitolu B a D).

Str. 16
G. Hospodářská situace

V důsledku nepříznivé strategické a vojensko-zeměpisné polohy, jakož i z různých národností složenému obyvatelstvu nutno hodnotit hospodářskou situaci Československa jako nepříznivou.
Ohledně potravin je Československo v menší míře odkázáno na dovoz obilovin a masných produktů. Jen Slovensko však má zemědělské přebytky.
Těžiště válečného průmyslu leží v Čechách a na Moravě, z části v blízkosti hranic. Budování nových průmyslových středisek v údolí Váhu (západní Slovensko) započalo, pokračuje však pomalu. Čs. válečný průmysl je s to zajistit bezpečnost státu jen tehdy, bude-li udržen jeho plný chod a budou-li chybějící suroviny (hlavně ruda a měď) bez přerušení dováženy. V případě válečného konfliktu dá se čs. válečný průmysl snadno ochromit.
V pohonných hmotách je Československo odkázáno na dovoz a na zásoby.

H. Dopravní situace

Dobře rozvinutá železniční a silniční síť v Čechách a na Moravě vyhovuje vojenským požadavkům. Naproti tomu východní polovina státu (Slovensko a Podkarpatská Rus) disponuje jen 2 málo výkonnými a velmi zranitelnými spojnicemi východu a západu, jejich napojení na moravskou železniční a silniční síť je ještě nedostačující.

Str. 17
Na zlepšení spojení z východu na západ se pracuje. Hlavní potíž představuje překonání příčné překážky, kterou tvoří „malé či bílé Karpaty“, přes které nyní vedou 1 dvoukolejná a 2 jednokolejné tratě o výkonnosti (60 + 36 + 24 =) 120 vlaků denně. To znamená, že mohou být ze Slovenska do historických zemí denně přepraveny 2 divize, nedojde-li k žádnému narušení. Obě velké tratě východ – západ, vedoucí přes Bohumín a Bratislavu, se nedají pro blízkost hranic ve válce použít.

I. Bojová hodnota čs. armády

Z revolučních počátků se Československo od svého vzniku s pomocí Francie vypracovalo k moderně členěné a dobře vyzbrojené armádě. Obava z německého útoku a vnitropolitický neklid (národnostní otázka) přiměly čs. vedení v posledních letech využívat personální, finanční a hospodářské síly státu ve vysoké míře pro obranu státu. Od znovusjednocení Rakouska s Říší cítí stát nejvyšší ohrožení a své úsilí k obraně ještě více zvýšil.
Nejvyšší armádní velitelé, kteří jsou téměř všichni legionáři bez předchozí normální vojenské dráhy, jsou odhodláni, spoléhajíce na své spojence, použít brannou moc bezohledně jak proti vnitřnímu, tak i proti vnějšímu ohrožení. Vyplývá to jasně z událostí 21.5. a z následných opatření. V operačních a taktických otázkách jsou stále závislí na francouzských poradcích.

Str. 18
Úroveň výcviku středních velitelů a důstojníků u jednotek je všeobecně postačující, mají však sklon ke schematizování. O bývalých legionářích, kteří mají i ve středních velitelských kádrech převahu, platí totéž, co bylo řečeno o nejvyšších armádních velitelích. Ostatní velitelé, převzatí z bývalé c. a k. rakouské armády, mají normální vojenskou průpravu. Od mladšího velitelského sboru, který je plánovitě skoro 20 let vychováván, lze očekávat průměrný výkon.
Výkon poddůstojnického sboru je výrazně pod úrovní námi nastavených požadavků. Zvláště mu chybí způsobilost a výchova k samostatnému taktickému jednání.
Vlastenecký Čech je silně národnostně uvědomělý, vytrvalý a vychytralý. Má malé nadání pro samostatný boj a svojí mentalitou se hodí lépe k obraně než k útoku. Jednou z jeho nejvýraznějších vlastností je brutalita, která by se mohla v případě války vybíjet proti německému obyvatelstvu v sudetském území.
Národnostní otázka představuje nejslabší bod české armády. Od znovusjednocení Rakouska s Říší se výrazně přiostřila a bude v případě války negativně působit na sílu a bojeschopnost armády.
Zvlášť nepříznivě národnostní otázka působí v dělostřeleckých a různých technických útvarech (především ženijních), kde se dají Němci jen částečně nahradit Čechy, protože do těchto oddílů byli dosud zařazováni a cvičeni zejména Němci.

Str. 19
Přesto však je čs. armáda, díky své dobré výzbroji a s přihlédnutím k pohraničnímu opevnění, v obraně úctyhodným protivníkem. I ze strany obyvatelstva nutno v čistě českém území počítat s odporem. Délka odporu bude výrazně záviset na rozsahu nepřímé nebo také přímé pomoci spojenců. V případě, že by zůstala osamocena, mohlo by po rychlé a těžké porážce dojít k předčasnému zhroucení celé obrany.

Příloha 3: Pravděpodobný nástup čs. armády včetně záložních divizí (mapa)
Stav: září 1938

Poznámka: Postavení záložních divizí má být do konce září zkráceno z 8 na 4 dny. Nástup celé armády by tím mohl být ukončen 5. mobilizační den večer. Postavením záložních divizí už v době napětí by mohlo být dosaženo dalšího urychlení. Záložní divize zaostávají v bojové hodnotě za aktivními.

Vysvětlivky:
X X X výstavba opevnění
. . . . výstavba bojových hnízd
x x x výstavba uzávěr
?, ?? ve stavbě se nacházející opevnění
(druh a stav nejasný)

Stav: 15.7.1938

Příloha 4
k výnosu
Vrchního velitelství pozemního vojska
3. odd. IV, č. 590/38, tajná příručka

Ohodnocení vyšších velitelů československé branné moci
(Uzavřeno: září 1938)

1. Velitelem operujících armád je předpokládán generální inspektor branné moci

armádní generál Jan Syrový.

Narozen 1889, bývalý c. a k. Fähnrich (praporčík), legionář v Rusku od 1914, 1918 velitel ruských legií při tažení přes Sibiř, generální inspektor od 31.12.1933.
Generál Syrový vděčí za dosažení tak vlivné pozice toliko své legionářské činnosti.
Přes svou bodrost se u něj projevují prvky zákeřnosti a primitivní vychytralosti.
K velitelské povaze mu chybí všechny vlastnosti. Není ani velkou osobností, ani se nemůže pochlubit zvláštními vojenskými vlohami. Je bez důkladného vojenského vzdělání a naučil se zásadám vedení moderního boje právě jen tolik, kolik mu to jeho vysoké postavení umožňovalo. Není schopen velet vojsku ve válce a řídit vojenské operace. Jeho závislost ve všech operativních otázkách na generálu Faucherovi je nutným následkem.
Je nejdůležitějším exponentem legionářů a jako takový je rozhodující v personálních otázkách.

2. Náčelníkem štábu operujících armád je předpokládán náčelník generálního štábu armády

armádní generál Ludvík Krejčí.

Narozen 1890, bývalý c. a k. záložní důstojník, ruské zajetí, pak legionář, jako československý brig. generál posluchač Válečné školy v Paříži, náčelník generálního štábu od 31.12.1933.
Gen. Krejčí je typickým dobrosrdečným Moravanem, vychytralý jako sedlák, protřelý, jinak primitivní v úsudku a vyjadřování.
Nemá žádné zvláštní nadání. Také on se stal velkým hodnostářem jen pro svou legionářskou minulost.
Platí pro něj to samé jak pro Syrového: ve všech otázkách velení je plně závislý na generálu Faucherovi.

3. Jako poradce nejvyššího velení je předpokládán náčelník francouzské vojenské mise

francouzský generál L. E. Faucher.

Narozen 1874, vyšlý z ženijního vojska, Válečná akademie, na počátku světové války velitel ženijního vojska francouzského XX. armádního sboru, od 1915 náčelník štábu tohoto sboru. Od 1919 při francouzské vojenské misi v Československu, od 1926 její náčelník. V důsledku svého dlouhého pobytu v Československu úzce srostlý s československou armádou.

4. V nejvyšším velení by ještě mohli hrát jistou roli podnáčelník generálního štábu

divizní generál Karel Husárek

a 1. zástupce náčelníka generálního štábu

brigádní generál Fiala.

Gen. Husárek, nar. 1893, legionář, 1924-26 Válečná škola v Paříži, učitel taktiky v Kurzu pro vyšší velitele, od 1935 podnáčelník generálního štábu.
Odlišuje se už vnějškem a svým typem od běžného čs. důstojníka. Milý a šikovný v chování. Inteligentní a pohotového názoru. Vojensky dobře vzdělán. S vědomou energií a logičností v jednání.

Generál Fiala
Legionář, Vojenská škola v Paříži, učitel taktiky na Válečné škole Praha, od 1915 1. zástupce náčelníka generálního štábu. (Pozn. překladatele – v originálu je skutečně uveden rok 1915.)
Dobré všeobecné vzdělání, inteligentní, dobrý pracovník, vojácký.

5. Jako velitelé armád přicházejí v úvahu 4 zemští vojenští velitelé a to:

ZVV 1 (Čechy), armádní generál Vojcechovský.
Narozen 1883, ruského původu, za války důstojník ruského generálního štábu, pak legionář, původně ZVV Morava, od roku 1935 Čechy.
Vojácky dobrý. Platí jako muž s velitelskými schopnostmi. Zdrženlivý.

ZVV 2 (Morava). Armádní generál Luža. Byl legionářem v Rusku, prošel pozicemi v generálním štábu, byl velitelem divize, pak velitelem Vysoké školy válečné v Praze a velitelem V. armádního sboru v Trenčíně. O jeho velitelských schopnostech není známo nic bližšího.

ZVV 3 (západní Slovensko), armádní generál Votruba.
Narozen 1879, bývalý c. a k. důstojník generálního štábu, od 1935 zemský velitel v Bratislavě.
Dobré všeobecné vzdělání, dobré vojenské schopnosti, energický, s jasnou vůlí.

ZVV 4 (východní Slovensko a Podkarpatská Rus)

armádní generál Prchala.

Narozen 1882, legionář, Válečná škola v Paříži, podnáčelník generálního štábu, od konce 1933 ZVV v Košicích.
Hodnocen jako velmi schopný důstojník, v roce 1936 při manévrech dobře velel „modré“ straně.

6. V době míru je armádní velení ještě podřízeno:
   prezidentu státu Benešovi a
   ministrovi národní obrany Machníkovi.
   Protože žádný z nich neprošel důstojnickou kariérou, nebudou se za války podílet na vojenském vedení,
   určitě však na zásadním stanovení cílů, jakož i, zejména ministr obrany, na celkové organizaci obrany státu.

Prezident Beneš, narozen 1884, původně profesor na obchodní škole, jeden ze zakladatelů československého státu (vedle Masaryka a gen. Štefánika), nepřetržitě ministrem zahraničí až do nástupu do prezidentské funkce koncem 1935.
Je společně s Machníkem mimořádně činný v požadavcích armády a celkové obrany státu. Zda jeho mimořádně velký vliv na politický život v míru bude odpovídat stejně velké síle za války, je otázkou.

Ministr Machník, nar. 1866, agrární poslanec a člen branné komise poslanecké sněmovny. Od 1935 ministr národní obrany.
Platí za energického a moudrého ministra a ve své dosavadní úřednické éře prosadil pro obranu státu pozoruhodně mnoho.

Tajná příručka!

Věc: Československo

Stručné údaje o současném stavu československé válečné branné moci

Poznámka překladatele:
Tato informace z 27. června 1938 byla 1. září téhož roku nahrazena novou informací č. 900/38, která v podstatě přejala původní text, jen v některých podrobnostech upřesňovala či doplňovala starší údaje. Následující překlad zahrnuje pouze významnější odchylky či dodatky, uvedené v původním starším textu.

Československá branná moc

Oproti informaci z 1.9.1938 jsou tyto odchylky:
Ve válečné armádě jsou uvedeny i 2 rychlé záložní divize, avšak s otazníkem.
V mírové i válečné armádě je uvedeno 11 hraničářských praporů, ve válečné armádě je u nich poznámka „z nich 4 přiděleny k rychlým divizím“.
V mírové i válečné armádě jsou uvedeny pouze 2 hraničářské pluky (pevnostní).
Ve válečné armádě je uvedeno 4-5 leteckých pluků s poznámkou „přidělených pro armády“.

Počty (uvedeny pouze v součtech):

Vliv současné situace na čs. mírovou a válečnou armádu

1. Mírová armáda

Díky částečné mobilizaci, nařízené 21.5., zesílili Češi svoji aktivní armádu přinejmenším o 100 000 mužů a tím dosáhli přibližně válečné počty.
Jak silná zůstane po uvolnění následujícím po 19.6. zatím není zjištěno. Jistě bude průběžně povoláváno tolik záložníků, že aktivní oddíly včetně mnohých pevnostních a strážních jednotek v oblasti opevnění zůstanou ve stavu schopném 1. nasazení. K tomu by mohlo být zapotřebí přinejmenším 250 000 mužů.

2. Válečná armáda

Částečná mobilizace v rámci aktivní armády proběhla poměrně nerušeně, protože nebyla pod tlakem německého útoku a národnostní Němci dostali od stranických sekretariátů pokyn uposlechnout povolání.
V případě války lze zejména při ostrém českém teroru očekávat závažné srážky, takže je otázkou, zda pak budou Češi schopni postavit všechny záložní jednotky uvedené v bodu 1. Spolehlivé zprávy, které by dovolovaly usuzovat na omezení při výstavbě záložních jednotek (spolehlivé záložní divize), nejsou k dispozici.
V současnosti je tato výstavba ztížena pouze tím, že oddíly ležící na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jsou značně oslabeny přesunutím spolehlivého mužstva, jakož i přesunem celých pluků.
Jednotky nasazené v průběhu částečné mobilizace v pohraničí Čech a Moravy měly přibližnou celkovou sílu:
9 pohyblivých aktivních divizí (1-8, 13), které byly ve svých úsecích zesíleny asi 30-40 prapory a 30-40 bateriemi ze Slovenska a Podkarpatské Rusi, jakož i 2 hraničářskými pluky, 6 hraničářskými prapory a 8 strážními nebo IV. prapory. K tomu přišly sborové a armádní oddíly.
Podstata 14. pěší divize, jakož i 3 rychlých divizí, je zřejmě ve vnitrozemí.
Všechny tyto svazky zůstávají nyní ještě v Čechách a na Moravě. Jejich početní stavy by měly být (v relativně omezeném rozsahu) sníženy, pokud nebudou uvolnění záložníci nahrazeni novými povolanci.

Evakuace
Dodatek: Nutno počítat s rozsáhlým ničením a zatarasováním, zejména v předpolí opevnění.

Mobilizace a nástup
Dodatek: Sledování částečné mobilizace dne 20.5. a následně, jakož i k dispozici jsoucí podklady dovolují stanovit pravděpodobný průběh čs. mobilizace a nástupu:

1. Ochrana hranic a nasazení současné pohyblivé mírové armády

1.mobilizační den
Část opatření může být provedena
v předstihu v „době napětí“

2.mobilizační den

x + 24-36 hod. Podstata aktivních pohraničních divizí dorazí do opevnění v pohraničí.

Počátek doplňování záložníky.

4.mobilizační den Večer 4. mobilizačního dne může být ukončeno doplňování aktivní armády na válečné počty.

2. S počátkem mobilizace budou stavěny záložní divize. Jejich výstavba vyžaduje dosud, podle k dispozici jsoucích zpráv, 8 mobilizačních dnů.
   K obtížím provázejícím jejich výstavbu viz výše.

3. Pokud tomu nepřátelské působení nezabrání, mají být podle současných zpráv postaveny záložní divize 3. sledu do 28. mobilizačního dne.
   Pro vedení války v prvních dnech je rozhodující doba a rozsah postavení záložních divizí, jakož i jejich vojenská výkonnost. Teprve s jejich vznikem může mít čs. velení, jelikož bude pohyblivá mírová armáda téměř zcela zasazena, v ruce větší zálohy.

Informace z 27. června 1938 neobsahuje předpokládané nasazení pěti armád.

Opevnění
V informaci z 27. června 1938 není údaj o připravovaných záplavách a o opevnění na východním břehu Vltavy.
Dodatek: Po 21.5. následující nástup podstaty aktivní armády do opevněných prostorů je důkazem, že strážní a pevnostní oddíly pro boj v opevněných prostorech nepostačují, nýbrž že je tam nutno nasadit i podstatu aktivní polní armády, s tím nutno počítat.

Bojová hodnota čs. armády
Dodatek: V mužstvu jsou zvláště dobří Němci a Maďaři, jsou ale nejméně ochotni bojovat za existenci čs. státu.