Admirál v. v. Bořivoj RADOŇ.
PAMĚTNÍ SPIS.
Stavěje prospěch státu nad veškeré jiné zájmy a chtěje čs. republiku ušetřiti od různých pro finanční stav naší vlasti nebezpečných experimentů, dovoluji si při plné zodpovědnosti předložiti následující návrhy v uvážení. Připomínám jen, že dosavadní záměry jak vlády, tak i stávajícího již při Ministerstvu národní obrany „Lodního oddělení“ mně nejsou známy. Rovněž není mně známo, má-li snad čs. vláda jiný nějaký mandát od Dohody k držení válečného loďstva i jak vypadne mírová smlouva s Maďary.
A.)
Účel čs. námořnictva může pozůstávati:
1.) z obrany pobřeží monitory v době války,
2.) z kontrolní a strážní služby na Labi a Dunaji,
3.) z kladení říčních min a překážek v době války,
4.) ze služby na pancéřových vlacích, jak tomu je nyní
5.) a z výchovy a školení dorostu pro říční plavbu.
K uvedeným bodům, následující odborné dobrozdání:
K bodu 1.) Stavba monitorů a ozbrojených lodic se prozatímně nedoporučuje, a to z následujících důvodů:
Republika československá má po celé délce toku Dunaje, až na malé, docela nedostatečné předmostí u Bratislavy, pouze levý břeh této řeky. Není tedy možno vystavěti dobře chráněný přístav, ve kterém by monitory resp. ozbrojené loďstvo nepřítelem úplně nerušeně se mohlo zdržovati a zásobovati. Při nynějším stavu hranic a výkonnosti dalekonosných děl jest Bratislava jako útulek pro válečné lodě nejen nevhodná, ale i nezpůsobilá. Druhé rameno, severně od Žitného ostrova není splavné a úprava jeho a vybudování válečného přístavu v něm byla by spojena s ohromným peněžním nákladem.
Ozbrojené loďstvo na Labi je ze strategických důvodů vzato, úplně zbytečné.
K bodu 2.) Kontrolní a strážní služba vyžadovala by jen poměrně malý počet mužů i důstojníků a může býti připojena k jinému odboru.
K bodu 3.) Miny a překážky mohou klásti pionéři.
K bodu 4.) Pancéřové vlaky byly jen prozatímně, a to jen z nedostatku jiných kvalifikovaných sil obsazeny námořníky. Nemá to také s námořnictvím nic společného a v budoucnu možno toto mužstvo získati a přiděliti k železničním plukům.
K bodu 5.) Vydržování ozbrojeného loďstva jen pro školení dorostu pro civilní říční plavbu, bylo by tuze drahou školou. Ostatně se o výcvik tohoto mužstva postará bezpochyby ministerstvo obchodu.
B.)
Celkem vzato se zřízení neplodného válečného loďstva pro tuto dobu vůbec nedoporučuje. Za to ale vyzveduji naprostou nutnost národního loďstva obchodního a to nejen pro říční, ale i pro mořskou plavbu.
Užije-li čs. vláda obnosu, který by byl nutný ku stavbě monitorů, válečných plavidel vůbec, vydržování důstojnictva a mužstva atd. ku podpoře nebo ku zakoupení národního obchodního loďstva, vykoná práci nanejvýše plodnou, jíž ovoce ponese vlasti nedozírný užitek.
Veškeré podmínky související s námořní plavbou máme, rovněž veškeré mezinárodní zákony, týkající se předepsaného počtu důstojníků a mužstva, vlastní vlajky, možno námi dodržovati. Mimo to mírovou smlouvou byla nám vyhražena místa jak v přístavu severním, tak i jižním.
Doprava zboží vlastními prostředky učinila by čs. republiku na všech státech v otázce dopravy nákupu nezávislou. Ujme-li se vláda neprodleně této věci, vzbudí zároveň zájem mnoha interesentů, rovněž i vliv na zlepšení hospodářských poměrů bude očividným.
K dosažení tohoto cíle bylo by nutností „Lodní oddělení“ při MNO pozvolně likvidovati a přeměniti na „Námořní neb plavební úřad“, v jehož čele by stál odborník – námořník.
Úřad tento, jehož naprostá nutnost jest prokázána, pracoval by ve shodě se všemi ministerstvy, buď samostatně nebo jako odbočka ministerstva obchodu. Řešil by veškeré námořní i plavební otázky vůbec, byl by pomocníkem a referentem vlády při veškerých námořních resp. plavebních otázkách a ve stálém styku s interesovanými kruhy.
Ve všech stávajících státech jsou takové úřady základnou veškeré zámořské plavby. V bývalé monarchii byly rovněž podobné úřady a nesly název „Rakouská“ a „Uherská Seebehörde“.
C.)
Úkol plavebního resp. námořního úřadu, dle toho jaký název byl by mu oficiálně přiznán, byl by následující:
Registrování lodí, státní kontrola všech paroplavebních družstev, zřizování přístavních úřadů a dozor nad nimi, kontrola lodí, by mezinárodní zákony byly přesně dodržovány, zkoušení kapitánů a lodivodů, vypracování plavebních pravidel, udržování lodí a strojů k plavbě schopném stavu, kvalifikování technických sil pro lodní a přístavní službu, klasifikování lodí, eventuelní vodní stavby, vypracování smluv a zákonů, karantenní a zdravotní služba na lodích a v přístavech atd.
D.)
Podle těchto uvedených názorů byla by úloha nynějšího „Lodního oddělení“ následující:
1.) Provedení likvidace nynější organisace námořnictva, evidenční předání službou povinného mužstva k původním okresním doplňovacím velitelstvím. (Různí odborníci z mužstva i důstojnictva, kteří by se námořní službě věnovati nechtěli, mohou býti přiděleni k jiným vojenským formacím; jako k pancéřovým vlakům, k dělostřelectvu, k letcům, k automobilovému sboru atd.)
Důstojníci a mužstvo, které by se hodlalo vzhledem k jejich odbornému výcviku věnovati příští službě v čs. národním obchodním loďstvu, může býti jednak zaměstnáno v navrženém úřadě, jinak, než vlastní loďstvo bude postaveno, přiděleno ku konání služby a doplnění vědomostí na lodích nebo odborných školách spřátelených států, jako ve Francii, Anglii nebo Jugoslávii, kdež by se též prozatímně mohla díti výchova dorostu.
2.) Zároveň vypracovati stanovy navrženého „Námořního úřadu“ ve shodě s ministerstvem obchodu a jinými interesovanými místy.
3.) Konečně – v případě schválení tohoto návrhu, zřízení a organisování námořního úřadu. Nečekaje pak, na úplné vybudování tohoto – podniknouti bez průtahu veškeré kroky, aby národní námořská plavba mohla býti co nejrychleji zahájena.
Návrh tento jest vypracován s nejlepším svědomím na základě dlouholetých odborných studií a praktické služby jak na moři, tak i v bývalém námořním ministerstvu a jsem ochoten každou eventuelní informaci čs. vládě podati, resp. návrh tento uskutečniti.
V Praze dne 27. prosince 1919.
Vojenský ústřední archiv, fond Generální inspektorát, 1920, signatura 41 1/1.