29. 5. 1938 Přísně tajné
Praha Výtisk č. 2
Lidovému komisaři obrany SSSR
maršálu Sovětského svazu
s. Vorošilovovi K. E.
Hlásím, že po pěti dnech a nocích cesty skupina dorazila do Prahy 22. května (neděle).
Ve stejný den jsem navštívil generála Husárka a generálního ředitele firmy Škoda Hromádka a domluvil s nimi program prací ve shodě s vašimi instrukcemi.
Práce rozdělena na tři etapy: první – seznámení se všemi otázkami v generálním štábu; druhá – prohlídka v terénu; třetí – upřesnění jednotlivých otázek po prohlídce v terénu.
První etapu, tj. práce v generálním štábu, jsem se snažil zkrátit jak to šlo, ale to se nepodařilo a protáhly se do 1. 6. 1938.
Práce v generálním štábu spočívala v následujícím:
23. 5. – Obecné základy a principy stavby opevněných rajónů.
24. 5. – Výjezd na polygon. Prohlídka zkušebních lehkých a těžkých objektů.
25. 5. – Použití pancéřových zvonů.
26. 5. – Typy objektů používaných v opevněných rajónech a jejich charakteristika.
27. 5. – 1. Organizace řízení dělostřelecké palby.
2. Topení a ventilace.
3. Zásobování vodou.
28. 5. – Spojení.
29. 5. – Neděle. Nepracovalo se.
30. 5. – Budeme se věnovat studování konstrukčně stavebních otázek.
Od 31. 5. do 7. – 8. 6. – budeme pracovat v terénu.
Je charakteristické, že Češi se snaží vykládat nejen to, co mají, tj. zveličují.
Všechny plány a předložené materiály mají datum schválení březen – duben 1938. K jejich realizaci v terénu se přistoupilo teprve letos na jaře.
Před prohlídkou v terénu je možné už nyní udělat obecné závěry v hlavních otázkách.
I. Hloubka opevněných rajónů v daný čas je nepatrná – od 600 m do 1,5 km. Při takové hloubce jsou dvě linie kombinovaných lehkých a těžkých objektů v závislosti na podmínkách terénu. Kromě toho jsou v opevněném pásmu silné uzly odporu, tvořené převážně z 3 – 6 povrchových těžkých objektů spojených systémem podzemních chodeb v hloubce okolo 20 metrů.
Tyto uzly jsou vyzbrojeny 47mm, 80mm kanony, 105mm houfnicemi a minomety 90 a 50 mm. Tyto uzly odporu se začaly stavět teprve letos na jaře.
Díky nedostatku prostředků probíhá výstavba opevněných rajónů po částech. V prvé řadě se staví lehké objekty, v druhé těžké objekty a ve třetí uzly odporu.
Za zásadně nezbytnou se považuje stavba druhého pásma 4–5 km za prvním, ale slabšího. Je to věc budoucnosti, poněvadž nyní je ještě dost nechráněných úseků.
Je možné se setkat s různými opevněnými rajóny, v podstatě třech typů:
1. Složené z lehkých objektů.
2. Z lehkých a těžkých.
3. Z lehkých a těžkých s budovanými uzly odporu.
II. Systém palby je boční. Čelně není dovolena žádná střílna. Nicméně vhodným rozmístěním objektů v terénu je dosaženo postřelu celého terénu, jak čelně, tak z týlu. Objekty jsou často rozmístěny na odvrácených svazích, ale s nezbytnou podmínkou postřelu přístupů z frontové linie k sousedním objektům.
III. Základem každého typu opevněného rajónu je dělostřelectvo. Základním druhem 47mm kanon s průbojnými a tříštivými náboji; účel – boj s tanky a živou sílou.
IV. Všechna výzbroj pro objekty se vyrábí zvlášť, odlišně od výzbroje polní armády. Základní požadavky – síla a spolehlivost. Pro uspokojení těchto požadavků je vše podřízeno.
Těžký kulomet 7,93 mm chlazený vzduchem s proměnlivou rychlostí střelby 500 a 900 výstřelů za minutu. Většinou je používán jako spřažený.
47mm rychlopalný kanon. Praktická rychlost střelby 20–25 výstřelů za minutu.
105mm houfnice s dostřelem 12 km.
90mm minomet s dostřelem do 4 km.
To je základní výzbroj opevněných rajónů. Poslední dva typy se ještě dodělávají, ale už se nachází v sériové výrobě.
Rozumí se samo sebou, že se ve velkém množství používá lehký kulomet.
V. Nasycenost zbraněmi. Na příkladu opevněného rajónu kryjícího směr z Breslau je vidět toto:
Na 40 km fronty se nachází 900 kulometů, z toho 50 % těžkých a 50 % lehkých. Kromě toho připadá na polní armádu 270 lehkých kulometů.
47mm kanonů – 62
90mm minometů – 8
105mm pod betonem – 15
105mm ve věžích – 10
Podrobnosti dodám po návratu.
VI. Spojení.
Ve vzdálenosti 4–5 km od linie předních objektů je všechno spojení v kabelech a ukládá se do hloubky 3 metry. Ve vzdálenosti od 5 do 7 km se ukládá do hloubky 1,5–2 metry. V 10–12 km probíhá spojení vzduchem. Celkem podél fronty opevněného rajónu vedou tři linie s velkým množstvím všeho spojení. Existuje mnoho centrálních stanic a telefonních studní. Radio je nahrazeno zemní telegrafií a světelnými signálními prostředky. Spojení dělostřelectva a pěchoty je samostatné.
Podrobnosti dodám po prohlídce v terénu. Na plánech vše vypadá velmi důkladně a dobře. Tak například opevněný rajón na směru z Breslau má na 40 km celkem 300 km kabelů, od 24 žil do 244, s velkou zásobou žil pro příchozí polní vojska.
VII. Maskování.
Opevněný rajón se nemaskuje. Místo umístění objektů se neskrývá. V přísném tajemství se udržuje – výzbroj, úseky postřelování a tloušťka betonu.
VIII. Zvláštní případ představují uzly odporu, kde se používají nejsilnější objekty, se širokým využitím zbraní v podobě stacionárních kopulí a otočných věží. V terénu je možné shlédnout pouze práce, a v továrně výrobu.
Práce jde uspokojivě. Materiálů je opravdu mnoho. Otázky jsou důkladně osvětlovány. Špatné je, že se musí pracovat jen od 9 do 14 hodin, rozšířit den se nepodařilo, poněvadž je u nich nyní napjatá doba. Pociťujeme, že i tak jsme pro ně velká dodatečná zátěž.
24. 5. bylo přivítání na politickém zastupitelství, na kterém byli: generálové Krejčí, Husárek, Čermák, Štěpánek a čtyři plukovníci. Krejčí a všichni výše uvedení celou dobu zdůrazňovali svoje přátelství k SSSR a naději, že někdy budeme bojovat s Němci společně. Den před tím byla provedena mobilizace 1 ročníku mužstva a 5 ročníků záložníků specialistů. Vyzdvihovali s velkým uspokojením úspěšné provedení mobilizace. Byla u nich bojovná nálada. Nyní (po 5 dnech) je méně bojovná. Zdá se, že sklonili hlavy a nedomáhají se už tak boje. Z náznaků je vidět, že už počítají, že jim nikdo nepomůže, spoléhají se jen na sebe v rámci „když zemřít, tak se ctí“.
Mezi lidmi, ve všech vrstvách, je bojovná nálada, zvláště u dělníků a rolníků. Předpokládají, jako že dva a dva jsou čtyři, že Sovětský svaz nedovolí ani jednomu německému vojákovi překročit československou hranici. Němci budou bojovat tři dny, Rudá armáda smete z povrchu země polovinu německých měst a z Polska nezůstane nic.
Země je plná zvěstí a vyprávění – „včera jsem viděl, jak do Plzně přiletělo 400 letadel ze Sovětského svazu“, „tanky se vykládají dnem i nocí po tisících“ apod.
25. 5. jsem byl oficiálně přijatý generálem Krejčím. Vyložil jsem mu cíl návštěvy. Sliboval veškerou možnou pomoc.
Prohlásil, že by velmi chtěl v Sovětském svazu navštívit město Bachmač, se kterým má spojené vzpomínky z mladých let. Mimochodem, zdůraznil, že pro naše i vaše objekty je hlavním nepřítelem dým a noc. Vy jste hodně pokročili v oblasti použití infračervených paprsků a byl bych vám velmi zavázán, kdybyste nám v této oblasti pomohli. Odpověděl jsem obecnou frází, že nezůstaneme dlužníkem a až bude u nás generál Husárek, ukážeme mu vše, co máme.
Od 31. 5. budu více naléhat na prohlídku opevněných rajónů. Z toho se vykrucují. Zřejmě se jim moc nechce ukázat všechny rajóny. Myslím, že práci skončím k 10. 6.
Savčenko