2380. Dobrý den, mám tři otázky:
1.) Které jednotky stavěly za mobilizace v září 1938 velitelství Skupiny 3 a Skupiny 4?
2.) Jaká byla tabulková sestava roty doprovodných zbraní Hraničářského pluku 4?
3.) Byly součástí této roty doprovodných zbraní i KPÚV?
Děkuji. (odpovídá Pavel Šrámek)
Odpovědi na Vaše dotazy jsou následující:
Ad 1)
Velitelství skupiny 3 a velitelství skupiny 4 se objevila v mobilizačních plánech v roce 1938, ale počítalo se s nimi až pro nové mobilizační období od 15. 2. 1939. Velitelství skupiny 3 mělo postavit velitelství 1. divize a skupinu měly tvořit pěší pluk 5, pěší pluk 28, pěší pluk 153 (stavěný pěším plukem 5, 28 a 38), dělostřelecký oddíl 501 (stavěný dělostřeleckým plukem 1), ženijní rota 151, ženijní rota 152 (obě roty stavěné ženijním plukem 5) a telegrafní rota 201 (stavěná telegrafním praporem 5). Velitelství skupiny 4 mělo postavit velitelství I. sboru a skupinu měly tvořit pěší pluk 151, pěší pluk 152 (oba pluky stavěné náhradním praporem 101), dělostřelecký oddíl 503 (stavěný dělostřeleckým oddílem 84) a telegrafní rota 204 (stavěná telegrafním praporem 5).
Za mobilizace v září 1938 existovala pouze skupina 4 s velitelem a pobočníkem tvořená pěší plukem 205 (stavěným pěším plukem 5), pěším plukem 206 (stavěným pěším plukem 1), pěším plukem 208 (stavěným pěším plukem 11), dělostřeleckou baterií 205, 206 (obě baterie stavěné dělostřeleckým plukem 5) a telegrafní rotou 151, 152 (obě roty stavěné telegrafním praporem 5).
Ad 2 a 3)
Jak uvádí publikace Josefa Durčáka „Opevňování Ostravska v letech 1935 až 1938“ z roku 1995 rota doprovodných zbraní měla v roce 1938 pouze minometnou četu, o vybavení protitankovými kanony se jen uvažovalo. Rota byla zařazena v rámci III. praporu hraničářského pluku 4. Tabulkové počty publikace neuvádí.
2379. Hledám informace o tzv. vojenském radiovém středisku Kroměříž. Něco málo jsem našel ve VHA Praha ve fondu MNO, Hlavní štáb, operační oddělení. Nenapadá vás, kde ještě zapátrat po informacích o zmiňovaném středisku? Jakákoliv další informace je vítaná. (odpovídá Pavel Šrámek)
Vojenské radioelektrické středisko II Kroměříž bylo jedním ze tří radioelektrických středisek (Praha, Kroměříž, Turčianský Sv. Martin), které byly výkonným orgánem k provádění spojovacích potřeb ministerstva národní obrany a ke kontrole radiotelegrafního provozu. Střediska podléhala Vojenskému radioelektrickému ústředí (VRÚ) v Praze na Petříně, které vzniklo 1. října 1935, a vytvářela se ve stejné době.
Ve Vojenském historickém archivu Praha by nějaké informace snad mohly být ve fondu Vojenské radioelektrické ústředí, i když fond není moc obsáhlý a zřejmě obsahuje především věci k provozu VRÚ. Další informace by mohly být v kronice Posádkového velitelství Kroměříž a ve fondu Zemské vojenské velitelství Brno, kde je pod inv. č. 742 uložen spis o pronájmu půdy v blízkosti vojenské radiostanice v Kroměříži.
Je také možné, že nějaké zmínky o VRS II Kroměříž by mohly být v kronikách obcí v daném prostoru uložených ve Státním okresním archivu Kroměříž.
2378. Mám dotaz, na kolik je možné brát jako relevantní, že generál M. Pellé pronesl výrok: „Obranu ČSR může zajistit jen ministr zahraničních věcí.“, jak uvádí generál L. Krejčí v novinách Odboj a revoluce č. 2/1968? (odpovídá Pavel Šrámek)
Vámi uváděný výrok generála Pellého pochází ze vzpomínkového textu generála Krejčího z poloviny 60. let 20. století. Jiný zdroj se nám nepodařilo nalézt.
Velmi podobné výroky se však objevily v květnu 1923 v textu memoranda o vojenské situaci Československa, který zpracoval pro československou vládu generál Eugène Mittelhauser. V úvodní části tohoto textu se píše: „Nesdílím pesimismus některých politiků a vojáků – ostatně povrchní – o vašich hranicích. Jejich nákres je pro každého Francouze mimořádně zajímavý: jste roztaženi přes německo-maďarský trojúhelník BERLÍN – VÍDEŇ – BUDAPEŠŤ. Věřím, že obtížné hranice mají blahodárný vliv na politické utváření moderního národa, a tato výhoda je zvlášť ocenitelná pro demokracie, kde stranictví tíhne k tomu, podřídit vše dílčím zájmům. Vaše hranice nutí veřejné mínění, aby poskytlo československému ministru zahraničí mimořádné pole působnosti, podtrhují vlasteneckou nutnost mít na tomto místě člověka Vašich zásluh.
Což nebude v případě politického napětí Vaše obratnost tou nejlepší zárukou dobrého vojenského krytu? Nebude Vám příslušet neutralizovat jednu hranici ve prospěch krytu ostatních ohrožených úseků republiky? A zajisté také v žádné jiné zemi nebude úzká spolupráce ministra zahraničí s náčelníkem generálního štábu tak nutná, jako v Praze.“
Text byl publikován ve 4. svazku edice dokumentů „Francouzská vojenská mise v Československu 1919-1939“ vydaném roku 2009 Ministerstvem obrany ČR.
Vzhledem k výše uvedenému tak nelze vyloučit, že autorem výroku o obraně Československa a ministru zahraničí je ve skutečnosti generál Mittelhauser a generál Krejčí se ve svých vzpomínkách zmýlil, když ho připsal generálu Pellé.
2377. Sháním informace o polních letištích za mobilizace v září 1938. Nevíte, jaká letadla a kdy byla na letištích Tovačov a Vnorovy? (odpovídá Pavel Šrámek)
Na letišti Tovačov byla umístěna III/2. peruť se stíhacími letkami 33, 35 a 52, ve výzbroji měla stíhací letadla Avia B-534 (k 25. 9. 1938 měla první letka 9 letadel, druhé dvě 10 letadel). Peruť na letiště přiletěla někdy po 25. září 1938, kdy byla ještě v Olomouci, a odletěla někdy počátkem října 1938, protože 5. října je už doložena opět v Olomouci.
Na letišti Vnorovy byla umístěna V/3. peruť se stíhacími letkami 45, 49 a 53, ve výzbroji měla stíhací letadla Avia B-534 (k 25. 9. 1938 měla první letka 11 letadel, druhé dvě 9 letadel). Peruť na letiště přiletěla někdy po 25. září 1938, kdy byla ještě v Nitře, a odletěla 6. října 1938 zpět do Nitry.
2376. V souvislosti s předválečnou Vojenskou akademií v Hranicích jsem narazil na informaci, že tam ve 20. letech mělo dojít k nějakým tragickým událostem. Nevíte, o co tehdy šlo? (odpovídá Pavel Šrámek)
V létě 1921, konkrétně 12. srpna, došlo k požáru baráků, ve kterých byli umístěni koně patřící vojenskému jezdeckému ústavu, přičemž 96 koní uhořelo.
Dne 4. října 1922 při stěhování zbrojního skladiště explodoval v parku ruční granát, který na místě zabil akademika Josefa Pokorného a těžce zranil akademika Ervína Tellschera, který ještě téhož dne zemřel.
Dne 5. dubna 1923 se zastřelil z rodinných důvodů akademik Vojtěch Růžička, o den později se postřelil ze strachu před trestem akademik Vladimír Skalnička a 24. dubna se zastřelil akademik Jaroslav Přikryl.
Dne 2. prosince 1925 se zastřelil u svých rodičů z důvodů nesouvisejících s vojenskou službou akademik František Maršálek a 24. června 1926 pro špatný prospěch zastřelil akademik Josef Voneš.
2375. Jakými útvary zdravotnické služby disponovala československá armáda po mobilizaci v září 1938? A je možné uvést, komu tyto útvary podléhaly? (odpovídá Pavel Šrámek)
Polní armáda měla k dispozici tyto útvary zdravotnické služby:
1) zdravotnické roty
Celkem 59 (z toho 34 se zdravotnickou automobilní četou), č. 1 pro skupinu 2, č. 2-22 po jedné pro 2. až 22. divizi, č. 31-42 po jedné pro hraniční oblast 31 až 42, č. 201 pro Velitelství okrsku Praha, č. 71-94 dispoziční pro armády a Hlavní velitelství. Z posledně uvedených je známo podřízení rot č. 71 až 76 pro I. armádu, č. 77 pro IV. armádu, č. 78, 79, 80, 83, 84 pro II. armádu, č. 85 až 88 pro Hlavní velitelství.
2) zdravotnické ambulance
Celkem 4, č. 81-84 po jedné pro 1. až 4. rychlou divizi.
3) polní nemocnice
Celkem 55, z toho č. 1-24 po třech pro sbory I až VIII, č. 25-42 po třech pro hraniční pásma XI až XVI a č. 43-55 dispoziční pro armády a Hlavní velitelství. Z posledně uvedených je známo podřízení nemocnic č. 43, 44 a 51 pro I. armádu, č. 45 pro IV. armádu, č. 46 pro II. armádu, č. 49 a 50 pro III. armádu.
4) desinfekční kolony
Celkem 34, z toho č. 1-16 po dvou pro sbory I až VIII, č. 17-28 po dvou pro hraniční pásma XI až XVI a č. 29-34 dispoziční pro armády a Hlavní velitelství. Z posledně uvedených je známo podřízení kolon č. 29 pro I. armádu, č. 30 pro II. armádu, č. 32 pro III. armádu.
5) zubní ambulatoria
Celkem 32, z toho č. 1-16 po dvou pro sbory I až VIII, č. 17-28 po dvou pro hraniční pásma XI až XVI a č. 29-32 pro armády, č. 29 pro I. armádu, č. 30 pro II. armádu, č. 31 zřejmě pro IV. armádu, č. 32 pro III. armádu.
6) bakteriologické laboratoře
Celkem 8, č. 1-8, z toho č. 1 a 2 pro I. armádu, č. 5 pro II. armádu, č. 6 pro III. armádu, č. 8 pro IV. armádu, pro ostatní podřízenost není známa.
7) chemické laboratoře
Celkem 4, č. 71-74 po jednom pro I. až IV. armádu.
8) velké chirurgické skupiny
Celkem 4, č. 1-4 dispoziční pro Hlavní velitelství.
9) malé chirurgické skupiny
Celkem 24, č. 1-24, z toho č. 1 až 6 pro I. armádu, č. 7 a 8 pro II. armádu, č. 9 až 12 a 15 pro IV. armádu, č. 16 pro Hlavní velitelství, č. 17 a 18 pro II. armádu, č. 19 až 23 pro III. armádu, pro ostatní není podřízenost známa.
10) zdravotnické automobilní kolony
Celkem 48, z toho č. 1-16 po dvou pro sbory I až VIII, č. 17-28 po dvou pro hraniční pásma XI až XVI a č. 29-42, 71-76 dispoziční pro armády a Hlavní velitelství. Z posledně uvedených je známo podřízení kolon č. 30, 31 a 32 pro I. armádu, č. 33 pro IV. armádu, č. 34 pro II. armádu, č. 36 pro I. armádu, č. 38 pro III. armádu, č. 42 pro II. armádu, pro ostatní podřízenost neznáme. Kolony č. 71-76 patřily mezi útvary tzv. skupiny D, tj. postavené pouze personálně bez materiálu.
11) samostatná zdravotnická automobilní četa
Celkem 1, č. 202 pro skupinu 1.
12) zdravotnické vozatajské kolony
Celkem 3, č. 1-3, známe jen podřízení kolony č. 3 pro II. armádu.
13) stálé zdravotnické vlaky
Celkem 20, č. 1-20 dispoziční pro Hlavní velitelství.
14) ambulantní zdravotnické vlaky
Celkem 6, č. 1-6 dispoziční pro Hlavní velitelství.
15) improvizované ambulantní vlaky
Celkem 6, č. 31-36 dispoziční pro Hlavní velitelství.
16) zdravotnické vlakové čety
Celkem 22, č. 1-22 dispoziční pro Hlavní velitelství.
17) zdravotnická vlaková družstva
Celkem 8, č. 1-8, z toho č. 1 a 2 pro I. armádu, č. 3 a 4 pro II. armádu, č. 5 a 6 pro IV. armádu, č. 7 a 8 zřejmě pro III. armádu nebo Hlavní velitelství.
18) zdravotnické parky
Celkem 4, č. 71-74 po jednom pro I. až IV. armádu.
Zápolní armáda měla k dispozici mírových 12 sborových nemocnic a nově vytvořených 94 záložních nemocnic.
2374. Používala čs. armáda v květnové mobilizaci 1938 pro sbory a divize krycí názvy, tak jako za mobilizace na podzim 1938? A byly stejné, nebo jiné? (odpovídá Pavel Šrámek)
Během mimořádných vojenských opatření v květnu 1938 se používaly pro svazky krycí názvy tvořené jmény, podobně jako v září 1938, názvy však byly odlišné.
Z května 1938 jsou známa krycí jména uvedených svazků:
| Hraniční pásmo XI | Filip (od června Přemysl) |
| Hraniční pásmo XII | Alexandr (od června Vladimír) |
| Hraniční pásmo XIII | Metoděj |
| Hraniční pásmo XIV | Vojtěch |
| Hraniční oblast 31 | Oldřich |
| Hraniční oblast 32 | Pavel |
| Hraniční oblast 33 | Václav |
| Hraniční oblast 34 | Antonín (od června Jindřich) |
| Hraniční oblast 35 | Josef |
| Hraniční oblast 36 | Cyril |
| Hraniční oblast 38 | František |
| Skupina 1 | Jiří |
| 1. rychlá divize | Horymír |
| 4. rychlá divize | Petr |
| Okrsek Praha | Vítězslav |
| Okrsek Plzeň | Emil |
2373. Sháním informace o polních letištích za mobilizace v září 1938. Nevíte, jaká letadla a kdy byla na letištích Radonice, Cvrčovice, Netluky a Veleliby? (odpovídá Pavel Šrámek)
Na letišti Radonice byla umístěna III/6. peruť s těžkými bombardovacími letkami 85 a 86, ve výzbroji měla bombardovací letadla Aero MB-200 (k 25. 9. 1938 každá letka 8 letadel). Peruť zde byla asi od poloviny září do zhruba půlky října 1938, přesná data příletu a odletu neznáme.
Na letišti Cvrčovice byla umístěna II/4. peruť se stíhacími letkami 43, 44 a 50, ve výzbroji měla stíhací letadla Avia B-534 (k 25. 9. 1938 první dvě letky 12 letadel, poslední 10 letadel). Peruť zde byla asi od poloviny září do 7. října 1938, přičemž je možné, že letka 44 nebyla přímo ve Cvrčovicích, ale na letišti Polerady.
Na letišti Netluky (Dvůr Netluky) byla umístěna stíhací letka 42 patřící do sestavy I/4. perutě, ve výzbroji měla stíhací letadla Avia B-534 (k 25. 9. 1938 celkem 11 letadel). Letka se sem přemístila až po vyhlášení mobilizace (ještě 25. 9. byla v Uhříněvsi) a zůstala do 5. října 1938.
Na letišti Veleliby byly postupně umístěny pozorovací letky 3, 6 a 12, vybavené letadly Letov Š-328 (k 25. 9. 1938 měly všechny 10 letadel). Letka 3 byla na letišti od poloviny září, i po vyhlášení mobilizace (doložena 25. 9.), koncem září se přemístila do Čáslavi, letka 12 byla původně na Slovensku a kolem 20. září přiletěla na letišti Veleliby (doložena 25. 9.), koncem září se přemístila do Klecan. Na přelomu září a října 1938 bylo letiště bez leteckých jednotek, 8. října pak do Velelib přiletěla letka 6 a zůstala zde asi do 20. října.
2372. Nemáte nějaké informace o francouzských důstojnících, kteří ve 30. letech pomáhali při výstavbě čs. opevnění? Vím o působení francouzského odborníka maj. žen. Hippolyte Lachambre z Mét, který za pomoc dostal v srpnu 1937 dokonce vojenský Řád Bílého lva IV. třídy. (odpovídá Pavel Šrámek)
Z článků Eduarda Stehlíka v Historii a vojenství č. 4/1999 a Karla Straky v Historii a vojenství č. 3/2020 vyplývá, že u nás ve druhé polovině 30. let 20. století působili při výstavbě opevnění tito francouzští důstojníci:
1) pplk. gšt. Louis Fortin, pplk. žen. Henri Drecq, pplk. děl. Albert Joguet
Působili u Ředitelství opevňovacích prací v únoru 1935 formou přednášek a konzultací, zúčastnili se také terénního průzkumu na Ostravsku, Králicku, Náchodsku a Trutnovsku.
2) pplk. žen. Henri Drecq
Působil jako poradce u Ředitelství opevňovacích prací od dubna 1935 do září 1936.
3) kpt. žen. Marcel Forceville
Působil jako poradce u Ředitelství opevňovacích prací od května 1935 do července 1938.
4) mjr. žen. Marcel Jean Jouvet
Poradenské mise u Ředitelství opevňovacích prací v květnu 1935 a říjnu 1936, věnoval se problematice pancéřových prvků.
5) mjr. žen. Hippolyte Lachambre
Poradenská mise u Ředitelství opevňovacích prací v listopadu 1936, věnoval se problematice filtroventilace.
Jak vyplývá ze seznamu nositelů Řádu Bílého lva, obdrželi IV. třídu tohoto řádu postupně všichni výše uvedení francouzští důstojníci. Fortin, Drecq a Joguet byli vyznamenáni v roce 1936, Lachambre a Jouvet v roce 1937 a Forceville v roce 1938.
2371. Dobrý den, neznáte zdroje k čs. zbrojnímu exportu do Číny (tanky, dělostřelectvo, ruční zbraně)? Pokud ano, prosím o odkaz na tyto zdroje. (odpovídá Pavel Šrámek)
Meziválečnému zbrojnímu vývozu z Československa do Číny se věnují tyto články:
Bakešová, Ivana: Československé zbrojní dodávky do Číny v době mezi dvěma světovými válkami. Historie a vojenství, 1992, č. 4, s. 20-38.
Nohovcová, Ladislava: Zbrojní export Škodových závodů do Číny. Západočeské archivy, 2014, s. 133-138.
Skřivan, Aleš: K otázce vývozu Zbrojovky Brno a Škody Plzeň do Číny v meziválečném období. Slovanský přehled, 2006, č. 2, s. 183-201.
Z prvního článku vyplývá, že do Číny byly koncem 20. let minulého století dodány pušky a kulomety ze Zbrojovky Brno a vývoz pěchotních zbraní pokračoval i ve 30. letech. O vývoz se snažily také Škodovy závody, ale přes velkou snahu a četná jednání žádné zbraně do Číny nedodaly.
První článek obsahuje pouze text, ve druhém jsou i fotografie, ale z předválečného období.
Vývoz zbraní do Číny je zmíněn i v knižní práci o čs. zbrojním exportu: Francev, Vladimír. Československé zbraně ve světě: v míru i za války. Praha 2015.
Z výše uvedeného vyplývá, že Československo dodávalo do Číny v meziválečném období pouze ruční zbraně, nikoliv tanky a děla.