2480. Dobrý den. Mohu se něco dozvědět ohledně VÚ 2354 Praha-Ruzyně. Sloužil jsem tam v letech 1978-1980 jako řidič. Ještě bych chtěl vědět něco kolem generálplukovníka Josefa Marušáka, kterému jsem dělal řidiče. V té době byl náčelník civilní obrany ČSSR. S pozdravem a předem děkuji za nějakou zprávu. Jiří Jurčík Opava (odpovídá Pavel Minařík)
Vámi uvedený útvar pravděpodobně vznikl již v roce 1959. Počátkem ledna 1976 byla civilní obrana převedena z působnosti federálního ministerstva vnitra do podřízenosti ministerstva národní obrany. Tehdejší „kombinovaná“ provozní rota štábu CO ČSSR a štábu CO ČSR (VÚ 2354) se v dubnu 1976 přestěhovala z kasáren Jana Roháče z Dubé v Praze-Vršovicích (nadále sloužily pro potřeby rezortu vnitra) do Kasáren 17. listopadu v Praze-Ruzyni. Při předání k rezortu obrany rota čítala cca 125 osob a skládala se ze dvou velitelských čet (pro štáb CO ČSSR a štáb CO ČSR), dvou spojovacích čet (pro oba štáby) a dopravní čety (pro štáb CO ČSSR). Na počátku roku 1978 se dosavadní společná rota rozdělila na dva samostatné útvary. Od 1. ledna uvedeného roku začaly působit provozní rota štábu CO ČSSR s cca 70 příslušníky (ponechala si krycí číslo VÚ 2354) a provozní rota štábu CO ČSR (VÚ 2330), u které bylo zařazeno okolo 55 vojáků. Obě roty se skládaly z velitelské čety a spojovací čety, přičemž složení „federální“ roty doplňovala automobilní četa. V lednu 1982 se obě roty přestěhovaly do kasáren Jana Žižky z Trocnova v Praze-Florenci. Zde setrvaly až do konce 80. let.
Dnem 31.12.1989 proběhlo rozšíření dosavadní provozní roty štábu CO ČSSR (VÚ 2354) na 201. provozní prapor CO ČSSR (VÚ 2472). Do transformovaného útvaru byly administrativně začleněny spojovací jednotky vyšších teritoriálních štábu civilní obrany, tj. štábů CO krajů a hl. měst obou republik. Plánovaný počet příslušníků praporu vzrostl na dvě stovky vojáků, ovšem reálně u útvaru sloužilo okolo 170 osob. Následně k 1.12.1990 došlo k úpravě názvu útvaru na 70. provozní prapor CO ČSFR (VÚ 2472).
Počátkem května 1992 byl 70. provozní prapor CO ČSFR redukován na Zabezpečovací rotu CO ČSFR začleněnou do 6. provozního pluku FMO (VÚ 6660) Praha-Dejvice. Plánovaný počet příslušníků roty činil cca 70 vojáků, ve skutečnosti se u roty nacházelo okolo 40 osob. K definitivnímu zániku Zabezpečovací roty štábu CO ČR v rámci VÚ 6660 došlo na sklonku prosince 1994.
Průběh vojenské služby genplk. Marušáka je uveden v odpovědi na dotaz čís. 1568 (https://armada.vojenstvi.cz/vase-dotazy/105.htm).
2479. Dobrý den. Jako voják základní služby jsem sloužil u vojenského útvaru 8863 Pardubice (72-74). Můžete uvést přehled armádních součástí, které se v uvedené době nacházely na pardubickém letišti? S pozdravem a díky za vzpomínky. (odpovídá Pavel Minařík)
V letech 1972 až 1974 byly na letišti Pardubice dislokovány následující vojenské útvary:
| 47. průzkumný letecký pluk | VÚ 8863 |
| 2. prapor radiotechnického zabezpečení | VÚ 1102 |
| 22. letištní prapor | VÚ 2066 |
| 4. stíhací letecký pluk | VÚ 8021 |
| 22. prapor radiotechnického zabezpečení | VÚ 5110 |
| 22. rota radiotechnického zabezpečení „S“ | VÚ 2737 |
| 6. letištní prapor | VÚ 6991 |
| 6. letištní rota „S“ | VÚ 7713 |
| Letištní správa Pardubice | VÚ 3585 |
Vojenské útvary označené písmenem „S“ byly předurčeny k zabezpečení činnosti sovětského vojenského letectva, přesunutých na území Československa v případě válečného konfliktu.
2478. Dobrý den, v letech 1969 až 1971 jsem sloužil u 2. spojovacího pluku (VÚ 2492) v Táboře, přemístěném v září 1969 do Písku. Mohli byste mně prosím sdělit podrobnosti? Bohužel jsem po letech většinu těchto údajů zapomněl a rád bych si na „stará kolena“ tyto údaje připomenul. Pokud to bude možné, tak předem děkuji za odpověď. Nastoupil jsem na ZVS 1.4.1969 (jako první „dubňák“). (odpovídá Pavel Minařík)
Ve Vámi uvedeném období bylo složení 2.spojovacího pluku následující:
– velitelství
– 1. a 2. provozní prapor
(provozní rota, radiodálnopisná rota, speciální spojovací uzel /od 1.9.1969/)
– spojovací prapor
(3x spojovací rota)
– prapor dálkových spojů
(rota pomocných spojovacích uzlů /do 31.8.1969 dvě roty/, kabelosměrová rota, kabelová rota /pouze do 31.8.1969/, radioreleová rota)
– speciální spojovací uzel /pouze do 31.8.1969/
– výcvikové středisko /od 1.9.1969/
(provozní četa, radiodálnopisná četa, radiová četa, radioreleová četa)
– technická opravna
(dílny pro opravy: spojovací techniky; speciální techniky; automobilní techniky; ženijní, dělostřelecké a chemické techniky; technický sklad)
– rota týlového zabezpečení
(automobilní četa, hospodářské družstvo, obvaziště, týlové sklady)
Jména velitelů nemáme k dispozici. Archivní fond útvaru je uložen ve Vojenský ústřední archiv – Správní archiv AČR, náměstí Republiky 4, Olomouc 771 11.
2477. Dobrý deň. Hľadám informácie o 82mm minomete vz. 52. Predpis bývalej ČSLA Děl-22-60 poznám. Zaujíma ma hlavne história tejto zbrane, kto bol jej konštruktérom, kedy a kde sa vyrábal, koľko kusov bolo v ČSLA a v Lidových milicích, ako bol organizačne zaradený v armáde, a koľko vojakov tvorilo jeho obsluhu prípadne či sa jej počet počas zaradenia vo výzbroji menil. Ďakujem za odpoveď. odpovídá Pavel Minařík)
82mm minomety byly ve výzbroji čs. armády zařazeny již od roku 1945. V této době pocházely z výzbroje 1. čs. armádního sboru, dodávek ze SSSR uskutečněných po skončení války, případně se jednalo o trofejní materiál. U pěších, respektive od roku 1954 střeleckých praporů se nacházela minometná rota o třech, později dvou četách. Výjimkou se stalo krátké období 1947–1950, kdy byly minomety zařazeny u roty těžkých zbraní. Po celé období každou četu tvořila tři minometná družstva. Na podzim 1954 se zmíněné družstvo skládalo z velitele, miřiče a tří „minometníků“. Do složení minometného družstva kromě toho příslušel ještě řidič vozidla převážející minomet a jeho obsluhu, což platilo až do konce jejich zařazení ve výzbroji. Od října 1958 byla u nově vzniklých motostřeleckých praporů, které nahradily dosavadní střelecké prapory, původní rota redukována na minometnou četu se třemi 82mm minomety. Do minometného družstva náleželi: velitel, miřič a tři příslušníci obsluhy. Od září 1961 se počet členů minometného družstva snížil o jednoho příslušníka obsluhy. V září 1967 minometné čety motostřeleckých praporů zanikly a nahradila je raketometná četa. Se zařazením uvedených minometů se nadále počítalo pouze u mobilizačně vytvářených motostřeleckých divizí. Vývoj složení vševojskových praporů v letech 1945 až 1989 najdete na našem webu v odpovědi na dotaz čís. 1845.
V červenci 1945 se ve výzbroji nacházelo 290 minometů. V květnu 1951 se jednalo 1 774 kusů 82mm minometů blíže neuvedených vzorů. Do dubna 1960 jejich počet vzrostl na 2 859 kusů. Na konci 80. let bylo v mobilizačních skladech ČSLA uloženo 540 minometů 82 mm vz. 52. Po zrušení Lidových milicí armáda převzala dalších 358 minometů.
Problematice vývoje, konstrukce a výroby zbraňových systémů se nevěnujeme. Nicméně se podařilo zjistit, že v letech 1952–1953 čs. armáda z domácí produkce převzala 1 305 minometů vz. 52.
2476. Daly by se zjistit číselné kódy společných celoškolských kateder Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově v letech 1983-1989? (odpovídá Pavel Minařík)
Na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově působily během 80. let následující „celoškolské“ katedry:
| – katedra marxismu-leninismu | K-1 |
| – katedra matematiky | K-2 |
| – katedra fyziky | K-3 |
| – katedra pružnosti a pevnosti, části strojů a strojnického kreslení (od 1.9.1983 katedra všeobecného a speciálního inženýrství a konstrukce bojových vozidel) (od 1.9.1988 katedra všeobecného inženýrství a výpočetní techniky) | K-4 |
| – katedra jazyků | K-5 |
| – katedra tělesné výchovy a sportu | K-6 |
| – katedra všeobecné taktiky (od 1.9.1983 katedra všeobecné taktiky a druhů vojsk) | K-7 |
| – katedra druhů vojsk a služeb (do 31.8.1983) | K-8 (do 31.8.1983) |
| – katedra konstrukce tanků, obrněných transportérů, bojových vozidel pěchoty, a automobilů a teoretických inženýrských předmětů (od 1.9.1983 katedra provozu, oprav a řízení pásové a kolové techniky) (od 1.9.1988 katedra konstrukce a provozu tankové a automobilní techniky) | K-9 (od 1.9.1983 K-8) |
| – katedra ZHN a OPZHN (od 1.9.1983) | K-9 (od 1.9.1983) |
| – katedra mobilizace (od 1.9.1983 zařazena u fakulty tankového vojska jako K-24) | K-10 |
2475. Bylo by možno uvést historický přehled pojmenování, jejichž nositelem byl dnes již zrušený pluk v Mikulově? (odpovídá Pavel Minařík)
V posádce Mikulov byl v letech 1950 až 2003 dislokován vševojskový útvar, který během své dislokace ve městě prodělal celou řadu změn a používal různá vojenská označení i čestné názvy.
Během listopadu 1950 se z Brna do Mikulova přestěhoval 10. pěší pluk, který na základě dekretu prezidenta Edvarda Beneše získal dne 3. března 1948 čestný název „Jana Sladkého Koziny“. Útvar ale nebyl historickým pokračovatelem stejnojmenného legionářského pluku (jeho administrativní nástupce zanikl v roce 1950), nýbrž navazoval na prvorepublikový pěší pluk 43 Brno (bez historického nebo čestného názvu).
V listopadu 1954 byl 10. pěší pluk nejprve přejmenován na 10. střelecký pluk a v květnu 1955 přečíslován 50. střelecký pluk. Rozkazem prezidenta republiky Antonína Zápotockého mu byl k 9. květnu 1955 zároveň odejmut dosavadní čestný název.
Dnem 1. října 1958 byl útvar v Mikulově znovu reorganizován, tentokrát na 5. motostřelecký pluk „Bardějovský“. Číselné označení a čestné pojmenování převzal na základě rozkazu prezidenta republiky Antonína Novotného po zrušeném 5. mechanizovaném pluku „Bardějovském“ z Valašského Meziříčí působícím v letech 1953-1958. Čestné pojmenování obou útvarů mělo připomínat 5. pěší prapor 3. pěší brigády 1. čs. armádního sboru ze SSSR, jehož nástupce během kolotoče neustálých organizačních změn zanikl již v roce 1950.
V nezměněné podobě mikulovský útvar přetrval až do počátku 90. let, kdy došlo k jeho přejmenování a reorganizaci. Nejprve byl rozkazem prezidenta republiky Václava Havla dnem 28. října 1991 pluku propůjčen čestný název „Mistra Jana Husi“ (pojmenování převzal po zrušeném 51. motostřeleckém pluku z Českého Krumlova). Následně proběhla k 30. listopadu 1991 jeho reorganizace na 5. mechanizovaný pluk.
Při transformaci Armády ČR z předešlého divizního systému na novou brigádní strukturu z podstaty 5. mechanizovaného pluku „Mistra Jana Husi“ vznikly v Mikulově na sklonku roku 1994 61. mechanizovaný prapor a 62. výcvikové středisko (oba útvary bez čestných názvů). V roce 1997 se 61. mechanizovaný prapor přesunul z Mikulova do posádky Hranice na Moravě, kde o dva roky později zanikl. Rozkazem prezidenta republiky Václava Klause byl 62. výcvikovému středisku při příležitosti 54. výročí ukončení 2. světové války v Evropě dnem 8. května 1999 propůjčen čestný název „Bardějovské“. Uvedený vojenský útvar svoji činnost v posádce Mikulov ukončil dnem 30. listopadu 2003.
2474. Dobrý den, nemáte prosím údaje (označení, dislokace, střežený objekt) ke strážním jednotkám ČSLA, které spadaly pod jednotlivé krajské vojenské správy a střežily objekty zvláštního významu? Zajímala by mě 80. léta. Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)
Během 80. let mezi strážní jednotky ČSLA střežící objekty zvláštní důležitosti patřily následující organizační celky podřízené krajským vojenským správám a vojenským okruhům:
| Útvar | Dislokace | VÚ | Podřízenost | Vznik |
| 6. strážní prapor | Brod u Příbrami | 7690 | ZVO Tábor | 1.7.1966 |
| 2/2. strážní rota | Lužná | 1898 | KVS Praha | 1.7.1966 |
| 7/2. strážní četa | Dymokury | 7707 | Dtto (do 1.1.1987) | 1.7.1966 |
| 8/2. strážní četa | Sedlec | 5269 | Dtto | 1.9.1973 |
| 9/2. strážní četa | Bakov n. Jizerou | 4880 | Dtto | 1.7.1966 |
| 10/2. strážní rota | Liblice | 5138 | Dtto | 1.7.1966 |
| 11/2. strážní rota | Vlašim | 8956 | Dtto | 1.7.1966 |
| 1/18. strážní rota | Hájek u K. Varů | 4253 | KVS Plzeň | 1.12.1980 |
| 3/18. strážní četa | Třemošná | 3723 | Dtto | 1.12.1980 |
| 5/16. strážní rota | Hněvice | 2560 | KVS Ústí n. Labem | 1.7.1966 |
| 1/26. strážní rota | Bělčice | 4704 | KVS Č. Budějovice | 1.2.1975 |
| 4/26. strážní rota | Smyslov | 3546 | Dtto | 1.9.1973 |
| 1/8. strážní rota | Jaroměř-Libiny | 8535 | KVS H. Králové | 1.7.1966 |
| 2/8. strážní rota | Pohodlí | 8849 | Dtto | 1.7.1966 |
| 3/8. strážní rota | Šlapanov | 5228 | Dtto | 1.7.1966 |
| 4/8. strážní rota | Semtín | 9358 | Dtto | 1.7.1966 |
| 5/8. strážní četa | Jičín | 2536 | Dtto | 1.7.1977 |
| 4/17. strážní četa | Brno-Řečkovice | 3165 | KVS Brno | 1.7.1966 |
| 5/17. strážní rota | Loukov | 6505 | Dtto | 1.7.1966 |
| 6/17. strážní četa | Topolná | 5318 | Dtto | 1.7.1966 |
| 7/17. strážní rota | Dukovany | 8663 | Dtto | 1.11.1981 |
| 9/17. strážní četa | Dobrochov | 4160 | Dtto | 1.7.1966 |
| 12/17. strážní rota | Střelice | 2012 | Dtto | 1.12.1980 |
| 1/27. strážní četa (od 30.11.1981 rota) | Hlubočky | 6940 | KVS Ostrava | 1.7.1966 |
| 2/27. strážní rota | Stará Bělá | 9091 | Dtto | 1.7.1966 |
| 4/27. strážní četa | Litovel | 9218 | Dtto | 1.9.1973 |
| 5/27. strážní četa | Olomouc | 8531 | Dtto | 1.9.1973 |
| 1/14. strážní četa | Velké Kostolany | 7113 | KVS Bratislava | 1.7.1966-30.9.1978 |
| 5/14. strážní četa | Jaslovské Bohunice | 3509 | Dtto | 1.9.1973-30.9.1978 |
| 12. strážní prapor | Trnava, od 1987 Jaslovské Bohunice (jedna rota Klačany) | 6675 | Dtto | 1.10.1978 (1.6.1981) |
| 6/15. strážní rota | Zlaté Moravce | 3406 | Dtto | 1.8.1984 |
| 5/2. strážní rota | Horní Hričov | 3748 | KVS B. Bystrica | 1.7.1983 |
| 1/13. strážní rota | Stožok | 3367 | Dtto | 1.6.1977 |
| 3/13. strážní četa | Laskár | 2831 | Dtto (do 1.1.1987) | 1.7.1966 |
| 4/13. strážní rota | Dubnica n. Váhom | 5676 | Dtto | 1.7.1966 |
| 5/13. strážní četa | Rimavská Sobota | 4538 | Dtto | 1.7.1977 |
| 6/13. strážní rota | Hronský Beňadik | 8483 | Dtto | 1.1.1980 |
| 7/13. strážní rota | Slovenská Lupča | 8568 | Dtto (do 1.1.1987) | 1.11.1981 |
| 2/1. strážní rota | Bzenov | 4192 | KVS Košice | 1.10.1985 |
| 3/1. strážní rota | Pozdišovce | 7404 | Dtto | 1.7.1966 |
| 5/1. strážní rota | Strážské | 8028 | Dtto | 1.7.1966 |
| 21. strážní prapor | Čierná nad Tisou | 6816 | Dtto | 1.7.1966 |
| 49. strážní prapor | Mochovce | 5575 | VVO Trenčín | 1.4.1989 |
Výše uvedené strážní jednotky střežily zejména pracoviště pro těžbu uranové rudy a její zásilky do SSSR, jaderné elektrárny, radiové vysílače velkého výkonu, velkosklady PHM, velkosklady výbušnin, vybrané zbrojní závody, velkokapacitní železniční překladiště v blízkosti čs.-sov. státní hranice a významné vlakové zásilky obsahující zbrojní materiál převážený z/do SSSR.
2473. Dobrý den, s velkým zájmem jsem si přečetl Vaši odpověď na otázku 1027 týkající se KLADIVA. I přes relevantnost vašich informací zůstává část týkající se vybavení jednotek poněkud nejasná: Byla 3. msd součástí ZVO nebo VVO? Bylo by také možné zjistit, které jednotky (prapory, pluky, divize) obdržely tanky T-54AM2 a T-55AM2? Pokud možno s daty zavedení a počty kusů. Děkuji za vaši odpověď. (odpovídá Pavel Minařík)
Zmíněná 3. motostřelecká divize (velitelství Kroměříž) byla součástí Západního vojenského okruhu (velitelství Tábor) od jeho vzniku v roce 1969 a podléhala 4. armádě (velitelství Písek). V začlenění zmíněné divize není žádná nejasnost. Jako jediný svazek Západního vojenského okruhu na sklonku roku 1989 disponovala 110 tanky T-54AM2, které byly zařazeny u 33. tankového pluku Přáslavice (přezbrojen v letech 1988 až 1989) a částečně u 6. motostřeleckého pluku Uherské Hradiště (dodávky zahájeny v roce 1989). Následně mělo proběhnout dozbrojení tankového praporu 6. motostřeleckého pluku a přezbrojení tankového praporu 5. motostřeleckého pluku Mikulov na tanky T-54AM2.
První modernizované tanky ve variantě T-55AM2 byly dodány k výcvikovým útvarům Východního vojenského okruhu. V letech 1986-1987 proběhlo nejprve přezbrojení jednoho praporu 103. tankového pluku Humenné 14. tankové divize (velitelství Prešov). Další modernizované tanky směřovaly k 13. tankové divizi (velitelství Topolčany). Nejprve v letech 1987-1988 umožnily přezbrojení dvou praporů 15. tankového pluku Martin. Během let 1988-1989 byl uvedeným typem kompletně vybaven 64. tankový pluk v Levicích. Posledním z přezbrojovaných útvarů se stal 8. msp v Bratislavě, k jehož tankovému praporu směřovaly modernizované tanky od roku 1989. Na sklonku roku 1988 se u 13. tankové divize nacházelo 107 tanků T-55AM2 a v případě 14. tankové divize se jednalo o 30 tanků T-55AM2.
Další téměř čtyři desítky tanků T-54/55AM2 byly využívány k výuce na vojenských vysokých a středních školách, výcviku frekventantů vojenských kateder civilních vysokých škol a výzkumnému ústavu pozemního vojska.
Jestliže se počátkem ledna 1988 ve výzbroji armády nacházelo 99 modernizovaných tanků T-54/55AM2, o rok později šlo o 235 strojů a na sklonku prosince 1989 bylo k dispozici již 398 vozidel obou verzí.
Původní plány výstavby armády předpokládaly, že během 1. poloviny 90. let budou na modernizovanou verzi tanků AM2 dozbrojeny 13. tanková divize (T-55) společně s 3. motostřeleckou divizí (T-54) a přezbrojena 15. motostřelecká divize (T-54).
V návaznosti na zásadní změny ve výstavbě armády byla v letech 1990 až 1992 na modernizovanou verzi AM2 dozbrojena 3. mechanizovaná divize a přezbrojeny 14. mechanizovaná (původní tanková) divize (bez 103. tankového pluku Humenné, který zanikl) a 12. tankový pluk (Podbořany) 20. mechanizované divize (velitelství Karlovy Vary), zatímco 13. tanková divize získala tanky T-72. Modernizované tanky AM2 se dále nacházely u samostatných výcvikových tankových praporů a další byly předurčeny pro mobilizačně vytvářené brigády územní obrany. Na sklonku 1991 se v čs. armádě nacházelo 551 modernizovaných tanků T-54/55AM2 a do konce roku 1992 jejich počet stoupl na konečných 620, z toho 20 ve velitelské verzi AM2K. U útvarů na území Slovenska se nacházelo 206 tanků T-55AM2/AM2K, zatímco v českých zemích se jednalo o 197 vozidel téhož provedení společně s 217 tanky T-54AM2/AM2K. Kromě toho jako nadpočetná technika zůstalo 32 tanků T-54AM2, jejichž likvidace proběhla do konce roku 1992.
2472. Vážený pane, zabývám se organizací českých vojenských vysokých škol v 80. letech. Dalo by se zjistit jaké číselné kódy měly katedry Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově v letech 1983-1989? Pokud se tedy v tomto období používaly, což netuším (do reorganizace školy v roce 1983 se používaly, např. Katedra mobilizace měla do roku 1983 kód K-24). (odpovídá Pavel Minařík)
Po rozdělení vševojskové fakulty Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově na fakultu motostřeleckého vojska a fakultu tankového vojska, a současném vytvoření fakulty týlového a technického zabezpečení (na základě zrušené Vysoké vojenské školy týlového a technického zabezpečení v Žilině), bylo od 1.9.1983 složení kateder jednotlivých fakult následující:
| fakulta motostřeleckého vojska | |
| – katedra taktiky motostřeleckých jednotek | K-11 |
| – katedra střelby motostřeleckých jednotek | K-12 |
| – katedra průzkumu a cizích armád (od 1.9.1987) | K-13 |
| fakulta tankového vojska | |
| – katedra taktiky tankových jednotek | K-21 |
| – katedra střelby tankových jednotek | K-22 |
| – katedra průzkumu a cizích armád (do 31.8.1987) | K-23 |
| – katedra mobilizace (od 1.4.1988 skupina bojové a mobilizační pohotovosti celoškolské katedry řízení každodenní činnosti vojsk VAAZ Brno) | K-24 |
| fakulta druhů vojsk | |
| – katedra raketového vojska a dělostřelectva | K-31 |
| – katedra chemického vojska a speciální chemie | K-32 |
| – katedra ženijního vojska | K-33 |
| – katedra ženijních strojů | K-34 |
| fakulta týlového a technického zabezpečení | |
| – katedra vševojskového týlu | K-41 |
| – katedra zabezpečení pohonnými hmotami a mazivy | K-42 |
| – katedra proviantního zabezpečení | K-43 |
| – katedra výstrojního zabezpečení | K-44 |
| – katedra finančního zabezpečení | K-45 |
2471. Dobrý den, rád bych se zeptal, jaké úkoly plnila Správa ústředního plánování Generálního štábu ČSLA. Dále by mě zajímalo, zda nemáte k dispozici počty a názvy jednotlivých skupin všech tří oddělení Operační správy Generálního štábu ČSLA. Děkuji. (odpovídá Pavel Minařík)
Správa ústředního plánování GŠ ČSLA byla orgánem pro řízení výstavby ČSLA, materiální a mobilizační zabezpečení, hospodářskomobilizační přípravu, mezinárodní hospodářskou spolupráci a zahraniční technickou pomoc, statistiku a výkaznictví v ČSLA, včetně zabezpečování vazeb komplexního plánu výstavby ČSLA na státní plán rozvoje národního hospodářství.
Složení jednotlivých oddělení Operační správy GŠ ČSLA bylo v 80. letech následující:
a) operační oddělení
– skupina operačního plánování
– skupina obrany ČSSR
– skupina výstavby ČSLA
– operační skupina
– skupina stálých operačních dozorčích
b) operační oddělení letectva a PVO
– operační skupina PVO
– operační skupina letectva
– skupina operační přípravy letectva a PVOS
c) oddělení operační přípravy
– skupina operační přípravy polních orgánů
– skupina operační přípravy teritoriálních orgánů
Početní stavy jednotlivých oddělení a skupin neznáme.