Nástupový plán II.
Operační elaborát – příloha 1.
Koncept.
Všeobecná operační směrnice čís. 1.
I. – Všeobecná situace.
Za předpoklad je vzata koaliční válka, kde na jedné straně stojí náš stát s Francií, Belgií, Polskem, Rumunskem a královstvím SHS a na straně druhé Německo s Maďarskem. Rakousko vystoupí buď proti nám současně s Německem, které vyhlásí zároveň jeho připojení k sobě, neb v nejlepším případě bude nejdříve jeho tichým společníkem, aby později vystoupilo po jeho boku.
Nepřímo proti nám vystoupí na straně Německa Rusko.
Situace Anglie, Italie, Bulharska, Turecka a Řecka zatím nejistá.
Předpoklad je, že našimi spojenci bude dodržena vojenská konvence.
II. – Pravděpodobná nepřátelská situace.
A/ Severní (hlavní) bojiště.
1/ Předpokládaná koncentrace.
Podle získaných zpráv dá se předpokládati, že lze bráti v úvahu následující koncentrační prostory:
a/ prostor Regensburg – Cham – Weiden,
b/ prostor Zwickau – Chemnitz – Freiberg – Döbeln,
c/ prostor Bautzen – Görlitz – Lauban,
d/ prostor Landeshut – Striegau – Reichenbach.
Nejdůležitější z nich je prostor ad b/ a nejnebezpečnější prostor ad c/. Nejméně pravděpodobný je prostor ad d/.
Pro tyto prostory mluví hustá síť jich železnic o značné výkonnosti, které jsou v některých prostorech ještě zdokonalovány; konečně z těchto prostorů směřují nejkratší, nejlepší a nejčetnější komunikace do vitálních středisek našeho státu.
2/ Možné kombinace nepřátelského postupu.
a/ Hlavní útok z prostoru Zwickau – Chemnitz – Freiberg – Döbeln ve směru jihovýchodním přes Louny na Prahu, kombinovaný s vedlejším útokem z prostoru Regensburg – Cham – Weiden ve směru na Plzeň a dále na Prahu. Mezi těmito dvěma směry bude pravděpodobně operovati ještě jedna skupina soustředěná v prostoru Hof /důležitá železniční křižovatka/, která bude míti za úlohu nejprve zajistiti tuto důležitou křižovatku a pak udržovati spojení mezi oběma útočícími skupinami postupem svým ve všeobecném směru před Rakovník na Prahu.
b/ Útok z prostoru Zwickau – Chemnitz – Freiberg – Döbeln ve směru jihovýchodním přes Louny na Prahu, kombinovaný s útokem vycházejícím z prostoru Bautzen – Görlitz – Lauban – Horka ve směru jižním přes Mladou Boleslav na Český Brod. Při tom může býti vedena ještě menší akce proti Plzni.
c/ Útok z prostoru Bautzen – Görlitz – Lauban ve směru jižním do prostoru Praha – Český Brod – Kolín, kombinovaný s útokem vycházejícím z prostoru Landeshut – Striegau – Reichenbach a jdoucí ve všeobecném směru přes Hradec Králové do prostoru Přelouč – Pardubice, aneb snad přes Glatz – Mittelwalde na Kyšperk, což je směr méně pravděpodobný, ježto vyžaduje předběžných operací, provedených západně a východně od něho. Vedle toho může býti vedena o něco dříve akce z prostoru Chemnitz – Freiberg přes Louny ve směru na Prahu, která by měla za účel připoutati tam část našich sil, což by vedlo k jejich roztříštění.
B/ Jižní (vedlejší) bojiště.
1/ Předpokládané koncentrační prostory.
Vzhledem k výhodné komunikační síti, tvaru hranic a konfiguraci terénu předpokládáme koncentraci větších nepřátelských sil v těchto prostorech:
a/ prostor Vídeň – Marchegg – Dürnkrut,
b/ prostor Ráb – Ostřihom – Székesféhervár,
c/ prostor Šalgotarján – Ipelské Šahy – Budapešť – Hatvan,
d/ prostor Miškovec /podřadné důležitosti/.
2/ Možné kombinace nepřátelského postupu.
a/ Nejpravděpodobnější je útok vedený z prostoru Šalgotarján – Ipelské Šahy – Budapešť – Hatvan ve všeobecném směru přes Levici na Nitru, kombinovaný s útokem vedeným z prostoru Ráb – Ostřihom – Székesféhervár ve všeobecném směru přes Nové Zámky na Nitru.
Kombinace tato vyžaduje předběžné bočné akce proti Zvolenu.
b/ Koncentrický útok uvedený ad a/ může býti ještě podporován útokem vedeným z prostoru Vídeň – Marchegg – Dürnkrut na východ přes Moravu ve všeobecném směru na Trnavu, popřípadě menší akcí z prostoru Miškovec buď ve všeobecném směru na Rimavskou Sobotu, neb proti Košicím.
c/ Útok většího rozsahu z prostoru Vídeň – Marchegg – Dürnkrut ve směru severním na Brno, vedený současně s koncentrickým útokem ad a/.
III. – Vlastní úloha.
Zmocniti se útokem co nejdříve celého kladského výběžku a jihovýchodní části Horního Slezska až včetně železnice Neustadt – Ober Glogau – Cosel.
Na ostatních frontách zameziti nepříteli vyražení z pohraničních hor.
IV. – Všeobecná myšlenka manévru.
Zatímco II. armáda bude prováděti ofensivu do Kladska a Horního Slezska, budou I. a IV. armáda pohotové zasáhnouti svými hlavními silami ve směru severozápadním v přidělených jim prostorech, aby mohly napadnouti nepřítele již při východu z pohraničních hor aneb v případě jeho značné převahy zadržeti jej na hlavní obranné posici. Při tom III. armáda a Pohraniční oblast plzeňská hájí hlavní operační směry, vedoucí do prostorů jim přidělených, aniž by se daly nepřátelskou přesilou upoutati.
V. – Úlohy jednotlivých armád a Pohraniční oblasti plzeňské.
A/ Severní bojiště.
I. armáda.
Úkolem I. armády operující v prostoru jest zasáhnouti proti nepříteli vnikajícímu ze Saska přes Krušné Hory do Čech a zameziti mu vyražení z pohraničních hor. Při tom bude opírati své pravé křídlo o Středohoří, které musí za každou cenu udržeti ve svých rukou.
II. armáda.
Hlavním úkolem II. armády je provésti co nejdříve po vyhlášení nepřátelství ofensivu s překvapením do Kladského výběžku a do jihovýchodní částí Horního Slezska s těžištěm sil proti Kladskému výběžku, a to ve všeobecném směru na Glatz – Frankenstein.
Cíl armáda je dán všeobecnou čarou: trig. 752 Schulzen B. /na hranicích východně Broumova/ – Neurode – kota 815 Hohe Stein – Silberberg – Wartha – Reichenstein /na naší hranici/, pak dále všeobecně říšská hranice až po řeku Hotzenplotz a dále na východ všeobecně železnice Ober Glogau – Cosel.
Po dosažení cíle organisuje se obranná posice. Vedlejším úkolem této armády je krýti jižní hranici Moravy proti Rakousku.
Za každou cenu musí zajistiti nerušený provoz na železnici Olomouc – Česká Třebová – Pardubice a zabrániti nepříteli vniknout do Ostravsko-karvinského revíru.
IV. armáda.
Hlavním úkolem IV. armády je zasáhnouti svými hlavními silami ve všeobecném směru přes Turnov na Zittau proti nepříteli, který by postupoval do Čech po obou stranách Ještědských hor. Při tom opře své pravé křídlo o pohoří Krkonoše.
Vedlejším úkolem jejím je zajistiti levý bok sousední II. armády, provádějící právě ofensivu. Levé /západní/ křídlo II. armády operuje ve všeobecném směru Náchod přes Glatz na Frankenstein.
Pohraniční oblast plzeňská.
Úkolem Pohraniční oblasti plzeňské je krýti hlavní přechody vedoucí z Bavor a Horních Rakous jednak k Plzni, jednak k Budějovicím a dále na Prahu a tím chrániti zároveň bok a týl sousední I. armády.
Gros sil ponechati v úseku plzeňském.
B/ Jižní /vedlejší/ bojiště.
III. armáda.
Hlavním úkolem III. armády je krýti jižní a západní hranice Slovenska proti vpádu maďarských a rakouských sil.
Gros sil pro manévr ponechati si v západní části Slovenska k obraně prostoru Levice – Nové Zámky – Galanta – Nitra proti možnému koncentrickému náporu.
Vedlejším úkolem je udržovati spojení s rumunskou armádou přes Podkarpatskou Rus pomocí oddílu v Čopu.
C/ Zvláštní opatření proti nepřátelským útokům.
Budou-li napadeny I., II. a IV. armáda během koncentrace na části neb celé frontě, pak organisují svou obranu až do úplného svého soustředění na hlavní obranné posici. Totéž platí i pro případ, budou-li napadeny přesilou po provedené koncentraci.
Ústup na přehradnou posici všech armád a Pohraniční oblasti plzeňské lze provésti pouze na rozkaz Hlavního velitelství operujících armád.
VI. – Strategická záloha.
Strategická záloha zůstává na svých místech, jsouc stále připravena k převozu na rozkaz Hlavního velitelství operujících armád.
Po provedeném nástupu budou železniční soupravy pohotové pro celou 6. divisi v prostoru Brno a pro 2. horskou brigádu v prostoru Trenčín – Trenčianska Teplá.
VII. – Zajištění.
Soustředění jednotlivých armád je zajištěno proti pozemním akcím nepřítele krytem příslušných vyšších jednotek. Vzdušné zajištění provádí se hlásnou službou, nalézající se v prostoru jednotlivých armád a Pohraniční oblasti plzeňské a vlastními leteckými prostředky.
Protiletadlovou obranu organisuje si každá armáda a Pohraniční oblast plzeňská též svými vlastními prostředky v celém svém pásmu, přičemž jsou určeny zvláštní prostředky
u I. armády pro obranu Prahy a Kladna
u II. armády pro obranu Olomouce – Prostějova, Moravské Ostravy, Brna, Přerova, Oslavan, České Třebové, Semtína, Poličky, Josefova
u III. armády pro obranu Bratislavy, Trenčína, Trenčianske Teplé, Žiliny
u Pohraniční oblasti plzeňské pro obranu Plzně – Nýřan.
VIII. – Opevňování.
Trasy a ostatní podrobnosti hlavní obranné posice a posice přehradné viz přílohy.
S vybudováním hlavní obranné posice armádními jednotkami, resp. s pokračováním její organisace, započne se co nejdříve. Při tom věnuje největší péči
I. armáda části ležící severně Ohře,
II. armáda na jihu Moravy úseku břeclavskému a mikulovskému,
III. armáda prostoru Levice, Lučenec, Komárno,
IV. armáda prostoru Česká Lípa, Mnichovo Hradiště, Turnov.
IX. – Spojení.
Stanoviště Hlavního velitelství operujících armáda – Praha,
Stanoviště I. armády – Kralupy,
Stanoviště IV. armády – Poděbrady,
Stanoviště II. armády – Brno, později Česká Třebová,
Stanoviště III. armády – Trenčín,
Stanoviště Pohraniční oblasti plzeňské – Plzeň.
Vojenský ústřední archiv, fond Hlavní štáb, 1925, 3. oddělení, signatura 37 2/14 2.