Náš Polní řád podává válečné zásady a povšechné základy, na nichž spočívá užití jednotek všech zbraní; skýtá to, co podle zkušeností z poslední války pokládáme za pravdy. Ale mezi poznáním pravdy a jejím užitím bývá veliká propast. Znalost, nějaké zásady nám nikterak neposlouží, nedovedeme-li ji co nejlépe přizpůsobiti daným okolnostem.
A tyto okolnosti jsou vlastně oněmi pěti prvky každého rozhodnutí, o nichž mluví G-V v článku 86.
Jsou to: úkol, terén, zprávy o nepříteli, situace jednotky i jednotek sousedních, povětrnostní poměry.
Jak nutno každý z těchto jednotlivých prvků postupně a soudně rozebrati, jaké závěry z tohoto rozboru odvoditi, jak tyto závěry shrnouti ve formě rozhodnutí a pak ve formě rozkazů, o tom všem Polní řád nemluví, ani mluviti nemůže. Jediné studium konkrétních případů na mapě nebo v terénu, nebo studium historických případů uzpůsobují ducha a vzbuzují samočinně postřehy nutné k rozboru a skladu tohoto druhu.
Konkrétní případy jsou podkladem vyučování na válečné škole a některé z nich podává zde podplukovník gšt. Bohuslav Fiala.
Pplk. Fiala předvádí divisi v sedmnácti různých situacích a v každé z nich ukazuje, jak velitel divise studuje problém, který mu byl dán, jak zkonkretizuje své úvahy ve formě rozhodnutí, a konečně, jak jeho štáb vyjádří toto rozhodnutí v rozkaze.
Je na bíle dni, že řešení, navrhovaná podplukovníkem Fialou, nejsou jediným možným řešením. Bývá jich vždy několik, a to každé se svými výhodami a nevýhodami.
Ostatně podplukovník Fiala neviděl hlavního účelu v tom, aby k jednotlivým námětům podal řešení, nýbrž chtěl, aby si jeho čtenáři osvojili v taktických otázkách dobrou pracovní metodu, a dále chtěl ukázati, jak se sestavují jasné a úplné rozkazy.
Nikdo nebude pochybovati, že toho skvěle dosáhl. Proto je jeho kniha cenná a vřele doporučuji její četbu: důstojníkům, kteří budou choditi do informačního kursu, poněvadž přijdou do něho už s výbornou pracovní metodou; důstojníkům generálního štábu, kteří si chtějí osvěžiti a zdokonaliti své vzdělání; důstojníkům, připravujícím se do válečné školy nebo povolaným do velitelské školy, třebaže tito nebudou pracovati v rámci divise; všem důstojníkům, kteří jsou povoláni vyučovati všeobecné taktice.
Tato kniha by měla tedy býti ve všech knihovnách škol, štábů a vojskových těles a rovněž i v soukromých knihovnách každého generála, vyššího důstojníka a důstojníka generálního štábu.
Přeji jí plného úspěchu, poněvadž si ho zasluhuje. Nechť přispěje k rozšíření vzdělání důstojníků a tím prokáže službu čs. armádě. To bude nejlepší odměnou, jíž si podplukovník Fiala zaslouží za svou ohromnou práci.
Praha, 12. července 1929.
Generál Le Blévec