215. Zajímaly by mě podrobnosti o demonstracích německého obyvatelstva Československa v roce 1918. Proč československá vláda použila sílu a kolik bylo mrtvých? (odpovídá Pavel Šrámek)
Máte na mysli zřejmě demonstrace ze 4. března 1919. Tento den se v sousedním Rakousku konalo první zasedání parlamentu a německé obyvatelstvo v pohraničí českých zemí, které usilovalo o připojení právě k Rakousku, vyhlásilo generální stávku. V celé řadě míst proběhly demonstrace, které měly většinou klidný průběh, s výjimkou několika měst (např. Kadaň, Moravský Šternberk). Zde demonstrace přerostly do otevřeného násilí, kdy docházelo k útokům na státní úřady a československé vojsko a policii. Bezpečnostní složky odpověděly střelbou, jejímž výsledkem bylo několik desítek mrtvých, v naprosté většině Němců. Počty obětí se v seriózní literatuře uvádějí v rozmezí zhruba od 50 do 150 osob. Dnes je samozřejmě obtížné hodnotit oprávněnost použití zbraní, při hodnocení této události by se ale nemělo zapomínat, že měla kromě nacionálního i sociální charakter (protest proti kolkování starých rakouských bankovek, všeobecná radikalizace obyvatelstva).
214. Kdy byla v československé armádě poprvé udělena hodnost štábní praporčík? Je možné zjistit, kolik štábních praporčíků bylo v československé armádě k 15. březnu 1939? (odpovídá Pavel Šrámek)
Zavedení hodnosti štábního praporčíka se připravovalo od roku 1937. Mělo tak dojít ke zvýšení počtu hodností příslušníků rotmistrovského sboru ze tří na čtyři (do té doby existovaly hodnosti – rotmistr, štábní rotmistr a praporčík). Rozšíření škály rotmistrovských hodností schválila na svém zasedání Rada obrany státu dne 16.8.1938. Na základě rozhodnutí 2. oddělení (zásobovacího) V. odboru (intendančního) MNO ze dne 28.2.1939 (č.j. 24626) došlo Věcním věstníkem MNO, roč. 1939, čís. 14, článek 108 k zavedení hodnostního označení pro štábní praporčíky. Vlastní zřízení hodnosti a povýšení příslušných osob se vzhledem k okupaci Československa neuskutečnilo.
213. Nevíte, která jednotka byla lokalizována za mobilizace 1938 v Hranicích na Moravě? (odpovídá Pavel Šrámek)
V Hranicích působilo na přelomu září a října 1938 velitelství Hraničního pásma XIII, které se 8. října přesunulo do Vsetína. Počátkem října 1938 zde po přesunech souvisejících s vyklízením pohraničí krátce fungovalo také velitelství Hraniční oblasti 37 (tj. původní velitelství 8. divize s mírovou posádkou v Hranicích), které se pak přemístilo do Rožnova pod Radhoštěm.
Po vyhlášení mobilizace zůstaly v Hranicích náhradní prapor pěšího pluku 34, náhradní oddíl dělostřeleckého pluku 108 a dále tyto útvary: Vojenská akademie, posádkové velitelství, doplňovací okresní velitelství, odbočka sborové zbrojnice 4.
212. Mohli byste mi poskytnou informace o strážních praporech? Kolik jich bylo ve skutečnosti aktivováno, u kterých hraničních oblastí a skupin byly postaveny a jaké úseky strážily? Jaká byla jejich organizační struktura? Jaké následné jednotky krytu hranic byly z nich postaveny? (odpovídá Pavel Šrámek)
Organizační struktura strážních praporů odpovídala běžným pěším praporům, tj. čtyři strážní roty, z nichž čtvrtá byla kulometná. U několika praporů došlo k drobným odchylkám vyplývajícím z momentální situace, např. prapor číslo VI měl 3 roty, prapor číslo X neměl velitelství, prapor číslo XI měl 5 rot apod. Ostatní údaje jsou zřejmé z následující tabulky:
| Číslo | Vznik | Velitelství | Zařazení za mobilizace | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| I | 15.6.1937 | Rokytnice v Orl. horách | – | zrušen, včleněn do hran. pluku 19 |
| II | 12.8.1936 | Hrušov nad Odrou | – | zrušen, včleněn do hran. pluku 4 |
| III | srpen 1936 | Králíky | – | zrušen, včleněn do hran. pluku 6 a 19 |
| V | 10.8.1937 | Náchod | – | zrušen, včleněn do hran. pluku 18 |
| VI | 10.12.1937 | Trutnov | HO 34 | podřízen hran. pluku 17 |
| VII | 15.9.1938 | Velká Zdobnice | HO 35 | podřízen hran. pluku 19 |
| VIII | 15.9.1938 | Červený Kostelec | HO 34 | podřízen hran. pluku 17 |
| IX | 15.9.1938 | Maršov | HO 34 | podřízen hran. pluku 17 |
| X | 1.7.1938 | – | HO 38 | |
| XI | 15.9.1937 | Bystré | HO 34 | podřízen hran. pluku 18 |
| XII | 15.9.1937 | Staré Město p. Sněžníkem | HO 36 | podřízen hran. pluku 6 |
| XIII | 15.9.1937 | Jakartovice | HO 37 | podřízen pěšímu pluku 15 |
| XIV | 15.9.1937 | Hrabyně | – | zrušen, včleněn do hran. pluku 4 |
| XV | 28.2.1938 | Merklín | HO 32 | podřízen pěšímu pluku 153 |
| XVI | 28.2.1938 | Vlkýš | HO 32 | podřízen pěšímu pluku 153 |
| XVII | 28.2.1938 | Krukanice | HO 32 | podřízen pěšímu pluku 18 |
| XVIII | 28.2.1938 | Německé Hořovice | skupina 1 | podřízen pěšímu pluku 152 |
| XIX | 28.2.1938 | Liběšice | skupina 1 | podřízen pěšímu pluku 152 |
| XX | 28.2.1938 | Louny | skupina 1 | podřízen pěšímu pluku 151 |
| XXI | 28.2.1938 | Budyně nad Ohří | skupina 1 | podřízen pěšímu pluku 151 |
| XXII | 28.2.1938 | Kamenický Šenov | 3. divize | podřízen pěšímu pluku 42 |
| XXIII | 28.2.1938 | Markvartice | HO 33 | podřízen pěšímu pluku 2 |
| XXIV | 15.2.1938 | Horní Benešov | skupina pěšího pluku 34 | podřízen pěšímu pluku 159 |
| XXIX | 1.7.1938 | Kristiánov | 17. divize | podřízen pěšímu pluku 44 |
| XXX | 1.7.1938 | Zlatá Olešnice | 17. divize | podřízen pěšímu pluku 21 |
| XXXIV | 25.3.1938 | Hrušovany n. Jevišovkou | HO 38 | podřízen hran. pluku 11 |
| XXXVI | 1.6.1938 | Jaroměřice n. Rokytnou | skupina 2 | podřízen hran. pluku 3 |
| XXXVII | 1.6.1938 | Moravské Budějovice | skupina 2 | podřízen hran. pluku 3 |
| L | 15.9.1938 | Králíky | HO 36 | podřízen hran. pluku 6 |
| LI | 15.9.1938 | Kolštejn | HO 36 | podřízen hran. pluku 6 |
Celkem tedy bylo postaveno 30 strážních praporů, v době mobilizace jich pak působilo 25.
211. Myslíte, že atentát na Heydricha měl nějaký význam, nebo to byl jen „rozmar“ tehdejší londýnské vlády za účelem zviditelnit naši zemi v očích spojenců, jak se občas píše v odborné literatuře? (odpovídá Pavel Šrámek)
Atentát na Reinharda Heydricha byl nepochybně velmi významným činem českého odboje a výrazně posílil prestiž Československa v rámci protihitlerovské koalice. Určité rozpory v jeho hodnocení však existují a vycházejí už z dobových názorů domácího a zahraničního odboje. Zatímco vedení domácího odboje se k atentátu stavělo rezervovaně (obávalo se totiž těžkých ztrát) a navrhovalo spíše útok na Emanuela Moravce, vedení zahraničního odboje potřebovalo na svoji podporu nějaký konkrétní čin s mezinárodním rozměrem (podobný jako bylo obsazení sibiřské magistrály československými legionáři). Problém byl v tom, že domácí odboj se orientoval především na zpravodajskou a organizátorskou činnost, navíc byl v roce 1941 těžce postižen a jeho činnost ochromena. Nelze tedy hovořit o nějakém „rozmaru“ londýnské vlády, spíše o různých pohledech na věc vyplývajících z odlišných podmínek činnosti.
210. Zajímalo by mě, jakých bitev se účastnil 75. pěší pluk z Jindřichova Hradce v 1. světové válce? (odpovídá Pavel Šrámek)
Pěší pluk 75 byl součástí 19. pěší divize rakousko-uherské armády, která od srpna 1914 bojovala na východní frontě proti Rusku. Zde se mimo jiné zúčastnil známé bitvy u Zborova v červenci 1917, kdy na jeho postavení útočili českoslovenští legionáři bojující na straně ruské armády.
209. Co byste mi mohli říct o Vojenské škole ministerstva obrany pro tělesnou výchovu? (odpovídá Pavel Šrámek)
Vojenská tělocvičná škola vznikla v roce 1920 a byla zrušena v roce 1933. Bližší informace můžete zjistit ve Vojenském ústředním archivu v Praze, kde jsou uloženy její písemnosti (mimo jiné též kronika).
208. Už delší dobu se snažím dohledat podrobnější informace o armádním generálu Bohumilu Bočkovi, který je mým vzdáleným příbuzným. Ve všeobecném vyhledávání na internetu jsem byla úspěšná jen zčásti. Mohli byste mi prosím poradit, kde lze nalézt více informací o jeho životě? (odpovídá Pavel Šrámek)
O generálu Bohumilu Bočkovi (1894-1952), který byl v letech 1945 až 1948 náčelníkem Hlavního štábu československé branné moci, vyšly pokud je nám známo jen dva články. První v novinách „Obrana lidu“ číslo 46 z roku 1991 a druhý v časopise „Vojenské rozhledy“ číslo 8 z roku 1992. Dílčí informace lze nalézt v některých dalších pracích, např. v knize K. Kaplana a P. Palečka „Komunistický režim a politické procesy v Československu“, která vyšla v Brně roku 2001 a popisuje pozadí generálova zatčení a odsouzení. Osobní spisy generála Bočka (legionářský spis a kvalifikační listina) jsou uloženy ve Vojenském historickém archivu v Praze, kde je lze po předchozí domluvě (T: 220206101) bez potíží prostudovat.
207. Po obsazení Sudet v roce 1938 zůstalo na tomto území po celou válku mnoho Čechů. Uskutečnil se požadovaný plebiscit? A jak to bylo s otázkou branné povinnosti obyvatelstva Sudet, především české národnosti? Podle mých informací mnoho z nich, především na jižní Moravě, nebylo považováno za Čechy, ale moravské Slováky a byli tak nuceni rukovat do wehrmachtu. (odpovídá Pavel Šrámek)
Původně uvažovaný plebiscit se nekonal, neboť Československo i Německo se dohodly na jeho zrušení. Pokud jde o brannou povinnost, ta se týkala pouze obyvatel s říšskoněmeckým státním občanstvím. Na obyvatelstvo české národnosti, které až na výjimky toto občanství nemělo, se tedy nevztahovala. Podrobnosti můžete nalézt v jednotlivých číslech sborníku „Historie okupovaného pohraničí 1938-1945“, který vychází v Ústí nad Labem (dosud vyšlo asi šest čísel), nebo v obsáhlé práci „Sudety pod hákovým křížem 1938-1945“ vydané v Ústí nad Labem roku 2002. V těchto pracích najdete také četné odkazy jak na archivy, tak na literaturu.
206. Chtěl bych se zeptat, zda víte o kvalitní knize, článcích apod., které by se věnovaly historii české vojenské rozvědky. (odpovídá Pavel Šrámek)
Nejnovější prací na toto téma je čtyřdílná kniha Karla Pacnera „Československo ve zvláštních službách“, která vychází z nedávno odvysílaného seriálu v České televizi. Karel Pacner sice není historik, ale práci konzultoval s řadou odborníků a je tedy celkem spolehlivá. Pro dějiny předválečné rozvědky lze doporučit články Jaroslava a Stanislava Kokoškových vydávané v časopise „Historie a vojenství“ v 80. a 90. letech, případně jejich knihu „Spor o agenta A-54“ z roku 1994. Pro dějiny poválečné rozvědky jsou zatím k dispozici jen články Jana Frolíka zabývající se organizací československé státní bezpečnosti, které vyšly ve „Sborníku archivních prací“ v roce 1991 a 2002. V této souvislosti je třeba ještě upozornit, že poměrně oblíbené vzpomínkové práce bývalých zpravodajských důstojníků (František Moravec „Špión, jemuž nevěřili“ a Josef Frolík „Špión vypovídá“) jsou velmi nespolehlivé a plné chyb.
205. Prosím o sdělení internetové adresy diskusního fóra na téma bunkrologie. (odpovídá Pavel Šrámek)
Diskusní fórum zaměřené na všeobecnou problematiku opevnění naleznete na adrese http://pandora.cz/conference/opevneni. Další diskusi orientovanou speciálně na vyhledávání objektů československého opevnění lze navštívit na www.opevneni.cz. Konečně je k dispozici obsáhlý diskusní server www.fronta.cz, kde se v rámci témat týkajících se obrany Československa v roce 1938 probírá také československé opevnění.
204. Zajímaly by mě osudy majora Jana Žižky, který velel v roce 1938 strážnímu praporu XXII. Dále by mě zajímalo, kdo byl velitelem pohotovostního oddílu číslo 6 a jakých akcí se tento oddíl v roce 1938 zúčastnil. (odpovídá Pavel Šrámek)
Jan Žižka se narodil v roce 1896 v Krčmani u Olomouce. Studoval na gymnáziu v Brně, v roce 1915 odešel na ruskou frontu, kde byl o rok později zajat. V roce 1917 vstoupil do československých legií v Rusku, kde bojoval nejprve v rámci 7. střeleckého pluku, později 1. úderného praporu. Po návratu do vlasti byl zařazen k hraničářskému praporu 6 v Domažlicích. Od roku 1925 do roku 1934 sloužil u horské pěchoty na Slovensku jako velitel roty. V roce 1934 byl přemístěn k pěšímu pluku 40 do Valašského Meziříčí, o dva roky později byl povýšen na majora pěchoty. V roce 1938 převzal velení nově vzniklého strážního praporu XXII v Kamenickém Šenově, s nímž se zúčastnil mobilizace na podzim 1938. Koncem roku 1938 se vrátil k pěšímu pluku 40, v únoru 1939 odešel do zpravodajského oddělení Hlavního štábu. Po okupaci v březnu 1939 pracoval jako tajemník školy v Praze-Smíchově, od roku 1942 jako pomocný úředník v Praze a v Plzni. Zemřel 9. 5. 1945 v Praze-Dejvicích, když padl na barikádě během Pražského povstání. In memoriam byl povýšen do hodnosti podplukovníka pěchoty. Pamětní deska připomínající jeho smrt je umístěna nedaleko Vítězného náměstí.
O pohotovostním oddíle číslo 6 bohužel nemáme žádné bližší informace.
203. Chtěl bych vědět, jaké jednotky v září 1938 obsazovaly nedokončené objekty TO OP-S-36a, 36b, 37 a 38. Dále by mě zajímalo, zda existují nějaké mapové údaje o polním opevnění na severní Moravě (konkrétně v úseku pěšího pluku 15 a 34). (odpovídá Pavel Šrámek)
Informace o obsazení zmíněných pevnostních objektů v září 1938 nemáme, ale na základě analogie s nedokončenými těžkými objekty na jižní Moravě, které prokazatelně obsazeny byly, lze předpokládat, že i poslední těžké objekty opavské linie byly alespoň improvizovaným způsobem zařazeny do obranné linie. Obsadili je zřejmě vojáci, kteří zajišťovali střežení jejich stavenišť, tj. strážní prapor XIII (na jižní Moravě se jednalo o strážní prapor X). Pokud jde o průběh polního opevnění, žádné mapové doklady se nezachovaly. Jinak je ale o obraně severní Moravy díky studiím plukovníka Josefa Fetky otištěným v roce 1971 a 1975 ve sborníku „Severní Morava“ k dispozici údajů celkem dost.
202. Vím, že tento dotaz přímo nesouvisí s ČSLA, ale přeci jen. Zajímalo by mne organizační a vojenské složení útvarů Lidových milicí, popřípadě dislokace hlavních jednotek. (odpovídá Pavel Minařík)
O historii Lidových milicí se skutečně moc nehovoří ani nepíše a tak od svého zrušení v roce 1989 zůstávají stranou všeobecného zájmu, snad s výjimkou několika profesionálních vojenských historiků nebo v historickém řemeslu poněkud méně zběhlých pracovníků Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Pro zájemce o bližší seznámení s předmětnou problematikou můžeme uvést studii „Závodní, Dělnické a Lidové milice v Československu“ od Jiřího Bílka a Vladimíra Piláta, publikovanou v Historii a vojenství, roč. 1995, čís. 3, str. 79 až 106 nebo příspěvek „Ľudové milície na Slovensku – ich vznik a organizačný vývoj do polovice šesťdesiatych rokov“ od Jana Štaigla, zveřejněný v časopise Vojenská história, roč. 1999, čís. 2, str. 41 až 70. Z těchto článků jsme pro Vás vybrali některé zajímavé údaje a blíže se s nimi můžete seznámit v nové studii Lidové milice v Československu v letech 1948 až 1989.
201. Zajímal by mě vývoj organizace čs. letectva po 2. světové válce do jeho největšího rozmachu v 50. letech. Především útvary, jejich struktura, dislokace a výzbroj. (odpovídá Pavel Minařík)
Vojenské letectvo čs. armády prošlo v poválečných letech velice bouřlivým vývojem. Na toto téma pro Vás připravujeme obsáhlou studii na pokračování. Proto alespoň telegraficky složení „létajících“ útvarů našeho vojenského letectva v období jeho obnovy (1947), útlumu (1950) a největší slávy (1957).
| 1.8.1947 | |
| Velitelství letectva Hlavního štábu | Praha |
| I. letecký sbor | Praha |
| – 1. letecká divize | Kbely |
| * Letecký pluk 10 | Kbely |
| * Letecký pluk 12 | Kbely |
| – Letecký pluk 41 „T. G. Masaryka“ 1) | Mladá |
| – Cvičná letka 1 | Kbely |
| II. letecký sbor | České Budějovice |
| – 2. letecká divize | České Budějovice |
| * Letecký pluk 4 „Letce Vašátka“ 1) | České Budějovice |
| * Letecký pluk 5 | České Budějovice |
| – 6. letecká divize | Havlíčkův Brod |
| * Letecký pluk 24 „Biskajský“ 1) | Plzeň |
| * Letecký pluk 25 „Atlantický“ 1) | Havlíčkův Brod |
| – Cvičná letka 2 | České Budějovice |
| III. letecký sbor | Brno |
| – 3. letecká divize | Brno |
| * Letecký pluk 7 „Invasní“ 1) | Brno |
| * Letecký pluk 8 | Brno |
| – Letecký pluk 43 „Dr. Edvarda Beneše“ 1) | Přerov |
| – Cvičná letka 3 | Brno |
| IV. letecký sbor | Bratislava |
| – 4. letecká divize | Trenčín |
| * Letecký pluk 1 „Zvolenský“ 1) | Hájníky |
| * Letecký pluk 2 „Těšínský“ 1) | Piešťany |
| * Letecký pluk 30 „Ostravský“ 1) | Trenčanské Biskupice |
| – Letecký pluk 44 „Gen. M. R. Štefánika“ 1) | Vajnory |
| – Cvičná letka 4 | Piešťany |
| Letecký dopravní pluk | Kbely |
| Letecká vojenská akademie | Hradec Králové, Pardubice |
| Letecké učiliště | Prostějov |
| – Školní základna I | Prostějov |
| – Školní základna II | Prostějov – Stichovice |
| – Školní základna III | Olomouc |
| 1) Pojmenování byla jednotlivým leteckým plukům propůjčena až 3.3.1948. | |
| 31.12.1950 | |
| Velitelství letectva MNO | Praha |
| 3. letecká divize | Kbely |
| – 1. letecký pluk „Zvolenský“ | Kbely |
| – 5. letecký pluk | Plzeň |
| – 8. letecký pluk | Klecany |
| – 5. stíhací letka | Mladá |
| – 1. cvičná letka | Kbely |
| – 2. cvičná letka | České Budějovice |
| 4. letecká divize | Brno |
| – 3. letecký pluk | Brno |
| – 30. letecký pluk „Ostravský“ | Stichovice |
| – 47. letecký pluk | Brno |
| – 3. cvičná letka | Brno |
| – 4. cvičná letka | Mokraď |
| 1. letecký dopravní pluk | Kbely |
| 45. letecký pluk | Plzeň |
| 51. letecký pluk | Plzeň |
| Letecká vojenská akademie | Hradec Králové |
| – Instrukční letecký pluk | Hradec Králové, Pardubice |
| Letecké učiliště | Prostějov |
| – Pilotní škola I | Olomouc |
| – Pilotní škola II | Piešťany |
| – Pilotní škola III | Prostějov |
| – Pilotní škola IV | Stichovice |
| – Pilotní škola V | Hájníky |
| 1.10.1957 | |
| Velitelství letectva a PVOS | Praha |
| – velitelská letka | Kbely |
| 1. stíhací letecká divize „Zvolenská,Ostravská“ | České Budějovice |
| – 1. stíhací letecký pluk „Zvolenský“ | České Budějovice |
| – 9. stíhací letecký pluk | Bechyně |
| – 19. stíhací letecký pluk | Bechyně |
| 2. stíhací letecká divize „Opavská“ | Zvolen |
| – 2. stíhací letecký pluk „Opavský“ | Bratislava |
| – 6. stíhací letecký pluk | Zvolen |
| – 7. stíhací letecký pluk | Košice |
| 3. stíhací letecká divize | Líně |
| – 5. stíhací letecký pluk | Líně |
| – 8. stíhací letecký pluk | Kbely |
| – 16. stíhací letecký pluk | Líně |
| 5. stíhací letecká divize | Žatec |
| – 11. stíhací letecký pluk | Žatec |
| – 15. stíhací letecký pluk | Žatec |
| – 17. stíhací letecký pluk | Hradčany |
| 6. stíhací letecká divize | Čáslav |
| – 20. stíhací letecký pluk | Čáslav |
| – 22. stíhací letecký pluk | Čáslav |
| – 26. stíhací letecký pluk | Hradčany |
| 22. stíhací letecká divize | Chrudim |
| – 3. stíhací letecký pluk | Brno |
| – 4. stíhací letecký pluk | Pardubice |
| – 18. stíhací letecký pluk | Pardubice |
| 34. bitevní letecká divize „Těšínská“ | Brno |
| – 28. bitevní letecký pluk „Těšínský“ | Brno |
| – 30. bitevní letecký pluk „Ostravský“ | Piešťany |
| – 32. bitevní letecký pluk | Trenčín |
| 46. bombardovací letecká divize | Přerov |
| – 24. bombardovací letecký pluk | Přerov |
| – 25. bombardovací letecký pluk | Přerov |
| – 29. bombardovací letecký pluk | Mladá |
| Letecké učiliště | Prostějov |
| – 1. letecký školní pluk | Prostějov |
| – 2. letecký školní pluk | Hradec Králové |
| 45. dělostřelecký průzkumný letecký pluk | Plzeň |
| 47. průzkumný letecký pluk | Mladá |
| 50. spojovací letecký pluk | Klecany |
| 1. dopravní výsadkový letecký pluk | Kbely |