2420. Nemáte údaje o dislokaci pozorovací letky 12 ve druhé polovině září 1938? Byla tou dobou na Slovensku? (odpovídá Pavel Šrámek)
Po vyhlášení mimořádných opatření 13. 9. 1938 byla letka 12 na letišti Spišská Nová Ves, což bylo její mírové letiště. Těsně předtím byla v Kamenici nad Cirochou, a to zřejmě na cvičení. Dne 18. 9. 1938 bylo rozhodnuto o přesunu letky do Čech do prostoru Nymburk a následující den 19. 9. letka 12 Spišskou Novou Ves opustila. V Čechách zůstala až do října, kdy 7. 10. 1938 byl nařízen její návrat do Spišské Nové Vsi.
2419. Existuje národnostní statistika mobilizované armády? Jinými slovy, je možné zjistit, kolik Němců, Poláků, Maďarů, Rusínů, Slováků, narukovalo při mobilizaci v září 1938? Někde jsem zaznamenal číslo 40 % Němců, kteří narukovali navzdory Henleinově výzvě nenechat se mobilizovat. Nepamatuji si bohužel zdroj. (odpovídá Pavel Šrámek)
O žádné souhrnné národnostní statistice mobilizované armády na podzim 1938 nevím. Pokud se v příslušných dokumentech nějaké údaje na toto téma objevují, jsou jen dílčí a jde spíše o odhady. Například v denní situační zprávě o průběhu mobilizace dne 26. 9. 1938 se uvádí: „Je nedostatek mužstva, jelikož Němci nastoupili jenom v počtu 30–70 % a mimo to požadavky na asistenční službu jsou značné.“ Velitelství II. sboru Hradec Králové hlásilo dne 25. 9. 1938, že u 3. divize nastoupilo asi 25 % Němců.
Přesná čísla tak jsou k dispozici jen pro jednotlivé vojenské útvary. Například pěší pluk 24 Znojmo uváděl, že vojenskou službu za mobilizace nenastoupilo celkem 1132 osob, z toho podle národnosti 107 české, 1019 německé, 3 polské, 3 jiné. Z nich bylo 1017 z odstoupeného pohraničí, 115 ze zbývajícího území. Pěší pluk 34 Bruntál zase uváděl, že z nenastoupených osob bylo 1,5 % národnosti československé, 33 % národnosti německé a 40 % národnosti maďarské a jiné.
2418. V předchozích dotazech byly zmiňovány pohraniční kraje jako nové plánované útvary čs. armády. Můžete k nim uvést něco bližšího, např. kdo je měl vytvářet? (odpovídá Pavel Šrámek)
Od 15. 2. 1939 už v případě mobilizace neměly být svazky v síle divize určené k obraně státní hranice nazývány „hraniční oblasti“, ale „pohraniční kraje“. Celkem se počítalo s 15 pohraničními kraji:
| 42. pohraniční kraj | vytvořen 5. divizí, v roce 1938 hraniční oblast 31 |
| 98. pohraniční kraj | vytvořen 2. divizí, v roce 1938 hraniční oblast 32 |
| 67. pohraniční kraj | vytvořen Skupinou 1, v roce 1938 Skupina 1 |
| 53. pohraniční kraj | vytvořen 3. divizí, v roce 1938 hraniční oblast 33 |
| 78. pohraniční kraj | vytvořen 13. divizí, v roce 1938 hraniční oblast 34 |
| 62. pohraniční kraj | vytvořen 4. divizí, v roce 1938 hraniční oblast 35 |
| 74. pohraniční kraj | vytvořen 7. divizí, v roce 1938 hraniční oblast 36 |
| 35. pohraniční kraj | vytvořen 8. divizí, v roce 1938 hraniční oblast 37 |
| 77. pohraniční kraj | vytvořen Skupinou 2, v roce 1938 Skupina 2 |
| 28. pohraniční kraj | vytvořen 6. divizí, v roce 1938 hraniční oblast 38 |
| 88. pohraniční kraj | vytvořen 15. divizí, v roce 1938 15. divize |
| 83. pohraniční kraj | vytvořen 9. divizí, v roce 1938 hraniční oblast 39 |
| 46. pohraniční kraj | vytvořen 10. divizí, v roce 1938 hraniční oblast 40 |
| 57. pohraniční kraj | vytvořen 11. divizí, v roce 1938 hraniční oblast 41 |
| 61. pohraniční kraj | vytvořen 12. divizí, v roce 1938 hraniční oblast 42 |
Podobně neměly být svazky v síle sboru určené k obraně státní hranice nazývány „hraniční pásma“, ale „pohraniční oblasti“. Celkem se počítalo s 6 pohraničními oblastmi:
| X. pohraniční oblast | vytvořena I. sborem, v roce 1938 hraniční pásmo XI |
| XXIII. pohraniční oblast | vytvořena II. sborem, v roce 1938 hraniční pásmo XII |
| XII. pohraniční oblast | vytvořena IV. sborem, v roce 1938 hraniční pásmo XIII |
| XXXII. pohraniční oblast | vytvořena III. sborem, v roce 1938 hraniční pásmo XIV |
| XVII. pohraniční oblast | vytvořena VII. sborem, v roce 1938 hraniční pásmo XV |
| XXIX. pohraniční oblast | vytvořena VI. sborem, v roce 1938 hraniční pásmo XVI |
2417. Dávám dohromady informace o službě v čs. armádě mého pradědy v letech 1938-1939, ročník 1915. Za mobilizace 1938 sloužil v rámci hraničářského pluku 6, s jeho zrušením 30.11. přešel do řad hraničářského praporu 7 – obojí posádkou v okolí Šumperka. Podle sdělení mé babičky ovšem v březnu 1939 sloužil na Podkarpatské Rusi, mám jeho kmenový list z archivu, kde o tom není zmínka – hraničářský prapor 7, ani pěší pluk 3 (ke kterému byl původně odveden) v jednotkách bránících východ republiky nefigurují. Šlo by někde zjistit, jakým způsobem se do té lokality dostal – zda kromě „celých“ jednotek – např pěšího pluku 45 se sem dostaly i odřady hraničářů? Děkuji za odpověď. (odpovídá Pavel Šrámek)
Příslušníci hraničářských pluků byli po zrušení těchto pluků na podzim 1938 skutečně přemísťováni na východ republiky k posílení tamních pěších pluků. Známý je například případ Františka Vystrčila, příslušníka hraničářského pluku 4, který byl přidělen 1. rotě pěšího pluku 36 a dne 6. 1. 1939 padl v boji s maďarskou armádou.
Pokud jde o hraničářský pluk 6, v publikaci M. Vaňourka „Vojáci hraničářského pluku 6 Červená Voda vzpomínají“ jsou zachyceny vzpomínky několika příslušníků tohoto pluku, kteří byli zařazeni k pěšímu pluku 45 Chust a sloužili na Podkarpatské Rusi až do března 1939.
Je tedy pravděpodobné, že i váš pradědeček sloužil po zrušení hraničářských pluků na Podkarpatské Rusi. Záznamy o jeho přidělení by mohly být uloženy v rozkazech hraničářského pluku 6. Doporučujeme vám proto prostudovat si fond uvedeného hraničářského pluku uložený ve Vojenském ústředním archivu-Vojenském historickém archivu Praha.
2416. V knize Josefa Fetky „Československá válečná armáda 1918-1939“ jsem narazil na informaci, že se v březnu 1939 skupina aktivních důstojníků bývalé R-U armády obrátila na německé okupační orgány s memorandem požadující zvýhodnění při obsazování do civilních zaměstnání. Kde bych se mohl o této akci dozvědět více? (odpovídá Pavel Šrámek)
V rukopisných vzpomínkách plukovníka Josefa Fetky z doby okupace je tento text: „Při jedné takové cestě do Vokovic (šetřilo se i na jízdném) jsem se potkal s generálem v. v. Škvorem, bývalým zemským vojenským velitelem v Bratislavě, v jehož štábu jsem v letech 1925/27 pracoval, který šel pěšky na blízkou Hanspaulku, kde bydlel. Cestou jsem se dozvěděl, že se vrací ze schůze, kterou do nynější budovy Ústředního domu armády svolali důstojníci, kteří byli po roce 1918 převzati do československé armády z bývalé rakousko-uherské armády, a na kterou byl on také pozván. Samo sebou, že toto překvapení jsem si nenechal pro sebe, a když mi pak osobní referent Kolařík předložil k přečtení spis podepsaný generálem Braunem a dvěma plukovníky, zaslaný MNO v likvidaci s žádostí, aby při přeřazování vojenských gážistů do civilních služeb byl brán patřičný zřetel na výhodnější umístění důstojníků z bývalé rakousko-uherské armády, jimž bylo prý ubližováno v československé armádě, a do popředí na jejich úkor byli dáváni legionáři, a že tudíž by bylo jen spravedlivé, kdyby legionářům jejich výhody byly zrušeny. A když jsem se pak ještě dozvěděl, že s podobnou peticí se měli obrátit také na gen. Fridericiho, velitele německých jednotek v protektorátě, požádal jsem o přispění jak gen. Eisenberga (osobní oddělení MNO), tak Kolaříka a na podkladě statistických údajů jsme se snažili vyvrátit nepravdy spisu, který je nyní uložen ve VHA, v kartonu 381 z roku 1939 (spisy MNO hlšt. 3. odd).“
Zmíněný generál Braun je brigádní generál Josef Braun, který sloužil jako zástupce velitele 8. divize.
2415. Zajímám se o pěší pluk č. 2 Jiřího z Poděbrad. Pokouším se dopátrat jeho podrobnou strukturu a sestavu po mobilizaci v září 1938, ale také jeho možný úděl v nadcházejícím střetu s nacistickým Německem. Kromě podrobné struktury (velení, roty, čety, družstva) mě tedy zajímá, kde měl být pěší pluk č. 2 v hrozícím konfliktu umístěn, jaké přesné úseky měl bránit a jaké byly jeho úkoly/rozkazy, jaká byla vybavenost. Vlastně cokoliv, co se dá k pěšímu pluku č. 2 za mnichovské dohody dohledat. (odpovídá Pavel Šrámek)
Pěší pluk 2 tvořily:
a) velitelství pluku – velitel a pomocné orgány (pobočníci, zpravodajský, zbrojní, plynový a ordonanční důstojník, velitel tělesového trénu, lékař, veterinář, důstojníci hospodářské služby)
b) zákopnická rota – pomocné družstvo (velitelský a hospodářský roj), 2 čety zákopníků (o 3 družstvech)
c) spojovací rota – 1 plukovní spojovací četa (telefonní, radiotelegrafní, pomocné družstvo), 3 praporní spojovací čety (telefonní družstvo, roj zemní telegrafie, pomocný roj)
d) kanonová rota – 3 kanonové čety
e) minometná rota – 3 minometné čety
f) tři pěší prapory – každý prapor tvořilo velitelství praporu, pomocná četa, 3 pěší roty (každá rota složená z velitele, pomocného družstva, 4 pěších čet) a 1 kulometná rota (velitel, pomocné družstvo, 3 kulometné čety).
Pluk měl ve výzbroji 108 lehkých a 36 těžkých kulometů, 6 minometů ráže 8 cm a 12 protitankových kanonů ráže 3,7 cm.
Pěší pluk 2 byl za mobilizace v září 1938 podřízen Hraniční oblasti 33 a bránil úsek hranice zhruba od Varnsdorfu po Hrádek nad Nisou. Kromě jeho organických praporů mu byl podřízen ještě strážní prapor XXIII (velitelství, 3 pěší roty, 1 kulometná rota).
Podle publikace „Mobilizovaná československá armáda 1938“ z roku 2011 byla sestava pluku následující:
| úsek | velitelství | velitel | |
| Pěší pluk 2 | Bouřný – Jítravský vrch | Postřelná | plk. pěch. J. Tomeček |
| II/2. prapor | Bouřný – Malý Ovčí vrch | Kunratice u Cvikova | pplk. pěch. J. Šlajs |
| SP XXIII | M. Ovčí vrch – Loupež. vrch | Markvartice | pplk. pěch. J. Písecký |
| I/2. prapor | Loupež. vrch – Jítravský vrch | Jítrava | pplk. pěch. J. Štěpánek |
| III/2. prapor | záloha pluku | Postřelná | nezjištěno |
Další informace by mohly být v dochovaných dokumentech pluku uložených ve fondu „Pěší pluk 2“ ve Vojenském ústředním archivu-Vojenském historickém archivu Praha. Mimo jiné by zde měla být i kronika pluku se záznamy z roku 1938.
2414. Dobrý den, hledám veškeré informace o vojenských událostech v oblasti mezi jihočeským Dolním Dvořištěm-Tichou a Cetvinami v létě a na podzim roku 1938. Je mi znám jen případ zastřeleného dozorce Finanční stráže Jaroslava Nováka. K události došlo na konci července 1938 nešťastnou náhodou – postřelil ho kolega a Novák pak v nemocnici v Českých Budějovicích zemřel. Byl mu údajně vypraven vojenský pohřeb, ale neví se kde. Zda v Českých Budějovicích nebo v Týně nad Vltavou? Prý se ale v okolí Cetvin odehrály i střety mezi ordnery a čs. vojáky. Děkuji. (odpovídá Pavel Šrámek)
Pokud jde o události v prostoru Dolní Dvořiště a Cetviny, informace lze najít v knihách a článcích věnovaných obraně československých hranic v roce 1938. Jde například o knihy „Hraničáři pod Luží 38“ z roku 2004, „Stráž obrany státu 1936-1939“ z roku 2007 nebo „Jednotka určení SOS“, 3. díl z roku 2008, dále třeba o článek „Září 1938 – Dokumenty k událostem v západočeském a jihočeském pohraničí“, který vyšel v časopise Historie a vojenství, č. 1967/2 (je dostupný online v elektronické podobě na www.digitalniknihovna.cz/dsmo). V uvedených zdrojích jsou zachyceny zmiňované střety mezi německými ordnery a československými obránci.
Protože prostor Dolní Dvořiště a Cetviny patřil do úseku bráněného pěším plukem 1, mohly by se další informace najít v dokumentech tohoto pluku uložených ve Vojenském ústředním archivu-Vojenském historickém archivu v Praze. Pěšímu pluku 1 se věnuje diplomová práce Petra Kozla z roku 2011, která je dostupná na webu theses.cz.
Dozorce finanční stráže Jaroslav Novák byl skutečně 29. července 1938 zastřelen z neopatrnosti kolegou. Zda mu byl vypraven vojenský pohřeb a kde, bohužel nevíme. Úmrtí Jaroslava Nováka je věnována webová stránka www.codyprint.cz/padli/cej/cej10.html, ale ani zde se o vojenském pohřbu nepíše.
Ve vámi uváděném prostoru byl 22. září 1938 smrtelně zraněn dozorce finanční stráže Václav Klimeš, jemuž se věnuje webová stránka www.codyprint.cz/padli/cej/cej11.html
2413. Dobrý den, poptávám informace „Regiment – císařsko-královský domobranecký pěší pluk č. 3“ v období 1910-1917. Děkuji a jsem s pozdravem. (odpovídá Pavel Minařík)
Domobranecké pěší pluky vznikly v rakousko-uherské armádě až s vyhlášením mobilizace a vypuknutí 1. světové války. Do té doby existovala pouze domobranecká okresní velitelství (Landsturmbezirkskommando) vytvořená v roce 1894, která koordinovala určování vojáků v záloze k jednotlivým plukům. Zmíněný c. k. domobranecký pěší pluk č. 3 (Landsturm Infanterie Regiment Nr.3 – LstIR 3 Kroměříž) vznikl v létě 1914 a společně c. k. domobraneckým pěším plukem č. 4 (LstIR 4 Vídeň), záložní eskadronou dragounského pluku č. 3 (RSchwd DR 3 Vídeň) a záložní kanonovou baterií č. 18 (RKnBt 18) tvořil součást c. k. 105. domobranecké pěší brigády (105. LstIBrig).
Zmíněná brigáda byla během poslední srpnové dekády 1914 nasazena do bojů mezi městem Zloczów a řekou Gnila Lipa. Na přelomu srpna a září ustupovala ke Lvovu. Koncem první srpnové dekády se zúčastnila útoku na řece Wereszyca. Počátkem října ustupovala směrem na Karpaty a od poloviny října do počátku listopadu bojovala u Chýrow. Následně se zapojila do kampaně na horním toku řeky San. V polovině listopadu ustupovala k pohoří Karpat a poté bojovala v oblasti Lupkovského průsmyku. Počátkem prosince 1914 byla 105. LstIBrig rozpuštěna. Následující zmínka o LstIR 3 pochází až z poloviny května 1915, kdy je uváděn ve složení nově zformované 7. armády zaujímající linii mezi městy Stanislawów a Czernowitz. O dalším působení LstIR 3 nejsou uvedeny žádné informace. S největší pravděpodobností byl vzhledem ke ztrátám během předcházející bojové činnosti zrušen.
2412. Již delší dobu se snažím vyjasnit situaci ohledně zapojení posilových divizí ze Slovenska v září 1938 v Čechách. Momentálně se snažím zjistit, jakým způsobem byla zapojena 17. divize. Publikace uvádějí, že byla začleněna do ZH mezi HO-33 a HO-34 a převzala pěší útvary, které tento úsek střežily. Bohužel jsem zatím nenašel informace o tom, kdy byl tento příkaz vydán. Zjistil jsem pouze, že dne 20. září byla divize poslána na Liberecko, kde měla působit jako záloha. Budu vděčný, pokud byste mi mohl poskytnout jakékoliv informace nebo rady ohledně této problematiky. (odpovídá Pavel Šrámek)
Dne 20. 9. 1938 byl vydán rozkaz, aby se 17. divize soustředila v prostoru Turnov – Sobotka – Mnichovo Hradiště. Velitelství divize mělo být v Sobotce, horský pěší pluk 3 měl určen prostor Turnov, pěší pluk 37 prostor Mnichovo Hradiště a pěší pluk 16 pak prostor Příšovice – Svijany – Loukov, dělostřelecký oddíl I/202 měl určen prostor Všeň. Divize měla pouze jeden dělostřelecký oddíl. Velitelství dělostřeleckého pluku 202 a zbývající dva oddíly byly odveleny k 5. divizi.
Velitelství 17. divize dorazilo do Sobotky 23. 9. 1938 ráno, ostatní transporty přijížděly na místo v průběhu 23. 9. Podle hlášení z 25. 9. 1938 byla dislokace divize tato: velitelství a telegrafní prapor Sobotka, horský pěší pluk 3 Turnov, pěší pluk 16 Svijany – Podolí, pěší pluk 37 Mohelnice, I/202 dělostřelecký oddíl Všeň, autokolona a zbrojní park Dolní Bousov.
Koncem září 1938 došlo k reorganizaci obrany v severních Čechách, kdy 17. divize a také 3. divize byly zasazeny do 1. sledu a převzaly část obrany hlavního obranného postavení. 17. divize tehdy konkrétně převzala pěší pluk 44, část pěšího pluku 21 (velitelství a jeden prapor) a přidělené dělostřelectvo. Dokládá to jednak sestava I. armády k 4. 10. 1938 a dále rozkaz velitelství dělostřelectva 17. divize z 30. 9. 1938. Pokud jde o to, kdy bylo o této reorganizaci rozhodnuto, domnívám se, že pravděpodobně 29. 9. a realizace proběhla 30. 9. Vycházím z výše uvedeného rozkazu 17. divize, který byl vydán 30. 9. ve 14 hodin, a ze situačního hlášení I. armády z 30. 9. 1938 23.45 hodin, kde se píše u II. sboru: „Vyšším jednotkám přiděleny úseky a posunuty na hlavní obranné postavení tak, aby mohly toto připravit.“
Dne 6. 10. 1938 byl vydán rozkaz k přesunu 17. divize z Čech do prostoru Spišská Nová Ves – Levoča – Poprad, velitelství Spišská Nová Ves. V průběhu přesunu byl 10. 10. vydán nový rozkaz, kterým se měla divize přesunout do prostoru Užhorod – Mukačevo, velitelství Užhorod.
2411. Dobrý den, prosím o odpovědi na následující body:
1) jaký byl válečný potenciál československé armády v roce 1938, tedy mužská populace ve věku 18 – 60 let, případně zda bylo pro válku počítáno i se zbylým obyvatelstvem;
2) jaký byl konečný početní stav čsl. armády po dokončení zářiové mobilizace v roce 1938, tedy cca po týdnu příprav od vyhlášení mobilizace;
3) do jaké míry byla čsl. armáda připravena na německý úder v západních Čechách na směru Tachov – Plzeň – Praha.
Děkuji. (odpovídá Pavel Šrámek)
1) Podle branného zákona z roku 1920 trvala branná povinnost od 20 do 50 let věku. Osoby v záloze do 40 let včetně tvořily tzv. I. zálohu určenou především k mobilizačnímu doplnění armády na předepsané válečné počty a k doplňování ztrát, osoby v záloze od 41 do 50 let pak tzv. II. zálohu, s níž se počítalo pro strážní službu a také k doplňování ztrát. Za války mohla být branná povinnost rozšířena i na osoby od 17 let až do 60 let.
Bývalí aktivní důstojníci a rotmistři, kteří byli přeloženi do výslužby, tvořili zvláštní kategorii a podléhali branné povinnosti až do 60 let věku včetně.
V roce 1930 čítala I. záloha 1 181 000 mužů a II. záloha 535 000 mužů, v roce 1932 pak I. záloha 1 273 000 mužů a II. záloha 542 000 mužů. V roce 1938 to bylo ještě více, přesné počty ovšem nemáme k dispozici. Je třeba si ale uvědomit, že jde o teoretické počty, skutečně využitelných mužů bylo z různých důvodů (např. zdravotní, hospodářské apod.) méně.
2) Předpokládaný válečný počet zmobilizované čs. branné moci měl činit asi 1 110 600 mužů. Určit stav na přelomu září a října je složité, protože po vyhlášení mobilizace část povolaných záložníků především německé národnosti nenastoupila. Místo nich začaly být povolávány osoby z II. zálohy, ale mezitím přišla Mnichovská dohoda, která celou mobilizaci a povolávání osob předčasně ukončila. Následně se začali záložníci naopak propouštět. V jednom z pozdějších dokumentů se uvádí jako nejvyšší dosažený počet 1,128 milionu mužů, ale bez uvedení data, ke kterému by se to mělo vztahovat.
3) Pokud jde o směr Tachov – Plzeň – Praha, československé velení ho nevyhodnotilo jako nejnebezpečnější a s dlouhodobou obranou na západ od Vltavy nepočítalo, takže zde soustředilo dva svazky. V první sledu Hraniční oblast 32 v síle zesílené pěší divize, v druhém sledu pak 2. divizi. Další síly se nalézaly až před Prahou, a to Velitelství okrsku Praha a 18. divize. Německá armáda ovšem považovala tento směr za jeden z hlavních a počítala zde mimo jiné s nasazením tankové a motorizované divize, takže by československé jednotky s největší pravděpodobností nedokázaly nepřítele dlouho zadržet. Doporučujeme si k tomuto tématu přečíst příslušné pasáže z knihy Piotra Majewského „Bojovat, či ustoupit“ vydané roku 2018.